Young lady, we love you!
Ne, nezapomněl jsem na tu momentálně hlavní. Jen chci ukázat, jak výjimečné je, když Světový pohár vede ještě ne 18leté děvče ve své prakticky druhé vrcholové sezoně.
A samozřejmě jak obdivuhodné, když tato juniorka-favoritka zvládne psychiku na svém prvním MS a v tvrdém boji o desetiny svou pozici světové jedničky a hlavní favoritky obhájí. Ale opakovat, jak je Mikaela Shiffrin jedinečná a skvělá, jistě není nutné. A tak jen vypíchnu ještě jeden moment.
Vydržela fyzicky: měla 1. a 3. nejrychlejší dojezd do cíle. Ve 2. kole ještě na 2. mezičasu byla celkově druhá, ale finišem, který naopak vedoucí Frida Hansdotter (v něm až 14.) nezvládla, si zajistila zlato.
Blizoučko k němu měla právě vedoucí Frida. Na poměrně lehkém svahu jí navíc postavil jednoduchý slalom „na tělo“ vlastní trenér Soulard. Snad vycházel z toho, že Frida dosud nikdy o medaili nejela a dosud nikdy nevyhrála závod WC, bude tedy pod psychickým tlakem a je třeba jízdu jí co nejméně komplikovat . Závod se tak trochu podobal onomu okulahodícímu Zuzulovu slalomu z Are, jenom dojezd byl až příliš plochý a takřka absence zatáčení v závěru už byla podle mého vkusu na škodu. V diskusi jsem ho nazval „žákovským“ závodem. Poté, co pořadatelé dokázali poslat ženy na náročnou mužskou trať GS, trýznit je odklady v super-G, či kombinátory vystavit plnohodnotnému skoro 1000m sjezdu a hodně náročnému slalomu, byl takový svah jaksi „mimo linii“. Je ale možné, že mysleli na těch několik desítek slabších až slabých na startu a chtěli jim zvýšit šanci důstojně dojet. (Fakta: podle plánu tratí 566/180 m, podle oficiální dokumentace 195 m, Pollock (Kanada) a Soulard (Švédsko), 61/59 a 63/63 branek.)
Lépe i hůře
Pro mě druhá favoritka Maria Hoefl-Riesch, těsně čtvrtá, po mizerné jízdě (průběžně 14.) vypadla špicarem. Pozici z 1. kola neobhájila ani Poutianen, až 20. čas Zuzulové (celkově 7.) nezachránil ani výborný dojezd ve 2. čase.
Naopak se ve 2. kole „utrhla 13. Maria Pietilae-Holmner (6.) a hlavně si 2. časem kola pro stříbro k ohlušující radosti diváků („předkrm před Hirscherem“) dojela domácí Michaela Kirchgasser.
Za nejlepší se jako 5. zařadila poněkud unaveně vyhlížející Tina Maze, jíž v průběhu MS zjevně docházela šťáva a ona ztrácela jiskru. Je ale zázrak, že po takovém náporu od října a takových výkonech až nyní. Zejména když si vzpomeneme, jak skromnější závodní program podle jeho vlastních slov vyždímal takového Martina Vráblíka a jistě řadu dalších velkých chlapů. (Přičemž je jasné, že hvězda Tinina kalibru s vlastním týmem má prostředky a možnosti mít vše možné zařízené dokonaleji, takže ji tak nevyčerpává řada věcí, které si závodník Martinovy výkonnosti nutně odskáče osobně. Plus strava, regenerace i psychika nakopnutá vítězstvími...)
Událostí byl start Marlies Schild dva měsíce po operaci a dvou týdnech opatrného tréninku. Šlo spíš o účast než o výsledek, zajela asi přiměřeně okolnostem. Před duo Marlies a Zettel se tentokrát vklínila dvojice slovensko-česká: 7. Veronika Velez-Zuzulová, 8. Šárka Záhrobská.
Naše účast
Pro úplnost dodejme, že 35. dojela Martina Dubovská a 41. Eva Kurfürstová. Kateřina Pauláthová nedokončila. Eva (1977) na svém 10. MS bezpečně získala primát nejstarší na startu a zcela jistě i účastnice šampionátu. V české reprezentaci je od roku 1993, první závod WC jela těsně předtím, než se Mikaela Shiffrin narodila! Má se člověk víc obdivovat její závodnické zarputilosti, nebo spíš lomit rukama nad tím, že stále nerostou mladé, které by ji poslaly na závody Masters? (A jestlipak se aspoň vyfotila s Hubertusem, ročník 1959?)
Šárka rozhodně potěšila sebe, sponzory, svaz i příznivce lyžování. Osmé místo se ztrátou 1:37 a zejména 2. kolo jako 6. s +0,37 vypadá i zní pěkně. Těší to, že její jízda už není trápením minulé sezony, i když předchozí 28. příčka z Mariboru a další dva slalomy před MS žádnou extra formu nenaznačovaly. Ale s tím, co sezoně předcházelo, lze asi s takovým kolísáním výsledků počítat. Zdá se, že se zatím chytá na plochých svazích (Are a nyní, pokaždé 8.), jež vždycky byly její doménou. (A můžeme litovat toho, co se dělo minulé roky, protože ve své vrcholné formě kdysi by tentokrát na zdejším svahu musela tvrdě jet na zlato.)
Je také třeba poznamenat, že druhé nekomplikované kolo umožnilo 20 závodnicím vejít se do jedné vteřiny za vítězkou, takže malé odstupy byly poněkud laciné. A abych byl spravedlivý: Kryštof Krýzl byl ve slalomu na MS 2009 rovněž osmý. A Filip Trejbal předloni na MS v Garmischi nadělil ve 2. kole mistru světa 0,6 a bronzovému plnou vteřinu... Neboli 8. místo na MS samo osobě nemusí mnoho znamenat. Šárce ale přineslo posun na 17. příčku WCSL, jistotu účasti ve finále a šanci posunout se do 15.
K poněkud přehnané medializaci na iDnes se ještě dostanu v samostatném článku či spíše blogu. Zdá se, že Česká sportovní si umí zařídit, aby Šárka „byla vidět“. I když se svah nižší náročností poněkud vymykal parametrům tohoto šampionátu, závod byl svou dramatičností do posledních metrů velice pěknou podívanou. Pan doktor Shiffrin si vzal v nemocnici volno a připojil se k manželce. Celá rodina si to štěstí mohla vychutnat na místě a naživo.
Celé mi to přišlo takové hodně radostné. Diváci jásali nad stříbrem, Frida nesmutnila nad bronzem, Tanja nad „plechem“ jen pokrčila rameny, Tina snad už myslela zase spíš na Svěťák a na to, jak ještě zmobilizovat síly na těch 2000+ bodů, Maria už svoje medaile i tak měla, radovala se Šárka. A všechny určitě z toho, že ty dva náročné týdny jsou odbyté a může se slavit.
Zkrátka taková malá óda na radost.
