Stubaier Gletscher - lyžování
Stubaiský ledovcový areál se rozprostírá kolem třítisícového vrcholu Schaufelspitze na pěti různých ledovcových a morénových polích, která jsou propojena lanovkami, takže lze areálem – přinejmenším v zimní sezóně – výletně putovat. Sjezdovky jsou velmi přehledné a převážně mírné nebo středně strmé, jen kratší úseky jsou strmější nebo terénně členitější. Ledovcové vrstvy se v posledních letech výrazně ztenčily nebo zcela ustoupily, což postupně mění profil či trasu jednotlivých tratí – typické je střídání svižných pasáží s ploššími. Velmi působivá je okolní vysokohorská kulisa „střechy Tyrolska“, která nejlépe vynikne z vyhlídkové platformy Top of Tyrol uprostřed celého komplexu.
Centrem lyžařského areálu jsou mezistanice
Gamsgarten (2 600 m) a
Eisgrat (2 900 m), kde končí přístupové lanovky z
údolí.
Z Gamsgartenu přes Eisgrat až na Eisjoch (3 130 m)
stoupá krytá 6sedačka – v první polovině ji obtékají mírné modré
ledovcové dálnice, pod úrovní Eisgratu přichází strmý skalní práh, po
němž má sjezdovka již opět mírný dojezd.
Sousední ledovec Daunferner, přístupný krytou 8sedačkou směřující na
vrchol Rotadl (3 015 m), má mnohem harmoničtější
sklon – jeho pravidelné červené a modré dálnice jsou nejoblíbenějšími
tratěmi v areálu. Z Daunferneru lze pokračovat modrou či červenou variantou
zpět na Gamsgarten, přímo na ledovci se ale točí ještě dvojice kotvových
vleků. Z postranního sedla Daunscharte, dostupného
rovněž vlekem, spadá další, tentorkát strmější ledovcová dálnice.
Přímé, přehledné a zčásti ledovcové tratě obtékají 6sedačku
Fernauferner (3 064 m) v modré a červené variantě,
která má v závěru krátký protisvah a pak prudší dojezd k lanovce.
„Zadní“ ledovce Gaisskar a Windach jsou malé, ovšem vzhledem k jejich
poloze je z nich vysokohorský rozhled. Windachferner
protíná krátká, modře značená, zvrchu však dosti strmá trať s plochým
dojezdem k 2sedačce Wildspitz, která vede zpět na Daunferner. Původní vlek
Windachferner je z důvodu úbytku ledovce neprovozuschopný.
Gaisskarferner (3 150 m) nese subtilní a členitou
modrou trať a nachází se tu také větší snowpark (Snowpark Stubai
Zoo).
Červeně značené sjezdy z Eisgratu a Gamsgartenu morénovou kotlinou do
mezistanice Fernau (2 300 m) jsou převážně
svižné až strmé s občasnými terénními zlomy, výjimkou je modrá
varianta, která zprvu traverzuje a pak roluje jako široká dálnice.
Užší, místa strmá a členitá černá trať kopíruje 4sedačku
Daunjoch (3 000 m), provozovanou příležitostně v
zimní sezóně, v jejímž okolí jsou i freeridové terény.
Nejdelší sjezd nabízí 10 km dlouhá trasa Wilde Grub´n, která se z
Daunferneru nejprve po ledovci a pak horskou pustinou jako příležitostně
upravovaná ski-route prosmýká až do údolí. Ski-route střídá strmé
pasáže s rovinatými úseky, přičemž se upravuje jen poměrně úzký pruh
cesty.
Mimo sjezdovky je vyznačeno celkem 7 neupravovaných značených tras
ve volném terénu (ski-route) a mimo ně se nabízejí četné
freeridové trasy, zejména pod úrovní ledovce až do údolí. Freerideři
mají k dispozici mapu vhodných lokalit i s vyznačeným sklonem svahů a
jejich lavinovou expozicí.
Na ledovci je několik měřených slalomů a rychlostní úsek.
Gamsgarten je zároveň výukovým centrem ledovce – v
okolí je ideální plošší terén a lyžařská škola tu provozuje dětské
hřiště se čtyřmi koberci, přičemž jeden z nich je přístupný i pro
veřejnost. Úplní začátečníci zpravidla jen „šlapou“, pak postoupí
na pojízdný koberec, poté na vlek, dále na 6sedačku Murmele s hravou
lyžařskou dráhou a nakonec sjedou nedalekou modrou sjezdovku z Rotadlu přes
Daunferner zpět na Gamsgarten.
V budově lanovky Gamsgarten má škola velkorysé zázemí v podobě dětské
restaurace s malými stolečky, dětským menu a herním koutkem. Děti jsou tu
bez rodičů a v době oběda je „herní jídelna“ vyhrazena jen lyžařské
škole. Nechybí ani „kindergarten“, školka na hlídání dětí, a venku v
parku velký sněhový hrad.
Z údolí se na ledovec dostanete buď prostornou a pohodlnou 32místnou kabinkou větruodolného typu 3-S do stanice Eisgrat, nebo starší a stísněnější 6místnou kabinkou do stanice Gamsgarten. Obě stanice betonovými monolity, které ukrývají kompletní zázemí lyžařského areálu – restaurace, obchody, půjčovnu, servis, úschovnu, pik-nikovou místnost, lyžařskou školu či toalety.
Pod vrcholem Schaufelspitze ve výšce 3 210 m se nachází vyhlídková plošina Top of Tyrol do s 360° rozhledem od Stubaiských a Ötztalských Alp až po Dolomity.
Sezóna začíná obvykle na přelomu září a října, přičemž podzimní lyžařská nabídka se omezuje na třetinu až polovinu areálu – nejmohutnějším ledovcem zůstává Daunferner, Eisjochferner ustoupil nad mezistanici Eisgrat a ani Fernau-, Gaisskar- a Windachferner už nepokrývají celou délku sjezdovek, takže jejich provoz závisí na zasněžování a přírodní nadílce sněhu. V zimní sezóně pak má vysokohorský areál Stubaier Gletscher velmi dobré sněhové podmínky, přičemž v množství nenáročných sjezdovek v polohách nad 2 500 m n. m. nemá v širokém okolí konkurenci. Lyžuje se až do poloviny května.
Nástupní stanice lanovek s velkokapacitními parkovacími plochami se nacházejí až na samém konci údolí, kam vede místy strmější příjezdová silnice. Hlavním nástupním místem je kabinková lanovka Eisgrat, jejíž stanice je obklopena parkovištěm. O něco výše se nachází terminál s bezbariérovým stoupajícím chodníkem na nástupiště starší kabinkové lanovky Gamsgarten.