Použili byste tenhle brousek?

Chtěl jsem se malinko posunout v údržbě lyží. Zjistil jsem ovšem, že za úhelníky (nejméně 2), brousky a diamanty bych v prodejně nechal ranec. Říkám si tedy, že použiji mašinku, co mám doma a přikoupím jemný brousek a diamant. Jenom nevím, jak byste se tvářili na tu mašinku, co mám doma. Úhel se nastavuje pootočením kolečka a plastové vodídko změní úhel. Takže co vy na to, tady je: http://www.slidewright.com/proddetail.php?… O spodní hranu se v období mezi servisem starat zatím nehodlám.

>> #1, TomáS, 04. 11. 2009 21:36:49

Ne. Tyhle univerzály na kratičký kus pilníku nebo rašpli za moc nestojí, rozhodně ne na tvoje fajnové lyže. Ber to tak, že jako musíš do auta čas od času něco vrazit (svíčky, rozvody, brzdy), tak i k lyžím si ještě musíš něco přidat. Nakonec se ti to vrátí v nevýdajích za placený servis, asi jako když si údržbu dělá automechanik sám.

Sice si už nepamatuju, kdo u nás má nejvýhodnější ceny konkrétních servisních položek (na jaře jsem porovnával všechny hlavní katalogy, něco jsme objednávali), ale kdyžtak zavolej paní Seidlové na 602 610 551 a uvidíš, jaké má ceny ona.

>> #1, TomáS, 04. 11. 2009 21:36:49 Ahoj, zdraví tě Fanatik. Jak již konstatoval Ivan, máš drahé lyže a ty si zaslouží servis (už kvůli tomu, abys mohl využít i jejich vlastnosti). Musíš si uvědomit, že pořizovací cena vlastních cajků je sice dražší, většinu ale budeš používat dlouhodobě. Zde je možnost, jak se kvalitně a cenově přijatelně vybavit. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že když se jednou naučíš lyže připravovat, je to velký zdroj potěšení vlastního ega.

TomáŠi, rád nakupuješ ve státech – podívej se na http://www.tognar.com/ . Já jsem tam vloni při dobrým kurzu dolaru nakoupil levně báječný věci.

>> #4, HonzA_, 05. 11. 2009 08:16:55

Ahoj HonzO, diky za typ, na Tognaru už nakupuju, juknu na ceny brousků. tak nějak jsem tušil, že mě s modrým brouskem pošlete do prd… No, abych to vzal opravdu pořádně, tak bych musel nakoupit všechny ty serepetičky včetně uzpůsobení místa, kde to doma budu dělat. A taky zajít k někomu na školení. Fajn, snad příští rok, je pravda, že rozdíl mezi právě udělanou lyží a tou malinko jetou na tvrdým poznám a je to fajn mít lyže dobře udělaný, takže do toho jednou asi půjdu. Pro současný stav položím otázku na ivana jinak. Má cenu tímhle modrým bazmekem s jemným brouskem popřípadě diamantem na hrany šahat mezi návštěvana Montany, nebo udělám spíše více škody než užitku?

>> TomáS, 04. 11. 2009 21:36:49 TomáSi, není potřeba být ve všem maximalista (jako třeba Marťas). Totožné udělátko s jiným nápisem používám asi 3 roky bez problému. A k tomu diamanty z Lidlu za 120 Kč. Jde spíš o velkou pravidelnost údržby, vloni jsem snad používal jenom jemný diamant, ale skoro po každém dni. Skoro jsem si i říkal, že by mi stačil pevný úhelník 88°. A brousím barbarsky v ruce nebo na podlaze v kuchyni. Ach jo.

>> #1, TomáS, 04. 11. 2009 21:36:49

Presne tuto brusku pouzivam. Mam dokupeny este jemnejsi pilnik a diamat. Diamant prakticky nepouzivam, takze z mojho pohladu to boli vyhodene peniaze, uz by som ho nekupil.
Skoro po kazdej lyzovacke zlahka liznem jemnym pilnikom a mam vystarane 

>> #2, ivan, 05. 11. 2009 01:26:33

Zdravím Ivane, když tu tak sleduji ty stálé diskuze nad přípravou lyží, nenapadlo vás pod hlavikou SNOW uspořádat nějaký „seminář“ a konečně ukázat jak se to vlastně má dělat? Určitě by se našlo dost lidiček,kteří by dali nějakou tu kažku za to, aby viděli s čím a jak na to. A v neposlední řadě by si tohle určitě nenechaliujít i firmy , které ty věcičky na úpravu vyrábějí. Co ty na to???

>> #5, TomáS, 05. 11. 2009 11:58:44

Dovolím si odpovědět za Ivana. Pokud do toho strčíš jemný pilník nebo diamant, případně po sobě oboje, tak URČITĚ má smysl tím lyže ostřit mezi návštěvama servisu. Při tomhle ručním jemném „doladění“ ostří hrany ubereš setiny milimetru, mašina ti sežere zhruba desetinu milimetru. Mrkni na Ivanův seriál o broušení v loňských Snow.
A za „technický“ seminář bych se taky moc přimlouval.

>> #5, TomáS, 05. 11. 2009 11:58:44

Spočítej si, za kolik asi tak máš všechny to svoje lyže. A kolik by v porovnání s tím stálo základní servisní vybavení, které ti notabene bude šetřit peníze za servis a zanedlouho se ti zaplatí. Nebuď jako někdo, kdo má auto za melouna a brečí nad dálniční nálepkou (kterou kupuješ každý rok, plno vercajku vydrží velmi dlouho). Podrobné know-how máš např. v loňském ročníku SNOW, video třeba na swixschool. Jedinou kontraindikací je nedostatek prostoru, např. když někdo bude bydlet ve městě v panelákovém 2+1, asi těžko bude předsíň zasírat šponama a seškrábaným voskem, nebo to dělat v obýváku na stole. (Nevím, jestli tvoje skorožena od rány je tak tolerantní jako Krabička, abys brousil v kuchyni. Ale to už je váše ďélo, taváryšči.)

Ale už třeba na balkoně se toho dá udělat docela dost, já tam kdysi jednou o půlnoci i přivařil ulomenou šaltpáku od škodovky (auto zůstalo na chodníku). Když se chce, tak to jde.

Jestli přece jenom? To si na základě zkušeností kluků uvaž sám. Já sám jsem něco takového měl v ruce naposledy před asi 14 lety a je to trochu jako kdyby ses ptal vojáka od kulometu, jestli má taky cenu střílet malorážkou. Je to lepší než nic a snad se tak nějaká slušivá úroveň dosáhnout dá. To už ať ti poradí praktici takových brousků. Mně přece jenom nad takovou (tvou) pěknou sbírkou lyží těžko lezou přes pysky kompromisy.

@bendik: udělat něco by se dalo, pokud by někdo měl vhodný prostor, dá se to zorganizovat. Taky by to šlo někdy v zimě nebo na jaře na tý Hromovce, ale tam jsme venku a to není moc příjemné. Ideální by bylo mít někde 2–3 stoly s možností upnout lyže a pár starých lyží a použitých pilníků pro první pokusy, aby si to všichni mohli hned zkoušet. Na jaře je to venku OK.

>> #10, ivan, 05. 11. 2009 22:32:44

Trochu jinej pohled na věc:

Do starýho žigulíka si klidně hrábnu, jezdí blbě a tak i když něco podělám, tak prodělám akorát tak mínusovou hodnotu toho auta v podobě ekologickýho poplatku.

Do novýho meďoura se hrabat nebudu, nechci to podělat, radši ho svěřím do pověřených rukou. Nepřirovnával bych to k dálniční známce. TomáS přece na ty lyže nekašle, ale svěří je odbornému servisu, což taky něco stojí.

Já, jako člověk, kterej má zkušenost tak možná s brouskem na kuchyňský nože se do žádnýho broušení radši nepustim, protože bych to s největší pravděpodobností akorát podělal. Za TomáSe mluvit nemůžu, ale u mě to je tak. Za druhý se mi s tím popravdě ani nechce dělat, což zčásti pramení z toho, že vlastně nevím jak správně na to – voskováním pro mě vlastnoruční práce na lyži končí, zbytek nechám na servisu. Kdybych to třeba viděl na vlastní oči, zkusil si to a třeba i zjistil že na tom nic není, proč ne – fajnšmejkr vyhledávající a používající všemožný vychytávky a celou řadu nástrojů ze mě ale asi nebude. Není na to chuť ani čas, kterej radši strávím na kopci.

Jasně, můžeš namítnout, že spoustu věcí najdu ve SNOW, což je pravda. Na mě ty články ale působěj až moc sofistikovaně pro takový manuální barbary jako jsem já.

>> #11, Másin, 06. 11. 2009 00:01:32 Každý, kdo si dokáže ostříhat nehty, má dost zručnosti na to aby nabrousil lyže.

>> #11, Másin, 06. 11. 2009 00:01:32

Šlo mi o Tomášův úděs, co by ho stálo pár základních udělátek, když přitom má doma lyže za 80 tisíc a stejně je dává za několik stovek/pár servisovat. Lyže brousit z boku a mazat (= běžná činnost) může s trochou zácviku skoro každý, kdežto servisovat moderní auto už mnohdy nemůže ani garážista bez vybavení a softwaru, natož laik. Ale nechci se přít o příměry, mohl jsem jistě vymyslet lepší, ale takové hledání si nechávám na články.

Zda si lyže dělat sám nebo ne, podobně jako i u jiných DIY činností, je samozřejmě každého volba. Já jsem taky po porovnání ceny koupil dřevo ne v metrech, ale 33 cm, protože se mi zatím nevyplatí kupovat pilu a čas strávený řezáním a otravováním sousedů i sebe randálem dokážu strávit líp. Ale až to tady jednou nedejbože lehne po vichřici a budou levně kmeny nebo dvoumetry, třeba do toho půjdu.

Taky proto, že některé psané věci jsou opravdu dost sofistikované, jsem se teď u mazání pokusil o kastování Fanatik – Nadšenec – Normalo – (Flákač). Uvažovali jsme taky o „dvojinformaci“ – jednodušším podání pro „manuální barbary“ (hezkej termín, s dovolením si uložím do hlavy) neboli „elementaristy“ až normalos a detailnějším pro nadšence. Důsledně to dělat ale je z různých důvodů dost složité a někdy až nemožné.

Přesto ale jsme domluvení, že pro web připravím některá témata ve zpracování pro „začátečníky“, kteří ocení jednoduchou informaci na úrovni jejich potřeb.

Neboli problém toho, že ve svém psaní chodívám do značných detailů, si uvědomujeme. Otoh, lifestylově povrchně dneska píše skoro každý lyžařský časopis a všechny média mainstreamová, takže to beru jako určitou vzácnou oázu vědění. A ještě větší detaily, než jaké unese omezený rozsah printu, pak stejně probereme tady v diskusích nebo vůbec nejlíp v reálu u ponku nebo na sněhu.

>> #13, ivan, 06. 11. 2009 08:45:18

Dobrý ráno, děkuju vám všem za rady a postřehy. Abych uvededl věci na pravou míru, tak mi samozřejmě finální cena za další gerety až tak úplně nevadí (i když momentálně se osobně nacházím v dočasné platební neschopnosti a raději bych vysolil 3–5 tis za brousky někdy jendy). Hlavním problémem bylo spíše know how, které nevlastním a jak říká Másin, nechtělo se mi kurvit moje lyže. I kdybych na krásno všechno koupil, tak stejně budu stát před tím problémem, jestli zrovna ty moje lyže, jsou ty pravé na učení? Teď si tedy pořídím jemný pilník do tý mý zelený věci a pojedu chvilku systémem Ďuro, Krab. Pak zkusím opatrně nakoupit tyhle vodítka s jemným pilníkem. Na všechno ostatní už bych potřeboval stůl, svěráčky a další a další serepetičky. No a jak se tak znám, tak v polovině příští sezóny bych mohl mít doma všechno:-) Lyže samozřejmě voskuju – v předsíni. A brousit bych mohl vlastně na terase. PS: Jestli máte nějaké jiné preference ohledně těch vodítek, tak řekněte. Tohle mi přišlo dobrý v tom, že má kolečka:-) a úchyt na pilník.

A já bych se na problém broušení s dovolením podíval ještě z jiného, souvisejícího pohledu. Lyžování je soubor dynamických stereotypů (DS). Lyžování správné je soubor technicky správných DS, lyžování špatné naopak. Nebezpečí jízdy na neostré lyži po tvrdé podložce tkví v následujícím. Pokud zatížíme (správný DS) neostrou lyži, ujede nám pod nohama. Začneme ji proto naopak odlehčovat, abychom se ujetí vyvarovali. Tím ovšem začneme pracovat na vytvoření nesprávného DS a potažmo na jeho upevňování až do zažití. Takto vytvořený DS se postupně začne ukládat na náš hard disc (čím víc budeme lyžovat na tupých lyžích, tím víc se bude DS upevňovat) a my ho potom začneme aplikovat jako techniku lyžování. Pochopitelně to nebude tak, že bychom na tvrdém kopci, na nabroušených lyžích odlehčovali lyži. Budeme se vědomě snažit o její správné zatížení. Ovšem bude nám do toho kecat uložený špatný DS a dojde k tomu, čemu se říká „rozhození techniky“. Pokud se tedy chceme naučit lyžovat správně technicky, musí být splněny všechny podmínky pro vytváření správných DS.

>> #10, ivan, 05. 11. 2009 22:32:44

LIDIČKY NABÍDNĚTE nějaký ten PROSTOR pro to setkání s vyukou broušení!!!!! Ivan je zárukou spokojenosti nás všech. :) Nějaké ty staré lyže na zkoušení by se určitě u každého doma našli a takovéhle setkání by určitě bylo super a kór na začátku sezóny.

@Ivan : A ty by jsi si to Ivane netroufl zorganizovat i s nějakým tím prostorem? Určitě máš dost kontaktů a super lidičky kolem sebe.

>> #16, bendik, 06. 11. 2009 15:29:27

Škoda, že mě to nenapadlo v září. Mohli jsme to udělat u nás na terase, já bych připravil maso, nějaká lahvinka by se taky našla… No to jsem měl ještě hlavu v oblacích… Ještě bych bral kurz boot fittingu, to budu taky brzo potřebovat..

>> #16, bendik, 06. 11. 2009 15:29:27

Zkusím se zamyslet, ale nenapadá mě, kam by se dalo zalézt do tepla. Taky podle toho, kolik lidí.

Teď ještě dodělávám nějaké články a pak musím na Tux, takže se tím můžu zabývat až po 18/11.

Zdarec, nádejní brusiči. Aj ja by som sa prihovoril za nejaké náučné video, kde by bolo krok za krokom ukázané, ako sa čo robí. Mazanie , „žehlenie“, brúsenie z boku aj od sklznice,atď.Ne­viem, možno som naivný – ale ak by ho niekto vydal(napr. Snow) myslím že ba sa našlo dosť ľudí,(vrátane mňa) ktorí by si ho objednali. Alebo ho dávať ako bonus predplatiteľom? Veru, s odbornou pomocou sa lepšie začína. Ja som začínal experimentovať s brúsením, keď som mal nejakých 14 rokov. Z oceľoveho uholníka 30×30 som si urobil vodítko pílnika, a nevediac že sa má brúsiť na ostrejší uhol, som poctivo šmidlal na 90 stupňov.Pritom so si špónami parádne dorýpal sklznicu. Na odstránenie tohoto nedostatku som použil ďalší geniálny nápad – elektrickú vŕtačku s šmirgľovým kotúčom. Takže hrany dodrbkané zboku aj od spodu, a sklznic so super „štruktúrou“. Tak ma napadá, to som asi predbehol dobu (rok 1974), pochybujem že v tej dobe sa vôbec niekde štruktúra sklznice robila. Ale bol som na seba hrdý, myslel som si, že som lyžiam pomohol. A podobných experimentov som za tie roky narobil hodne. Holt, v minulosti nebol taký prístup k informáciám ako teraz. Až po prečítaní Ivanových článkov a diskusii na tomto fóre som zistil,čo všetko som robil zle. Takže – vydať nejakú kuchárku domácej údržby lyží by bol určite záslužný počin.Aj vzhľadom k tomu, že všeobecné technické schopnosti populácie prudko klesajú.

>> #19, boso, 06. 11. 2009 21:55:45

Ahoj, krásná vzpomínka. Dobu jsi předběhl, struktura se dělá od 80. let (Montana, musel bych se podívat přesně, kdy). A taky úhlování, 1974 jsme ještě všichni brousili do (snad) pravého vinglu.

Škoda, žes na nadějně nastoupené cestě nevydržel, třeba bys byl nahradil kotouč se šmirglem nějakým brusným válečkem a měl už tehdy malou elektrickou brusku : – )

O tom videu/DVD by se asi uvažovat dalo, chtělo by to sponzora (třeba Swix, můžu to Honzovi W. někdy nadhodit), je to námět.

Jinak „kuchařka“ slovem, hlavně loňské broušení, je už asi na hranici únosnosti toho, co ještě snese tištěný lyžařský časopis.

Zatím zkus swixschool.no, tam to je i s anglickým komentářem. Ale dalo by se to určitě udělat názorněji.

>> #15, Martin47, 06. 11. 2009 09:31:07

Jo, tohle je cenný kus info a dobře řečeno včetně role materiálu, který někdy může lyžaře tvrdě „podrážet“ a bránit mu dělat to, co by měl, chtěl a co po něm třeba chce učitel.

Tady to trochu zapadne, ale vytáhneš to určitě někdy v nějakém technickém tématu.

Jo a abych nezapomněl: nehacknul jsi mi počítač? Protože já před pár dny dopsal článek mj. i o tom, jak se fixují pohyby, a dokonce i ukládání do „operační“ paměti a poté na pevný disk tam zmiňuju (jasně, že je to dneska oblíbené srovnání) : – )

>> #21, ivan, 06. 11. 2009 22:30:17 Jěště mě napadlo, že každý vlastně nemusí vědět, co to je dynamický stereotyp. Je to pohybový návyk, který se získá určitým počtem opakování. Po zafixování už na provádění takového pohybu nemusíme myslet a je vykováván právě v takové podobě, v jaké je zafixován. Odnaučování chyby je vlasně přepis špatného DS správným. V tom to je těžší, neboť při učení správného pohybu nám překáží ten špatný. K broušení v ostrém úhlu v minulosti. Když jsem neměl vodítka, brousil jsem tak, že lyže byla upnutá bokem skluznicí ke mně, já držel pilník na hraně palci zvrchu a jako vodítka na skluznici byly ukazováčky. Vzhledem k obavám aby úhel nebyl tupý, neustále jsem pilník tlačil do ostrého úhlu a jsem přesvědčen, že byl mnohem ostřejší než dnešních 87/88. Šlo to dělat i jednou rukou s tím, že lyže nebyla upnutá a držela ji ruka druhá. Na pilník v tom případě tlačil palec až do dlaně, ukazováček opět vodil. První půlka lyže se brousila stojíc na patce hranou k obličeji a od vázání dál se lyže položila na špičku hranou nahoru. Boso, kurňa maňa, brousil jsi už v roce 1974 a potřebuješ návod? Za víc jak třicet let praxe musíš mít tolik zkušeností, že bys návody mohl vydávat sám ne?

>> #22, Martin47, 07. 11. 2009 09:22:53

Já se člověče obávám, že nějaký větší ostrý úhel tehdy nabrousit nešlo, protože tomu bránila bočnice. Jestli jsi ji už tehdy strhával, pak ano. Je pravda, že některé lyže mívaly o něco víc předsazenou hranu, je fakt, že když jsi jel pilníkem po hraně po délce, trochu to šlo.

Když si na to tehdejší broušení vzpomenu (lyže většinou jedním koncem do nějakého kouta, druhým do břicha), tak se skoro divím, jak jsme si dokázali libovat, že „úžasně drží“.

>> #23, ivan, 07. 11. 2009 11:57:30

Mám dojem, že jsem to sem již jednou dával, ale pro nadějné brusiče přidávám tahle ne tolik známá videa
DVD by bylo super, ale když člověk poprvé upne lyži a vezme do ruky brousítko, tak stejně zjistí, že má ještě 50 dalších otázek. A není nad to, zabrousit si pod dohledem mistra 

>> #23, ivan, 07. 11. 2009 11:57:30

Otázne je , či to naozaj držalo, alebo to bol „placebo efekt“ – veď sme to brúsili, takže je to musí byť ostré. Viera dokáže veľa. A ešte sa pokúsim odpovedať TomaS-ovi. Myslím, že na začiatok Ti to nádobíčko úplne stačí. Odporúčam nasledovný postup. Lyže si dať pred sezónou nauhlovať do servisu – ale už pri odovzdávaní si zistiť, aké uhlovanie robia ( ak si sám nepovieš, akú uhly chceš.) Potom si nastaviť taký uhol na uholníku,a nemeniť ho. Brúsenie robiť po pár dňoch lyžovania – pôjde len o údržbu ostria, nie o vytváranie ostria nového.Zo začiatku brúsiť len z boku a to zľahka, moc netlačiť. Radšej 5× s malým tlakom, ako raz s veľkým. Predpokladám, že články o údržbe máš zmáknuté, takže vieš, že pred brúsením je dobré lyžu napustiť voskom(zatepla) a po brúsení stiahnuť vosk aj so špónami cidlinou. Ak chytí grif a začneš si veriť, kúpiš si ďalšie nádobíčko, môžeš začať šmidlať aj od sklznice. A potom experimentovať s rôznymi odklonmi vpredu, vzadu atď. A potom kupovať čoraz lepšie uholníky, pílniky, zveráčiky – a zistiť, že jedna hodina lyžovanie ťa stála x stokorún- ale to budeš vedieť iba Ty.Horšie je, keď Ti napr. manželka s úsmevom pripomenie, že údržbe lyží sa vnuješ viac ako ich používaniu ( alebo ako údržbe manželky). Logika a ekonomika hovorí, že nie je rozumné si robiť údržbu lyží sám (ak nejazdíš každý deň). Na druhú stranu, ak sa to naučíš,je to skvelý pocit. A skutočne intenzívna zažitok je, ak sa ti podarí dobre si zmršiť vysnívané lyže. Ale to zas môže byť dobrým dôvodom na kúpu nových, a impulzom k lepšiemu zvládnutiu vodítka a pílnika.Také malé lyžiarske perpetum mobile.

Aj takto sa to da.

Ski tuning podla Douga Coombsa ( jeden z priekopnikov freeride lyzovania ).
Link : Rychlo a lahko
Pri porovnani s nim je tvoje naradie TomaS, vysoko sofistikovane 

>> #26, Duro, 07. 11. 2009 16:58:47

Tak tohle nemá chybu, Ďuro.

Myslím, že po tomhle můžeme vlákno zavřít, já skončím seriál o mazání a žádný servisní DVD netřeba.

„It works“ – co chcete víc?!

Já to věděl, že jestli budu v příštím životě člověk (sotva, žejo), tak budu frírajďák : – )

>> #26, Duro, 07. 11. 2009 16:58:47 Jsem trochu zklamán. Po úvodu jsem čekal, že to pořídí nabrousit nějakým vymakaným přejezdem po skále. Ten úchop rašple je přesně to, co jsem posal výše, akorát já brousil směrem k sobě. Až mi někdo bude dodávat 10 párů lyží na sezónu, klidně tak budu brousit i dnes. Předvedená mixáž vosků je klasika, úplně jsem cítil tu vůni. Ivane, nepadej do depky. It works? Když budu chtít dát dolů kolo u auta, můžu ho demontovat ale taky uříznout autogenem z nápravy. V obou případech cíl splním.

>> #26, Duro, 07. 11. 2009 16:58:47

Pěkný, škoda, že ten týpek na sobě něměl třeba tričko „Montana“, to bych se tlemil ještě víc.

>> #19, boso, 06. 11. 2009 21:55:45 Boso, jsi můj člověk!