Červená Voda: aprílové lyžování jako v únoru

Lyžařské středisko?

V České republice jsou sotvky míst, kde se dá lyžovat bez toho, abyste museli nosit lyže na rameni. Záměrně jsem nepoužil název lyžařské středisko, protože jistě ne každé z těchto míst je lyžařským střediskem v pravém slova smyslu, stejně tak, jako není každá obec obcí střediskovou, že ano.
Mnoho míst tvoří třeba pouze vleky a stánek s párkem v rohlíku. To neznamená, že by tato místa byla špatná. Naopak, například na to, abyste naučili děti základům lyžování, může být malý obecní vlek ideální. Osobně, jsem se naučil lyžovat na kotvičkovém neboli zvratkovém vleku v obcí Bystřička na Valašsku. Ale abyste si ve zralém věku a v dnešní uspěchané době dobře zalyžovali, budete hledat dva důležité aspekty, tedy převýšení a časový poměr jízda nahoru versus jízda dolů. Kotvičkový vlek, pokud u nás ještě nějaký takový veterán někde slouží, nebude tou pravou volbou.

Vsadili na kvalitu, která se nyní vrací

Jistě omluvíte můj dlouhý úvod, když nyní vybalím filo-ski-fi-sci-fickou otázku, která zní: Můžeme nazývat lyžařský kopec s jednou lanovkou lyžařským střediskem? Jsem přesvědčen, že můžeme a u Červené Vody dokonce musíme!
Najdete zde totiž úctyhodnou dávku převýšení, přesně 400 metrů, což řadí Bukovou horu samo o sobě do první ligy českých a moravských areálů. Najdete zde zatím jedinou vyhřívanou čtyřsedačku v České republice a hlavně se jedná o sedačku odpojitelnou, tedy rychlou. Na Červené Vodě mohli zvolit investici mnohem nižší a postavit lanovku neodpojitelnou, tak jak to udělala jiná střediska v Orlických horách, například Říčky. Na Červené Vodě však vsadili na luxus a zákazník to oceňuje. Vždyť právě rozdíl mezi odpojitelnou a neodpojitelnou lanovkou je jedním ze zásadních aspektů, které rozdělují střediska na první a druhou ligu. Samozřejmě, investice to byla mnohem vyšší a i údržba a provoz jsou náročnější. Preventivní kontrola možných trhlin úchytů sedaček je velmi nákladná, což ví každý provozovatel lanovky. A u odpojitelných sedaček je tato kontrola častější a dražší. Na Červené Vodě se však investice vyplácí. Poznáte to sami při své návštěvě: během sezóny snad nezaznamenáte den, kdy by se vám Červená Voda mohla zdát prázdná. Středisko je opravdu oblíbené mezi lyžaři od Olomouce přes Brno až po Pardubice.

Marketingový zázrak

Znáte jiné středisko v naší zemí, které by mělo pouze jednu lanovku a bylo tak známé a populární jako Červená Voda? Vsadím se, že neznáte! Středisko je součástí konsorcia Tři pohoří, které zahrnuje také nedalekou Dolní Moravu v pohoří Králický Sněžník a Kouty v Jeseníkách. Z těchto tři je Červená Voda nejmenší, ale patří do klubu tři nejlepších a nejmodernějších středisek na Moravě. Katastrálně je toto středisko v Olomouckém kraji (v Pradubickém kraji - oprava redakce) a většina lyžařů pochází z Moravy, i když majitelé střediska mají český přízvuk, protože pocházejí z Letohradu. Červená Voda byla populární, ještě než byla postavena. Zejména brněnští lyžaři, včetně autora tohoto textu, dychtivě sledovali průběh stavby, který byl neustále dokumentován na webu.

Za vším hledej může

Nejen za tímto marketingovým úspěchem musíme však hledat muže. Možná není úplně správné vůči celému týmu vyzdvihnout funkci jednoho z nich, ale v případě Červené Vody to člověk holt musí udělat. Tím mužem je ředitel areálu Radek Procházka. Během sezony jsem měl to štěstí potkat se i s majiteli střediska, kteří potvrdili jedno: "Radek, on tím prostě žije. Je to jeho dítě". A to je přesně ono. Jistě, stejná situace je i s desítkami ostatních areálu v České republice. Provozovatele areálu makají na svahu, protože jsou velmi často také majitelé.

Červená Voda je vlastněna majiteli, kteří nepocházejí z lyžařského byznysu, ale za ředitele si zvolili člověka, který tento skipark vede jako by byl jeho a v tom tkví klíč úspěchu. Během dne ho uvidíte v restauraci, na svahu a dokonce i na velíně lanovky. Pokud uslyšíte hlášení z ampliónu na sloupech lanovky, je velmi pravděpodobně, že k vám bude promlouvat sám pan ředitel. Osobně řeší marketing, reklamu, partnerské spolupráce. Ví o všem, co jde na web, a je dokonce i šéfem týmu zasněžování. Aktivní je i při úpravě. Když se upravuje přes den, tak pan ředitel sedne na skútr a stejně jako policejní motorky rozrážejí průjezd vládním vozům, sám na skútru jede jako předjezd před rolbou. Ve velkých, například krkonošských, střediscích mají na všechno aparát pracovníků a funkce jsou delegovány na mnoho různých členů týmu. Červená Voda působí jako velké středisko a řadí se do první ligy, Hospodářské noviny ji dokonce zařadily mezi top třicet středisek, kam se vydat tuto zimu. Nutno podotknout, že tento výběr zahrnoval i Švýcarsko! Avšak stále jste v malém středisku rodinného typu.

Červené sjezdovky

O lanovce již řeč byla, tak se pojďme podívat na sjezdovky. Do loňska byla k dispozici pouze jedna, a to červená. V její horní partii se jedná o naprosto ideální sjezdovku. Sklon je přesně akorát, aby vám to dobře jelo, ale abyste nemuseli bremsovat. Sjezdovka je široká a je na ní i několik terénních předělů, což ji dělá členitější. Bohužel, sjezdovka není červená v celé své délce. V prostřední části je sjezdovka mírná, což však někteří mohou vítat jako pauzu na relaxaci. Je pravda, že ve Špindlu člověk vidí mnoho lyžařů, kteří se v polovině červené zastavují, aby si odpočinuli. Červenou Vodu můžete jet na jeden zátah, protože prostřední pasáž je prostě relaxační. Středisko tuto rovnou pasáž využilo chytře: na jedné straně namontovali radar, který změří vaši rychlost, a na druhé straně opravdu dlouhý snowpark, který si pochvalují zejména snowboardeláci pro jeho flow. Závěrečný hang je oficiálně červený, ale nazval bych ho spíše tmavě červeným. Žhavou novinkou je možnost objet tuto prudší pasáž po nově vybudované modré cestě pod trasou lanovky. "Tuto trasu jsme nově otevřeli jako únik před prudkou částí zejména pro začátečníky a děti," popisuje toto vítané vylepšení Martin Gál, náčelník lanové dráhy, který má zkušenosti s lyžováním i na Novém Zélandu.

Loni na podzim postavili na Červené Vodě ještě jednu sjezdovku. Její barva je opět červeno-modrá a napojuje se na hlavní sjezdovku před její finálním hangem. Tuto sjezdovku postavili za šest týdnů včetně vykácení lesa a zemních práci a nyní už se na ní jezdí závody Orlického poháru žáků.

Možná již příští rok přibude další, červená až černá sjezdovka, která bude postavena severně od lanovky.
A propos, na úpravu tu opravdu dbají. "Často jedeme kopec i dvakrát, aby byl ráno tip top," říká šéf úpravy Pavel Temiak, který má třicetiletou zkušenost v kokpitu strojů na úpravu sjezdovek.

Propojení přes kopec

Již při projektu střediska bylo počítáno s propojením s přes kopec položenými Čenkovicemi. Od horní stanice lanovky na Červené Vodě je možné přejít nebo přebruslit pár metrů k horním stanicím vleků a lanovky. Pokud se chcete vydat na tuto lyžařskou exploraci na západní stranu Bukové hory, budete si muset koupit čenkovický skipas. Bohužel, střediska se doposud nedohodla na započítávání průjezdů.

Zatímco Červená Voda se rozhodla jít cestou kvality a moderní infrastruktury a díky tomu se hned od začátku řadí mezi top domácí střediska, Čenkovice zachovávají status quo a někdo by dokonce mohl říci, že se vrací do historie. A to zejména po instalaci muzejní dvousedačky s přepravní rychlosti pomalé chůze. Zaprvé, na mírné čenkovické svahy se hodí spíš kotvy. Za druhé, dřívější rychlopoma vyjede na kopec dvakrát rychleji. Zatřetí, neodpojitelná dvousedačka vyřazená v Alpách patří do šrotu nebo do nějakého úžasného prašanového kotle, kde by mohla vozit freeridery, kterým je jedno, jak dlouho nahoru pojedou, hlavně, že nemusejí šlapat. Musíme ale být féroví a zdůraznit, že Čenkovice mají opravdu velmi pěkné, ideálně skloněné sjezdovky, byť ne tak dlouhé jako na Červené Vodě. Pokud dojde k propojení, vznikne tak areál, který počtem kilometrů sjezdovek nebude mít na Moravě obdoby.

Jenže, všude v naší zemí jsou tato propojení komplikovaná, zejména když má hora různé vlastníky. Červená Voda, tedy východní svahy Bukové hory, byla vybudována soukromým investorem za přispění EU dotací. Západní část Bukové Hory je zčásti vlastněna obcí Čenkovice, zčásti Českými drahami z České Třebové a zčásti patří svitavskemu sportovnímu klubu. Pro dobro lyžařů budeme doufat, že již brzy nastane den, kdy Červená Voda a Čenkovice vytvoří jedno velké moderní středisko. Těžko předjímat, jak se taková fúze podaří, zda se bude jednat o spolupráci nebo nějaký typ akvizice, jaký například proběhl nedávno se svahem Stoh ve Špindlu. Pro mnoho lidí je lyžařský byznys srdcovou záležitostí, a vleky, které vybudovali, neradi prodávají a ještě méně rádi je prodávají, když vlastně nechtějí. Bývalý majitel Stohu a hvězda českého lyžování Bohumír Zeman, tedy Bobas, by mohl vyprávět... Věříme, že se v Orlických horách podaří najít společnou řeč, která umožní propojení.

Dopravní spojení

Červené Vodě hraje do karet geografie. Tento skipark je bezkonkurenčně nejbližším velkým střediskem moravské metropoli. Na Červené Vodě si to uvědomují a webové stránky připravili dokonce v brněnské mutaci. Až se budete v kanclu nudit, určitě si je prostudujte, abyste se zdokonalili v hantecu. Z Brna je to sem 110 až 115 kilometrů, podle toho, kterou zkratku vezmete.

Autor je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice.

Nejbližší zájezdy CITY SKI jsou:

Z Prahy:

5. 4. 2013 Risoul
5. 4. 2013 Klínovec
6. 4. 2013 Rokytnice
7. 4. 2013 Klínovec

Z Brna:

5. 4. 2013 Risoul
5. 4. 2013 Červenohorské sedlo
6. 4. 2013 Červená Voda
6. 4. 2013 Dolní Morava
6. 4. 2013 Bílá
7. 4. 2013 Červenohorské sedlo