SNOW tour 2017 - St. Anton 10. 1. 2017 from SNOW.cz on Vimeo.


V St. Antonu jsme byli potřetí, takže jsme už byli poučeni, že autem až k lanovkám to nemá smysl, protože buď nezaparkujete, nebo draho. Došli jsme na velkokapacitní lanovku Galzig, a to hned v 8:45, kdy začíná provoz lanovek. Kolem půl jedenácté už po manšestru nebylo ani památky, kolik lidí na svahu bylo. Místy nahrnutý sníh byl ale lehoučký, takže s měkčími lyžemi nebyl problém. My ovšem měli zrovna ty tvdrší, tak jsme byli nuceni si vybírat mírnější sjezdovky, které zůstaly rovnější.


Protože na velkolepou vyhlídku Valluga se – v tak ukázkovém počasí pochopitelně – stála docela dlouhá fronta, vydali jsme se po užší modré sjezdovce č. 100 směr Stuben, kde jsme mohli obdivovat novou lanovku Flexenbahn. Ta navazuje na rovněž novou kabinku Albonabahn, která vyváží na nejvyšší lyžařský bod nad Stubenem. Stuben nám byl díky své odlehlosti sympatický menším množstvím lidí, zejména na sjezdovkách č. 107, které jsou od centra dění nejdál, jak to jen jde. Jedinou chybou bylo nečekané zúžení sjezdovek na jejich dojezdu. Sjezdovky jsou červené, poměrně sportovní a i kolem poledne poměrně rovné.


Ze Stubenu se novou lanovkou Flexenbahn nyní dostanete i do Zürsu, potažmo Lechu a Warthu. Pod lanovkou je i nově vybudované parkoviště a kompletní zázemí s pokladnou, toaletami, půjčovnou lyží a pekařstvím. Lech by měl těšit i milovníky freeridu, to jsme si nechali ale až na příště, přeci jen to na peřiny prašanu ještě nevypadalo.


Už z loňska jsme si v Antonu nejvíce oblíbili část Rendl, ležící naproti Galzigu, a letos jsme si to potvrdili. Stejně jako Stuben je tato část dá se říct okrajová a navíc jako jediná „přes silnici“, nedá se z ní už nikam jinam odjet, a proto ji tolik lyžařů nevyhledává. O to jsou tu ale sjezdovky upravenější, a to i ke konci dne. Za sportovním lyžováním tedy určitě sem!


Že je Rendl nejmenší lyžařskou lokalitou ale neznamená, že by byl méněcennější. Najdete tu sjezdovky všech barev, přičemž mezi naše oblíbené patřily tentokrát modré sjezdovky č. 14 a 15 (Rifel a Rifelkar), které byly zcela prázdné. Bavil nás i jejich proměnlivý charakter – tu zatáčka, tu hrana, nicméně vše v příjemném jezdivém sklonu. Pěkně rovná i odpoledne byla ale i černá sjezdovka č. 5, která na rozdíl od svých černých kolegyň na Galzigu nebo Gampenu je pěkně široká a přehledná a opět s minimem lyžařů na ní.


O sjezdovkách v Antonu stále platí můj dojem z předešlých návštěv – sjezdovky, které jsou tu modře značené, by u nás někdy mohly být klidně i černé. Jezdit modré tu tedy není žádná „ostuda“ a pomalé rychlosti se na nich opravdu bát nemusíte. Černé sjezdovky obzvlášť na Galzigu a Gampenu bývají prudké jak střechy a hemží se na nich mnoho lyžařů, jejichž schopnosti obtížnosti sjezdovky neodpovídají. Na černé v Antonu tedy spíš časně ráno – na manšestr a bez lidí.


Druhý den v St. Antonu už sice nebylo azuro, leč sluníčko sem tam prokukovalo. Vydali jsme se do části Gampen, kterou jsme dosud nějak opomíjeli. Z Gampenu se spouští hodně sportovní sjezdovky, a to buď červené, nebo rovnou černé, jen přejezdy mezi nimi jsou modře značené. Na černé sjezdovce se jezdí i Světový pohár žen – pokud jsme chtěli jet po hranách, byl to opravdu kalup, takže jsme si vždy po nějakém úseku museli zastavit a trochu se „uklidnit“. :-)


St. Anton patří do top 10 nejlepších lyžařských oblastí světa, takže tu narazíte na lyžaře různých národností, hlavně pak anglicky mluvících. Sjezdovky jsou spíše členité, neustále se zatáčejí a každý úsek nabídne jiné panorama, takže tu vydržíte lyžovat klidně týden a stále budete narážet na něco nového.


Tato skutečnost ale také znamená, že v hlavní sezoně tu nebudete sami a také to, že vysokohorská přirážka tu platí dvojnásob. Samotný St. Anton je horské středisko se vším všudy – hlavní lanovky Galzig a Rendl vedou přímo z centra městečka, plného hotýlků, restaurací, nechybí ani M-Preis s potravinami, drogerie či benzinová pumpa.


Z restaurací nedáme dopustit na bistro Galzig přímo u kruhového objezdu, tedy přesně mezi stanicemi lanovek Galzig a Rendl. Ještě při žádné návštěvě jsme si nenechali ujít thajskou curry polévku s obalovanou krevetou (cca 7 eur) a nikdy jsme nelitovali. Pořádně velká porce nám běžně postačí místo celého oběda. Atmosféra baru Galzig koresponduje se „slávou“ Antonu, takže tu potkáte lyžaře všech generací popíjející vše od kávy po šampaňské.



Ubytovaní jsme byli tentokrát v hotelu Grieshof v centru městečka, cca 5 min chůze od lanovky Galzig. Cena pokoje na noc se pohybuje kolem 160 eur v závislosti na sezoně a v ceně je polopenze s opravdu bohatým snídaňovým bufetem, odpolední svačina sladká i slaná a pětichodová večeře. S porcemi se tu nešetří…

V ceně je rovněž bazén se saunou a jakožto ubytovaní hosté obdržíte VIP kartičku na vstupy do večerních barů a také na bezplatnou úschovu lyží a bot přímo u lanovky. Obsluha je slovensky hovořící, takže se nemusíte obávat ani jazykové bariéry.


SNOW tip - ubytování - ST Anton Hotel Grieshof from SNOW.cz on Vimeo.



A pokud potřebujete narychlo oservisovat lyže, zkuste Intersport u horní stanice lanovky Rendl, která je levnější než servisy přímo ve městě. Za běžný servis, tedy broušení hran a skluznici na počkání, zaplatíte 25 eur a ještě dostanete panáka hruškovice. ;-)



St. Anton v kostce:

Vzdálenost z Prahy     6 h 20 min
Celodenní skipas dospělý (ročník 2001–1942)     52 eur
Celodenní skipas mládež (ročník 1997–2000)     47, 50 eur
Celodenní skipas dítě (ročník 2001–2008)     31 eur
Celodenní skipas senior (ročník 1943–1952)     47,50 eur
Webové stránky     www.stantonamarlberg.com
Web ubytování     www.grieshof.com
Parkování     parkoviště přímo v St. Antonu placená


V St. Antonu jsme reportovali na lyžích FISCHER, v oblečení HELLY HANSEN, v helmách a brýlích SMITH. Na sjezdovkách jsme používali hůlky KOMPERDELL, techniku LAMAX, hodinky GARMIN a hřály nás u toho vyhřívané ponožky LENZ a rovněž vyhřívané rukavice ZANIER.




Partneři SNOW tour: