Mýty, výmysly, dogmata a fakta

Mám dojem, že naše názory na techniku lyžování ovivňuje spousta pověr, mýtů, vlastních fantazií a možná by nebylo od věci se pokusit zbytečného balastu zbavit. Vlákno se nakonec pravděpodobně zvrhne v chaos, za pokus to ale stojí. Jako příklad zažitých pověr uvedu třeba to, že o vrcholovém výsledku rozhodují jakési tajemné mikropohyby. Podle mého soudu se jedná o mýtus, který vznikl tak, že si veřejnost neumí u některých mimořádných jezdců racionálně vysvětlit jejich jízdu. Přitom logicky, vzhledem k rozsahům oněch borců v oblouku a působení velkých sil, se jedná spíš o kvalitně provádění a nadprůměrně zažité makropohyby a nějaké dávkování rozsahu pohybu v milimetrech asi moc nepadá v úvahu. Tak prosím přidávejte své názory na to, co si myslíte že není skutečnost a přesto se to ve vší vážnosti tvrdí a pokusme se o tom pobavit. A nebojte se nést kůži na trh. Je to jenom pokec 

>> #1, Martin47, 23. 01. 2013 16:28:30 „Jako příklad zažitých pověr uvedu třeba to, že o vrcholovém výsledku rozhodují jakési tajemné mikropohyby. Podle mého soudu se jedná o mýtus“. Martin: (mýtus – nemýtus) domnievam sa, že s tými mikropohybmi to bude nakoniec pravda. Podľa mňa však tieto tajomné pohyby sa odohrávajú v mozgovej kôre človeka, toho geniálneho jedinca, ktorý dokáže víťaziť. Možno, že to budú nejaké nanopohyby.

>> #2, orim, 23. 01. 2013 20:32:57

Dostal jsi mě a v tomto směru nezbývá než souhlasit a začít se dívat na věci komplexněji.

>> #1, Martin47, 23. 01. 2013 16:28:30

tady to nekomu nedá spát

>> #1, Martin47, 23. 01. 2013 16:28:30

Martine, protože ležím nemocný a nemám moc co dělat, vyplivnu sem pár domněnek, jak se vypořádat s významem mikropohybů, přestože z letmého pohledu na výsledkovou listinu loňského Mistrovství diskuze SNOW je zřejmé, že nepatřím zrovna mezi lidi, kteří by se mohli kvalifikovaně vyjadřovat k tajemstvím, kterými vrcholoví borci dosahují vítězných met 

Domněnka číslo 1: Jemná práce s nohama v botě během jízdy může být lyžařem vnímána jako mikropohyby a může to takto prezentovat, zatímco celkově jsou tyto pohyby jen součástí práce s těžištěm celého těla, což už samozřejmě mikropohyby nejsou.

Domněnka číslo 2 (tu považuji za významnější): V určitých momentech jízdy může být velice důležité, jak lyžař zpevní nebo povolí některé svaly. Zkus si třeba jen tak zatnout/zpevnit stehenní sval. Jakýsi drobný pohyb (mikropohyb?) se přitom odehraje. A zpevnění správných svalů ve správných okamžicích má na jízdu určitě velký vliv. Takže tato domněnka se dá jednoduše vyložit jako „špičkový borec provádí mikropohyby“=„špič­kový borec perfektně ovládá svalstvo“.

>> #5, PavelKo, 23. 01. 2013 21:29:01

Tady nesouhlasím. To o čem píšeš jsou normální projevy, které se týkají všech a honí se s nimi například rovnováha, řešení krizí atd. Já měl na mysli něco jiného. Cílené mikropohyby, které dávají konkurenční výhodu. Umíš si představit Hirschera ve slalomu, kde má i on z toho fofru oči navrch hlavy, jak používá cílené mikropohyby v botě, které zrychlují jeho jízdu? Já ne.

MYTUS.

Carvingove lyze MUSELI byt vynajdene,lebo jazdca na nizsie prelinkovanom videu nebolo mozne porazit normalnym sposobom.Tento jazdec ako jeden z prvych pochopil dokonale vyznam aktivnej prace dolnych koncatin,tento poznatok dokonale previedol do svojej techniky,a posunul lyzovanie k dnesku.

On uz carvoval vtedy!Rebound a prechod vo vzduchu zvladal uz vtedy! Zaujimava praca noh,vyjazdy na vnutornej akoby sa nechumelilo.

Velmi podnetne,pre mna KING. TU HO MATE.

caute Harry

Jeden s najväčších mýtov je,že carvingové lyže zatáčajú samé.Potvrdí každý komu už ušla zo štartu lyža s gumičkou cez brzdu.Je to blud a môže to byť kľudne aj slalomka.

>> #1, Martin47, 23. 01. 2013 16:28:30

Vidím, že som ťa vo vedľajšom vlákne zjavne informačne neukojil, ba dokonca zmienkou o „záhadných“ mikropohyboch vyprovokoval k založeniu vlákna, kde pod zásterkou vyvracania mýtov, dohadov a pod. vyžmýkaš z tunajšej lyžiarskej pospolitosti zatiaľ tak tajuplné novhov (v niektorých prípadoch platí aj prešmyčková verzia), ako predsalenzrýchliť­vtomoblúku

Ale sranda bokom: ako ľahko je dešifrovať mýtizovanú všeobecnosť Ti v poste #5 predviedol PavelKo. Verím, že s nadhľadom praktika by si to isté dokázal aj Ty, avšak v záujme oživovania fóra (témy) nás nabádaš a provokuješ k ďalším a ďalším slovným „výtrtom“ či exhibíciám. Čo je cenná a užitočná aktivita, veď aj medzi tonami slovnej hlušiny sa občas zaleskne zlaté zrnko poznania. Za čo Ti vďaka a preto sa rád pridávam.

Pôvodne som chcel použiť tento informačný tromf v našej predchádzajúcej debate, ale myslím, že do kategórie dohadov a mýtizovania schopností materiálu a jeho prínosu k zrýchľovaniu v oblúku patrí aj toto

Dávam do pozornosti najmä časť charakteristiky lyže, kde sa píše o zrýchľovaní v druhej polovici oblúka. Keďže jeden takýto pár mám, môžem kajúcne potvrdiť, že to, čo som sa snažil Martinovi v našej debate šibalsky podsunúť, je čistý blábol, ktorého cieľom bolo zastrieť PRAVÚ PRAVDU a príčinu zrýchlenia v oblúku. NaSvah!!!

>> #9, Ičes, 24. 01. 2013 09:11:12

Informačný tromf?Teraz som Ťa ani ja nepochopil,viem že Tvoj zmysel pre humor ešte celkom neovládam,ale ten odkaz má byť žart?

>> #10, TNS, 24. 01. 2013 10:05:02

…chcel som Ti napísať niečo vtipné, ale potom som zistil, že ten odkaz nefunguje. Editol som. Diky dube…

>> #10, TNS, 24. 01. 2013 10:05:02

Nie.Len si musi Icesko cez nahled kontrolovat,ci mu odkaz funguje.Nejak sa mu s nimi nedari.

Icesko,ak zadavas odkaz,vzdy vymaz v adrese to http v okienku,bez toho to nejde.

A take Elany chcem aj ja.Ja mam starsi model,ten vobec v druhej polovici nezrychluje,je to preto ze je taky prudky vyvoj technologii a materialu?

caute Harry

>> #11, Ičes, 24. 01. 2013 10:29:40

O zobrazenie odkazu nešlo.Otvoril som ho aj pred úpravou.Elany SLX sú oproti Fischerom SL tvarovo dosť odlišné,hlavne v zadnej časti.Doska je posunutá výrazne dopredu,teda máme dlhšiu zadnú časť.Samotná pätka má menší zdvih(dlhšia aktívna hrana) a je o 2mm širšia.Teda celkovo agresívnejšie vyladenie pri ± rovnakej tuhosti.Ukončenie oblúku bude určite odlišné,ale o nejakom zrýchlovaní v druhej polovici oblúku nemôže byť podľa mňa ani reči.

..prchám do práce.Ahoj

>> #13, TNS, 24. 01. 2013 10:53:13

Ááááááááá…

>> #12, Harry, 24. 01. 2013 10:33:11

…som zistil. Ale dík.

Lyže ale určite vymeň; čo je napísané, to sa ráta – keď píšu, že zrýchľujú, tak zrýchľujú. Tak šup-šup 700 € na drevo a hneď bude z Teba Tomba

>> #14, Ičes, 24. 01. 2013 11:03:43

Zřejmě mají nějaký senzor, který rozpozná druhou polovinu oblouku. Co se ale děje potom je mi velkou technologickou záhadou. nemají vzadu nějakou trysku?

>> #15, Martin47, 24. 01. 2013 15:27:35

Ne trysku, ale turbínu. Ve spojení s botami RTCS100 z vlákna M-N-P-2013 získáš dokonce biturbo – a to by bylo, abys nevyhrál.

>> #16, ˘Ö˘Krab, 24. 01. 2013 15:31:09

To už je ale spíš kombinace pro skokany na lyžích. Neumím si představit udržet takový set na sněhu.

>> #8, TNS, 23. 01. 2013 22:35:32

Můžu potvrdit. Nezatočila ani o fous.Do lesa ji naštěstí poslal brankovej rozhodčí.

>> #15, Martin47, 24. 01. 2013 15:27:35

V tukanu mají tišták se zabudovanou libelou.Po překročení určitého úhlu při zahranění lyží se aktivuje system waveflex,který bleskově v řádu pikosekundy prohnutou lyži narovná a lyžaře tak „vystřelí“ do dalšího oblouku. To je to zrychlení přeložené z umělohmotného jazyka kreativce.Jenže takhle to nemůžou napsat,protože by to nebylo 99% potencionálních kupujících srozumitelné = málo neprodejné.No a pokud by se k tomu přidala ta rychlá bota od Atomicu.......

Jen mi k tomu nehraje to 11 vázko.To asi soudruzi udělali někde chybu.

>> #19, m3, 24. 01. 2013 22:11:39

… ale to je přece do 110 kg – a kdo z nás to má, pánové!

>> #20, ˘Ö˘Krab, 24. 01. 2013 22:29:08

Jak se to vezme. Na těchto rychlolyžích bych si určitě 11 vázko nenamontoval,pro­tože při tom zrychlení by špička nastavená i na max neudržela ani mých cca 70 kg.

Tak zase chvíli vážněji. To ce budete teď číst se týká závodního lyžování, tedy jízdě po vytyčené trati. Na základě svých zkušeností a úvah jsem došel k tomu, že dalším mýtem je to, že trénink závodníka (týká se všech Alpských disciplín), směřuje k tomu, aby se stále zlepšoval a zrychloval v oblouku. Je to omyl. Jeho výkonostní růst se skládá ze dvou zásadních a odlišných etap. První z nich směřuje k tomu jak se naučit projet trať (oblouky) co nejčistším a tedy nejrychlejším způsobem. Když se k tomuto ideálu začne přibližovat, začíná druhá fáze a hlavně ona začne oddělovat zrno od plev. Tréning začíná řešit jiný problém, jak to ustát. Když se podíváme na vrcholové závody, nevidíme jak se všichni snaží dělat co nejvíc pro to aby nějak zrychlovali ale jakmile se trať dostane do náročnější pasáže, vidíme různou míru boje o to, jak to ustát = snahu ne jet co nejrychleji ale snahu co nejmíň brzdit. Hlavní projev je délka hranění. Hirscher dokáže ve slalomu ustát víc než ostatní a jeho zahranění je při jeho top jízdách viditelně kratší. Plyne z toho jedna důležitá věc. Všichni vrcholoví závodníci (a nejen oni) nemusí hledat cestu jak ještě zrychlit, protože tam mají bohaté rezervy. Jejich problém je opačný, hledají cestu jak na trati co nejmíň zpomalit. I tohle samozřejmě neplatí pro všechny situace. Ploché a jednoduché úseky jsou o správném projetí a uvedené se na nich neřeší.

Soudružky a soudruzi, vážení přátelé, sypu si popel na hlavu, omlouvám se za mnou šířené mýty, už to víckrát neudělám.
Sebekriticky musím uznat, ze jsem se evidentně stal v minulosti obětí dobře zinscenovaného bludu ze strany těch, kteří se mi pokoušeli o lyžování něco sdělit a zavedli mne úmyslně na scestí.

Konečně mi někdo otevřel oči, konečně už vím, jak na to a jak je to správně. Vidím, že videoporadny se konečně chopili povolaní, má zpackaná mise je tedy u konce.

V oficiální poradně SNOW se píše následující:

Bohužel se lyžař nevyvaroval jedné velké chyby a to zahranění lyží pomocí boků.
Z přílišného vklánění boků do oblouku pramení i další chyby jako je záklon, nestejnoměrné zahranění lyží a odjíždění lyže vnější. Díky přílišnému a velmi brzkému vklonění pánve vznikají při jízdě pasivní pasáže, při nichž neprobíhá žádný pohyb a lyžař pak nemá jízdu plně ve „svých rukou“.
Pro zlepšení je potřeba se soustředit na známé pravidlo: Hranit začínáme ze spodu, kotníky, kolena a následně pak boky.

Štěpán Koudela
(staatlich geprüfter Skilehrer und Skiführer)

Jedno mi nejde do hlavy. Přílišný a předčasný pohyb pánve do oblouku chápu a umím. Ale jak s tímto pohybem přímo souvisí záklon a další jmenované nectnosti, to mi trochu uniká. A jak je to s tím hraněním koleny?

>> #23, ˘Ö˘Krab, 27. 01. 2013 16:06:57

Je vidno,ze si neabsolvoval ziedny plateny kurz.

Az potom by si viac veci ktore dnes nechapes,pochopil.

A to hranenie kolenami by som fakt potreboval vysvetlit.

caute Harry

>> #23, ˘Ö˘Krab, 27. 01. 2013 16:06:57

ja bych to pretlumocil takto: teziste se dostava prilis brzo prilis daleko dovnitr oblouku,(misto toho, aby se vice pohybovalo dopredu ve smeru jizdy). Tim vznika zaklon (teziste je vzadu, protoze se nepohybovalo dostatecne dopredu) a prilisne zatizeni vnitrni lyze (protoze je teziste dal uvnitr oblouku, nez by takto v zahajeni umoznovala odstrediva sila).

anebo takto: spadne celym telem do oblouku, takze je moc na vnitrni a vzadu.

To koleno je asi zas mysleno jako naklon celym telem naraz vs. hraneni vychazejici postupne z kotniku, kolen a kycli.

Asi chápu, co chtěli sdělit. Určité věci bych formuloval jinak, aby to bylo jasnější.

>> #25, Gravedigger, 27. 01. 2013 19:26:02

Díky za překlad ze štátlichovské rakouštiny!

Takže záklon ve skutečnosti nepramení z přílišného vklánění, ale ze současného nepohybu dopředu. Jeden mýtus odstraněn.
[Na mysl mi přichází HOnzovo ohrané „pánev není (téměř) nikdy dostatečně vepředu“.]

Dále píšeš: „spadne celym telem do oblouku, takze je moc na vnitrni a vzadu“
Pád tělem do oblouku provádí záměrně i funaři, tam se dozadu podíváš na desetinku, pak pokračuješ rovnou do vzduchu. Obávám se, že spojitost mezi „do oblouku“ a „vzadu“ funguje nějak jinak, resp. že by měla být opravdu minimálně zmíněna možnost „dopředu“ s kolonkami „kdy, čím, jak“.

K padání do oblouku celým tělem existují evidentně nějaká alternativní řešení.
O odklonu tady bylo celé vlákno začínající komentářem k Fritzi Stroblovi – padal do oblouku celým tělem bez odklonu a byl všechno – jen ne vzadu.
Jestli to chápu správně, nabízejí mi tu další možnost: padat do oblouku „po částech“ – kotníky, kolena, kyčle … To jako že se mám postupně ohýbat stranou ve všech uvedených segmentech? Jak to udělat? Potřebuji další překlad!

Taktéž spojení „těžiště příliš v oblouku“ a „na vnitřní“ není tak jednoznačné – jsou přece specifické cviky na posilování, předvytažení a donatočení vnitřního boku, pak je vnitřní nezatížená i při přehnaném vklonění pánve doprovázeném přehnaným odklonem trupu. Ale v tomto bodě budiž, generalizaci připouštím, jakkoliv souvislost nemusí být takto přímá.

P.S. Že já jsem neznaboh, to je o mně všeobecně známo. Ale není to od Tebe svatokrádežné – přetlumočovat slova samotného staatlich geprüfter Skilehrer-a ? Nečeká Tě inkviziční tribunál a exkomunikace?

>> #26, ivan, 27. 01. 2013 20:22:46

Já také chápu, ale neměl by být takto kvalifikovaný učitel vzorem i v terminologii a odborném vyjadřování?

>> #27, ˘Ö˘Krab, 27. 01. 2013 20:34:24

Ono je to někdy těžké. Nevím, jestli měli nějak omezený počet znaků. Nakolik se snažili o kompromis mezi tím, jak by to formulovali pro sebe, a jak to píšou pro čtenáře. Nepřipadá mi, že by používali nějaké nestandardní termíny, jen si nejsem jistý, jestli použité formulace budou čtenáři chápat opravdu tak, jak byly míněny a jak mají vyznít. Formulovat dostatečně exaktně a přitom srozumitelně a navíc jednoznačně není mnohdy lehké, to přece víme.

Můžeme to ale brát jako výzvu, aby se vyjádřili. Jdou nakonec se svou kůží na mediální trh a bylo by dobré, kdyby zareagovali.

>> #27, ˘Ö˘Krab, 27. 01. 2013 20:34:24

ty tvoje dotazy si musim nechat projit hlavou.Ale pred okamzikem se mi dostal do ruky tisteny Snow a sokoval me rozbor Davida Spundy, kdy on dochazi k zaveru, ze vnitrni lyze je malo zatizena a z toho prameni vecko a dalsi. Ostatni hodnotitele snad pisi opak. Ze je vnitrni zatizena moc, ne? Podle me, pokud vnitrni neni zatizena, tak si na ni muzu udelat treba uzel a nicemu to temer nevadi. Naopak, pokud na ni nejakou vahu mam (radeji ne vic,nez vahu nohy po kycel – ono to stejne bude mozna i vic nez ctvrtina lyzarovy vahy), tak musi byt vnitrni pekne souhlasne zahranena s vnejsi (paralelni berce), aby to spravne fungovalo. S tou vnitrni lyzi to neni jednoduche, ja jsem proto zastancem radeji co nejmensiho zatezovani vnitrni. Vnitrni lyze teoreticky jede po kratsi draze. Aby obe lyze vykrojily dokonale paralelnikoleje, je temer nemozne. Vnitrni by musela byt vice prohnuta. V praxi to vypada spis tak,ze vnitrni lyzi na zacatku oblouku nasmerujeme vic do oblouku (vecko) a ona se ke konci zase vrati kvnejsi, protoze jede vetsi polomer. Proste, nez tam delat newjakou silenou magii, tak tam tu vnitrni jen tak provezu, aniz by mi do toho moc kecala.

>> #27, ˘Ö˘Krab, 27. 01. 2013 20:34:24

„záklon ve skutečnosti nepramení z přílišného vklánění, ale ze současného nepohybu dopředu“ presne tak jsem to myslel.

ad/ pad celeho tela do oblouku a z toho vyplyvajici prilis zatizena vnitrni: ja myslim, ze pokud hraneni zacne postupne odspodu, tak se teziste dostava mimo oblast nad lyzemi pomaleji, nez pri naklaneni celeho tela, ale hraneni a tim padem zataceni a odstrediva sila narustaji rychleji. takze vyslednice sil zustava paralelni(vlastne shodna) s osou teziste – hrana vnejsi lyze. pri naklonu celeho tela, se tato vyslednice odchyli do oblouku (= zamiri mezi lyze).