Zvlášť v podmínkách, kdy není třeba zvláštní ochrany před vodou,
obstojí některé druhy oděvů s izolační schopností i jako oděv vrchní.
Zejména softshell se dá považovat za jakýsi 
hybrid nebo přechod od oděvů tepelně izolačních k
oděvům svrchním, jejichž účelem nepustit k tělu vodu, sníh a vítr.
Vzduch, který hřeje
Důležité je vědět, že izolujícím prvkem je vzduch
obsažený ve vláknech materiálu a mezi nimi. Zjednodušeně řečeno čím
více jemných vzduchových prostor dokážou vlákna „vytvořit“ uvnitř
nebo kolem sebe, tím lépe. Schopnost materiálu pojmout izolující vzduch se
nazývá loft. Porušením struktury materiálu (polámání
vláken) se tato schopnost ztrácí a zhoršují se i izolační vlastnosti
oděvu.
„Spláclá“ izolace s polámanými vlákny tedy ztrácí své původní
vlastnosti. Na to je dobré myslet při skladování oděvů i
při kombinování s ochrannou vrstvou - naducanému péřovému svetříku
splácnutému upnutou bundou chybí izolující vzduchová výplň, což
nahrává ztrátě tepla způsobené kondukcí (vedením) – chladné vnější
prostředí odebírá teplo 
podobně, jako když si lehnete na sníh. Velmi důležité
je zachovat druhou vrstvu v suchu, suchý materiál
„hřeje“ daleko lépe než mokrý, protože tepelná vodivost vody je až
25krát vyšší, než tepelná vodivost suchého, klidného vzduchu.
Nefunguje však ani opačný extrém – oděv příliš velký
-, velké vzduchové komory mohou vytvářet prostory pro ochlazování
konvekcí (prouděním), to znamená, že teplo je přenášeno pohybujícími
se částicemi vzduchu (nebo obecně plynů a kapalin). Udává se, že
proudění, snižující tepelný odpor materiálu (vrstvy), vzniká už od
šířky prostoru větší než 5 mm. Proto oblečky velikosti XXL na běžně
velké postavě nejsou ideálním řešením tepelného komfortu. Ochlazování
konvekcí je často nejvýznamnější způsob přenosu tepla, jeho
nejznámější formou je vítr. Jistě jste se setkali s tzv. wind
chill effectem (v reálných podmínkách dokáže vítr snížit
pocitovou teplotu o víc než 10 stupňů celsia), proto je důležité oděv
zkombinovat tak, aby nejen „hřál“, ale také zamezil prostupu větru. To
řeší např. již zmíněné softshellové materiály, k nimž se ještě
vrátíme.
I oděvy termoizolační vrstvy je dnes v duchu doby
moderní členit na přírodní a syntetické.
A stejně jako například v oblasti spodního prádla nelze jednoznačně
říct, zda je vhodnější cesta „zelená“ nebo „umělá“. Záleží na
způsobu, jakým oděv používáte a na podmínkách, ve kterých se
pohybujete.
Vlna
Přírodní materiály jsou služebně starší, původně používané
kožešiny dnes najdete spíše na promenádách v údolí, než přímo na
svazích, a seno (viz překvapivé výsledky testů Ötziho obuvi) zatím
žádný z výrobců nedokázal uchopit tak, aby využil jeho potenciál. Stále
je však velmi hojně je využívána vlna. Dříve populární
domácí pleteniny před časem vyšly z módy a ustoupily tehdy moderním
syntetickým materiálům. Dnes však vlna zažívá renesanci.
Svetry a bundy z tohoto materiálu jsou snad ještě slušivější, než
spodní prádlo stejného původu, a navíc se pro druhou vrstvu vlna
perfektně hodí i z funkčního hlediska. Mezi její přednosti
patří to, že hřeje i vlhká. Na druhou stranu neizoluje tak
dobře jako mnohé jiné materiály a je poměrně těžká. Vybavená
membránou (pak je však diskutabilní ona přírodnost tohoto spojení) odolá
větru a povrchová úprava zlepšuje voděodolnost.
Peří
Dalším tradičním termoizolačním materiálem,
používaným tentokrát jako náplň, je peří. Peří snad
nikdy nezažilo slabou chvilku a stále si drží velmi vysoký kredit. Masovou
vlnu obliby péřovek pouštějících pírka a ztrácejícím opodstatnění v
mokrém sněžení, nemluvě o dešti odnesl právě nástup systému
oblékání ve vrstvách. Dnes peří slaví úspěchy s lehoučkými
bundičkami, vestami či péřovými svetry sbalitelnými na minimální objem.
Jejich nevýhodou je, že si příliš nerozumí s vlhkými podmínkami, hodí
se tedy spíše do suchého a mrazivého klimatu. Výrobci ve spojení s peřím
používají voděodolné a prodyšné materiály, ale jakmile peří navlhne,
ztrácí svou lehkost a izolační schopnosti a navíc dlouho schne. To souvisí
s jeho nízkou transportní schopností, proto se nehodí pro vyloženě
aerobní aktivity, při kterých se potíte, protože vlhkost nemusí stihnout
opustit oděvní systém v podobě páry a peří navlhne.
Polyester
Ze syntetických materiálů je k použití pro zateplovací vrstvu vhodný
polyester, ze kterého člověk dokáže tvořit tzv. dutá
vlákna. Ta dokážou uvěznit mnoho jednotek izolujícího vzduchu.
Moderní materiály jsou složeny z dutých vláken s
vynikající tvarovou pamětí v kombinaci s mikrovlákny (Climashield,
Thermolite a podobně), což zajišťuje vynikající loft a dlouhou životnost.
Výrobky z nich mají obdobné nebo lepší izolační schopnosti při stejné
váze jako peří i dlouhou životnost, v jejich prospěch však navíc hovoří
snazší údržba a lepší izolační vlastnosti ve vlhkém prostředí -
výhoda syntetiky je malá nasákavost, dobrý transport vlhkosti a její
odpařování do okolí, to znamená, že rychle schnou. Oblíbenou formou
materiálu z polyesteru je fleece, který je relativně levný a téměř
bezúdržbový. Původní pelichající a žmolkující se neforemné svetry
nahradily slušivé a trvanlivé oděvy s padnoucím střihem, často
strečové, aby se dobře přizpůsobily pohybujícímu se tělu (Polartec Power
Stretch), s úpravou proti profouknutí (Gore Windstopper, Polartec Wind Bloc a
podobně).
Softshell - mezi druhou a třetí vrstvou
Zvláštní kategorií zateplovacích oděvů je
softshell, jakýsi mutant druhé (zateplovací) a třetí (ochranné) vrstvy.
Obvykle se k jeho výrobě používají umělá vlákna, ale s patřičnou
úpravou (membrána, povrstvení), lze softshell vytvořit prakticky z
čehokoliv (přírodní, módní a rozhodně designově zajímavá je v tomto
směru opět vlna).
Jak napovídá název, měly by softshellové oděvy chránit před nepřízní
počasí, zároveň jsou však konstruovány tak, aby jeden kousek oděvu
obsáhl co největší rozsah podmínek, ve kterých bude použitelný.
Většina Softshellových oděvů tedy obsahuje i zateplovací vrstvu. Některé
jsou v tomto ohledu vybaveny lépe, jiné jsou spíše komfortnějšími
variantami svrchních nepropro oděvů bez ambice zahřát. Velmi široké je
také spektrum nepromokavosti a prodyšnosti softshellových materiálů.
Těchto parametrů byste si měli všímat, hodláte-li někdy softshell
používat jako zateplovací vrstvu spolu s oděvy třetí vrstvy.
Úpravy vylepšující ochranné vlastnosti proti větru nebo dokonce dešti,
zhoršují transportní vlastnosti materiálu. V zateplovací vrstvě se
sníženou prodyšností přikryté membránou se při pohybu zpotíte daleko
více než když na sebe obléknete např. obyčejný fleece.
Čtěte také o první
funkční vrstvě a třetí
funkční vrstvě oblečení!
