Na túrách bylo v průkopnických časech bílého sportu nutností
vozit s sebou proviant. Hřebenové boudy poskytovaly zpočátku občerstvení
lyžcům sporadicky, a tak krkonošská momentka zachycuje dvojici zimních
výletníků při nezbytné svačince.
Bouda byla postavena v roce 1530 rodem Rennerů, jako hostinec ale
začala sloužit mnohem později. Vzhledem ke své strategické poloze byla
vyhledávána i lyžaři. Od roku 1934 byla centrem protifašistických
aktivistů, kteří zde v březnu 1944 domluvili detaily atentátu na Adolfa
Hitlera. Do celé akce byl zasvěcen i boudař Heinrich Renner. Po nezdařeném
atentátu byli všichni účastníci popraveni.
*Ojedinělý sjezdařský evropský závod Maiskirennen. Květnové loučení
se sezónou se vždy první májovou sobotu startovalo na temeni Studniční
hory a přes hranu Studniční jámy, kde skokan Willy Mohwald, majitel
sporovního obchodního domu ze Špindlerova Mlýna, létal až 50 metrů, se
sjíždělo o 600 m níže do Obřího dolu. Uveřejněný snímek je právě
ze spodní, cílové partie tehdy velice vyhledávaného a prestižního
měření sil nejlepších sjezdařů planety. *
Druhé Mistrovství republiky československé se konalo v Tatranské
lomnici. Psal se rok 1921, a to byla doba mohutného rozmachu závodního
lyžování v Sokole Valteřickém. Na startu mistrovské osmnáctky stojí
nadějný valteřický borec B. Kovář.
Na řadě škol v podhůří, ale i na Klínovkách, Hrnčířských
boudách a na Předních Rennerovkách v zimě místo málo účinných hodin
tělocviku ve třídách směly děti lyžovat. Pořádaly se i výlety na ski.
Fotografie zachycuje skupinu žáků na školním výletě u Luční boudy
v roce 1905.
Senzací a atrakcí byly veškeré aviatické a plachtařské
lyžařské experimenty. Slezský fotograf zvěčnil o velikonocích v roce
1911 skupinu vratislavských lyžců se dvěma křídly u Liščí hory, kterak
se pokoušeli létat, pokud se dá za let považovat délka těsně pod 100
metrů, tak se jim to před více než stoletím podařilo.
Velkomeziříčské lyžování se do české historie tohoto sportu
čitelně zapsalo nejen v jejich počátcích, ale i v současnosti. Jan
Čermák patřil k pionýrům tohoto sportu na Vysočině, velkomeziříčští
ho později vzpomínají jako skvělého aviatika a současníka ing.
Kašpara.
V Pojizeří, ač je to z pohledu dnešních sněhových poměrů neuvěřitelné, vyrůstali i skokané-olympionici. Konkrétně v Turnově vyrostli první český účastník ZOH v Chamonix 1924, skokan Milda Prokopec, v Turnově 5 let trénoval a závodil Milda Bělonožník, účastník skokanské soutěže v roce 1948 ve Sv. Mořici a trojici turnovských skokanů doplňuje Zbynda Hubač, který reprezentoval v partě Remsa boys na třech ZOH. Historicky první zachycené lyžaře na louce u Jizery pod Turnovem můžeme identifikovat v roce 1909.
