historie - tématické články

Pokud existuje běžkař, jehož si po letech neomylně vybaví nejen zanícení sportovní fandové, ale i sváteční televizní diváci sledující sotva olympiádu jednou za čtyři roky, musí takovým být finský fenomén Juha Mieto.

S hlavou vždy mírně do strany a v červeno-duhové kultovní svanovce, ve stopě jej nešlo neomylně nerozeznat. Hvězda běžeckého lyžování osmdesátých let dnes moderuje vlastní televizní šou a v soukromí revírničí na své lesní farmě.

Ohlédnutí se zpět za nedlouhou historií úpravy běžkařských tratí.

Velká recese po roce 2008 ve svých následcích ovlivňovala mnohé aspekty globálního horského byznysu. Připomeňme si tehdejší úvahy.

Žádná opulentní oslava bohatého mezinárodního vládce sněhových sportů však (i ve světle neblahých klimatických důsledků během poslední, stovkové zimní sezóny) není v plánu.

Kruh uzavřen: budoucnost lyžování, má-li být radostná, leží v jeho návratu do minulosti.

Lyžařů v první dekádě 21. století globálně ubývá. Obchodníkům nerostou prodeje lyží, resortům skipasů. Nabídka čehokoli v branži výrazně převyšuje poptávku. Střediska expandují pouze na úkor jiných.

Co kdysi bývalo hájenou doménou sportovně založených, sníh a zimní klid milujících dobrodruhů, zmutovalo během posledních dekád do destruktivní formy průmyslového turismu prodávajícího nejširším masám domnělý životní styl.

Bývalý šampion Světového poháru se po pozoruhodné lyžařské kariéře přesunul na moře, kde se ukazuje být neméně zdatným sportovním lodivodem, cílícím opět po nejvyšších metách. „Na vodě hledám svobodu, která nám ze životů mizí,“ přemítá.

Herminátor, rakouský přízrak zledovatělých svahů přelomu století, si dnes coby přiměřeně čilý padesátník vychutnává zpomalené tempo usedlého venkovského života.

V roce 1972 – uprostřed největšího lyžařského rozpuku všech dob – vypadl Američan Dan Mooney z reprezentačního US Ski Teamu. Vypůjčil si, postavil se na vlastní nohy a o rok později závodil s legendou Jeanem-Claudem Killym – a zvítězil.

V celém Německu najdeme již jen posledních 8 provozních jednosedačkových lanovek – jedna z nich se nachází na Winklmoosalmu u Reit im Winklu a je právem nazývaná jako Nostalgiebahn.

Kronika vývoje lyžařských dopravních zařízení je potřísněna kaňkami rozličných neúspěšných experimentů.

Již deset let je možné využívat rychlou odpojitelnou čtyřsedačku ve skiareálu Kněžický vrch u Vrchlabí.

Bývá to až ta druhá myš, která si v pastičce smlsne na sýru: ačkoli za vynálezem revoluční polyetylénové skluznice stojí Rakušan Walter Kofler se svým materiálem Kofix, smetánku v podobě oborové slávy a silného byznysu slízl imitující švýcarský konkurent P-tex.

Nóbl horské středisko Megève v současnosti slaví 100 let coby první účelově vybudovaný lyžařský resort ve Francii.

Fenomenální akrobatická šampionka se po kariéře usadila v norském Vossu, vychovává děti a řídí svou multimilionovou firmu vyrábějící dámské sportovní oděvy. Přesto dál stíhá létat vzduchem.

Světová medailistka ve třech různých lyžařských disciplínách zvládá i plejádu dalších sportů nebo doktorské studium.

Nástup carvingu do rekreačního lyžování polil živou vodou pozvolna uvadající odvětví možná v příslovečné hodině dvanácté. Jakkoli se vykrojené lyže na masovém trhu prosadily asi v polovině devadesátých let, motor carvingové evoluce běžel zažehnut už dlouho předtím. Ten správný vítr změn nakonec zavál z málokým čekaných končin.

Když se v roce 1993 objevily v lyžařských obchodech první radikálně krojené lyže, byly zjevením. Carvingové tvary, pomáhající lyžařům čistě vyjíždět krátké oblouky, se však do oboru plíživě prosazovaly celé století.