Kühtai

Kühtai - lyžování

Horské letovisko Kühtai je s 2 020 m n. m. nejvýše položenou lyžařskou obcí Tyrolska a vzhledem k blízkosti Innsbrucku je zvláště o víkendech velmi oblíbené jeho obyvateli. Přehlednost celého areálu se dvěma protilehlými svahy mu kupodivu nic neubírá na jeho až překvapivé členitosti. Celkově se v Kühtai lépe sveze náročnější lyžař, pohodář se musí pečlivěji navigovat. Jeden svah je severní (Hohe Mut), druhý jižní (Hochalter), což je ideální kombinace pro přejezd podle slunce a sněhových podmínek. Jedinečná je v rakouských poměrech i „základna“ ve více než 2 000 m n. m. Jednotné je na obou svazích převýšení – okolo 500 m, tratě tedy ještě nejsou typicky alpsky dlouhé, ale ani ne krátké.

Zatímco Hohe Mut bičují vyložené sportovní sjezdovky, od „tří jezer“ (Drei Seen) se lyžuje výletně a pohodověji. Zcela na okraji jsou pak „schované“ černé laskominy (Wiesberg, Gaiskogel). Na protilehlém svahu pod Hochalterem překvapí strmé dojezdy vedené oblými terénními zářezy, ale vybere se i pohodová trasa, i když za cenu občasného traverzování.
Jižní svah Hochalteru, obsloužený kabinkou Kaiser a 4sedačkou Hochalter, je nahoře mírnější, lehce zvlěný, ve spodní části je pak rozbrázděn poměrně strmými žlaby, jimiž stékají čtyři ze sjezdovek.
Protilehlý Hohe Mut je výtečný sportovní svah s přirozenými členitostmi, vlnami a zlomy, který prořezává celkem pět variant červených a černých sjezdovek, zčásti využívaných pro závody i tréninky. Velmi krásné, i když kratší černé tratě se nacházejí v lokalitě Drei Seen – nejprve mírně hladí temeno hory, ve druhé půli ho naopak zostra rozčísnou. Je to ideální terén pro úhlednou sadu slalomových oblouků. Jedna z variant černých tratí se pro zpestření vlévá do terénního žlábku ve tvaru u-rampy.

Obě strany Kühtai jsou na vícero místech obousměrně propojené – nejpohodlněji tunelem mezi lanovkami Kaiser a Hohe Mut, jinde stačí přejít silnici či parkoviště nebo rovinku pomůže překlenout lanový vlek.

Na první pohled Kühtai připomene Francii – vévodí tu hotelové budovy, z nichž se vystupuje přímo na sjezdovku, svahy jsou holé a nebe blízko. Celý resort má ovšem mnohem subtilnější měřítka (vesnici, která má 12 stálých obyvatel, poštu i moderní kostelík, pak přejdete za čtvrt hodiny) a většina hotelů spočívá v rodinných rukou s převahou štamgastů. Dražší ubytování přímo v místě a přeci jen malý „jednodenní“ areál podstatně snižují lyžařskou atraktivitu Kühtai pro české lyžaře – proto je tu moc nepotkáte. Pro výlet z oblíbeného Ötztalu, zvláště mimo víkend, ale Kühtai poměrně silné trumfy má.

Kühtai spouští vleky obvykle koncem listopadu a zavírá až koncem dubna. Příjezdová cesta má horské parametry se vším všudy.