Proč prší či sněží?

Když meteorolog řekne „srážky“, má na mysli veškerou vodu v pevném či kapalném skupenství, která se tvoří z vodní páry v atmosféře a buď vypadává z oblačnosti na zem, nebo vzniká přímo na zemském povrchu. Takže paradoxně mezi srážky patří například i rosa, jíní, jinovatka či námraza. Ale dost definic! Srážky (déšť, sníh, mrholení, krupobití…) vypadávají z oblaku, pokud vodní kapičky či ledové krystalky narostly do rozměrů, že už se jednoduše řečeno v oblaku neudrží. Obecně platí, že z nepříliš vertikálně vyvinuté oblačnosti padají srážky málo intenzivní, z oblačnosti vertikálně mohutné jsou zaznamenávány silné přeháňky či krupobití. Pro sněžení to ovšem platit nemusí. V zimě leží horní hranice nimbostratů jen přibližně 3 km vysoko, a přesto může být sněžení trvalé. O skupenství srážek rozhoduje jednak teplota oblačnosti, ve které se tvoří, a také teplota vrstev vzduchu, skrz které srážky před svým dopadem na zem procházejí. Tu v zimní polovině roku výrazně ovlivňuje nadmořská výška. V předpovědích počasí se popisuje slovními spojeními:

nižší polohy - pro výšky do 400 m n. m.
střední polohy - pro výšky 400–600 m n. m.
vyšší polohy - pro výšky 600–800 m n. m.
horské polohy - pro výšky nad 800 m n. m.

Sněhové vločky patří k nejdokonalejším a nejúžasnějším tvarům, které v přírodě vznikají. Jsou jednou z mnoha forem ledových krystalků. Jejich konkrétní podoba závisí na teplotě v okamžiku jejich vzniku a také, i když méně, na vlhkosti. Pokud jsou teploty kolem nuly, jsou sněhové vločky největší.

Kolik a kde?

Abychom přesně popsali srážky, které se v dané oblasti vyskytovaly nebo budou vyskytovat, je nutné kromě jejich skupenství stanovit i množství (tedy úhrn v milimetrech kapalné vody spadlé na 1 m2), popř. intenzitu (tedy množství, které spadne za určitý časový interval). U sněhu je důležitá nejen výška, ale i jeho vodní hodnota, která vypovídá především o jeho kvalitě.

V textových předpovědích se pro vyjádření plošné četnosti výskytu srážek používají termíny:
na většině území - pokud jev nastane na více než 50 % plochy území
místy - pokud jev nastane na 30 až 69 % plochy území
ojediněle - pokud jev nastane na 5 až 29 % plochy území

Pokud se srážky nemají vyskytovat vůbec nebo maximálně do 4 % plochy území, nejsou v textových předpovědích zmíněny vůbec. A naopak v případě, že se hovoří o srážkách bez jakékoli další specifikace, například „… se sněžením, … s deštěm“ apod., pak se očekávají na více než 70 % plochy území, pro které se předpovídá.

Srážky na radaru

Nejrychlejší přehled o výskytu srážek nabízejí obrázky odrazů z meteorologických radarů. Českou republiku pokrývají radary dva (kóta Skalky na Drahanské vrchovině a kóta Praha na Brdech). Výsledky jejich měření najdeme na www.chmi.cz/…d/index.html. Stupnice v levé části obrázku ukazuje, kolik srážek by spadlo z oblačnosti v mm/h, tedy v případě, že by hodinu vypadávaly srážky stejné intenzity (oblačnost by se nepohybovala). Podobně například pro Německo najdeme data z radarů na www.wetterspiegel.de/…hland/5.html

Předpověď srážek podle modelů

Numerické modely počítají přímo rozložení srážek a jejich úhrny za určité období. Při pohledu na mapy musíme bedlivě sledovat, jestli se uvádí srážky za 12, 6 či 3 hodiny, které v daném místě mají spadnout do termínu, pro který je mapa počítána. Na některých modelech je přímo odlišeno, zda-li se bude jednat o déšť či sněžení (například šrafováním), na jiných není skupenství patrné. V takových případech se musíme podívat na teplotu vrstvy, v níž srážkově významná oblačnost leží a podle toho skupenství odhadnout. Nejvhodnější je izobarická hladina 850 hPa ležící v 1 500 m nad mořem. Je-li v ní teplota pod kolem -3 °C, pak by mělo sněžit. Některé modely nabízejí i vícedenní sumy srážek. Odhady jsou většinou v milimetrech. V případě, že bude sněžit, musíme milimetry převést na centimetry. Velmi přibližně platí, že: 1 mm = 1 cm.

Srážky na horách

Rozložení srážek je přímo ovlivněno terénem, proto je v horách zvlášť komplikované. Množství i intenzita závisí podobně jako u oblačnosti na větru. V návětrných lokalitách sice prší či sněží víc, v závětří (desítky kilometrů za horami) registrujeme tzv. srážkový stín, tedy oblasti, kde jsou srážky méně intenzivní a nebo zcela ustávají. Jinak je tomu ale bezprostředně v závětří jednotlivých hřebenů, tam se naopak spadlý sníh ukládá. Vzniká tak reálné nebezpeční pádu lavin – ale to je jiná kapitola. Intenzivní srážky mohou výrazně snižovat dohlednost. V silné sněhové přeháňce či při zvířeném sněhu může být dohlednost nižší než při mlze.

Nenechme se napálit!

Přeju hodně štěstí při dešifrování dat z validních meteorologických serverů! Jen připomínám:
www.chmi.cz
www.wetterzentrale.de
meteo.icm.edu.pl
www.medard-online.cz
www.meteoweb.cz

Jsem si jista, že při troše trpělivosti snadno získáte u sv. Petra protekci taky!



Koalescence – z čistě vodních oblaků vypadávají jen slabé srážky, protože proces narůstání velkých vodních kapiček na úkor malých (proces koalescence) je velmi pomalý.



Koagulace – ze smíšených oblaků mohou vypadávat i velmi intenzivní srážky, protože proces narůstání ledových krystalků na úkor vodních kapiček (koagulace) je rychlý.



Sněhová vločka – patří k nejdokonalejším tvarům, které jsou v přírodě k vidění. Autorem obrázku je Valerián Spusta, jeden ze zakladatelů lavinové prevence v ČR.



Vrstevnatá oblačnost na odrazech z radaru – oblačnost teplé fronty přinášející v zimě trvalé sněžení se jeví jako kompaktní plocha.



Srážky podle modelu Aladin – důležitou roli hraje modelový terén, je-li v daném místě nižší než ve skutečnosti, může být chybně předpovídán déšť namísto sněžení.



Srážky podle amerického modelu – nevýhodou méně detailních modelů je větší čtverec, pro který se počítají parametry počasí.



Teplota v hladině 850 hPa – rozhoduje o skupenství srážek. Jsou-li teploty kolem -3 °C, můžeme se těšit na sníh.



Kupovitá oblačnost na odrazech z radaru – přerostla v bouřky, jejichž horní hranice leží více než 15 km nad zemí. V souvislosti s takto silnými bouřkami se může vyskytovat i krupobití.


Další díly seriálu o počasí od Aleny Zárybnické:

Proč předpověď počasí na horách neplatí

Teplota na horách - co všechno způsobila loni v zimě

Tlak a vítr na horách - závětrné a návětrné efekty

Oblačnost na horách - v oblacích je polovina krásy světa!




Alena Zárybnická

Náruživá lyžařka, skialpinistka a pravidelná testérka lyží na akcích SNOW. Samozřejmě také přední česká meteoroložka působící v České televizi.



Její další články si můžete přečíst na http://snow.cz/…a-zarybnicka