Tentokrát se podíváme na chlup zejména materiálům, které se pro první
vrstvu používají. Je jich několik a mají svá specifika, přednosti
i nevýhody. Kromě materiálu a tvaru samotného vlákna hraje roli
provedení a struktura výsledného úpletu. Společně udávají míru
transportu vlhkosti, izolace, ale také stupeň elasticity, a tedy i schopnost
kopírovat lidské tělo. Tím jsme se dostali k základnímu pravidlu pro
výběr vaší druhé kůže – musí tu první dokonale obepínat, bez toho by
nemohla správně fungovat.
Materiály transportující vlhkost
Tyto materiály jsou synonymem 1. funkční vrstvy,
jak ji známe. Výstižnější název by mohl být vrstva transportní. Mezi
tyto materiály lze zařadit 4 hlavní reprezentanty: v Česku používaný (a
dlouhodobě vyvíjený) polypropylen (např. Moira, Klimatex), celosvětově
používaný polyester (např. Craft, Sensor) a také polyvinylchlorid. Ten se
komerčně vyrábí ve Francii pod značkou Rhovyl® a existuje rovněž ve
formě retardované proti hoření, přičemž si zachovává transportní
vlastnosti. Výrobkem tohoto typu jsou například vybaveni čeští policisté.
Komerční modely z PVC u nás ale na trhu nenajdeme, proto o něm v tomto
článku více psát nebudeme. Dalším (trochu méně) používaným
materiálem pro 1. vrstvu je polyamid (např. X-bionic). Výše uvedené
materiály bývají dle potřeby různě kombinovány zejména u modelů
s tzv. body mapping zónami.
Vývoj těchto materiálů nebyl vůbec náhodný, naopak byl postaven na jejich
vhodných fyzikálních vlastnostech. Důležitá je minimální nasákavost,
ale zásadní je schopnost kapilární elevace, což znamená, že voda vzlíná
po povrchu textilie (právě tuto „životně důležitou“ schopnost by
omezila aviváž, pokud byste ji použili). Reálně to znamená, že když se
při aktivním pohybu výrazněji potíme v některých partiích (podpaží,
hruď), nedochází k masivnímu ochlazování našeho těla jen v těchto
místech, ale vlhkost se rychle po vláknech šíří dále do tkaniny (do
rukávů ap.) a tělo nemusí vydat tolik dodatečné energie, aby zajistilo
odpaření nahromaděné vlhkosti.
Zde hraje 1. transportní vrstva zásadní úlohu pro
2. (volitelnou) izolační a především 3. ochrannou (membránovou) vrstvu.
Zejména u ní je kapacita paropropustnosti omezena vlastnostmi membrány,
a pokud se vlhkost rozprostře po celé ploše našeho těla, při
odpařování nemusí tak rychle dojít k „přetížení“ její kapacity.
Pokud by nebylo použito transportujícího materiálu, ve zmíněných místech
by se rychle vytvořilo tolik vlhkosti, kterou by už membrána nedokázala
pustit ven.
Funkční prádlo z transportních materiálů funguje tím lépe, čím je
větší povrchová plocha jeho vláken, protože tak je schopno v sobě
rozprostřít díky svým vlastnostem více vlhkosti. Výhodou tak je, když
jsou jednotlivá vlákna co nejjemnější (je pak v přízi zapleteno více
pramínků), čímž se zvyšuje vnitřní povrchová plocha funkční
pleteniny. Polyester se povedlo na makromolekulární rovině vyrobit ve čtyř-
a také šestilaločném provedení (při příčném řezu vlákna tvar
připomíná květ o šesti listech, které má podstatně větší povrchovou
plochu oproti základnímu kulatému tvaru, a tedy vynikající schopnosti
transportu vlhkosti tkaninou). Zde se dostáváme k zásadní otázce jak
vybrat opravdu funkční prádlo. Polypropylen je vyráběn víceméně jen pro
potřeby oblečení 1. vrstvy a vlákna jsou zpravidla uzpůsobena těmto
potřebám. Ovšem polyester i nylon jsou materiály používané na velké
množství aplikací (svrchní vrstvy, plavky aj.) a neznamená tedy, že
všechno prádlo vyrobené z těchto vláken bude splňovat nároky na
vlastnosti transportní vrstvy. Například triko s vlákny o silném
průměru (a tedy malé vnitřní povrchové ploše tkaniny) bude vykazovat
velké rozdíly oproti vláknům zacíleným na transport. Zjednodušeně lze
říci, že značkové funkční prádlo nebo prádlo ze značkových
materiálů (např. velmi známý Coolmax) skýtá záruku funkce, kdežto
levné prádlo z hypermarketů je sázkou do loterie. Vyšší cena zpravidla
značí, že jsou použity opravdu funkční materiály.
Pro doplnění musíme říci, že do všech
zmíněných materiálů se v posledních letech přidávají ionty stříbra,
které narušují buněčnou strukturu všudypřítomných bakterií, zamezují
jejich rychlému růstu (drží jejich množství v rovnovážném stavu),
a tím i rozkladu potu a s ním vylučovaných solí a tuku. Prádlo tedy
tak rychle nezapáchá. Z praxe můžeme stříbro jednoznačně
doporučit.
Důvodem, proč syntetické materiály mají tendenci po čase používání
rychleji zapáchat (někdy je cítit jemný zápach i po vyprání), je ten
fakt, že zejména tuky se velmi dobře vážou na tyto materiály a vnikají
mezi nejjemnější vlákna v textilii, odkud se praním nikdy zcela
neodstraní. Zajímavostí ukazující na tuto jejich vlastnost například je,
že speciální smotky polypropylenových vláken se používají pro
sorbování uniklé ropy z hladiny moře.
Merino vlna, velmi jemná izolace
Prádlo (1. a 2. vrstva) z merino vlny (např. Icebreaker, Smartwool,
Devold) si našlo na celosvětovém trhu své místo rychle, a to díky svým
specifickým vlastnostem i tomu, že se jedná o vlákno opravdu přírodní,
na což moderní zákazník slyší.
Ovšem i zde vstupuje do výrobního procesu chemie,
díky níž se vlastnosti vlny upravují a vylepšují. Důležitá úprava
vlněných vláken nese komerční název Superwash a spočívá v aplikaci
polyuretanu (namáčením mechanicky nebo plazmaticky). Ošetřené vlákno se
tak rychle netřepí, výsledná látka neplstnatí a je tím pádem
i příjemnější pro pokožku, než by tomu bylo u neupravené merino
vlny.
Vlna vlhkost z velké části absorbuje do své struktury a nemá takové
transportní schopnosti jako výše popsané materiály (což potvrzují
i výsledky testu), má přitom několik pozitivních vlastností, které
udávají její dobrou využitelnost pro první a druhou vrstvu. Díky své
kadeřavosti (vlněné vlákno má ve své mikrostruktuře velký objem vzduchu,
nejlepšího izolantu) hřeje, i když je mokrá.
Další velmi vítanou vlastností merino vlny je odolnost vůči pachům.
Vydrží opakované propocení a začne zapáchat až po dlouhé době. Hledali
jsme důvody, proč tomu tak je. Prvním důvodem by mohlo být, že bakterie
nemají ve vlně nejlepší prostředí pro rychlé množení. Druhým
doloženým důvodem je skutečnost, že ze struktury přírodních vlněných
vláken se dá pot, soli a zejména tuky velmi dobře při praní odstranit,
nejsou zde tak silně navázány jako u syntetických materiálů (viz výše).
V dlouhodobém horizontu se v prádle neukládají reziduální látky, které
slouží jako potrava bakteriím. Podobně se chovají i další přírodní
materiály jako je bavlna, len a další.
I když je merino vlna to nejjemnější, co vyšlechtěné ovce poskytují,
a škrábe minimálně, mohou lidé s velmi citlivou pokožkou (např.
ekzematici) trpět lokálním podrážděním kůže.
Bambus, dub... neboli viskóza
Dost se v uplynulých letech mluví o prádle z „bambusu“.
Technologicky to není žádná novinka, protože se jedná o viskózu, tedy
o chemicky zušlechtěnou celulózu. Ta zpravidla pochází ze dřeva (smrk,
dub, bambus apod.) a je zpracována pomocí série chemických procesů
(tudíž je přírodní jen částečně). Má podobné vlastnosti jako bavlna
(hebkost, pevnost, ale i nasákavost) a právě s tímto cílem byla už
v průběhu první půle minulého století vyvíjena.
Prádlo z viskózy je proto příjemné na nošení, je jemné a přívětivé
i k citlivé pokožce. Vlákno vzhledem ke své nasákavosti a fyzikálním
vlastnostem nemá transportní schopnosti jako syntetické materiály, proto jej
lze doporučit pro fyzicky méně náročné aktivity, ne však tam, kde
dochází k masivnímu pocení. Výhodou viskózy je větší odolnost vůči
pachům (ovšem menší než u vlny). Dá se říci, že vlastnosti má
celkově podobné jako bavlna, a proto se pro druhou kůži v moderním
pojetí nehodí.
V době návratu k přírodním materiálům začali někteří výrobci
kombinovat merino vlnu s viskózou, tu díky své jemnosti často umisťují
směrem k tělu. Vlna pak zajišťuje izolaci a dohromady tvoří funkční
celek, který dokáže zajistit příjemné mikroklima, ale neumí aktivně
transportovat vlhkost. Viskóza se do vlny přidává rovněž z důvodu
ekonomizace výrobku (je na výrobu cca 8x levnější než jemné merino).
Není bambus jako bambus – marketing a ekologie
Při psaní tohoto článku jsme narazili na „zajímavosti“ spojené
s marketingem cíleným na spotřebitele s ekologickým cítěním.
Polyester s bambusem, kávou…
Do laboratorního testu jsme chtěli umístit i jeden vzorek
z přírodního bambusového materiálu a požádali jsme o zaslání vzorku
českého výrobce, který nabízí funkční prádlo z materiálu Bambo. Dle
popisu na internetu (citujeme: „Tento přírodní materiál pochází
z čistého prostředí. Přírodní zdravé textilie…“) jsme
předpokládali, že se jedná o viskózu vyrobenu organickým procesem
z bambusových vláken. V laboratoři se zjistilo, že se jedná o 100%
polyester! To nám výrobce obratem potvrdil a upřesnil, že ten je při
výrobě navíc doplněn o spálený bambus, který tento materiál z ropných
derivátů upravuje a dává mu pozitivní přírodní vlastnosti. Dobrá
zpráva pro spotřebitele-sportovce je, že toto vlákno funguje a vlhkost
transportuje, ovšem s přírodou má společný jen popel.
Zde bychom měli doplnit, že americká společnost Cocona, Inc. má
patentované polyesterové vlákno Cocona®, do kterého při výrobním procesu
přidává aktivní uhlí (vyráběné karbonizací vhodných přírodních
materiálů, zde konkrétně kokosových ořechů), což vylepšuje především
vlastnosti týkající se odolnosti proti pachům, protože aktivní uhlí
(stejně jako u medicinského využití nebo u průmyslového použití ve
filtrech apod.) na sebe váže nežádoucí látky.
100% ekologická bambusová viskóza?
O vláknu z bambusu se celosvětově často píše jako o zdravém
ekologickém produktu. Pro výrobu 1 tuny viskózy je potřeba přibližně 6
metrů krychlových celulózy a 2 tuny chemikálií. Viskóza se vyrábí mnoho
desítek let, technologie se posouvala směrem kupředu a existují tři
generace zpracování těchto vláken. Postup první a druhé generace je pro
životní prostředí náročný, protože některé v procesu použité
materiály jsou jedy. Zpracování třetí generace používá organických
rozpouštědel, a je tedy přírodní, ovšem taky výrazně nejdražší.
Proto se celosvětově vyrábí nejvíce viskózy levnějším postupem 2.
generace. Podíl organických a ekologických bambusových vláken je na
celosvětovém trhu velmi malý.
Marketingovou zajímavostí taky je, že se skoro vůbec nemluví o 100%
přírodním dubovém nebo smrkovém vláknu, které by v průměru mělo být
ekologičtější než to bambusové, protože v zemích, kde tyto suroviny
rostou, se na ekologii výrobního procesu dbá více než na rychle se
rozvíjejících asijských trzích. Bude to možná proto, že by to mohlo
trochu zavánět klamáním spotřebitele…
Laboratorní měření transportních schopností materiálů
Jako praktické doplnění tohoto článku jsme rádi využili nabídky na
realizaci laboratorního testu, který měří transportní schopnosti
textilií.
Zkušební laboratoř č. 1224 akreditovaná ČIA společnosti SINTEX a.s.
provedla na redakcí dodaných vzorcích zkoušku ČSN 80 0828: Stanovení
savosti vůči vodě. Postup vzlínáním – modifikovaný metoda „Knotový
efekt“ fy Dupont.
Jednalo se o zjišťování sání vody měřením sací výšky
(v milimetrech) vzorků o rozměrech 15x250 mm, a to 2 v podélném směru
a 2 v příčném směru, použitá kapalina destilovaná voda o teplotě
prostředí, čas dosažené výšky kapalinou za 30 a 60 minut. Uvedená
hodnota je průměr ze 4 měření.
Komentář k výsledkům:
Merino vlna: přednosti vlny netkví v transportních
schopnostech, což výsledky testu potvrzují.
Polypropylen: testovaný vzorek dosáhl nižších hodnot, než
jsme očekávali (polypropylen by měl mít obdobné, případně jen o trochu
horší parametry transportu vlhkosti než polyester). Může to být typem
konstrukce úpletu nebo úpravou pleteniny při výrobním procesu. Jiný úplet
z polypropylenu by mohl dopadnout výrazněji jinak.
Coolmax: tento značkový funkční materiál jednoznačně
splnil očekávání týkající se transportu vlhkosti.
Bambo: tento polyesterový úplet (který jsme díky popisu
výrobce před testem považovali mylně za bambusovou viskózu), prokázal
dobré transportní vlastnosti.
Testy provedla zkušební laboratoř textilních materiálů společnosti
SINTEX a.s. – www.sintex.cz.
Praktické tipy, jak vybrat a udržovat první vrstvu
oblečení
- Prádlo musí ideálně sedět na těle, pružný úplet nebo využití příměsi elastomerů (Lycra® ap.) je výhodou.
- Nenarušte svou druhou kůži nefunkčním materiálem. Pokud například na běžkách uděláte tu chybu, že si vezmete bavlněné spodky, transportní materiál funkčního trika je bude zásobovat vlhkostí, kterou bude bavlna podobně jakou houba aktivně absorbovat a držet u vašeho těla. Zkuste si představit, jak vám bude, až zafouká studený severní vítr…
- Nepoužívejte aviváž, mění povrchové napětí vláken (polyester, polypropylen apod.) a obaluje je, tím omezuje jejich schopnost transportovat vlhkost. U merino vlny uzavře póry a tím omezí prostupnost vlhkosti materiálem. Platí to především pro měkčící úpravy (např. Silan atd.).
Vlastnosti materiálů
Polyester
- minimální navlhavost (0,3%)
- dobrá ochrana proti UV záření
- technologie zpracování umožňuje vyrobit vícelaločné vlákno (např. Coolmax) nebo vlákno duté (např. Thermolite), to už na makromolekulární úrovni
- dobrá tvarová stálost
- vysoká komerce, velký vývoj nových stále dokonalejších produktů
- vysoká pružnost, velká oděruvzdornost, nízká únava oděvní součásti po údržbě
- neexistuje závažné údržbové omezení
Polypropylen
- minimální navlhavost (0,05%)
- dobrá mechanická odolnost
- menší tvarová stálost, vysoká unavitelnost výrobku po nošení
- malá měrná hmotnost (plave na vodě)
- údržbové omezení
Polyamid (Nylon)
- velmi pružné, odolné proti oděru
- střední navlhavost
- vlákno s dražší výrobou (oproti polyesteru a polypropylenu)
Vlna
- vysoká navlhavost, velmi dobře absorbuje vlhkost
- vynikající izolační vlastnosti, hřeje, i když je mokrá, a dává pocit „suchého“ tepla
- menší odolnost proti mechanickému poškození
- velká odolnost proti tvorbě zápachu
- při špatné příp.málo účinné povrchové úpravě (Superwasch) plstnatí a při zpocení štípe
Viskóza
- jemná a chladivá na omak (dobře sorbuje a drží vlhkost, tedy chladí), vhodná pro citlivou pleť
- nízká tvarová stálost, oděruvzdornost, pružnost
- vysoká únava oděvní součásti po nošení a údržbě
- levná na výrobu, výroba ekologicky náročná
Za odbornou korekturu děkujeme společnosti SINTEX a.s. (www.sintex.cz), která je v evropském měřítku významným výrobcem a dodavatelem polyesterových, polypropylenových, vlněných a polyvinylchloridových funkčních textilií a současně je držitelem k tomu existujících licencí.
Čtěte také o druhé
funkční vrstvě a třetí
funkční vrstvě oblečení!
