Pro pobavení - Nastavení vázání Fischer FX12 Railflex v odborném servisu

Spíše než radu bych se chtěl podělit s mojí zkušeností s nastavením vázání Fischer FX12 Railflex v odborném servisu. Vyjímečně jsem vyzkoušel jiný skiservis než obvykle a zážitek to byl vskutku zajímavý. Nové lyže jsem koupil přes net a velikost boty byla nastavená již při dodání. Servisman si mě vzal do nějaké dílničky, posadil mě na židli a jakousi plastavou šuplerou mi změřil průměr nohy pod kolenem. Bez jakékoliv otázky na váhu, výšku a můj lyžařský um, párkrát otočil značně zrezivělým šroubovákem šrouby na špičce a patě. Rozměr boty byl naštěstí nastaven, ale i přesto se snažil různými způsoby vázání posunout. Postup jsem naštěstí vyčetl na tomto fóru. I přestože si lyže budu muset dát ještě jednou nastavit v mém doposud využívaném servisu na stroji k tomu určenému, nicméně postup mě v každém případě pobavil a za to jsem byl ochoten zaplatit i těch požadovaných 60 Kč,– :) Ale přece jen mi jedna nejasnost u tohoto postupu vyvstala – měření šířky nohy pod kolenem je významná hodnota pro nastavení vázání? :)

>> #1, bafous, 05. 02. 2010 08:12:20

Vůbec nemusíš být pobavený, nastavení vázání podle šířky tibie pod kolenem je legitimní metoda. Dnes se už moc nepoužívá (možná proto že je nutné na zákazníka sahat), ale dřív byla považovaná za hodně pokrokovou. Je založená na tom, že průměr kosti v tomto bodě má přímý vztah k její pevnosti.

Proti měření jsem samozřejmě nic neměl, ale čekal jsem, že s touto hodnotou bude nějakým způsobem pracovat. Přece nenastavíš vázání bez jakékoliv další informace. Nebo se mýlím?

Jak píše HonzA, takto jsme si nastavovali vázání před pár desítkami let sami doma. Byla k tomu tabulka.

No je to, jak píše HonzA. Tento jeden údaj stačí a ve výsledku se příliš neliší od „moderních metod“. Výhodou nových postupů je zdánlivě to, že berou v potaz způsob jízdy lyžaře. Vzhledem k tomu, že ale toto hodnocení provádí lyžaři sami, přičemž míra jejich sebevědomí se výrazně lyší, velký přínos to nemá. Určitá reálná výhoda je tom, že se berou v úvahu pákové poměry boty (délka podrážky) a věk, neboť pevnost kosti při stejném průměru je jiná u 20 nebo 60ti letého lyžaře. Na druhou stranu zase ale průměr tibie je asi lepší údaj, než pouhá hmotnost. Takže si vyber… I.

>> #3, bafous, 05. 02. 2010 08:56:55

Tohle měřidlo – tibiaskop, tibiameter, jak chceš – mívalo přímo na svém těle stupnici, která na základě naměřené hodnoty tibie ukázala hodnotu nastavení vázání toho-kterého výrobce. Ev. se hodnota naměřená na tibii odečetla a v příslušné tabulce vyhledalo nastavení. Tento systém umožňoval servisům nastavovat vázání i v době, než se zavedla jednotná stupnice DIN. Kterou si bohužel mnoho servismanů a půjčoven značně zjednodušuje práci. Proti tomu je měření tibie přímo vědecká metoda. A jestli šroubem otočí zrezlej šroubovák za šedesát, nebo chromovanej za tři kila, to je věcí vkusu.

:) V tom případě se velice omlouvám za neznalost a za neoprávněné nařčení. Zase jsem o trošku chytřejší a díky vám vzdělanějším ušetřím prašule za další seřízení.

Kolik ti tedy nastavili? (a kolik vážíš a jak lyžuješ atd.)

Když jsem se s touhle metodou setkala poprvé, taky jsem čučela jak puk a trochu podezřívala servisáka z postranních úmyslů : -) Teď se snažím zjistit si, kolik potřebuju, empiricky. Takže už třeba vím, že při sedmičce hrozí, že si zbytečně vystoupím. Jen nevím, zdali se to neliší podle výrobce vázání, protože flex indexy na botách taky nejsou zcela jednotné.

>> #8, Kometa, 05. 02. 2010 10:49:20

Lisi, treba na stare komercni Tyrolce muzes mit 12 a stejne vypina jak poradny vazko na 8… Navic kus od kusu je jinej… Mechanicky vazani je hold dost zastarala vec, je az k nepochopeni, ze v dobe iPhonu stale s nicim vyrobci neprisli. Obzvlaste v zavodnim lyzovani…