Jedna koruna utracená na sjezdovce generuje podle studie KPMG Česká republika dalších sedm korun vydaných v horském středisku. V současnosti je podle ní u nás 164 středisek, která do veřejných rozpočtů přinášejí ročně 10 miliard korun – tedy srovnatelně jako na daních z příjmů v loňském roce zaplatily v součtu skupina Škoda Auto a energetický gigant ČEZ. Dalšímu rozvoji horského cestovního ruchu ale brání neexistující jednotný koncept propagace nebo legislativní překážky. „Jednou z našich hlavních snah bude například srovnat podmínky pronájmu státních pozemků,“ zaznělo během pražské mezinárodní konference o budoucnosti českých ski areálů z úst prezidenta Asociace horských středisek ČR Jiřího Bise.
Přínosy horských středisek
„Kromě významného přínosu pro veřejné rozpočty vytvářejí horská střediska téměř 36 tisíc pracovních úvazků, to je víc než Škoda Auto,“ vyjmenoval přínosy horských středisek Libor Knot, ředitel AHS ČR. „Horská střediska se 1,2 % podílejí na HDP včetně multiplikačních efektů, jen spotřeba v nich se šplhá k 24 miliardám. Aby ski areály mohly plnit všechny tyto funkce, je nutné otevřít několik oblastí limitujících jejich další rozvoj a zaštítit podporu,“ dodal Zdeněk Tůma, partner KPMG Česká republika
Bariéry rozvoje horských středisek
Analýza KPMG Česká republika za hlavní legislativní bariéry rozvoje horských středisek označuje rozdílné podmínky pronájmu státních pozemků pro areály a ostatní podnikatele, nemožnost dlouhodobých pronájmů státních pozemků, komplikované procesy ochrany přírody nebo nepřehlednou oborovou legislativu. „K dalším bariérám patří ještě navýšení DPH na 15 %, které je o 5 % vyšší, než mají např. v alpských zemích,“ připomněl Libor Knot.
Společný zájem = rozvoj cestovního ruchu
Tuzemským horským střediskům by významně pomohlo zmírnění
znevýhodnění českého cestovního ruchu ve srovnání se zahraničím.*
„Bez podpory na různých úrovních nebudou horská střediska dlouhodobě
vytvářet hodnoty a stát i regiony na tom budou výrazně tratit.
V současnosti třeba v celé řadě našich středisek vůbec neprobíhá
spolupráce s obcí nebo městem, anebo je omezena na nejmenší možnou míru.
Přitom zájem všech stran je stejný, tedy rozvoj cestovního ruchu,“*
doplnil Jiří Bis.
Hlavní pilíře podpory horských středisek podle AHS ČR
- Stabilizovat pravidla pro podnikání
- Vytvořit jednotný a komplexní marketingový koncept propagace
- Zmírnit znevýhodnění českého horského cestovního ruchu
- Srovnat podmínky pronájmu státních pozemků
- Podpořit pobyty dětí v přírodě
Právě vzájemná kooperace různých úrovní veřejné správy vede
k vytvoření atraktivních a prosperujících horských středisek, jako je
tomu v Itálii nebo Rakousku, které v Praze zastupoval Peter Schröcksnadel.
Předseda Rakouského lyžařského svazu a také majitel šesti skiresortů
popsal horskou turistiku Rakouska, která je řízena od státu přes
jednotlivé spolkové země až po města nebo obce.„Důležitou roli,
především z pohledu propagace zimních sportů, mají různé asociace a
sdružení, jejichž pojítkem je právě cestovní ruch,“ dodal
Schröcksnadel.
Přispět k rozvoji horské turistiky může i podpora výcvikových kurzů,
škol v přírodě, dětských rekreací apod. „Od roku 1995 se u nás
zpětinásobil počet obézních dětí. O to je smutnější, že
návštěvnost českých hor klesá. Přitom pohybové aktivity mají nejen
dopad na zdraví, ale působí i jako prevence sociálně patologických jevů
ve společnosti,“ zdůraznil Jiří Kejval, předseda Českého
olympijského výboru, pro který je propagace zdravého životního stylu
jednou z hlavních strategických oblast.
Zdroj: www.ahscr.cz
