Lavinové nehody: Svišťový štít 26. 2. 2013

Vývoj podmínek v oblasti Veľké studené doliny

Automatická meteorologická stanice (AMS) Horské záchranné služby měří a zaznamenává meteorologická data z oblasti Ľadového plesa. Měří teplotu a vlhkost vzduchu, směr a sílu větru, srážky, v zimním období údaje o výšce sněhové pokrývky a jejím přírůstku, teplotě povrchu sněhu a též teploty v pěti různých výškách sněhové pokrývky. Každou hodinu udělá webkamera stanice záběr. Vzdušnou čarou je AMS od místa nehody vzdálená necelých 800 metrů. S určitostí proto můžeme říct, že poslední perioda sněžení (od 22. do 24. února) znamenala přírůstek nového sněhu v součtu místy i 50 cm. Sníh byl převívaný na svahy se severní a severovýchodní orientací, v dolinách a zejména pod stěnami a hřebeny byl nerovnoměrně rozmístněný. Velmi nízké teploty znamenaly v terénu se skalním podkladem velmi slabé provázání vrstev sněhové pokrývky. Všechny tyto atributy jsou vhodné pro vznik deskových lavin už při malém dodatečném zatížení sněhové pokrývky. A lokalita pod SOS stěnou, skalním výšvihem směrem na Svišťový štít (2 382 m n. m.), tyto parametry pro formování nestabilní desky naplnila. Proto Středisko lavinové prevence pro Vysoké Tatry vyhlásilo v těchto dnech zvýšené lavinové nebezpečí (3. stupeň z 5dílné mezinárodní stupnice). Skupina českých horolezců si naplánovala vystoupit JV hřebenem na vrchol Svišťového štítu a tou samou cestou i sestoupit. Z hlediska technické náročnosti se jedná o tzv. aklimatizační horolezeckou túru. Z neznámých důvodů se před stěnou SOS jeden člen skupiny oddělil a pokračoval zprava pod stěnu tzv. letní výstupovou trasou. Po pár desítkách metrů si ještě před polednem utrhl lavinu, která ho strhla směrem k Pustým plesům. Délka odtrhu laviny byla přibližně 170 m, hloubka 20 až 60 cm. Lavina spolu s ním přeletěla přes 50 metrů vysoký skalní práh a při dopadu utrhla další lavinu, jejíž odtrh (350 m) pokračoval dále pod stěnu směrem k vrcholu. Nános laviny měl délku do 70 m, šířku však až 250 m. Hloubka nánosu se pohybovala od 0,5 do 3 m. Vzhledem k tvaru laviny a nánosu šlo o typickou plošnou lavinu (kdy šířka laviny je větší než její délka). Na základě GPS měření, sněhoměrných údajů a fotodokumentace jsme mohli konstatovat, že horolezec si uvolnil tvrdou deskovou lavinu. Na fotografii z místa odtrhu jsou zřetelně vidět jeho stopy, kdy si při postupu pomáhal horolezeckým cepínem.

Nehoda byla na operační středisko HZS nahlášená až ve večerních hodinách, kdy se ostatní členové skupiny vrátili na Zbojnickou chatu a zjistili, že horolezec chybí. Další horolezci, kteří se okolo oběda pohybovali v údolí, oznámili pád laviny ze Svišťového štítu. Chatař Edo zorganizoval s přítomnými horolezci záchrannou akci s cílem zmíněnou lavinu prohledat. Následně začala i záchranná akce Horské záchranné služby, do které bylo nasazeno 8 záchranářů a dva lavinoví psi. Záchranáři se psy začali z hřebínku vystupovat pod Svišťový štít.

Pod Edovým vedením horolezci přišli na laviniště. Postupovali organizovaně a správně. Přítomní nejdřív provedli prohlídku laviniště. Při ní našli několik věcí nezvěstného horolezce, mezi jinými i čelovku. Nasměrovali ji do spádnice laviny a rozsvítili. Tým si určili linii sondování a začali sondovat.

Po příchodu profesionálních záchranářů na lavinu organizaci záchranných prací převzali oni. Vyslechli svědky, ověřili činnosti, které dosud na lavině provedli. Rozhodli se nasadit lavinového psa Brixe (2 roky). Byla jasná noc, teplota vzduchu se pohybovala mezi –2 až –3 °C, foukal jen slabý západní vítr. Pes byl nasazený proti větru z čela nánosu v jeho středu. Nános Brix velmi rychle proběhl, ale nic neoznačil. Proto se ho jeho psovod Lukáš rozhodl stáhnout a nechat ho trochu oddychnout. Sondovací družstvo bylo doplněné záchranáři a pokračovalo v náročné a jednotvárné činnosti. Po asi 20 minutách se Lukáš rozhodl nasadit Brixe ještě jednou. Tentokrát stáhl všechny z laviny a Brixe nasadil už 50 metrů před čelem laviny. Brix po pár metrech chytil stopu a za dvě minuty štěkáním a intenzivním hrabáním označil místo. Pro Brixe tímto akce úspěšně skončila.

Horolezec byl zasypaný úplně, hlavu měl cca 30 cm pod povrchem. Po vykopání byl už bez známek života. Příčinou smrti však nebylo udušení, ale mechanické poranění způsobené pádem přes 50 m vysokou skalní stěnu.

Horolezec si zvolil vzhledem k předcházejícímu vývoji meteorologických a sněhových podmínek špatnou výstupovou trasu. Na strmých svazích při skalních stěnách je stabilita sněhové pokrývky nejnižší a už malé dodatečné zatížení může způsobit uvolnění laviny. Asi se mu zdál pohyb po sněhovém poli lehčí než výstup skalní stěnou. Záludná na této situaci je domněnka, že ve žlabech nebo muldách jsou bezpečnější jejich okrajové časti a terén s vypouklými nebo vystupujícími skalami. K tomuto názoru se přiklánějí hlavně nezkušení skialpinisti a horolezci. Na svazích v blízkosti těchto útvarů se nachází méně sněhu, ale uvolnění lavin je v těchto místech o mnoho lehčí. (Rudi Mair, Patrick Nairz: Lawine. Die 10 entscheiden Gefahrenmuster erkennen.)

A též rozhodnutí oddělit se od skupiny a pokračovat jinou trasou se stalo pro tohoto milovníka hor osudným.

Vývoj meteorologických podmínek

Vývoj stupně lavinového nebezpečí

Komentář redakčního experta

Michal Bulička - Tourenführer OEAV, rakouská státní zkouška v oboru skialpinistické, ledovcové a vysokohorské túry.

Nouzové vybavení vždy s sebou!

Přes dlouholeté zdůrazňování na všech frontách o nezbytnosti kompletní lavinové výbavy dochází stále k mnoha nehodám, jejichž oběti něměly vyhledávač, lopatu ani sondu. Myslím, že to už nemůže být nevědomostí. Hlavní příčinu vidím ve financích. Jenom připomínám, že jde o dlouhodobou investici, moderní „pípáky“ lze upgradovat aktuálním softwarem, a tak se z lavinového setu stává trvanlivé zboží. Mladší generaci připomínám, že v devadesátých letech stál vyhledávač v přepočtu na výši příjmů asi 5–8x více než dnes, a přitom šlo o výrazně méně sofistikovaný přístroj, stačí si porovnat úroveň tehdejší a dnešní elektroniky. Prostě na nouzové výbavě nešetřete!

Šel sám

Ačkoli všechny poučky nabádají k tomu, aby do lavinového terénu nechodil nikdo sám, děje se to. Pokud však solitéra strhne lavina, není nikdo, kdo by ho mohl zachránit nebo alespoň přivolal pomoc. Připomínám, že rychlá kamarádská (během 18 minut), nikoli profesionální pomoc (dorazí vždy se zpožděním), rozhoduje o úspěchu záchrany.

Okraje žlebů

Mají často perfektní nerozježděný sníh, ale pozor! Většinou je na okrajích prudší svah, klidně i o několik stupňů. Jak známo, čím prudší kopec, tím větší pravděpodobnost laviny. Myslete na to, když vás bude vábit lákavý sníh na krajích…

Navátý sníh

Znovu bohužel musím opakovat, že navátý sníh zabíjel! Míra nepříznivých faktorů byla na takové úrovni, že k uvolnění laviny stačilo mírné zatížení jedinou osobou…

Recept na deskovou lavinu

Sníh – napadlo 50 cm nového sněhu. Už jen to je důvod k obezřetnosti. Vítr – v popisu nehody je zmínka o převívaném, navátém sněhu, který byl nerovnoměrně rozprostřen (typické polštáře) po osudném svahu. Pamatujte si, že vítr je stavitelem lavin! Teploty byly velmi nízké a silný mráz zpravidla „zakonzervuje“ nebezpečí, k jehož změně dochází pozvolna. Vazby sněhových vrstev na jejich rozhraní byly slabé, tedy jednotlivé vrstvy (desky) sněhu po sobě mohly dobře klouzat. Když to dáme všechno dohromady, máme recept na deskovou lavinu…

Severní svah

Podle dlouhodobých statistik víme, že na severních (SZ–S–SV) svazích dochází k výrazné většině nehod. Důvodem je absence slunečního záření, malé rozpětí teplot během dne a také průměrně nižší teploty. Důsledkem jsou pomalé procesy přeměny struktury sněhu (ta má kladný vliv) a často nepříznivé podmínky na rozhraní jednotlivých vrstev. Když nový sníh napadne na hladký, zmrzlý povrch staré vrstvy sněhu, vzniknou optimální podmínky pro skluz nové vrstvy (desky) po povrchu staré, zjednodušeně řečeno. Chce to trochu studia…

Kupte si knihu „Lavina“

V českém překladu vyšla loni výborná publikace, kterou napsali na základě dlouholeté práce lavinoví preventisté Tyrolska Rudi Mair a Patrick Nairz. Výborná kniha, popisující nejčastější příčiny nehod, vysvětlené na reálných příkladech. Pokud se chcete lavinám vyhnout, kupte Lavinu!

Přehled nejčastějších základních chyb při lavinových nehodách

Lavinová nehoda je obvykle výsledkem několika nesprávných rozhodnutí. Samotná lavina je už jen tím posledním vyvrcholením. Tabulka-grafikon udává nejčastěji se vyskytující chyby vyplývající z rozboru několika lavinových nehod.