Lienz

Lienz - lyžování

Lyžařská atmosféra Lienzu je poněkud atypická – dole ve městě sníh nebývá a ani jižní svah hlavního lyžařského areálu Zettersfeld nemívá vždy pravou zimní „kulisu“. Přesto by byla škoda nechat se odradit.

Zettersfeld je dvoupatrový areál, kde lyžařsky využité je pouze horní bezlesé patro s 500m převýšením. Široký rozložitý hřeben má přitom velmi slibný profil – zvrchu svižně klesá, v mezipatří se postupně zplošťuje, čehož výsledkem je vděčný charakter sjezdovek s dynamičtější pasáží na úvod a pohodovým dojezdem. Sjezdovky přitom nejsou zplanýrované, takže mají dostatek terénních vln a vlnek a při každé jízdě jsou tak vlastně trochu „jiné“.

Areál působí lyžařsky skromně, ale sjezdovky jsou velmi líbivé – bezproblémové pro pohodáře, přitom dostatečně svižné a ne namáhavé pro sportovnější jezdce. Ukázková je v tomto ohledu hlavní trať podél 4sedačky Steinermandl – nejprve padá po širokém hangu, červeném jako z učebnice, po němž se větví na dvě varianty, překonávající krátký terénní „schod“, po jejichž opětovném spojení trať setrvačně a mírněji roluje k nástupní stanici. Po opačné straně sedačky proplouvá ještě jedna červená trať mělkým ďolíkem. I páteřní červená sjezdovka podél 6sedačky Faschingalm využívá svižné spádnice svahu, přičemž její sklon vrcholí ve střední části, dojezd už je mírný. Celým svahem šněruje také prostorná „rodinná“ modrá sjezdovka, přístupná z obou lanovek. Nejstrmější pasáží hřebene se spouští i jediná zdejší černá varianta – krátká, přímá, přehledná. Na úrovni horní stanice kabinky se rozkládá cvičná zóna s modrou sjezdovkou a kotvou a také pomalá 4sedačka s dětskou pojistkou a hravou crossovou tratí pro děti (fun slope). Přibližovací 4místná kabinka na Zettersfeld je už hodně prověřená časem, obě hlavní sedačky jsou ale expresní, i když bez bublin. Přístup do areálu není úplně bezbariérový – poschoďová je nástupní stanice kabinky v Lienzu a další schody vedou z její horní stanice ke 4sedačce Steinermandl, ty se ale dají „objet“ přes cvičnou louku.

Jižní a jihovýchodní orientace svahu spolu s klimatem jižní strany Alp zajišťuje velmi slunečné poměry i ve vrcholu zimy, ovšem také nevyzpytatelné množství přírodního sněhu – tratě musí často spoléhat na pomoc děl.

Na opačné straně města se zdvihá osamělý Hochstein (v sezóně 2024/25 mimo provoz) se „svěťákovou“ tratí, který je jakoby z jiné lyžařské doby, neznající nouzi o sníh – ve svahu jsou vykácené krásné velkorysé sjezdovky, ovšem v neuvěřitelně nízké nadmořské výšce, první dvě výšková patra jsou přitom i dost strmá. Závodní slalomová trať klesá prvním patrem podél moderní lanovky typu telemix, na níž se střídají vždy dvě sedačky a jedna kabinka za sebou. Trať není typickým dálničním slalomákem s konstantním sklonem – má krátké přímé úseky, terénní zlomy i lehké zatáčky. Lesem se tímto patrem řítí v mnoha serpentinách a „skocích“ i spektakulární bobová dráha Osttirodler, prý jedna z nejatraktivnějších v Alpách. Na opačnou stranu odtéká příjemná a široká „rodinná“, červeně značená sjezdovka, která se vlije až na cílový černý, ovšem širokánský hang. Malou „zradou“ jinak milé sjezdovky je přejezd silničky v půli svahu.

Druhým patrem se podél stařičké plouživé dvousedačky řítí přímá, lehce stranově ukloněná černá trať, která za dobrých podmínek pokračuje až do údolí, jinak z ní vede také traverzovitá odbočka do mezistanice. Nad první mezistanicí je i prostorný a poměrně velký cvičný svah s kotvou. Třetí, nejvyšší patro obstarává dlouhatánská kotva s 500m převýšením a dvěma červenými tratěmi lesem. Hochstein tak imponuje – za dobrých sněhových podmínek – i celkovým převýšením bezmála 1 400 m.

Lienz je milá metropole Východních Tyrol s poměrně klidným centrem a tranzitní dopravou vyhnanou na okraj města mezi obchoďáky. Není to zrovna obvyklé místo pro lyžařský pobyt, ale přes týden liduprázdné sjezdovky se za návštěvu – třeba jen při cestě kolem – dobře odmění.