Třetí vrstva funkčního oblečení je ochranná

Vrstvení v oblékání připomínáme v časopise SNOW i na portálu SNOW.cz pravidelně. Tuhle tradici není radno rozbourávat, proto tedy opakujme spolu. Moderní systém oblékání využívá 3 základní funkční vrstvy oděvů, každá má svou důležitou úlohu a jejími vhodnými kombinacemi bychom měli zvládnout takřka každou situaci, kterou nám počasí při našem sportovním výkonu připraví.

Tři základní vrstvy sportovního oblékání

1. vrstva

Vrstva je nejblíže k tělu, říkáme jí také vrstva transportní a má za úkol chytře nakládat s potem generovaným naším tělem. Tedy ochlazovat ve chvíli výkonu a nestudit v klidových fázích sportovních aktivit. Tato funkce obnáší i postupný transport vlhkosti dále od těla.

2. vrstva

Říkáme jí také vrstva izolační, a má za úkol (v chladném počasí) dodat potřebný tepelný komfort. Čím větší zima a čím menší je naše fyzická aktivita, tím „výkonnější“ volíme zateplovací vrstvu. Tato vrstva by kromě svých izolačních schopností měla funkčně navazovat na vrstvu první a neblokovat postupný průstup vlhkosti dál od těla.

3. vrstva

Říká se také vrstva ochranná, má především za úkol nás účinně chránit před okolními vlivy, jako jsou vítr, sníh a déšť.

Moderní ochranné vrstvy zpravidla využívají membrány pro dosažení vyšších hodnot voděodolnosti, ale i tkaniny bez membrán mohou mít velmi dobré vlastnosti zejména, co se týká odolnosti proti větru. Například hustě tkaná látka z polyamidu (kterou např. reprezentuje značkový materiál Pertex), má velmi dobré parametry větruodolnosti a přitom skvělé parametry paropropustnosti, tedy dobrá volba pro aerobní aktivity. Musím zmínit i materiály z bavlny, která v posledních letech dostala nálepku, že do moderních funkčních materiálů nepatří. Odvážní výrobci a především ti s praktickými zkušenostmi z terénu ale pro své oblečení z 3. vrstvy bavlnu používají. Například u severské značky Klättermusen najdete bundy a kalhoty vyrobené z velmi hustě tkané bavlněné textilie. Ta má velmi dobrou odolnost vůči větru, je i částečně voděodolná, přitom skvěle prodyšná a taky odolná proti mechanickému poškození (nezatrhává se tak lehce jako syntetické materiály). Staromódní bavlna tedy může být alternativa pro moderně smýšlející lyžaře, protože při lyžování je zpravidla dostatečně pod nulou a nižší odolnost vůči vodě, než je u membránových materiálů, nemusí být tak významná.

Naprostá většina svrchního oblečení používaného v zimě je vybavena membránou. Ty mohou být hydrofobní mikroporézní (Gore-Tex, Event apod.) nebo hydrofilní neporézní (Dermizax, Gelanots apod.). O jejich výhodách, vlastnostech, ale i o tom, jaké mohou být rozdíly ve vlastnostech značkových a noname membrán, jsme psali v článku Třetí ochranná vrstva - poroučíme větru dešti.

Nové technologie na sjezdovkách

Za posledních 20 let se výroba sportovního outdoorového oblečení díky novým technologiím naprosto změnila. A to až tak, že dokonce postupně odpadá klasické šití nití. Nejmodernější oděvy, přesněji řečeno jejich jednotlivé díly, jsou dnes spojovány ultrazvukem (technologie Ultrasonic).
Proč? Tato technologie docílí obecně kvalitnější spojení jednotlivých textilií. Konkrétně vyniká vyšší pevností a mechanickou odolností, navíc je ploché, tedy pohodlné. A samozřejmě nepromokavé. Je ale také potřeba dodat, že si za tuto technologii zákazník připlatí.
Pokud se používá pro aplikaci kapes, zipů nebo pro spojení přesných švů, jsou jednotlivé díly řezány laserem. Materiál se na řezu netřepí a ke spojení je využita plocha až k samotnému okraji řezané textilie.
V technickém sportovním oblečení se používají i další „kosmické“ technologie, například welding (vysokofrekvenční svařovaní), termolisování a další.
Radek Nováček (Direct Alpine)

První vrstvu by na sobě měl člověk mít pokaždé, druhou, pokud to teplota vyžaduje, třetí dle klimatických vlivů (sníh, vítr – tady nutno zohlednit i rychlost lyžařovy jízdy, což značí, že při sjezdovém lyžování je 3. vrstva takřka nezbytná). Může se tedy stát, že na sobě budete mít vrstvy všechny, ale stejně tak je možná i situace, kdy budete mít jen první a druhou, nebo první a třetí. Velmi důležité je podoktnout, že v moderním vrstveném systému se počítá s 3. ochrannou vrstvou s minimem zateplení nebo zcela bez něj (tedy tenké oblečení z dvouvrstvého či trojvrstvého laminátu). Tak vzniká velmi variabilní celek použitelný pro mnoho zimních aktivit od sjezdového lyžování po skialpinismus. Tenká bunda má i tu výhodu, že lze snadno zabalit do batohu bez velkého nároku na prostor v případě výstupu, poté lze operativně použít pro sjezd. Takové bundy mají náskok, co se týká variability použití, oproti zatepleným lyžařským bundám, které jsou totiž typickým průnikem 2. a 3. vrstvy.

Kombinace materiálů pokračuje

Bez membrány profouknete a promoknete, s membránou se zase zpotíte, i když otevřete větrání. Neexistuje ideální stav, ale lze se mu stále více přiblížit. Zvýšit funkčnost oděvu lze kombinací různých textilních materiálů v jednom produktu. Jde o účelovou kombinaci odlišných vlastností té které látky. Zjednodušeně, tam kde je potřeba, aby bylo více teplo – náporová zóna, „jádro“ člověka (hrudník, ramena), použije se textilie se zvýšeným izolačním účinkem. Na ostatní díly (boky, předloktí apod.) se aplikuje ta, která má například vyšší prodyšnost a/nebo nižší míru izolace. Při aktivitě tak neizolované díly odvádějí teplo a vlhkost, zbytek naopak chrání. Výsledný komfort je pro uživatele pak úplně někde jinde.
Mimo zvýšení tepelného komfortu se hybridní kombinace materiálu využívá pro celkové odlehčení celého produktu nebo zlepšení pohyblivosti. Používají se různě těžké (odolné) tkaniny – v některých místech mechanicky dostačuje lehčí (méně odolná) textilie, jinde je nezbytné přidat. Materiály se kombinují tak, aby se minimalizovala jejich hmotnost. To je důležité například i při lyžovaní.
U kombinace pevných a flexibilních (strečových) materiálu se logicky ty strečové vsazují do míst, kde je potřeba umožnit a usnadnit pohyb – podpaždí, boky apod. I zde je tímto dosažen vyšší pohybový komfort celého produktu. Příkladem mohou být některé modely české značky Directalpine – například na bundě Summit najdete celkem 4 typy materiálů: nemembránový softshell, odolnou Corduru s Coolmaxem, strečovou a prodyšnou plavkovinu a Kevlar. Jsou namixované ideálně pro skialpinistické výlety.

Radek Nováček (Direct Alpine)

Dalším materiálem na rozhraní mezi druhou a třetí vrstvou je populární softshell.
Osobně, když vím, že budu jezdit hlavně z kopce dolů (na sjezdovce i mimo), a teplota je pod bodem mrazu, velmi rád používám redakční lyžařskou bundu Millet, protože její uživatelský (kapsy, sněžný pás a napojení na kalhoty, kukla a jiné drobné lyžařské vychytávky) a tepelný komfort je vysoký. Když ale vím, že půjdu i do kopce nebo že teplota může jít odpoledne hodně vysoko, sáhnu po hardshellové outdoorové bundě. Pro lyžaře hledající všestrannější oblečení se tedy otevírají možnosti výběru vybavení jak u tradičních lyžařských značek (naprostá většina z nich má i modely bez zateplení), tak u českých i zahraničních výrobců outdoorového oblečení.