Jak tedy předejít velkým průšvihům i malým nepříjemnostem? Kde najít spolehlivou předpověď počasí pro místo, kam se chystáme vyrazit? Kterým webům věřit a které jsou mírně řečeno nespolehlivé? A co je vlastně na modelech, družicích a radarech k vidění? Budeme v důsledku globálního oteplování měnit slalomky za vodní lyže a snowparky za freeparky? Kam se posune začátek lyžařských sezón a kdy se naposledy sklouzneme na poctivém sněhu? Bude zavírání ledovců pro déšť či extrémně vysoké teploty běžné? A vůbec, proč je počasí na horách jiné a vždycky komplikovanější než v nížině?

Na každou otázku nelze odpověď najít – něco z meteorologie zůstává i dnes „mezi nebem a zemí“. Ale můžu slíbit, že pokud vydržíte až do konce tohoto seriálu, dokážete sami z meteorologických dat leccos vyčíst, a když už nebudete mít na kopcích ideální počasí, budete aspoň vědět, proč bylo hnusně. Ale pryč s pesimismem! Vždyť už John Ruskin říkal, že „ve skutečnosti neexistuje špatné počasí, jsou jen různé druhy dobrého počasí.“

Numerické modely

Na horách je opravdu skoro vždycky jinak než v nížinách. Může za to vyšší nadmořská výška a především členitý terén. To se projevuje v první řadě na teplotě, proudění a vlhkosti vzduchu – a následně na oblačnosti a srážkách. Počasí „co údolí, to originál“ je na denním pořádku a znalost orografie je velmi důležitá, proto nás nikdy nemohou obecné předpovědi publikované ve většině médií uspokojit. Často se také nevyplácí spoléhat se na někoho, kdo výsledek složitého výpočtu numerického modelu – jež je dnes skutečně alfou předpovědi počasí – převede do jediné ikonky na webu vybraného zimního střediska. (A to nemluvím o tom, že často bývají optimističtí jen proto, aby ubytovací kapacity nezely prázdnotou.)

I když vás to bude především zpočátku stát trochu více úsilí, je dobré soustředit se na numerické modely samotné. Nejspolehlivější a nejdostupnější je vyhledat na www.wetterzentrale.de tzv. GFS Karten. V následujících dílech si vysvětlíme, co je na těchto mapkách a grafech k vidění. Zatím jen pár obecných poznámek k práci s modelem: Zjednodušeně řečeno, numerický model si můžeme představit jako černou skříňku, do které na straně jedné vstupují naměřené hodnoty základních meteorologických prvků z meteorologických stanic, data z družic, radarů apod., na straně druhé vystupují hodnoty základních prvků vypočítané pro jednotlivé termíny. Výsledkem výpočtů jsou mapy předpovídaných meteorologických prvků – tedy teplot, oblačnosti, srážek, větru, vlhkosti atd. – nebo tzv. meteogramy, znázorňující průběh důležitých parametrů pro jedno místo v čase.

Asi vás teď napadne, proč jsou pořád tedy předpovědi počasí stále nepřesné? Ve skutečnosti je numerický model soustava rovnic popisujících všechny procesy v ovzduší. Jsou natolik složité, že je třeba jistých matematických zjednodušení, abychom našli řešení. Proto je výsledek výpočtu – budoucí stav počasí – vždy jen pravděpodobný, nikoli jistý. Dalším důvodem nepřesností je tzv. krok sítě, tedy velikost čtverců, pro které se vypočítává jedna hodnota teploty, vlhkosti, tlaku atd. To je velmi zrádné právě v horském terénu – modelová orografie není tak podrobná jako realita a například průměrná výška pohoří může být o pár stovek metrů nižší než skutečnost. Proto se vyplatí vlastní znalost terénu a modelový výpočet si můžeme trochu poupravit. Čím detailnější model, tím lepší výsledek. Obecně platí i to, že model je přesnější pro bližší období a méně přesný pro vzdálenější termíny. A ještě jedna věc: abychom se dopracovali ke spolehlivějším předpovědím, měli bychom výsledky výpočtu sledovat několik termínů po sobě – shodují-li, pak je předpověď pravděpodobná, počítá-li model pokaždé něco jiného, musíme být obezřetní. Spěcháme-li, pak se vyplatí srovnat výsledky s dalšími modely – pro Česko například na www.chmi.cz/meteo/ov/aladin.


Předpovídané parametry se počítají nejen v přízemní hladině, ale i ve výšce. Například podle teploty v 1500 m, tedy podle tlakové hladiny 850 hPa můžeme stanovit skupenství srážek (zdroj Petr Dvořák: Skoro jasno)


Numerické modely počítají jednu hodnotu předpovídaného parametru počasí pro čtverec o definovaných rozměrech. Čím detailnější model, tím je čtverec menší (zdroj Petr Dvořák: Skoro jasno)


GFS karten – předpověď srážek pro Evropu – nejvýraznější srážky počítá numerický model do oblasti jižní Moravy a severního Rakouska: za 6 hodin do čtvrteční půlnoci 25 až 30 mm


Aladin – předpověď srážek pro Českou republiku – model Aladin se ztotožňuje s GFS karten: za 6 hodin do čtvrteční půlnoci 30 mm


GFS karten – předpověď srážek pro střední Evropu – výskyt výrazných srážek se potvrzuje i na výřezu pro střední Evropu: za 3 hodiny do čtvrteční půlnoci 15 mm


GFS karten – meteogram pro oblast jižní Moravy a severního Rakouska: v noci na čtvrtek intenzivní srážky, silný severní vítr, nízké teploty


Meteorologický radar – měření potvrzují výskyt výrazných srážek, reálné srážkové úhrny se shodují s předpovědí podle obou modelů


Družice NOAA – podle poledního snímku z družice NOAA pokrývá výrazná vrstevnatá oblačnost většinu území, zmenšená oblačnost je jen na severozápadě Poznámka: Kdyby taková situace nastala v listopadu, měli bychom na horách metr sněhu!


Další díly seriálu o počasí od Aleny Zárybnické:

Teplota na horách - co všechno způsobila loni v zimě

Tlak a vítr na horách - závětrné a návětrné efekty

Když na horách padá

Oblačnost na horách - v oblacích je polovina krásy světa!




Alena Zárybnická

Náruživá lyžařka, skialpinistka a pravidelná testérka lyží na akcích SNOW. Samozřejmě také přední česká meteoroložka působící v České televizi.



Její další články si můžete přečíst na http://snow.cz/…a-zarybnicka