Léto se zatím čeká, jestli to tam příští víkend vůbec zkusí, Tina Maze rozhodně nezáří a za superstar začátku sezóny je Lara Gut. A v technických disciplínách Mikaela Shiffrin, už asi definitivně i silná obřákářka. A do třetice: Tiny je všude plno, ale o půlku zmínek se zasluhuje slečna Weirather neboli „mladá Wenzel“, dcera legendární Hanni.

Kdyby Robert Záruba komentoval lyžování, úplně ho slyším volat: „přepište německou gramatiku, od teď se stupňuje gut – besser – Lara!“ (dobrý – lepší – Lara).

Lara vyhrála první tři závody, v nichž startovala. Po překvapivém Söldenu byla v Beaver Creek favoritkou jak ve sjezdu (pátek), tak v super-G (sobota) a GS (neděle).

Sjezd 2530/710 m, 40 branek, max. cca 120 km/h, průměr vítězky 89,95 km/h

V pátečním sjezdu se ukázalo, že Lara a Tina Weirather jsou, resp. v těchto podmínkách byly, momentálně opravdu nejlepší. Lara sice začala pomaleji, ale pak už jela vyrovnaně jako dráha. Také Tina projela bez kolísání v částech tratě. Všechny další už někde tratily, a tak už třetí nakoupila na sjezd velkou ztrátu 0,92. Žebříčková jednička Tina Maze 16. místem neuchvátila (spodek sjela až jako 32.), i když ani před rokem se jí v prvních klouzavých závodech nedařilo. Spekulaci, že by ve Stöckli neměli rychlé lyže (nevím, možná jezdí na loňských?), zcela vyvrací pohled na další firemní borkyně v čele: 4. Suter, 6. Aufdenblatten a dokonce i 30. Kamer měly vesměs nejsilnější plochý vršek, kde opravdu jde o skluz a rychlost lyží, a dobře to většině jelo i na půlkilometrové placce před cílem.

38. Kláře Křížové se „bodově“ povedl jenom dojezd (25. čas). Pozoruhodný byl start Šárky Strachové. Sjezd nejela pět let a pamatujeme, že za Šťastného eliminovala i SG a dokonce i obřáky. Nyní se tedy po této nesmyslné pauze (jakkoli se dá chápat, že v tehdejší krizi se zoufale snažila zaměřovat na to, co jediné ji drželo v širší špičce, tedy slalom) zase nesměle vrací – ale obávám se, že se tam, kde kdysi dávno byla, už nedostane. Motivací by měla být superkombinace. Dojela 51. z 54 a celou trať jela na toto pořadí. Přežila ve zdraví a trénink v rychlosti by jí měl být k užitku.

Je to vlastně paradox. V zemi, kde děcka odpradávna převážně mydlila slalomy – nejsnáze trénovatelné a naučitelné, samozřejmě podporované i našimi horami a terény – to byl právě Papá Záhrobský, kdo své děti honil, aby jezdily všechno. A kdo si pamatuje na jeho a Kelemenův legendární UNIGAS CUP z poloviny 90. let, ví, že tato úžasná série závodů pro předžáčky obsahovala v rozporu s oficiální věroukou také „sjezd“ a „super-G“. Samozřejmě se ve Vítkovicích, Pasekách či Jablonečku nekonal žádný drasťák, ale už jenom magické „sjezd“ a možnost rozkulit to z kopce s minimem zatáčení děcka – a leckdy ještě víc rodiče - ohromně prožívala. Šárka od mala hodně trénovala se starším bratrem, rychlou jízdu ani jako slalomářka nezanedbávala. Ve svou nejlepší dobu byla ve 30 WCSL v super-G a odjela velmi dobré kombinace. A tohle všechno poté bohužel šlo do kopru. Ona sice není sjezdový typ, ale to není většina děvčat, a tak se i přiměřeně „odvážná školačka“ může slušně umísťovat. Nakonec si vzpomeňme, že původně slalomářky Anja Pärson a Janica Kostelic se časem vypracovaly do špičky i v klouzavých disciplínách.

Super-G 1810/590 m, 41/37 branek, Němec Fuerbeck

V obou rychlostních disciplínách to Lara dala suverénně, i když v SG nevychytala dvě vlny a do učebnice ta jízda nepřijde. Jenže byla prostě rychlá, nedržela za každou cenu vzorovou linii, nýbrž hlavně tempo. Vršek jela lépe Anna Fenninger, technicky, agresivně, odvážné náklony, ale vše ztratila dole: ještě na 41:48 vedla o 0,15, na dalších 20 vteřinách ztratila 0,46 a totéž na velmi plochém zbytku. Překvapila s č. 1 Niki Hosp, čtvrtá. A poprvé od své životní sezóny s MS 2011 (dvě zlata) zase dojela na bednu Liz Görgl. Kupodivu ztrácela na „sjezdovém“ začátku a konci a nejlépe zajela zatáčky mezi nimi. Jenže neúprosná šupléra naměřila šířku lyže vepředu o 0,12 mm větší než neúprosný limit 95 mm, takže DSQ, disqualified. Údajně nové lyže, ještě nedostatečně obroušené. Kdoví? Za normálních okolností sotva, rychlé sjezdovky se musejí dlouho promazávat a rozjíždět, třeba i rok, a to se něco zbrousí, i když v závodech pak jsou poměrně „nové“. Jenže co je v této době materiálových změn normální?

Překvapila 10. Tessa Worley, a to ještě 20 vteřin před cílem byla 4. a zpackala spodek. Jistě se jí vyplatil start ve sjezdu, kdy si osahala kopec. 7. Sofia Goggia potvrdila své 4. místo z MS ve Schladmingu. 14. Tina Maze nakoupila 2 vteřiny, pohled na mezičasy přece jen klade otázku, jak rychlé má lyže. Bez Lindsey nejlepší Američanka až 23. Naše opět 38. Klára Křížová zajela svůj letitý standard ve 4. desítce. Na cca 43 vteřinách byla přesně 30., ale jakmile do tamější půlkilometrové spodní placky nenabere dost rychlosti, není šance.

Lara se v SG dostala do sedmičky, Liz naopak těsně vypadla z 15. Niki má přes 500 bodů celkové WCSL, které závodníka ve WC opravňují startovat v čemkoliv po č. 30. Využívat to ale prý nebude. Vyhodnotila si roky neúspěšného vracení se (vítězka WC 2007, potom zraněná) i to, že v točivých disciplínách by měla hodně práce vůbec se nominovat do Soči, a rozhodla se pro klasický postup oldies: disciplíny rychlostní.

Obří slalom: 353 m, 1. kolo Rakušan Winkler, 51/47 branek, 2. kolo Slovinec Steharnik, 51/45 branek

Zapomeňte na hvězdy disciplíny – vítězku WC a světovou jedničku Tinu Maze (zde 11.), mistryni světa Tessu Worley (9.), olympijskou šampionku Viki Rebensburg (nedojela), další ze sedmičky Annu Fenninger (nedojela), Kathrin Zettel (15.) A nenajdeme ani vítězku ze Söldenu Laru Gut. Neboli pohroma favoritek: v 10 se umístily jen dvě z elitní sedmičky, zato v ní najdeme čísla 25, 29 (Weirather), 30 (Prefontaine), 40 (Mowinckel), dále bodovaly např. 57 (slalomářka Mielzynski), 52, 67.

Tohle ale nebyl typický obřákový kopec. Tento Beaver Creek je plochý a je to taková SG-trať, kde by měly uspět rutinérky a dobré klouzačky. Tím spíš, když Winkler postavil sice dost branek, ale divák v TV nikde neměl pocit, že by se nějak moc zatáčelo. Suchý studený sníh dobře držel, nedělaly se plotny a „ohoblovaná“ trať naopak možná pro vyšší čísla zrychlovala. (Kdežto první měly úvodní pasáž vesměs pomalou, např. Lara až 19.) Což spolu s nezáludností (na těch plackách se dost dobře vymyslet nedají) nejspíš pomohlo těm vysokým číslům.

Teorie tedy nakonec padla. Z dobrých sjezdařek uspěla vlastně jen 3. Tina Weirather a 5. Maria Höfl-Riesch, naopak třeba zmíněná slalomářka Mielzynski s č. 57 měla na vršku 3. čas!

Ve 2. kole se už zatáčelo o něco víc, jelo se o 2 branky méně, ale o 4 vteřiny pomaleji. Závod nakonec skončil hezkým dramatem. Poslední na trati, po 1. kole vedoucí Jessica Lindell-Vikarby (JLV), ztratila v točivé pasáži na Mikaelu Shiffrin 0,35 s., její náskok se ztenčil na 0,09 a bylo jasné, že na plochém dojezdu její ztráta musí ještě narůst. Jenže ona místo toho skoro nepochopitelně zrychlila, těch 0,09 proti všem očekáváním udržela a vyhrála. 2. Shiffy, 3. Tina Weirather. Favoritku Laru jako by překvapilo, že po všem tom sjezdování předchozích dnů a skorosjezdové placce nahoře se najednou v nájezdu do prudšího musí pořádně zatočit, a vypadla. Její zázračná série tedy skončila u 3 startů = 3 vítězství. I tak jsou cenná, vždyť každé v jiné disciplíně.

Jako 7. se po výborném 2. kolu vrátila Federica Brignone, zapamatovat je třeba si zde 8. mladou Norku s nádherně nordicky hranatým jménem Ragnhild Mowinckel. Obřákový WC tak má po 2 závodech pořadí JLV, Shiffrin, Weirather, Gut – kdo by to byl před sezónou řekl? Na žebříčku do ní šly jako 9., 13., 37., 6. Loňská královna Tina je až 14. se ztrátou skoro 100 bodů. Což ale zatím mnoho neznamená. Kromě toho nevíme, zda si jako vrchol sezóny nestanovila až Soči. Překonat loňskou sezónu nelze, po ní už nemusí nikomu nic dokazovat, „svěťákový rekord“ 2414 bodů má možná na hodně dlouho a „dvojnásobná olympijská vítězka“ by ideálně završilo kariéru...

Lindell-Vikarby je stará rutinérka, ve WC od roku 2002, ale zda jí spíš jen sedly kopec a trať, nebo se brzká třicátnice opravdu chytla, se uvidí. Rovněž u Tiny Weirather a Lary Gut, placky v Söldenu a zde jim nahrávaly, uvidí se na pořádném svahu. Také Shiffy na něm bude ještě muset ukázat svou skutečnou sílu. Jenže tato young lady se nemusí nijak nervovat a nikam přehnaně pospíchat. Její postup v GS je vlastně možná o něco nad původní plán. Připomeňme, že v první třech GS ve WC se nekvalifikovala, v sezóně 11/12 měla jen jedno 26.místo, loni už tři na konci desítky (8, 9, 9), letos zatím 6. a těsně druhá.

Kateřina Pauláthová s č. 48 nechala postup na horní ploché části (48.). Postupně zrychlovala (37.), v cíli 32. Na poslední postupující, Tanju Poutianen, jí chybělo nicotných 0,14 – ale jen v úvodních 21 vteřinách ztratila 4x tolik, šest desetin. (Že by netrefený urychlovač na americkém sněhu? Špatný start?) A s tím se ve WC boduje hodně těžko. Škoda, byly to, viz úspěch vyšších čísel, podmínky, jaké moc často nenastávají. O to víc, že dojelo jen 24 závodnic, i poslední tedy brala 7 bodů.

Materiálová pestrost i dominance

Sjezd: v prvních 5 měla každá jiné lyže, prvních 10 jelo na lyžích 6 značek. Silnou pozici potvrzuje Rossignol, tentokrát silně podpořený Dynastarem (1, 14 + 3 a 12), Head (5, 7, 9, 15) a Stöckli (4, 6, 16), v desítce byl 2x i Völkl. Jen jednou Atomic – 2., ale Atomic nikdy v nové době nebyl „dámskou“ lyží ve smyslu množství podporovaných závodnic. V Rossignolu musejí vrnět spokojeností, že papá Gut byl v mládí velkým kámošem současného vedoucího závodního oddělení, takže Lara k nim přešla právě od Atomicu. Ten se naopak může utěšovat Tinou Weirather, samozřejmě vedle Mikaely Shiffrin.

Super-G: podobně pestré, v 10 šest značek, v 15 osm. Festival Rossignolu + Dynastaru: 1, 4, 10, 15 + 5, 6.

GS: přímo smršť Rossignolu, první a v desítce 7x! Atomic 2x na bedně. Úspěchy Rossignolu znamenají také úspěch bot Lange/Rossignol, zesílený ještě „individualistkami“ jako Maria Höfl-Riesch a Tina Maze. Rovněž vázání Look/Rossi/Dy­nastar.

Rossignol vede soutěž firem u žen před Atomicem. Prvý je zatím nejlepší v klouzavých, druhý v technických disciplínách. Se započtením mužů ale dominuje Head.