Jaká lyže pro vysoké a težké chlapi? Aneb "sloni" na lyžích ;-)

(Jaroslav Mixa, mixaj@pc-servis.cz) Zdravím všechny příznivce lyžování a zimních sportů.

Lyže jsem letos prošlápl (asi lyže nebyla na mou váhu). Loni jsem se rozhodl, že se naučím lyžovat. Zašel jsem do Hervisu a koupil lyže dle doporučení prodejce. Jen bych rád upozornil, že měřím 2m a vážím 120Kg a po roce trénování se řadím do skupiny mírně pokročilý lyžař.

Nyní stojím před tím, že budu kupovat nové lyže. Surfuji průběžně týden po netu a nemůžu se dočíst nikde konkrétní informace, jaké lyže vybrat a podle čeho.

Nyní mi byly doporučeny lyže Lyže „K2 Apache XTR + Marker M2 11.0“ TORSION BOX TECHNOLOGY Konstrukce opředeného jádra, které dělá lyže lehké, citlivé a s delší životností. Torsion Box konstrukce je základem pro širokou řadu lyží značky K2. Záleží na rozměrech lyže, dávce pružnosti a zkrutu. Jeden model s Torsion Box může jezdit jinak než jiný. Všestrannost této konstrukce nás přesvědčila k použití u lyží pro začátečníka, ale i dobrého lyžaře.

Jsem uz dost zoufalý, protože opravdu netuším, jaké lyže pořídit a zase do nich nechci dát desetitisíce. Výše zmíněný model stojí ± 6000,– po slevě. Původní cena ±10–12.000,–

Děkuji za radu.

Jaroslav Mixa

(Pavlos, ) jsem měl. Prodal jsem je a teď toho docela lituju. Měl jsem si je nechat. Na naše sjezdovky je to ideální lyže. Přejede muldy (krásně tlumí), hluboký sníh i tvrdou pistu. Prostě univerzálka.
Jen je třeba dát pozor na to, že je to twintip. Takže udávaná délka je ve skutečnosti délka kontaktní plochy lyže se sněhem. Já měl 160 cm a ve skutečnosti měřila asi 168 cm. Takže pro tebe bude ideální 174 cm (odhadem bude měřit 181–182 cm).

(Jaroslav Mixa, mixaj@pc-servis.cz) Děkuji za odpověď,

i prodejce tvrdil, že velikost 174cm bude pro mne dostačující, takže se mu dá pravděpodobně vě­řit.

Jarda

(Petřík, ) Já vážím o deset kilo méně, ale ber to tak, že když chceš s takovou hmotností sportovat, tak to leze do peněz. Takže do nějakých lyží za 6 bych nešel. V žádném masovém obchodě (Hervis, Intersport apod.) nebudou mít na takovou hmotnost nic – ať už se jedná o lyže, kolo apod. Dokonce třeba běžecká obuv se dělá taky do nějakých 90 kg. Stejně tak ti v takovém obchodě moc neporadí – většinou je prodavač anorektik 50 kg a naše problémy nechápe. S touhle hmotností je třeba kupovat bohužel drahé vybavení. Nejlepší bude když odchytíš někde na kopci někoho kdo trénuje třeba mládež, předvedeš se mu, řekneš mu co je tvůj cíl, jaký kopec preferuješ, na čem jezdíš a proč chceš měnit a on už ti něco řekne.

(Jetson, ) Lyže s vázáním do 11 din rozhodně není pro Tebe. Není to samozřejmě úplně přesné, ale i většina výrobců dává din do souvislosti s kg v poměru cca x10. Já vážím podle oběda o cca 5kg méně a kupuji jedině nejvyšší komerční verze, pokud možno s vázáním do 13 a více din. Podle požadovaného typu lyže se rozhodni a potom zalov na netu. Nekoupíš sice za 6000,– ale za cca 12000,– se dají koupit nejvyšší modely pro aktuální sezónu.

(ivan, ) Na tvém místě bych vlastní lyže zatím nekupoval. Máš zatím odježděno málo, takže nemáš dostatek zkušeností k posouzení, co ti s nějakou perpektivou do budoucna vyhovuje. Navíc, pokud jezdíš víc než jednou za zimu, se rychle zlepšuješ, takže je problém najít lyži, jež by ti vyhovovala jak už teď, tak i v dohledné budoucnosti. Nyní, v začátku, kdy ještě nejezdíš tak rychle, tě ještě podrží kdeco, takže si mezi půjčovanými lyžemi můžeš vybírat a přitom se netrápit, jestli to bude ono. Na rady trenéra mládeže bych moc nespoléhal: jednak nevíš, jak moc materiálu rozumí, jednak bude znát spíš (závodní) lyže pro své svěřence než univerzálky vhodné pro velkého vazouna. Pokud jde o vázání do DIN 11, pro začátek na pistě ti stačí. To, že „většina výrobců dává din do souvislosti s kg v poměru cca x10“ je jedním z největších historicky vzniklých a tupě tradovaných nesmyslů v lyžařském materiálu. Hmotnost lyžaře je jenom jedním z parametrů (více viz tabulka podle ISO 11088) a např. podle uvedené normy vycházejí na začínajícího lyžaře 200 cm/120 kg s botou přes 330 mm vypínací momenty cca 67/270 Nm, tedy hodnota vyjádřená na standardizované stupnici číslem 6,5. A i takový coby průměrný lyžař by měl být na 78/320, tedy pro něj DIN 8. Takže jen kvůli kilům zavrhovat set s vázáním do DIN 11 by byla chyba. Výrobci i obchodníci mají silnou tendenci dávat do setů vázání s co nejnižším DIN, aby tím cenu setu srazili co nejníže. I dobré lyže tak lze najít se slabším vázáním, jež ale mnohdy postačí. (Např. Atomic dává na příští sezonu na komerční sjezdovkové lyže vázání Neox nebo XTO maximálně do DIN 12, ovšem je nutno vyzdvihnout, že ty 12ky jsou kovové.) Pravda ale je, že životnost takové plastové „desítky“ pod 120kilových chlapem nebude žádná sláva, takže nějaké vyšší s větším podílem kovu bude samozřejmě lepší. Mnohdy ale je mezi vázáními s DIN 10, 11 a 12 rozdíl malý nebo nulový, takže se vlastně připlácí jen za trošku silnější pružiny.

(Jaroslav Mixa, mixaj@pc-servis.cz) Děkuji Vám za informace.

Poskládal jsem si spousty střípků dohromady a dočetl mnoho zajímavých informací na Internetu.

Jediné, co mne stále děsí je to, že u většiny lyží doporučují váhu max do 110Kg :/ (a to jsou lyže za 20.000).

Jsou tu tedy dvě varianty.

1. koupit výše zmíněné lyže K2 za cca 6500,–
2. půjčovat si lyže v půjčovnách

Asi se mi opravdu vyplatí si s tím nelámat hlavu a lyže si půjčovat v půjčovně.

Děkuji za rady a poznatky

Jarda

(Pavlos, ) s tím, zě těžší lyžař musí mít vázání s vyšším DIN ?
Jezdím poměrně sportovně = v mém případě silově a vázání mám na mojí hmotnost 90–95 kg – podešev 324 mm nastavené na DIN 8.

(ivan, ) „U většiny lyží doporučují váhu max. do 110 kg“: kdo a kde? Neuvědomuju si, že bych se u sjezdových lyží s něčím takovým setkal. Pamatuju to jedině jako interní doporučení u závodních (racestock) lyží. Je sice zjevné, že hodně měkké rekreační lyže nebudou pro váhu 110+ vhodné, ale u spousty lyží především střední a vyšší cenové hladiny nevidím problém, pokud se jezdec bude držet na upravených tratích a sjíždět úměrně svému statutu „jednoročního“ mírně pokročilého. Nejde přece o žádnou „nosnost“ nebo „pevnost“ jako u lana, ani o odraz jako u běžek. Nýbrž o to, jakou sílu působící na lyže a způsobující jejich prohnutí (flexe) , resp. zkroucení (torze) lyžař vyvine. Řekl bych, že i těžký začátečník/mírně pokročilý nedokáže vygenerovat to, co lehčí expert. Výjimkou ovšem může být nezvládnutá jízda (nechtěně až nekontrolovaně se mu to rozjede) s nájezdem do boule apod. Při takovém mechanismu namáhání ale lyži dokáže poškodit i lyžař nijak extrémně hmotný.