Meteostanice, přesněji řečeno sněho-lavinové stanice z dob SSSR, se nacházejí v pohoří Boržava v blízkosti lyžařského areálu Pylypec na vrcholu Plaj v nadmořské výšce 1 350 m a také v nejvyšším horském pásmu na Ukrajině v Černohorském masivu pod vrcholem Požeževska 1 822 m, kde se stanice nachází na východním úbočí ve výšce 1 450 m. Každá stanice co 3 hodiny měří výšku sněhu, přírůstek sněhu, teplotu, rychlost a směr větru – lavinové výstrahy však nevydávají.

Informace v rámci projektu IVF sami zpracováváme a vydáváme výstrahy, zpravidla 2x týdně - zveřejňovány jsou na stránce www.karpaty.net/laviny nebo na Facebooku. Velmi cenné poznatky získáváme od freeridové komunity na Dragobratu a Pylypci a také od horských vůdců zabývajících se skitouringem a dlouhými zimními přechody po hřebenech Karpat.


Černohorský masiv, výstup na vrchol Pop Ivan 2 020 m


Tuto zimní sezonu je projekt IVF zaměřen na spolupráci s nevládními komunitami, aktivními lyžaři a skialpinisty, kteří se s nebezpečím lavin setkávají v odlehlých ukrajinských horách nejčastěji a ochrana v opuštěných horách, s dostupností místní horské služby v řádech desítek hodin, je pro ně prioritou. Pro ně kolegové z polské horské služby GOPR Bieszczady, slovenského Strediska lavinovej prevencie v L. Hrádku připravili kurzy na Ukrajině, o které byl minulou zimu mezi freeridery a snowboardisty velký zájem, dokonce převyšující naše možnosti. Krkonošská horská služba naopak pozvala dobrovolné záchranáře a horské vůdce v lednu na školení do Krkonoš.


Rumunsko-ukrajinská hranice, pohoří Maramureš.


Lavinové výstrahy jsme začali vydávat 25. 11. 2015, kdy v pohoří Svidovec a Černohora napadlo za 48 hodin 20 až 25 cm sněhu. V následujících dnech se uvolnilo v blízkosti lyžařského areálu Dragobrat několik spontánních (samovolných) lavin a splazů, naštěstí bez následků. Největší lavinu koncem listopadu monitorovali freerideři na Dragobratě, na východním svahu vrcholu Stoh 1 704 m, v blízkosti sedačkové lanovky, kde spadla 1. 2. 1983 největší monitorovaná lavina na Zakarpatí z vrcholu Stoh (1 704 m) o objemu 400 000 m3 a délce 1,5 km. Přestože dnes již emeritní záchranáři upozorňovali ukrajinského podnikatele na nevhodnost vedení trasy lanovky lavinovým katastrem, poloha sloupů zasahuje přímo do lavinového katastru pod vrcholem Stoh.


Samovolná lavina v blízkosti sedačkové lanovky na Stoh na Dragobratě dne 25. 11. 2015


Loňská zima přinesla bohužel další, zbytečnou oběť ukrajinských hor, kdy 2. března 2015 zahynul český turista v lavině pod vrcholem Bliznica 1 881 m v pohoří Svidovec. Tato lavinová událost byla popsána ve SNOW 89 v rubrice Skutečné lavinové nehody. Více informací o této záchranné akci najdete na Karpaty.net.


Poprvé v historii ukrajinské horské služby byla otevřena služebna na hřebeni nejvyššího Černohorského masivu, a to na vrcholu Pop Ivan 2 020 m v ruině bývalé observatoře z roku 1939. Tento počin je výsledkem polsko-ukrajinského projektu na zakonzervování a rekonstrukce této mohutné stavby, terénní služebna horské služby byla zřízena ve spolupráci Přikarpatské národní univerzity V. Stefanika a Státní služby mimořádných situací Ivano-Frankovské oblasti. Služebna slouží především jako útulek pro záchranáře při monitoringu terénu nebo při záchranných akcích (není obsazen trvale), příp. bivak v nouzi pro skialpinisty (více na Facebooku).


Výstup po rumunsko-ukrajinské hranici na vrchol Pop Ivan Marmarošský 1 938 m.