Nejsem na snowboard starý? Je mi 30, 40, 50, 60+ ?
Tahle otázka mě vždycky dostane – zejména, když
se mě ptá člověk mladší než já (druhá polovina „řvoucích
čytřicítek“). Co tihle tazatelé furt mají s tím věkem? Odpověď zní:
v žádném případě! Člověk je tak starý, jak se cítí a na co se
cítí... Pokud vás neomezuje nějaký zásadní zdravotní problém (záda,
klouby, vazy), můžete s výukou začít a na snowboardu skotačit v jakémkoli
věku. Naopak většinou čím starší snowboarďák, tím více bere snowboard
jako sport a méně jako společenskou záležitost. Snowboard je o svobodě, o
hledání cest z kopce dolů. Někdo jede po sjezdovce, někdo se cestou
zastaví ve snowparku, někdo jede lesem, někdo si uplácá skokánek a
zkouší metat různá salta a a kozelce... Začátky jdou někomu rychleji,
někomu pomaleji, ale od okamžiku, kdy člověk pochopí základní principy a
začne tvořit oblouky, se s každou další jízdou zlepšuje a ježdění mu
přináší radost. Mění se jen podmínky: náročnost svahu, typ
sněhu...
Je mi 5 a míň, nejsem na snowboard moc mladý?
Po pravdě řečeno spíše ano. Přeje-li si to malý
snowboarďák vyzkoušet, proč ne. Samozřejmě, na snowboardu se mohou naučit
i takhle malé děti, ale není nutné nikam spěchat. V o něco starším věku
(8+) jde výuka snáze a rychleji. Pro malé děti je lyžování
přirozenější a pokroky jsou rychlejší, proto se většinou vyplatí
začít nejprve s lyžováním. Zkušenost s mým potomkem: chtěl začít v 5,
nešlo mu to, nelámali jsme to přes koleno, na prkno se vrátil v 9 a jde mu
to skvěle (samozřejmě i proto, že ho učím já 
.
Mohu si půjčit vybavení a zkoušet to sám?
Ano, ale v tomhle případě to člověk metodou „pokus omyl“ daleko nedotáhne. Většinou nehrozí, že by si ublížil (i když určité riziko tu je), ale bez znalosti toho, o co se má snažit, hrozí při pokusech donutit prkno zatočit „objevení“ zlozvyků, které zpočátku mohou fungovat (např. protirotace). Ani přítomnost toho, kdo to už na snowboardu umí, nezaručuje rychlý pokrok, pokud dotyčný neovládá alespoň základní metodické minimum. Rozhodně se vyplatí najmout si alespoň na pár hodin instruktora, aby vám vysvětlil, o co se máte snažit a jak na to.
Jaký je rozdíl mezi měkkým a tvrdým snowboardem a na jakém je lepší se začít učit?
Na měkkém (někdy také freestylovém) prkně se jezdí v měkkých botách a měkkém vázání. Na tvrdém (někdy také alpském nebo slalomovém) snowboardu se používají přezkáče (snowboardové - ne lyžařské) a tvrdé vázání. Měkké prkno je přibližně symetrické a většinou dvousměrné, tvrdé je asymetrické s jasně odlišitelnou špičkou a patkou (většinou připomíná širokou lyži) a jednosměrné. Na tvrdém prkně se jezdí především řezaný oblouk ve vysokých rychlostech na ideálně upravené sjezdovce (pěkné video např. zde). Proto je lepší začít se učit na měkkém prkně a ve fázi, kdy již začínáte dělat řezané oblouky, můžete přejít na tvrdé prkno. Speciální carvingové stránky pro ty, kteří to rádi tvrdé, naleznete zde.
Jaká hrozí při snowboardingu zranění a jak jim předcházet?
Na začátku výuky je důležité naučit se "pádovou techniku" vpřed
(frontside) i vzad (backside). Zpočátku jsou nejvíce ohroženy ruce -
zápěstí, proto je třeba za prvé si bezpečné pádání vyzkoušet a za
druhé chránit se vhodnými ochrannými pomůckami. Ruce nejlépe ochrání
protektor zápěstí (může být integrovaný v rukavici nebo zvlášť).
Vzhledem k tomu, že snowboarďák má obě nohy upnuté do vázání, může s
prknem klidně udělat i kotrmelec a nohy se mu nezamotají jako lyžaři. Nohy
jsou proto ohroženy méně s výjimkou nárazů do kolen - proto se zpočátku
vyplatí použít chrániče kolen.
Záda - celou páteř a kostrč ochrání páteřák, pro začátek, kdy se
padá více, je také příjemné mít polstrované trenky (shorts), které
ochrání zadek a kyčle, ale oceníte je i ve chvílích, kdy si budete chtít
sednout a poklábosit s parťáky.
Na hlavu patří v každém případě helma - klasický je pád po kousnutí
špatné hrany na záda směrem z kopce dolů, kdy hlava může setrvačností
udeřit do svahu.
Co mohu od prvního dne na snowboardu očekávat?
Krev, pot a slzy – ne, děláme si srandu. První den jen pot. Nejčastějším úkonem prvního dne je vstávání s oběma nohama upnutýma ve vázání, což pro někoho může být zpočátku tvrdým oříškem. Na konci dne vás budou od vstávání – vzpírání těla rukama směrem nahoru – bolet svaly na rukou, především v zápěstí a předloktí. Během úvodní lekce se seznámíte se snowboardem, zásadami bezpečnosti své i ostatních, chůzí s prknem, obraty, pádovou technikou, vstupem do vázání a výstupem z něj, již zmíněným vstáváním a naučíte se některé důležité (a někdy podceňované) cviky jako koloběžku, sesouvání (tzv. hrnutí sněhu ze sjezdovky, jak říkají lyžaři) až po nácvik smýkaného oblouku.
Co si vzít na sebe a s sebou na první lekci?
Oblečení: snowboardové nebo jako na lyže, u
lyžařského jen pozor na příliš těsné kalhoty. První den se budete
hodně válet po zemi, vstávat a sedat si, takže kalhoty by měly být
volnější (a kvalitní z hlediska vodotěsnosti, tedy s vyšším vodním
sloupcem). Dále dobré rukavice (+ klidně jedny náhradní).
Ochrana: helma (určitě), páteřák (dopručeno), chrániče
zápěstí (doporučeno), chrániče kolen (doporučeno) a polstrované kraťasy
(doporučeno). Čím více ochranných pomůcek, tím bezpečnější a
komfortnější výuka. Ale ten první den se obejdete beze všeho s výjimkou
helmy. Ostatní chrániče využijete postupně při svém snowboarďáckém
pokroku nebo - a to bychom vám výslovně doporučili - při výuce na tvrdém
zmrzlém podkladu.
Jak dlouhý má být snowboard?
Stručně řečeno: k bradě. Prkno může být i o něco kratší (na freestyle = na triky a skoky) nebo delší (na freeride = do prašanu). Dalším kritériem je váha. Každé prkno je určeno pro konkrétní váhovou kategorii - např. 60-75 kg, do níž byste se měli vejít. Pokud jste na její spodní hranici, prkno pro vás může být příliš tvrdé (bude hůř točit) a naopak, pokud jste na její horní hranici, prkno může být příliš měkké (přetáčivé).
Jak vybrat správnou velikost snowboardové boty?
Boty je nutné vyzkoušet, každý výrobce má škálu svých velikostí trochu posunutou. Obecně platí, že snb bota bývá asi o 1 číslo větší než konfekční. Takže pokud máte normálně např. 43, bude vám pravděpodobně sedět bota 44. Kritériem optimální těsnosti je, že při napnuté noze v koleni se prsty mohou zlehka dotýkat přední stěny (ne na ni tlačit) a po jejím pokrčení do snowboardového postoje tlak na prsty pomine (pata couvne dozadu). Bota se totiž rychle "rozšlápne" a překvapivě zvětší. A v příliš velké botě, v níž noha cestuje dopředu nebo dozadu nebo se zvedá pata, nemůže jezdec prkno pořádně ovládat.
Jak je to s velikostí bot a vázání?
Každý výrobce má většinou 3-4 velikosti vázání značené podobně jako oblečení: S, M, L, XL. Několik velikostí bot pak pasuje optimálně do konkrétní vel. vázání: např. boty 42-45 do vel. L (prověřujte vždy konkrétní botu a vázání). Zjednodušeně řečeno: velká bota se do malého vázání prostě nevejde a malá bude ve velkém "plavat". Nechte si vždy doporučit nebo raději osobně vyzkoušejte, jak bota ve vázání sedí a zda jde dobře utáhnout. Většinu vázání lze ještě v rámci konkrétní velikosti seřizovat - zkracovat/prodlužovat baseplate (zákl. desku), zkracovat/prodlužovat pásky.
Jak moc vadí, když špička boty přesahuje přes okraj prkna?
Tohle je důležitá otázka: vzhledem k poměru velikosti nohy a šířky prkna a k obvyklým úhlům vázání přesahuje bota téměř vždy okraj prkna. Malý přesah (do max. 2 cm) nevadí a dokonce je žádoucí. Pokud bota okraj prkna nepřesahuje, špatně se přenáší tlak na hranu. Při malém přesahu je naopak přenos síly na hranu optimální. Při velkém přesahu dochází ke kontaktu špičky boty s terénem, což na tvrdém podkladu může mít za následek nepříjemný pád, protože bota přeruší kontakt mezi hranou prkna a terénem. Při přesahu boty hraje roli rovněž kvalita zpracování boty (zvednutá, podseknutá špička), výška vázání (polstrovaný pedál/rampa) a další požadavky vyplývající z jízdního stylu. Proto není vždy nutné přecházet na tzv. "wide" (široké) prkno, což při dotazu na velikost boty 45+ a šířku prkna bývá doporučením většiny prodejců, ale mnoho lze doladit jinými prostředky. Wide prkno ve stejné délce bude mít totiž jiné vlastnosti než prkno o normální šířce ("normal"), takže jezdec při přechodu na "wide" může být překvapen jiným chováním prkna, než na jaké byl zvyklý u normální šířky. Vtip je v tom, najít pro svoji velikost nohy (resp. boty - a tady záleží také na výrobci, jak kvalitně botu zpracoval) prkno co nejužší, u něhož nedochází k drhnutí boty o terén. Zbytečně široké prkno bude jezdci připadat pomalé a tupé...
