Třetí vrstva funkčního oblečení - ochranná vrstva
Jako vždy stručně připomínáme: druhá (izolační) vrstva navazuje na tu první (nejblíže u těla) a její primární úkol je držet přiměřené množství tepelné energie. Přitom nesmí bránit postupnému průchodu vodních par dále od těla, aby nenarušila systém transportu vlhkosti.
Rozumný poměr vlhkosti, která vzniká při pocení, je pro druhou vrstvu velmi důležitý. Hlavním izolantem je vzduch zadržený ve struktuře izolačního materiálu. Vzduch má velmi malou tepelnou vodivost, kdežto voda odvádí teplo 25x rychleji. Tedy suchý materiál bude lépe izolovat, chcete-li „hřát“, než ten vlhký.
Eko(logické) materiály
Než se podíváme pod pokličku „eko“ trendů, připomenu „logickou“ část výběru vhodných materiálů pro druhou vrstvu. Jsou to ty, které ve své struktuře dokážou udržet velké množství izolantu (vzduchu). Z přírodních materiálů jsou to především vlna a peří, ze syntetických polyester.
Co do objemu celosvětové produkce vede jakožto oděvní izolant jednoznačně polyester, který výrobci dokážou po obrovských investicích do technologií výroby zhotovit v různorodých provedeních s různými vlastnostmi. Pro izolační funkci se vyrábějí i polyesterová vlákna, která mají dutiny již v rámci své mikrostruktury (na molekulární bázi) a dokážou tedy pojmout obrovské množství vzduchu vzhledem ke své hmotnosti a objemu. Tyto materiály (ze značkových jmenujme například Thermolite a Primaloft) najdeme v rukavicích, bundách, spacích pytlech… Dutá vlákna se dostávají i do první vrstvy funkčního oblečení, o tom ale níže.
A teď už se můžeme směle pustit pod slupku nálepky ekologie. Chvályhodným počinem je čím dál tím častější využití odpadních materiálů pro výrobu vláken používaných v oděvním průmyslu. Například značkový Thermocool ve verzi ECO obsahuje 50 % polymerů z obnovitelných zdrojů. Polyesterová vlákna lze vyrobit z PET lahví, navíc energie a náklady na výrobu jsou nižší než při výrobě z prvotní suroviny (ropy), tudíž recyklace v tomto případě má svůj hmatatelný výsledek.
Recyklovaná vlákna nebudou mít v tuto chvíli takové funkční vlastnosti pro sportovní oblečení (transportní vlastnosti pro 1. vrstvu, izolační vlastnosti zmíněné o pár řádků výše), protože tyto textilie jsou vyráběny ze speciálně upraveného polyesteru. Recyklovaný polyester se základními vlastnostmi ale najde své uplatnění ve svrchních látkách, podšívkách či fleecových mikinách. Snad brzy budou na trhu recyklovaná vlákna se špičkovými funkčními parametry, ale to bude záviset jak na investicích do technologií, tak na míře dostupnosti materiálů pro recyklaci.
Přírodní materiály mají nálepku „eko“ danou od přírody, jejich absolutní výhoda je v tom, že vznikají z obnovitelných zdrojů. I výroba peří či vlny bude znamenat nějakou ekologickou zátěž pro životní prostředí, ale maximum práce odvede opravdu příroda sama. Chemické ošetření zde má své neodmyslitelné místo, protože například vlněné textilie bez aplikace polyuretanu (komerční název úpravy je Superwash) by rychle plstnatěly, a byly tak nepříjemné na pokožku, současně by měly ještě kratší životnost. I peří se pro použití do sportovního oblečení chemicky upravuje a impregnuje, aby byly vlastnosti lepší a dlouhodobější.
Funkční přesahy oděvních vrstev
Mnoho řádků již bylo napsáno o softshellu, materiálu kombinujícím izolační vlastnosti vrstvy druhé a ochranné vlastnosti vrstvy třetí. Softshell skrývá nespočet variant, jednou je zaměřený hlavně na to, aby zahřál, jednou je tenký a vybavený výkonnou membránou, a tím je jen krůček od takzvaných „hardshellů“. Odhaduji, že téměř každý ze čtenářů tohoto článku má aspoň jeden kus oblečení z materiálu softshell doma ve skříni nebo na sobě.
Na pomezí stojí například i zateplovací bundy s výplní z peří či polyesterového vlákna, které mají při nízké hmotnosti skvělé izolační vlastnosti, k tomu jsou velmi skladné. Péřovka byla před příchodem membránových oděvů brána jako jasná 3. svrchní vrstva, teď se řadí spíše do druhé.
I svrchní oblečení z vlny již nějakou dobu aspiruje na pozici ochránce před okolními vlivy. Například norský Dale již 10 let vyrábí svrchní svetr z vláken, která jsou (každé zvlášť) ošetřena kvalitní vodoodpudivou vrstvou (teflon je v současnosti nahrazován ekologičtějšími materiály), což má ten výsledek, že voda se na povrchu neudrží a klouže dolů, stejně tak je textilie velmi odolná proti ušpinění. Dohromady tedy i odolnější vůči dešti. Podobné technologie používá i česká Kama, která stejně jako Dale navíc doplňuje některé svetry o větru- i voděvzdornou membránu.
I novozélandský Icebreaker udělal významný krok tímto směrem, když svou kolekci oblečení z vlněného fleecu s názvem Realflece Nano upravil nanotechnologií, která odpuzuje vodu i špínu a má zvýšenou otěruvzdornost. Icebreaker vyrábí i softshellovou bundu s vlněným fleecem u těla, polyuretanovou vrstvou uprostřed a polyesterovou tkaninou na povrchu.
U propojení vlastností první a druhé vrstvy je to podobné, hranice mezi nimi není nikde přesně stanovena. Ale už jen skutečnost, že se vyrábí „chladivé“ spodní sportovní prádlo do teplých dní či pro intenzivní aerobní aktivity a taky modely do zimních dní, které „hřejí“, je jasně vidět snaha o přesah i do druhé vrstvy. Proto některé oblečení první vrstvy kombinuje transportní materiály (například Coolmax) a izolační (například zmíněný Thermocool), to aby chladilo (při aktivitě), přitom vzápětí hřálo (když se například sníží intenzita sportovního výkonu). I oblečení vyrobené z jemné Merino vlny je v případě silnější gramáže úpletu určeno především k zahřátí, i když je nošeno hned na těle.
Après-ski, doména 2. vrstvy
Lyžování v širším pojetí slova se neodehrává jenom na svahu, je to vlastně společenská událost. Lyžař poté, co brázdil svahy ve svém individuálním rytmu a nořil v obloucích své myšlenky třeba do filozofických úvah, rád hledá společnost dalších lyžníků stejného či opačného pohlaví. V této části lyžařova dne se naplno rozvíjí společenská úloha lyžování. A když vyrážíme do společnosti, ať už do divadla, nebo na lyže, chceme zpravidla vypadat důstojně a dobře. Dámy chtějí, aby si jich jejich protějšky všimli. Výrobci oděvů jsou na to skvěle připraveni moderními designy, trendy barvami. Oblečení bez stylu se dnes v převisu konkurenčních výrobků prodává hůře, ani nízká cena už dlouho není to nejdůležitější kritérium. A druhá vrstva je ta, která při posezení v baru u sklenky williamsky ukazuje nejvíce náš styl a vkus. Dámy a pánové, právě druhou vrstvu volte pečlivě nejen s ohledem na funkci!
A pokud máte čas se v nabitém dni převléct, bez zaváhání sáhněte po své měkké a hebké bavlněné mikině, o které jsme tu vlastně nikdy nepsali. Na svahu by totiž žádnou hitparádu (vizuální ani funkční) nepředvedla, ale při après-ski jistě oceníte výjimečné vlastnosti bavlny, které tkví hlavně v jemnosti. Na omak budete zcela neodolatelní…
