Proč vlastně?
Pohled na osamělé vleky na nevýznamných pahorkatinách, kde se sníh udrží sotva měsíc v roce, sklon i délka sjezdovky napovídají, že se tu žádné velké požitky nekonají. To je pohled nás lyžařů, kteří míříme do velkých středisek brázdit delší, širší a strmější svahy a hlavně jich za den vystřídat několik. Komu jsou vlastně tato střediska určena, proč se budují, kde a uživí se vlastně vůbec?
Příměstská kategorie
Mnoho středisek vzniklo na historických základech zařízení, která tam suplovala vzdálená horská střediska již v minulosti. A tato zařízení vznikala logicky na místech, která byla pro provozování zimních sportů oblíbená třeba již před sto lety. Takovým příkladem je třeba lyžování v Hlinsku, které brzy oslaví 90 let. Najdeme ale i mnoho středisek, která vznikají na první pohled na nepochopitelných místech, bez tohoto historického základu, na zelené louce, ale s dokonalým podnikatelským záměrem nabídnout v nehorském prostředí alespoň nějakou alternativu. Už to je známka toho, že se lyžování za městem daří – přibývají nová a nová místa. Zatímco valná část příměstských středisek má za úkol nabídnout časově dostupnou alternativu lyžování a zábavy v regionech, kde velké hory a velká střediska nejsou, najdeme i střediska, která jsou v podstatě téměř pod horami. Typickým příkladem jsou Mladé Buky, které jsou příměstským centrem pro několik kilometrů vzdálený Trutnov nebo třeba i větší Hradec Králové, nicméně leží doslova na úpatí konkurenčních krkonošských velikánů, jako jsou Janské Lázně nebo Pec pod Sněžkou. A daří se jim též. Komu tedy slouží?
Nejen děti a večerní lyžování
Na otázku, která cílová skupina je tou nejpočetnější mezi návštěvníky jejich středisek, téměř všichni provozovatelé odpovídají stejně – rodiny s dětmi. Vyplývá to i z profilu sjezdovek, které patří povětšinou mezi kratší a mírnější. Byť se často malá střediska honosí i novými lanovkami, dobře vědí, že Krkonoše nejsou Alpy a Vysočina nejsou Krkonoše. Snaží se přitáhnout pozornost dětskými parky, výukou lyžování pro ty nejmenší a dobře fungujícími základními službami, mezi které standardně patří parkování zdarma. Výjimkou dokonce nejsou ani skibusy, které přiváží lyžaře zdarma či za mírný poplatek z okolních měst, třeba na večerní lyžování.
I v provozní době leží velký potenciál malých středisek – není výjimkou, že se tu vleky točí non-stop třeba 12 hodin denně od devíti ráno do devíti večer. Zatímco v Krkonoších je na večerním lyžování spíše liduprázdno a pro radovánky na osvětlené sjezdovce ho využívají hlavně místní, malá střediska nabízejí v regionu alternativu popracovního sportovního vyžití, a to za rozumný peníz a ve vzdálenosti maximálně několika kilometrů od domova.
A právě vzdálenost je klíčový parametr úspěchu těchto center. Moderní doba nás nutí čas využívat efektivně a svou roli hraje i jistá zpohodlnělost – za město dojedeme snáze a spolehlivěji než do hor, předvídatelnější je i povětrnost. Nejvíce pak slouží těm, kteří to mají do velkých hor daleko a vzhledem k úsporám na dopravě, času a ubytování raději řeší i svoje víkendové výjezdy za sněhem krátkým dojížděním v dosahu svého bydliště, nevyužívají žádné ubytování, které nakonec v příměstských střediscích ani nebývá, a vrací se po lyžování do pohodlí domova.
Dobře promyšlený ceník
Konkurovat velkým střediskům s desítkami kilometrů sjezdovek lze v podstatě pouze cenou a souvisejícími výhodami, jako je zmíněná dostupnost v regionu, relativně klidnější a rodinná atmosféra malých středisek a pohodlí spojené s parkováním přímo pod kopcem. Právě cena je dnes argument, podle kterého se mnoho zákazníků nakonec rozhoduje. Zatímco větší střediska o jednodenního, nebo dokonce jen někalikahodinového zákazníka příliš nestojí, malý areál si ho hýčká a rád mu přizpůsobí i ceník, v němž nechybí ani jedno- či dvouhodinové jízdenky. Je si dobře vědom toho, že nedokáže nabídnout plnohodnotný vícedenní program, neinvestuje proto ani do výstavby ubytovacích kapacit, ale snaží se budovat v regionu spíše skupinu svých štamgastů, kteří se budou na pár hodin v týdnu a o víkendech vracet. Těm pak většinou nabízí jízdné, které velké areály nabídnout nedokážou, nebo pro svoji politiku udržení vícedenního zákazníka ani nechtějí. To přitom nemusí být při porovnání s velkými resorty nutně levné, zvlášť pokud ho budeme podrobovat pitvání v oblíbeném argumentačním oboru „kolik zaplatím za kilometr sjezdovky“. Ale k široké nabídce hodinových, půldenních nebo bodových jízdenek malá střediska často přidávají bonus dětských parků zdarma nebo za minimální poplatek a zároveň i levnějších služeb, jako je lyžařská škola, půjčovna či občerstvení. Celková úspora pro čtyřčlennou rodinu, která se rozhodne vyrazit na jeden den na hory, pak v součtu může vyjít na stovky korun.
I když to neplatí absolutně, velká a malá střediska si ve své podstatě nekonkurují. Jsou zaměřena na rozdílné zákazníky a naopak zákazníci volí jejich návštěvu nejen podle ceny, ale i podle momentálních potřeb. S tříletými dětmi bude snazší a dostačující lyžovat třeba třikrát týdně na mírném kopci za městem, zatímco kvůli horské atmosféře nebo s většími dětmi pravděpodobně rodič vyrazí do střediska v opravdových horách, aby své potomky neunudil a zároveň zdokonalil na náročnějších tratích.
Plusy příměských areálů
- velký výběr malých středisek v každém regionu
- snadná dostupnost ve vašem regionu
- ceny
- domácké prostředí
- dlouhá, často i 12hodinová otevírací doba
Mínusy příměských areálů
- kratší tratě o menším sklonu
- většinou absence lanovek
- riziko sněhových podmínek
- absence pocitu pohybu v horském prostředí
Lyžování, nebo jen zábava?
Dalo by se říct, že obojí, byť lyžování ne zcela pro všechny. Pokud pomineme liberecký Ještěd, který je opravdu typickým příměstským a zároveň plnohodnotným střediskem se zákazníky z nejširšího okolí a s nabídkou mnoha kilometrů tratí všech obtížností, je lyžařské vyžití v příměstských areálech samozřejmě limitované. Je to dáno destinacemi, na kterých stojí, tedy nižšími horami, pahorkatinami, které neposkytují dostatečnou délku pro sjezdovky a často ani sklon. Výjimky samozřejmě najdeme. Ať je to černá sjezdovka v Hlinsku, prudká trať v Mariánských lázních nebo jiné strmější svahy, vždy budou patřit k těm kratším. Poctivý slalomák najdeme i na krušnohorských Klínech, byť před několika málo lety ještě provozovatel areálu uvažoval o jeho zrušení. Proč? Malé příměstské areály totiž nevidí potenciál v návštěvnících, kteří vyžadují strmé a dlouhé sjezdovky, ale v rodičích s dětmi, rekreačních a příležitostných lyžařích, kteří tyto typy svahů nevyhledávají. Leckde by terén vybudování pořádného černého hangu i nabízel, ale není pro koho. A je lépe investovat peníze tam, kde to návštěvníci ocení. Tedy do zábavy, atrakcí jako bobové dráhy, které mohou sloužit i k letnímu provozu nebo jako alternativa ke sjezdovému lyžování. Takovou třeba nabízí Nové Město na Moravě se svým Harusovým kopcem. Není výjimkou, že děti končí v lyžařské školce, zatímco rodiče se vydávají na běžecké tratě, kterých vede kolem „Harusáku“ opravdu mnoho.
Sezóna až do dubna
Věřte nevěřte, zrovna v délce sezony jsou i malá střediska v nadmořských výškách, ve kterých ta velká nemají ještě ani parkoviště, schopna téměř neuvěřitelného. Díky všemocnému zasněžování tak dnes nabízí většina příměstských areálů 90 až neuvěřitelných 120 dní lyžování v sezoně. Důkazem toho je i Praze nejbližší Chotouň, která v loňském roce zavírala ještě později než většina krkonošských areálů. Není to důkaz toho, že by v Chotouni byla zima delší než v Krkonoších, ale spíš v úsilí malých areálů, které se musí poprat o každého zákazníka. Vše záleží i na rentabilitě a provozovat jeden dvousetmetrový vlek je snazší než několik lanovek a příslušných sjezdovek, které potřebují údržbu a k ní zaměstnance.
Jak se drží při životě
Nikdo z provozovatelů samozřejmě neprozradí, jak je na tom doopravdy. Můžeme se jen dotazovat, dohadovat, případně hledat střediska, která se zavírají nebo často mění majitele, ale skutečné měřítko nemáme. Faktem zůstává, že vybudování zasněžování, stavba lanovky nebo obslužných budov s restaurací a zázemím stojí stejně v Krkonoších, v Jeseníkách i v Kotěhůlkách na louce. Všechna střediska jsou i přes poskytované dotace z fondů Ministerstva pro místní rozvoj, peníze z krajů či z fondů Evropské unie zaúvěrovaná a plánují investice a jejich návratnost na 20 i více let dopředu. Do karet obvykle hraje malým střediskům vlastnictví pozemků, tedy absence nájmů a snazší plánování investic. Menší střediska ale z logiky věci a díky regionem limitované návštěvnosti svoje investice krotí, instalují často repasovaná dopravní zařízení a hledají alternativy. Jednou z nich i je letní provoz, který má většinou za úkol spíše udržet povědomí o areálu a udržet stálé zaměstnance s nabídkou celoročního zaměstnání než opravdu vydělávat.
Malé, ale za domem
Ač budí údiv, jsou vlastně velmi praktická a buďme rádi, že ty malé příměstské areály máme. Buďme rádi, že jsou mezi námi nadšenci, kteří je i přes nepřízeň počasí – a poslední dvě zimy jim spíš přály – udržují, budují a vylepšují. Z dlouhodobého pohledu mohou být rádi dokonce i provozovatelé velkých středisek. Jsme rádi jako lyžaři, kteří si mohou odskočit po práci na dvě hodiny zalyžovat, jsme rádi jako rodiče, kteří mohou za dostupné peníze, ale hlavně pár kilometrů od domu vytáhnout své ratolesti z chapadel počítačů, tabletů a televizí, vyvést je do přírody a přimět ke sportu. V tom vidím nejdůležitější funkci těchto areálů, ze kterých následně budou těžit i ty velké – ve výchově budoucí generace, kterou začne lyžování bavit, bude za něj utrácet a tím umožní existenci malých středisek, velkých areálů i sportovních obchodů nebo lyžařských časopisů.
Nejznámější příměstské areály
Ještěd
Ještěd je klasikou větších středisek
nabízejících vše, co k nim patří, a zároveň střediskem typicky
příměstským, což potvrzuje i to, že na lyže se zde jezdí z centra
tramvají. To je u nás jediný opravdový kopec za městem, který ale díky
výborné dostupnosti po dálnici využívá i mnoho dojíždějících. Kromě
skokanského areálu, který asi běžní lyžaři moc nevyužijí, ale nabízí
alternativu běžeckého vyžití v nedalekém Vesci.
- Lanovky: 4
- Vleky: 6
- Jízdné: dospělí 1 den 590 Kč, děti 320 Kč
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Liberec, Turnov, Praha, Děčín, Mladá Boleslav
Mladé Buky
Neustále se rozvíjející areál postavený na historických základech místního lyžařského oddílu leží téměř na úpatí sjezdovek velkých krkonošských středisek. Přesto dokáže nabídnout alternativu i lyžařům z blízkého okolí, kteří to do Pece nebo Janských Lázní mají coby kamenem dohodil. Nabízí totiž dobře vybavený dětský park, několik vleků, lanovku i park pro freestylisty, to vše i při večerním lyžování s kouzelnou kulisou osvětleného Trutnova na jedné straně a Sněžky na druhé.
- Lanovky: 1
- Vleky: 6
- Jízdné: dospělí 1 den 450 Kč, děti 340 Kč
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Hradec Králové, Jaroměř, Trutnov, Vrchlabí, Jičín
Nové Město na Moravě
Nové Město na Moravě je známé především běžeckým lyžováním, ale na Vysočině se dá i slušně sjezdovat. Na Harusově kopci najdete malé středisko, které provozuje rodinná firma a drží tak dlouholetou tradici sjezdového lyžování v této lokalitě. Přímo pod kopcem vedou upravené běžecké tratě, takže můžete strávit část dne na sjezdovkách a část dne na běžkách. Na Harusáku se také svezete dvousedačkovou lanovkou, zaparkujete zdarma a na 550 metrů dlouhé sjezdovce s převýšením 110 metrů můžete využít široké škály časových a bodových jízdenek.
- Lanovky: 1
- Vleky: 1 (dětský vlek s nízkým vedením lana)
- Jízdné: dospělí 4 hodiny 320 Kč / děti 260 Kč
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Svitavy, Polička, Brno
Chotouň
Chotouň je mezi příměstskými středisky
fenoménem. S výkonným zasněžovacím systémem dokáže nabídnout pro
rekreační lyžaře velmi dlouhou sezonu i přes svůj handicap vycházející
z nadmořské výšky 350–400 m. V areálu jsou k dispozici tři vleky,
dvě pomy o délce 300 metrů a jeden dětský, 120metrový vlek s nízkým
vedením lana. Mírné tratě jsou vhodné spíše pro začínající lyžaře.
Těm velmi zdatným doporučují chotounští na svých webových stránkách
spíše svůj stánek s občerstvením. Z centra Prahy je to do areálu,
který najdete u Jílového u Prahy, jen 36 km, využít můžete
i příměstské autobusy z metra Budějovická nebo Smíchov.
- Lanovky: 0
- Vleky: 3
- Jízdné: dospělí 1 den 300 Kč, děti 250 Kč
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Praha, Benešov, Beroun, Příbram
Hlinsko
V Hlinsku se lyžuje již téměř devadesát let,
a tak mají místní provozovatelé určitě na čem stavět. Heslem areálu je
lyžování po mostě. Odkazuje na nedávno zbudované přemostění silnice
uprostřed hlavní sjezdovky, která se tak díky tomu znatelně protáhla.
Stejné přemostění plánují hlinští i pro další tratě. V Hlinsku
najdete kromě modré a červené, prodloužené sjezdovky, dokonce i trať
černou. Areál obsluhuje kotva o délce 450 metrů s převýšením téměř
stometrovým a dvě kratší pomy o délce 250 metrů. Dětský lanový vlek
je zdarma.
- Lanovky: 0
- Vleky: 4
- Jízdné: dospělí 8 hodin 360 Kč, 4 hodiny rodinná (4 karty) 800 Kč , dětský vlek zdarma
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Chrudim, Pardubice, Litomyšl, Svitavy, Havlíčkův Brod
Telnice
Ústecká Zadní Telnice není mezi lyžařskými areály žádným nováčkem. Kromě historického prvenství v použití prvního sněhového děla v tehdejším Československu v roce 1965 se dnes pyšní soustavou propojených sjezdovek a 6 vleků, které je obsluhují. Ve středisku najdete navíc dva dětské vleky, nebo dokonce dětský lyžařský kolotoč, naopak nároční lyžaři si přijdou na své na proslulém černém Slalomáku. Telnice je také výchozím místem pro běžecké výlety po hřebeni Krušných hor. Upravené tratě vedou až na Cínovec nebo do Tisé.
- Lanovky: 0 (ve výstavbě je expresní dvousedačková lanovka)
- Vleky: 8 (z toho dva dětské vleky s nízkým vedením lana)
- Jízdné: dospělí 1 den 350 Kč, děti 250 Kč
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Praha, Drážďany, Ústí nad Labem, Děčín, Teplice
Klíny
Klíny jsou po vzoru svého jména opravdu vklíněny
do centra Krušných hor a z Litvínova se na ně šplháte téměř
vysokohorskou silnicí. Odměnou je pak návštěva příjemného areálu
s rodinnou atmosférou, českými cenami, alpskými službami i komfortem. Na
Klínech si kromě sjezdování pod novou lanovkou užijete i běžkování,
pro delší pobyty vám pohodlí poskytne areálový hotel Emeran. Areál je
zaměřen hlavně na rodiny s dětmi, ale na své si přijdou díky strmější
červené sjezdovce i sportovní lyžaři. A pokud je venku ošklivo, můžete
zajít do sportovní haly a vyzkoušet třeba lezeckou stěnu.
- Lanovky: 1
- Vleky: 3 (z toho jeden pouze pro zákazníky lyžařské školy, stejně jako pojízdný koberec)
- Jízdné: dospělí 1 den 390 Kč, děti 270 Kč
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Praha, Drážďany, Ústí nad Labem, Litvínov, Teplice
Hlubočky
Základem lyžařského areálu, který se nalézá na rozhraní Nízkého Jeseníku, Oderských vrchů a Hané, jsou 500 metrů dlouhé modrá a červená sjezdovka. Ty jsou obsluhovány dvěma vleky a díky technickému sněhu si na nich i přes nadmořskou výšku pouhých 300–400 m můžete užít poměrně dlouhou sezonu. Areál je doplněn i o dva dětské vleky s lyžařskou školou a pyšní se vyhrazeným svahem pro sáňkování a bobování.
- Lanovky: 0
- Vleky: 4
- Jízdné: dospělí 1 den 300 Kč, děti 250 Kč
- Půjčovna vybavení: ano
- Lyžařská škola: ano
- Regionální dostupnost: Olomouc, Prostějov, Přerov, Ostrava, Lipník nad Bečvou
