Sněhu bylo i na tomto jihu jako po celé Evropě víc než dost a stále padal. První „sněhopád“ jsme chytli večer ve čtvrtek 21. na dálnici za Villachem. Jel jsem s dcerou, která zrovna řídila ještě s vlhkým řidičákem. Míra se mne pak ptal, jestli jsem si vzal dost spodků. Mé pesimistické obavy, že další den bude super obří slalom zrušen, byly plané. Organizace pořadatelů je v tomto středisku úžasná. Na všech bylo vidět, že to dělají rádi. Nikdo si nestěžoval, nikdo se nehádal, všichni se usmívali. Ke startovnímu číslu jsme dostali malý zabalený dárek s mašličkou – skvělý otvírák s logem a italskou trikolorou na všechny možné láhve. Stylový dárek pro tento kraj. Piancavallo je totiž u hranic provincie Veneto, kde se pěstuje vyhlášený Cabernet. Pořadatelé ho nabízeli závodníkům zdarma a nikdy během závodů nedošel.

Kvůli sněhu muselo být SG postaveno hodně volně. Sníh odklízeli ještě ráno rolbami, aby nebyly mantinely. Nevím jak, ale kupodivu se jim to povedlo. Prohlídka byla jen do 8.15 hod. Sem tam ji někdo nestihl, včetně mne. Podíval jsem se ale na závod z protějšího kopce. Celé „superdží“ bylo nenáročné, za startem se jelo po mírné rovince, za kterou byl trochu strmější úsek s mírnou hranou – horizontem. Za hranou-horizontem bylo krásně vidět, jak někteří zatočili, aniž by museli. Asi bych si toho u standardní prohlídky nevšiml. Pak se zahnulo do nenáročného rukávu a před cílem byla ještě zatáčka do cíle. Sklon a profil nebyl náročný. Důležité bylo mazání a dobrý sjezdový postoj s nějakým tím kilem nadváhy. V lehčí rychlé trati projelo přes 200 závodníků všech kategorií C, B, A. Jel jsem 158 a trať byla stále dobře sjízdná bez jam. Kolem poledního bylo všech 200 závodníků dole. Andrea byla ve své kategorii čtvrtá, Míra také bramborový, ale s úctyhodnými dvanácti body do poháru FIS Masters. Petr, Milan a já jsme byli spíše komparzem, který je ale důležitý, aby ti první byli slavní.

Vyhlášení vítězů bylo vždy s venkovním rautem, kde byly podávány zdarma horké špagety, salámovo-sýrové sendviče a další dobroty včetně červeného, bílého a svařeného vína. Večer na kapitánském mítinku se hodnotil závod, protože se jednalo také o test před nadcházejícím světovým kritériem v roce 2015. Většina šéfů týmů chválila organizaci, upravenou trať a hlavně „špagáty“ s vínem. Myslím, že jen Francouzi se zmínili, že vstávání bylo drastické a Rakušané požadovali, aby na světovém kritériu v roce 2015 byla trať pro kategorii A delší. V Piancavallu určitě nebudou mít s tímto požadavkem problém. Je zde několik homologovaných tratí vybavených permanentně ochrannými sítěmi a plůtky, včetně eventuální dlouhé tratě pro A.

Další den v sobotu jela kategorie C/B obří slalom a současně na protějším kopci kategorie A slalom. Popadával sníh a sluníčko svítilo jen chvílemi. Obřák pro C a B byl lehčí na mírné spodní části včerejšího SG. Obřákové brány byly postaveny velmi pravidelně s oblouky, kdy se daly využít dokonale obřačky pro Masters (cca 183/24). Přes měkčí sníh moc hezké svezení i pro vyšší startovní čísla. Andrea byla opět čtvrtá. Naši kategorii, která byla nejobsazenější - 38 startujících, vyhrál jediný zástupce z Norska Andreas Dimmen. Svindala sice nezná, ale zná jeho otce, který má prý jen 75 kg. Slalom Áčka byl na protějším kopci, který má už větší sklon. Když jsem jezdil kategorii A, měl jsem k tomuto kopci respekt. Může se to přirovnat snad k Černé ve Špindlu – velký hang, rovinka a malý hang. Míra se dostal konečně s druhým místem na bednu. Získal 20 bodů do poháru. Skvělý úspěch, i když remcal, že dostal od Rakušana Rainera Herba plnou putnu sekund (jen 3). Mimochodem Rainer se ve slalomech snad neumístil nikdy jinak než první.

Na večerním mítinku jsem byl překvapen, když se hovořilo o tom, že C a B pojede pouze jedno kolo slalomu a že není jisté, zda A absolvuje obřák. Věděli, že napadne asi 30 cm nového a přesně se tak stalo. V jednu chvíli i hřmělo a padal a padal a padal. Pořadatelé připravili jedno kolo slalomu pro C a vedle jedno kolo pro B. Na prohlídku jsem jel na lanovce s veselými „babami“ ze Slovenska. Magda Čížová, Zuzana Matušková a Anna Blahutová. Anna byla pak třetí v C5 a Zuzana druhá v C6. Přinesly mi asi štěstí. Konečně jsem se dočkal lepší tratě, ve které nejelo tolik závodníků. Přestože stále padal sníh, a podklad byl původně prašan, podařilo se pořadatelům připravit dvě skvělé tratě. Slalom byl hodně pravidelný se dvěma nebo třemi nenáročnými vlásenkami a jednou nebo dvěma průjezdními brankami. Přestože jezdím díky věku v závěru kategorie B, stále se dalo závodit. Díry ani nebezpečné mantinely nebyly. Pořadatelé hodně pracovali před i během závodu. Andrea dojela 5. a mně se konečně podařilo tady také získat body do poháru, 2 za čtrnácté místo. Áčkaři si museli ještě počkat, až jediný sjízdný svah po nás upraví. Za stálého sněžení odjeli lehčí obřák, kde Rýca za bramborovou dostal 12 bodů do poháru a Milan za dvanácté místo 4 body.

Pak už jen rychle vydolovat auta ze zapadaného parkoviště a odjezd domů. Počasí se sice moc nevydařilo, ale zazávodili jsme si.

Výsledky můžete vidět na http://www.fis-ski.com/…04/1228.html?…

Adolf Lebeda
Autor závodí v kategorii FIS Masters od roku 2001. Byl na mistrovství světa Masters v Itálii, Rakousku, Švýcarsku a USA, účastnil se několikrát švýcarských sjezdů Super 4 a od roku 2001 je pravidelným účastníkem závodu Gardenissima v Itálii. Několikrát byl v závodech Masters ve své kategorii i na bedně. Jak sám říká: "Dobré výsledky potěší, ale důležitější je moře srandy s kamarády".