Lyžařská rovnováha: Umění řídit pád na sjezdovce i ve stopě(článek)

Dobrý článok(formou aj obsahom):

https://snow.cz/…e-i-ve-stope

rovnováha zde není póza ani talent, ale naučená schopnost aktivně řídit pohyb v nestabilním prostředí…navíc se celý systém pohybuje rychlostí, při níž se z rovnováhy stává proces. Nejde o polohu, ale o nepřetržité řízení budoucího pádu…

…alebo inými slovami „dynamická rovnováha“…

Opěrná plocha chodce je široká. Opěrná plocha sjezdujícího lyžaře se smrskne na úzkou linii hrany. Čím menší plocha, tím citlivější musí být regulace rovnováhy. Proto její základ neleží v trupu, ale v chodidle a kotníku. Tam vznikají první signály o tom, kam se tělo naklání a jaký tlak do lyže posílá.

Pre doplnenie: ad chodidlá – volá sa to propriocepcia, sieť senzorov, ktorá dáva lyžiarovi automatický feedback ako na tom stojí. Ale nie je to to, čo obvykle popisujú inštruktorské materiály o „kotníkoch“(za­táčaním nimi, alebo hranením apod.).

Dobrou technikou v hlubokém sněhu je posunout těžiště víc dozadu. Ne do pasivního záklonu, ale do aktivní polohy, která umožní špičkám vystoupit nad sníh

Väčšina ľudí vizuálne hodnotí(„vzadu“) pozíciu lyžiara voči (momentálnemu) sklonu svahu. Pri prašane sú lyže zaborené v snehu a pozdĺžna os lyží nie je rovnobežná so sklonom svahu(pätky sú viac „utopené“).

Z toho vzniká „ilúzia“ o tom, že v prašane je človek „vzadu“. Lenže predozadnú pozíciu jazdca je treba hodnotiť voči lyžiam, nie voči sklonu svahu! A rovnako ako on piste, aj v prašane platí „byť vyvážený“.

Ahoj a díky za částečnej kredit. Ač „musím“ články obsahově cílit na mainstreamové publikum – tedy ne nijak moc odborné – vždy jsem rád za soulad od praktickýho borce.

Pro lepší vysvětlení tvé prašanové poznámky (nepoznám, nakolik rozporující mou verzi) si dovoluju nabídnout obrázek níže, na němž bych rád, abys svou poznámku demonstroval. Snad jsme v souhlasu s tím, že všichni tři mají na momentce svou jízdu komfortně pod kontrolou a oba B+C nesedí nezdravě vzadu, nýbrž (nejspíš) vědomě ve své subjektivně optimální pozici. Já se do jejich pocitu dokážu vcítit: v prašanu si rád pohraju s předozadní tolerancí skoro jako v houpacím křesle mezi polohou B a C – za předpokladu hojnýho sněhu a adekvátních lyží; na pistě nic takovýho nepřichází v úvahu.

Prosím demonstruj svou poznámku na těchto tělech, pokud lze. (A nedělejme z toho operaci mozku, zůstaňme na úrovni lyžařské základky.) Smysl sdělení v článku byl, že A musí tlačit svou polohu aktivně dopředu, B+C jsou porovnatelně vzadu, ale nesedí tam pasivně, krásně si vedou svou lajnu a rytmus. Kdyby šli BC do polohy A, letí na nos. Kdyby šel A do polohy BC, ani si nepředstavujme. Tohle měl článek sdělit.

Díky a pozdravuju, Tom

>> #3, Thomas, 03. 03. 2026 22:24:10

Navážu na poslední odstavec článku. Obecně,, pokud chceme najít rovnováhu mezi běžkovým a sjezdovým lyžováním , freeride a skiapem je to v současnosti zřejmě jen telemark . S chráněnou rovnováhou vzniklou vracející se pružinou od nebezpečneho přepadnutí dopředu vlivem volné paty, a to ještě umocněnou camberem a úzkou šíři bežky… Pružina s kombinací správného ok časovaného ! zatíženi na terenní i drobné nerovnosti dává lyžím věttší zrychlení než nachystané obřačky.Jasne je to ,že užši lyže jedou carv oblouk snadno i pro začátečníka daným vykrojením. Zato širši rovné lyže chráni tím vztlakem a částečným smykem před smrtící lavinou. Ale to je volba přežití : lyže na sjezdovku a hlavně mimo ní, nic víc. Ale ta výhoda je především v univerzálnosti pod ok jezdcem na všechny terény. Víc stylů lyžování znamená poradit si s každou variabilitou terénu. Snad zde jeden přiklad z mé praxe ve strmém lyžování telemarkem s bráchou,když slova psaná k tréningu rovnováhy i pro naše různé týmy můžou pomoci s koordinací časováni pohybu, apod, atd

https://www.youtube.com/watch?…

Thomasi, škoda to mazať

>> #2, Tom Řepík, 03. 03. 2026 18:12:27

Ahoj, díky za reakciu.

No, možno sa len motáme v tom „vzadu v prašane“, ja som len chcel poukázať, že jazdec na mojom obrázku nie je vzadu(ani ten na tvrdej piste, ani ten v prašane).

Pointa je v tom, že jazdec v prašane nie je kolmo na svah, ale stále je kolmo na lyže(ako ten na on piste). A moja pripomienka bola, že väčšina ľudí má tendenciu posudzovať jazdcov v prašane ako keby boli vizuálne „vzadu“, ale pritom nie sú.

>> #2, Tom Řepík, 03. 03. 2026 18:12:27

Já bych řekl, že fotky B a C není typický obrázek jízdy v hlubokém prašanu, aspoň v Evropě, kde se jezdí hodně mimo les.
Lyžař na obrázku B brzdí, na obrázku C jede krátké oblouky a dost možná „po schodech“. V dlouhém oblouku (a v dostatečné rychlosti / sklonu svahu) pojede lyžař i v prašanu v předozadně vyvážené pozici.

>> #6, IIIvan, 04. 03. 2026 09:13:04

Myšlence rozumím, ale ten druhý obrázek bych upravil tak, aby lyžař měl pod botou sníh. Takhle ti přepadne dopředu.

>> #7, slowthinker, 04. 03. 2026 10:59:15

ten druhý obrázek bych upravil tak, aby lyžař měl pod botou sníh

jasné, beriem námietku, kreslil som to počas online porady 

Díky za tuhle lekci – že už se nemám nechat vlákat do marné debaty v domnění, že budeme poctivě argumentovat. Účelové obrázky si můžeme malovat každý. Nesouhlasím s malůvkou, není realistická. Na realistických fotkách z běžné praxe, s použitím ne/populárního termínu, jezdec A tvrdě tlačí do jazyků, BC vůbec ne. Takhle jednoduchou věc článek komunikoval. Snaha byla, aby srozumitelně. Ale zdá se to být marné.

>> #9, Tom Řepík, 04. 03. 2026 12:17:55

OK Tome, máš právo na takú reakciu. Zdá sa mi ale, že si to nechceš dať vysvetliť a berieš to ako nejakú silou-mocou „oponentúru“ tvojho článku. Ale vedz, že moja snaha nebola nikoho zosmiešniť ani nič podobné. Ak ale už nebudeš reagovať, prežijem to 

Použijem teda tvoje obrázky:

(v prvom rade, úplne presne nie je možné v ľudských silách definovať exaktne niečo také podľa foto a môžme si vyberať z netu X obrázkov rôznych, ale…)

Jazdec B určite nie je „vzadu“. To je to, čo som chcel vysvetliť predošlým príspevkom(a nedokonalou malůvkou), že „čo to znamená BYŤ VZADU“.

Pätky lyží jazdca B sú zaborené do snehu a lyže nie sú rovnobežné so sklonom/povrchom svahu(ako je to pri tvrdej piste u jazdca A)! A moja pripomienka bola, že práve toto mýli ľudské oko a vyvoláva vizuálny dojem, že je vzadu – lebo mozog si tú postavu dáva do vzťažnej sústavy voči sklonu svahu. A asi (súdim podľa tvojich iných článkoch) si dosť v obraze, ako dokáže „klamať oko“.

Ďalej by som rád rozviedol ešte jednu podstatnú vec. Netýka sa len teraz priamo teraz tejto našej debaty, ale všeobecne témy „vzadu“. Použijem príklad jednej tzv. autority, ktorá rozoberala pred časom „lyžiarske mýty“ na príklade jazdy Marcela Hirschera.

Marcel tam išiel voľnú jazdu na piste, s prehranením štýlom „cross under“ na slalomkách(proste sa dosť „vyvážal“ do vrstevnice atď.). No a autor(ita) vybral momentky jazdy v dobe prehranenia, kedy Marcel(v CU ) „sedel na záchode“. A potom dotyčný „zbúral mýtus“, veď Marcel jazdí vzadu, tak je to OK.

Lenže si ten pán neuvedomil, že podstatné je KEDY je jazdec vyvážený/vpre­du/vzadu(v akej fáze oblúku). Fyzika diktuje, že pre úspešné zatáčanie musí byť lyža v kontakte so snehom vo fáze zatáčania a jazdec musí byť plus-mínus vyvážený predozadne.

Prehranenie môže byť obrazne „aké chceme“, podstatné je ako sa stihneme vrátiť do vyváženej pozície. Na danom rozbore Marcela to navyše pekne domotal ten crossunder, kde iná pozícia ani nie je možná anatomicky.

A pri prašane je to obdobné: za každej jazdy si niekto niečo „vystrihneme“ a potom sú tu nekonečné internetové debaty(nemyslím teraz nás tu, ale všade po svete). Lenže aj v tom prašane záleží na fáze oblúku, v prehranení môže „Sedieť na WC“ každý.

Ale pre zatočenie je podstatná tá fáza zatáčania a na tú je nutná interakcia „lyže versus sneh“ s jazdcom vo vyváženej pozícii – inak lyža zatáča menej(ak je vzadu).

Tento príspevok je určený tak celkovo aj ostatným…

Tedy kámo, pokud tohle byl tvůj nejlepší pokus vysvětlit svou argumentaci mikrotématu, které ti stálo za to vytrhnout z komplexně pojatého článku a cepovat ho bez ohledu na onu kompexitu (typický zdejší zlozvyk), konečně na předložených fotkách, neuspěl jsi u mě.

Nesouhlasím s tvým argumentem, že B není opticky vzadu vůči A. Ignoruješ mou jasnou řeč: Kdyby BC šli do A, jsou hubou ve sněhu, jejich prašanová lajna skončila. Kdyby šel A do pozice BC, na 90+ % to neustojí. A tlačí do jazyku, BC nikoliv. Ale ne, ty to nevidíš a nepřiznáš, povedeš si svou.

Srozumitelně formulovat tematiku pro obecné publikum a dělat z věcí neadekvátní operaci mozku jsou dvě vylučující se věci, zde jasně demonstrované.

Toliko ode mě k věci. (Na margo nevyžádaných osobních narážek ve tvém prvním odstavci: No o tom nepochybuj, že jsem celej rozbitej z toho, jak mě tu svou oponenturou argumentačně zesměšňujete. Začal jsem se z toho pomočovat.) Pro mě sociologicky poučné, jak ze stejného místa, jež v Sosnově éře platilo za výkladní skříň komunity, se stane bizarní ghetto.

>> #11, Tom Řepík, 04. 03. 2026 14:28:25

Nerozumiem absolútne tvojmu útočnému postoju a že kde ťa ja zosmiešňujem, ale OK, let it be, have a nice day…

>> #7, slowthinker, 04. 03. 2026 10:59:15

Jenom chci ještě zdokumentovat svoje slova

Já bych řekl, že fotky B a C není typický obrázek jízdy v hlubokém prašanu, aspoň v Evropě, kde se jezdí hodně mimo les.

https://www.youtube.com/…/BLAxNl4e6ik

V první části v obloucích lyžař tvrdě tlačí do jazyků.
Ano, dole při jízdě šusem je mírně v záklonu, protože je to tam hrbaté a nechce se do něčeho zapíchnout.

(No dobře, Aljaška asi není Evropa Ale možná ji jednou vyměníme za Grónsko?)