V kolika letech by ideálně měly děti začít
lyžovat?
To vždy záleží na stupni psychického a fyzického vývoje. Standardně doporučuji začít s dětmi po třetím roce věku. Výjimkou na svahu ale nejsou ani dvou a půlleté děti.
Co se přesně myslí pod psychickým a fyzickým vývojem?
U fyzického vývoje záleží mimo jiné na motorických schopnostech dítěte. U některých dětí probíhá vývoj motorických schopností déle a mohou mít problémy s koordinací pohybu. Zjednodušeně řečeno, pokud dítě sotva chodí, těžko bude lyžovat nebo snowboardovat. Co se psychického vývoje týká, zajímá nás hlavně, zda už je dítě vůbec schopno pochopit, že lyžuje a proč. V případě výuky v lyžařských školách, záleží i na tom, jak dlouho třeba vydrží dítě bez rodičů.
Pokud tedy začneme již ve třech letech, jak dlouho bychom měli s dětmi lyžovat?
Určitě ne víc jak hodinu, maximálně dvě denně. Děti v tomto věku mají poměrně velkou spotřebu energie, rychle se unaví, navíc neudrží pozornost. Doporučuji tedy začít ráno, nebo dopoledne, dokud jsou děti čerstvé, zkusit lyžovat jednu hodinu, ale i během ní udělat několik přestávek, odložit lyže a odvést pozornost dítěte k něčemu jinému. Pokud lyžování dítě zaujme a baví ho, můžete po delší, třeba polední přestávce zkusit hodinu další. Ale určitě nemá smysl nic uspěchat a děti do lyžování nutit.
Co délka lyží?
Délka lyží může začátky, ale i další lyžařský vývoj dítěte zásadně ovlivnit. Délkou určitě nic nedoženeme, takže začátečníkům, hlavně těm nejmenším by měly rodiče pořídit lyže co nejkratší. Určitě ne delší než po ramena.
Jsou pro výuku lepší lyže více, nebo méně vykrojené?
Vše má svá plus a minus. Jelikož většinu děti učíme zastavit a posléze i zatáčet v pluhu, velmi vykrojená lyže by jim mohla bránit v otáčení a smýkání lyží, což jsou základní dovednosti, bez kterých se žádný lyžař, ani ten nejmenší neobejde. Extrémně vykrojené lyže se dětem častou zaseknou na hraně a často jim právě smyk a zastavení znemožňují. Na druhou stranu více vykrojená lyže později usnadní přechod z pluhu do paralelního postavení a ulehčí zatáčení. Nicméně dnes jsou již všechny lyže více či méně vykrojené a rovné klasické lyže už neseženete téměř ani v bazarech.
Staré, nebo nové?
Pro začátek stačí samozřejmě použité. Určitě nemusíte mít strach, že by dětské lyže mohly být nějak výrazně poničené. Se svou minimální váhou nemohou konstrukci lyží děti nijak poškodit a únava materiálu, nebo ztráta jejich vlastností jako u dospělých lyží se zde tedy vůbec neprojeví. Použité lyže vás navíc vyjdou levněji a nebudete tak nuceni kupovat dlouhé lyže na tři roky dopředu, což bývá ta nejčastější chyba.
A co snowboard? Kdy je ideální začít?
Snowboarding je motoricky trochu náročnější než lyžování, udržení rovnováhy je zde mnohem těžší. Obecně doporučuji začít až tak kolem šestého roku věku, ale výjimka potvrzuje pravidlo. Na kopci najdete občas i tříleté snowboardisty. Vše je o vývoji dítěte a jeho motorických schopnostech.
Je lepší začít lyžováním, nebo snowboardingem?
Lepší je určitě začít lyžemi, můžete totiž začít v mnohem útlejším věku. Ale pokud jste se rozhodli vychovat ze svého dítěte snowboardistu, určitě není nutné, aby muselo předtím umět lyžovat.
Pokud se tedy rozhodneme pro snowboard, jak dlouhý by měl pro začátek být a na co si dát při nákupu pozor?
Maximální délka pro děti - začátečníky je po ramena. Ale záleží i na velikosti boty. Mnoho dětí má již v útlém věku poměrně velkou botu, která pak krátký a úzký snowboard přesahuje. S takovým vybavením se pak bohužel nedá pořádně jezdit a je potřeba se pohlédnout po delším prkně, které bude díky své délce i širší.
Nějaká rada rodičům na závěr? Jaké jsou třeba největší nedostatky ve vybavení dětí, se kterými se setkáváte v lyžařské škole?
Bude to možná znít úsměvně, ale nejsou to ani špatně zvolené lyže a boty, ale nevyhovující spodní vrstva oblečení, ponožky a chybějící kukly pod helmu. Děti často chodí lyžovat v běžných krátkých ponožkách, které pak v kombinaci se švy spodních kalhot vytvoří na holeni a lýtku poměrně silnou vrstvu přesně v místě, kde většinou bývá u dětských bot jediná přezka na jejich zapnutí. Děti pak trpí bolestivými otlaky a lyžování pro ně přestává být zábavou. Rodiče by měly jednoznačně dětem pořídit dlouhé podkolenky, které sahají nad lyžařské boty a ideálně je kombinovat se spodním prádlem, které je bezešvé, případně jeho šev povytáhnout nad lyžáky stejně jako podkolenku. Podobné je to s kuklami pod helmu. Helma samotná nijak moc nehřeje a hlavně nechrání tvář před větrem. Doporučuji proto tenké, bezešvé dětské kukly, které děti ochrání před nepřízní počasí a určitě mu tak pobyt na sněhu zpříjemní.
