Lyzarsky epitaf? Uz nikdy se nevrati lyzarska pisnicka mladi? Nehoda po navratu na lyze

Konecne prisla po 2 Covid letech normalni lyzarska sezona. Od unora 20 jsem prakticky nelyzoval, pak prisla valka (nadstandartni mnozstvi prace), takze lyzovani ve 2022 opet game over.

Tuhle sezonu uz jsem alespon stihl v CZ jenom 2× Liberec, ale zaroven s prislibem, ze ukoncime sezonu jako kazdy rok na ledovci. Stubai koncem brezna. Pocasi bohuzel moc nevyslo, pod nulou jenom nad 2600m, difuzni svetlo k tomu, rozbitej teren.. Prvni den lyzovani, beru sebou neprozretelne sportovni lyze. Opatrne, opatrne. Po druhy jizde sednu na roh sjedovky, „dodejchat“ kocovinu a ihned zastavi dve mlady lyzarky, jestli jsem ok. „K.rva, za koho me tady mate, sem snad nejakej starej dedek nebo co?“. Rozhodnu se sjet opatrne dolu pro all terain lyze. Opatrne, tu cestu znam, za idealnich podminek adrenalinovka na sjezdove „silnici“ k parkovisti, obcas se da i dobre prokombinovat s offpiste jizdou.Jedu opatrne, opatrne, ale stejne najednou letim mimo silnici. Nastesti velky kameny byli o cca o 1m vedle, jinak nevim jak by to dopadlo. Pad do rozmokleho snehu, s narazenym kolenem. 10–15 min se snazim doplazit mokrym snehem do prudkeho kopce k ustrelne lyzi, kdyz v tu chvili me to konecne dojde „ty v.le, jses jedinej magor, co tady dneska jede“. Nakonec tam projeli za celou tuhle anabazi asi 3 lidi

No, nejak jsem to dojel dolu, koleno narazeny, dalsi lyzovani a 3 denni permice v p.deli. Cena cca 10k CZK celkem. „Skvele lyzovani“ po 3 letech…Hlavne mam takovej pocit, ze tenhle naraz by koleno pred Covidem jeste nejak ustalo. Jeste mesic potom jsem mel chut zahodit lyze. No nic, pristi rok se asi spokojim s lyzovanim v bikeparku a cernou sjezdovkou v Liberci, pokud budou podminky. Stejne uz bych asi nedal 3 denni lyzovani s tim elanem, jaky mel clovek pred covidem.

>> #1, teomax, 29. 05. 2023 21:57:03

Nejako moc pesimizmu na jednej kope

pak prisla valka (nadstandartni mnozstvi prace)

Njn, to poznám: nikto nič nemal(materiál…), nikto nevedel ceny a termíny, kvôli tomu sa všetko tendruje/zháňa na 10×, svoje termíny tým tiež v prdeli, chaos a stres – ako by ale povedal jeden bývalý kolega flegmatik: „nevadí, aspoň je ten život zaujímavý“ 

A čo si mal s tým kolenom vlastne?(„narazené“ je trochu nejasný popis – niečo zlomené, natrhnuté..?).

Pri takých obdobiach netreba hádzať flintu do žita ako sa u nás hovorí. Inšpiráciou mi vtedy je napríklad ten vyše 100 ročný lyžiar(Lou Batori) čo som tu kedysi spomínal: po odchode do dôchodku začal intenzívne športovať(aj súťažne v rámci Maters líg apod.) – lyžovanie, motokros, hokej, downhill bicykel apod.

Spomínal, že on mal 1× ročne v priemere jeden vážnejší úraz(zlomené kosti, natrhnuté väzy/svaly, vyklbené rameno…). A že je to jednoduché „trochu si poležím v nemocnici“ a keď môžem odísť nejako po vlastných, tak hneď začínam cvičiť a čím skôr idem na tie lyže, bike, motorku"…tak som sa ním minulý rok inšpiroval a lyžoval som aj so sadrou na ruke a hotovo 

>> #1, teomax, 29. 05. 2023 21:57:03

pak prisla valka (nadstandartni mnozstvi prace)

Taky jsem za posledních 15 měsíců pár Rusáků pozabíjel…

No, nejak jsem to dojel dolu, koleno narazeny, dalsi lyzovani a 3 denni permice v p.deli.

Lanovka při úraze nevrátí peníze?
(Abych řekl pravdu, nevím v jaké situaci bych koupil třídenní permici, ušetřené peníze jsou minimální)

Jinak třídenní úraz je to ideální co můžeš mít: máš být na co hrdý, víš že lyžování nešidíš, ale současně to představuje relativně malé omezení.
Naposledy jsem to zažil před 3 roky (kotník kterému se den nechtělo chodit a pak jenom opatrně), a už mi takový pád začíná chybět, vyhlížím další potvrzení že nepatřím do starého železa.

>> #2, IIIvan, 30. 05. 2023 11:15:37

Hele, leve koleno se chova jako fakt „leve“ a nic moc nevydrzi. Uraz, ze tyden belham, cca jednou za 2 roky(lyze ci vandr s batohem na zadech). Proste to krupne a neda se s tim uz nic delat. V detstvi skolioza na dotycnou nohu, celkove spatna bederka. Doktor a rengen rikal narazeny, ale uz se me 2× stalo, ze na vandru me to pritomny fyzioterapeut rozpohyboval pres masaz zad, jenom proto aby ta bolest presla ihned do bederky a pak zase zpet do par hodin nazpatek do kolene. Jak me rikal maser, dozivotne mas cvicit kazdodenne sfingu a pak budes v poradku. Pred Covidem jsem chodil 1× tydne plavat na 1h a byl jsem v pohode. No, proste to zdravi uz ted nebude zadarmo (45 let). Ted uz bude zdravi spise za odmenu (cviceni, posilovani, zdravy lifestyle, atd.). Vzdycky jsem jezdil do Alp s lidmi o cca 3–5 let starsimi, co tam poranu hekaj, druhej den si hned stezujou, co je, kde boli a jak moc. Druhej vecer na lyzovani se pravidelne vedou rozhovory o operacich a nemocich. No tak jsem se asi k nim pridal taky. Ale stejne ta lyzarska energie uz neni takova, jaka kdysi. Stacilo k tomu 3-roky vynechat lyzovani a poridit s k tomu jako bonus krizi stredniho veku 

>> #3, slowthinker, 02. 06. 2023 18:35:02

Taky jsem za posledních 15 měsíců pár Rusáků pozabíjel…Jinak třídenní úraz je to ideální co můžeš mít: máš být na co hrdý, víš že lyžování nešidíš

Hele Slowe, poviem ti to po vašom – jdi s takovým trollingem někam…

>> #4, teomax, 02. 06. 2023 20:34:57

Skoliózy, bederky, kolená – to ja rád Už od decka som bol slušne domrvený a až po 30ke som sa začal venovať aj tomu zdravotnému aspektu(a nie silou-mocou tomu „výkonovému“). A div sa svete: paralelne so zlepšením toho prévho, šli hore aj výkony(po 30ke…). Teraz to už ani nejak pri svojom tréningu nerozlišujem, je to ako ten jin a jang nerozlučne spojené…

Ad denné cvičenie: ľudia veľmi podceňujú to slovo DENNE…a tiež s tým aj slovo SPRÁVNE. Tam sa dajú „ladiť“ také detaily o ktorých málokto vie alebo vidí. A má to fest vplyv na kvalitu pohybu a zároveň automaticky aj ten „výkon“. Písal som tu celkom dosť do detailov vo svojich článkoch…

Zdravie samozrejme nikdy nebude zadarmo, dokonca by som povedal, že ani NESMIE byť zadarmo. Veci, čo má človek zadarmo, si obvykle neváži. Ja „hekám“ po lyžovaní furt, ale z full contact „bojůvek“ som si odniesol asi dosť vyšší prah bolesti a v podstate je to zvyk. Ale všetko je primárne v hlave, ako to človek vníma(nielen bolesť, ale všeobecne akýkoľvek problém v živote).

45 let to si ešte mladík(som len o rok aj niečo mladší) Ja som tesne pred 40kou len dostal tú krízu stredného veku tiež, ale u mňa sa to prejavuje naopak, naštartovaním na vyššie obrátky(kto má pozná aspoň trochu, tak asi nebude nesúhlasiť…:-D).

Ale to bude celkovo tým, že mám mindset nastavený tak, že „prekážky sú na to, aby sa prekonávali“), napríklad ma nikdy nebavilo niečo, čo mi išlo „samo“. Mrkni na toho Lou Batori na youtube, možno začneš vidieť problematiku „bolístek“ rovnako ako ja 

To je dobrý odkaz na toho Lou Batori. Potešilo ma, že ešte mám tridsať „šťastných lyžiarskych rokov“ pred sebou. 

>> #6, IIIvan, 02. 06. 2023 21:27:11
Ja som tesne pred 40kou len dostal tú krízu stredného veku tiež, ale u mňa sa to prejavuje naopak, naštartovaním na vyššie obrátky(kto má pozná aspoň trochu, tak asi nebude nesúhlasiť…:-D).

Jak jsem v tom Rakousku ted rozplacl, tak jsem tam chvilku meditoval (rozdychaval pad) a tak nejak jsem si vzpomnel na jeden depresivni clanek o krizi stredniho veku, kterej jsem kdysi cetl. http://klimes.mysteria.cz/…15-08-24.htm

Uryvek: „Život muže opravdu připomíná kopec. Po pubertě nastupuje oslnivou kariéru, která někde vrcholí a pak po několik let stagnuje… Okolo poloviny života, cca v 45 letech, se muži najednou otevře výhled přes okraj této stolové hory. Pohlédne dole a hádejte, co tam uvidí? Roztomilý kašpárkův hrobeček! Na tom by nebylo nic tak špatného, kdyby na tom hrobečku si nepřečetl své vlastní jméno. Vedle hrobečku zubatá, ale zatím ještě v klidu. Dokonce mu ani zespoda nekyne. Jen tak si sedí, popíjí Šapitodědůbab a naklepává kosu. Žádné drama, ale přesto je to úplně jiný výhled, než jaký měl, když před dvaceti lety šplhal do nebe.“

Tak nejak jsem to videl po tom padu podobne, cista deprese …Akorat formu hrobecku meli ty obr kameny, do kterych jsem to malem jebnul hlavou. Nastesti bylio 1m vedle.

a pak tam jeste pise:

„…Druhým typem obranné reakce na vyhlídku na krchov je pokus dělat o mnoho intenzivněji to, co ho bavilo ve dvaceti...... Pokud ho bavilo lyžování v Krkonoších, tak dnes lyžuje především na ledovci. “

No jo, jak kdyby psal o nas No nic, bude leto, dovolena, more, konec deprese a pak snad uz zase jednou normalni zima.

>> #8, teomax, 05. 06. 2023 20:17:39

Tak nejak jsem to videl po tom padu podobne, cista deprese

Z mého pohledu je to špatné nastavení psychiky. Já si svých pádů vážím. Argumenty viz výše.

>> #8, teomax, 05. 06. 2023 20:17:39

Život běží jinak než chceme – ne líp a ani hůř. Život běží tak jak má – ne všem a ne vždycky  – to je třeba přijmout.

Kromě motoru a brzd máme volant! Tím když se šikovné otočí, není to do kopce ani z kopce příliš. Je potřeba koukat pozorně před sebe a využívat periferní vidění Je potřeba využívat MOZEK kterej:

• dobře zná kvality motoru i brzd
• ví dost o stavu pérování, tlumičů a pneu
• by měl umět předvídat a nastavit styl směr, rychlost i styl jízdy

Na cestě (a to i na dálnici) jsou ale i nepředvídatelné hrboly, díry a živočichové – to je třeba přijmout a počítat s tím…

Mozek by měl vědět, že „Všichni odevzdáme vše, proto je třeba být od začátku nastaven na ochotné rozdávání a předávání štafetových kolíků. Je to nejlepší brzda a nejlepší meducína na krizi středního věku.“

Krize středního věku nemusí být pro každého.

>> #10, oblouk, 06. 06. 2023 07:11:16

Právě že z mého pohledu je řízení auta a lyží o něčem jiném:
V autě se opravdu nechci vysekat.
Na lyžích mi to nevadí. Nebo dokonce, jak jsem už předeslal, mírné vysekání vítám. Jízdou na hraně svých schopností se učím, na lyžích zkouším věci o kterých předem netuším jestli je zvládnu …
(Samozřejmě, jsem ještě mladý, ještě mi nebylo 60, až mi bude 90 tak se asi budu na věc dívat jinak.)