Opomíjené sjezdovky uprostřed lyžařské megapole
Lyžaři, který nepodlehne vábení sousedních velkých komerčních rezortů a spíše náhodou sem zavítá, se nabízí celkem 17 kilometrů upravovaných tratí, převážně lehké až střední náročnosti. Areál je rozkročen do obráceného „V“ na svazích kopce Brandkopf (1 753 m n. m.), kdy dvě základní a zároveň nástupní lyžařské větve začínají kousek od okrajů dvou zhruba pětitisícových městeček – Radstadt a Altenmarkt in Pongau. Jeho výhodou je tudíž i velmi dobrá dostupnost od hlavních tahů. I z širšího pohledu má středisko vynikající dostupnost, neboť se nalézá jen několik kilometrů od dálnice A10 Salzburg – Villach a pro návštěvníky z Česka tak patří k nejbližším a nejlépe dostupným rakouským areálům.
Areál nabízí solidní převýšení lehce přes 700 metrů (855–1 571 m n. m.) a 6 základních značených sjezdových tratí s několika dalšími variantami. Tři tratě jsou značeny barvou červenou a jejich udávaná délka je 7,5 kilometru, podobně dvě modré mají délku mírně přes 9 kilometrů. Jediná a velmi krátká černá sjezdovka má pouhých 600 metrů.
Radstadt - dojezd ke kabince
Široké sjezdovky, rychlé lanovky
Výhodou areálu jsou čtyři kapacitní, moderní a rychlá přepravní zařízení – mimo dvě páteřní nástupní kabinky jsou zde ještě dvě další rychlé lanovky, a to šestisedačka s bublinou a čtyřsedačka. Na úpatí dojezdů tří hlavních svahů jsou i krátké vleky, ale ty slouží podobně jako různá jiná zařízení a lyžařské atrakce pouze pro učební účely těch nejmladších a lyžařsky nejslabších.
Sjezdovky jsou zde vedeny převážně v širokých lesních průsecích, v nižších pasážích i po loukách, přičemž orientace všech svahů je západní až severní, tudíž tyto nejsou téměř vůbec exponovány přímému slunci, což dává na jaře předpoklad kvalitních sněhových podmínek i v pokročilejších denních hodinách.
Červená číslo 1
Přehledný modro-červený areál
Areál má dva nástupní body s příslušným zázemím a infrastrukturou. Ten první se nalézá přímo vedle silnice z Altenmarktu směrem na Zauchensee, kde je hned vedle parkoviště po pár krocích dostupná moderní desetikabinka, která lyžaře vyváží přímo až na nejvyšší bod areálu. Druhý nástup se nalézá na úpatí kopce na loukách za Radstadtem, odkud vyjíždí nahoru osmikabinka. I zde je dostatek parkovišť přímo u lanovky. Tato kabinka má dvě sekce a zhruba v polovině kopce (ve snadno zapamatovatelných 1 234 m n. m.) se v mezistanici láme lehce doleva a pokračuje až na vrchol.
Areál je dvoupatrový, kdy druhé patro sjezdovek obsluhují mimo druhé sekce kabinky ještě obě sedačky. Všechna přepravní zařízení se sbíhají na plochém slunečném vršku, odkud také stékají všechny lyžařské svahy, tudíž orientace v tomto malém areálu je skutečně velmi jednoduchá.
mapa střediska
Z vrcholu se lyžař může spustit třemi směry. Na první pohled lyžařsky nejzajímavější je sportovní červená trať č. 6 přímo pod osmikabinkou, která se do mezistanice vine středně širokým lesním průsekem a která nabízí i několik nezáludných terénních zlomů a změn sklonu sjezdovky. Ve své druhé části, od mezistanice, tato sjezdovky pokračuje o něco mírnějším a širším carvingovým hřištěm, na jehož konci má lyžař možnost volby pohodové dojezdové modré, a nebo ostřejší červené varianty, která po velmi ploché pasáži končí opět pěkným a rovným sportovním cca 200 metrů dlouhým hangem.
Druhou možností je vydat se z rušného vrcholu prostřední tratí, modrou č. 5, která vede hned vedle červené šestky a na kterou se z ní dá na několika dalších místech přejet. Tato modrá, obsluhovaná rychlou šestisedačkou s bublinou, nabízí po celé své délce nadstandardní šířku a velmi příjemný, pro slabší lyžaře vhodný téměř konstantní sklon, díky čemuž se jedná také o místní nejvytíženější sjezdovku. K tomu přispívá i její spodní široké a slunečné plato, kde se mj. nalézá i snowpark. Krátkou plochou lesní spojkou lze odtud přejet na dojezd k osmikabince.
Červená číslo 6 - pod vrcholem
Třetím směrem z vrcholu dolů je pak přehledná červená č. 1, která je obsluhovaná rychlou čtyřsedačkou. Tato sjezdovka vede přímo vedle lanovky širokým průsekem, kdy se po plochém začátku postupně přiostřuje do barvy červené a po své délce několikrát mění svůj sklon. Z marketingových důvodů je na mapce vedle ní značená i modrá č. 2, ale jedná se o tentýž a stejně náročný svah. Ten mírnější totiž začíná až nad spodní stanicí sedačky, kde z hlavního svahu odbočuje mírným lučním přejezdem skutečně převážně dojezdová modrá trať ke spodní stanici desetikabinky, která sice ve střední pasáži opět nabere na tempu, ale to v závěru ztratí a změní se na placatý nudný dojezd. Modrou variantu dojezdu si lze ve střední pasáži zkrátit i jedinou místní černou sjezdovkou, což jsou dva ostřejší luční hangy, které od sebe odděluje příjezdová cesta k jedné z místních usedlostí.
Nenápadná sjezdovka s vynikající členitostí
Mým tajným tipem na nejlepší sjezdovku je na plánku nenápadná červená č. 4. Ta začíná zhruba v polovině prostřední modré dálnice a vede ke spodní stanici desetikabinky. Jedná se o nejčlenitější sjezdovku, hravou a spíše užší, na začátku s velmi pěkným sportovním sklonem a několika terénními vlnami, na konci prudší pasáže se dvěma kratšími variantami. Její výhodou je zanedbatelná zalidněnost. Dojezd ke kabince je opět přes ploché louky a s typickým odérem rakouského venkova ve vzduchu.
Červená číslo 6 - střední část
Sáňkařská jízda i večer
Jako nelyžařskou zábavu bych na okraj zmínil i místní sáňkařskou dráhu, která je svou udávanou délkou 6 kilometrů nejdelší v Salcbursku. Díky svému osvětlení je 2x v týdnu v provozu i večer. Její použití je totiž přes den se skipasem zdarma (nutno zaplatit pouze za půjčení saní). Bohužel na večerní sáňkování se skipas nevztahuje. Dráha vede po lesní cestě od horní po dolní stanici osmikabinky a nabízí tak i sáňkařům překonání maximálního lyžařsky sjízdného převýšení.
Vzhledem ke své velikosti i již zmíněné poloze je areál vyhledáván především místními a „domácími“ a poměr turistů je zde významně nižší než v nedalekých větších „průmyslových“ areálech, což má pozitivní dopad do nízké zalidněnosti sjezdovek a jejich dobrého stavu i po pár hodinách lyžování. Fronty u lanovek jsou zde prakticky neznámý pojem mimo těch krátkých nárazových o víkendech. Taktéž ranní parkování u obou nástupních stanic neznamená žádnou komplikaci.
Červená číslo 1 - pohled na Hochkonig
Výborný kopec s vyšší cenovkou
I z těchto důvodů lze areál doporučit především rodinám s dětmi, kterým nebude vadit malý počet kilometrů sjezdovek, které ale ocení jejich příznivou skladbu i (ne)náročnost, protože převážná část sjezdovek se pohybuje na barevné škále v rozmezí modrá až modročervená. Skutečně náročnější svahy zde reprezentují pouze krátká černá a několik prudších pasáží na červených tratích. Lyžař cestovatel bude mít celý areál projetý kompletně během dvou hodin a lyžař milující prudké svahy zde své choutky bohužel příliš neuspokojí.
Určitou nevýhodou s ohledem na malý počet a délku nabízených tratí je vysoká cena místního skipasu, která je shodná s ostatními středisky Ski amadé, a to včetně toho jednodenního (dospělý v hlavní sezoně – 50 EUR). Tzn. ale naopak možnost v rámci vícedenního skipasu toto středisko na jeden den navštívit. Výhodným se zde jeví dopolední skipas, na který lze při využití otvírací doby od 8.30 lyžovat až 4,5 hodiny a který pak vychází levněji než v sousedních areálech, čehož lze třeba využít při skisafari na zkrácené lyžování poslední, odjezdový den z dovolené.
Nástupní stanice Altenmarkt
A protože jde o součást Ski amadé, i zde bohužel platí to, co jsem zmínil v nedávném reportu ze Schladmingu a jeho lyžařské houpačky. Ceny vícedenních skipasů jsou prakticky prostým násobkem ceny skipasu denního a úspora z celkové ceny je až do čtvrtého dne naprosto zanedbatelná (2 dny – úspora 0,5 %, 3 dny – 1,0 %, 4 dny – 3,75 %) a trošku zajímavější začíná být až od pátého lyžařského dne.
A co říci na závěr? Houpačka Altenmarkt Radstadt je po všech stránkách středisko velmi nenápadné. Nenabízí žádné výjimečné sjezdovky ani převratné technické novinky nebo zajímavosti v oblasti přepravních zařízení. Počet sjezdovek, jejich délka, náročnost i převýšení patří do alpského podprůměru. A přesto má něco, co již spousta parametrově lepších středisek nabídnout nemůže. A to pohodové lyžování po všech stránkách. A pokud připočtu i vynikají dostupnost pro nás, lyžaře z Česka, standardní lyžařskou infrastrukturu včetně moderních a rychlých lanovek, tak i přes menší kilometráž nebo převýšení tratí určitě doporučuji navštívit třeba jen jako osvěžení a odpočinutí si od vedlejších mnohem více zalidněných skiresortů při delších pobytech ve Ski amadé.
4 lanovky na vrcholu
