lyžařské oblasti - snow wikipedie - tématické články

Třítisícová hora Titlis je ikonickým místem, které láká velmi různorodou směsici návštěvníků – turisty z Indie, kteří zde obdivují alpskou kulisu dojemných bollywoodských filmů, evropské freeridery, lačnící po dlouhých, strmých a prašanem výtečně zásobených svazích, ale i místní Švýcary, kteří si na zdejší sjezdovky zvláště o víkendu rádi vyrazí za...

Ledovce známe především jako podzimní tělocvičnu k rozlyžování a tréninku a na jaře, kdy nabízejí nejlepší podmínky, pak jako ráj pro neúnavné lyžaře. Kvůli odtávání se však rozsah a profil ledovců velmi rychle mění, a tak tzv. ledovcové areály se stávají spíš vysokohorskými areály se zbytky ledovců. Jaké je na nich lyžování?

Při výběru nových lyží je vhodné se zaměřit i na to, jaká aditiva neboli další materiály jsou do materiálu skluznice z různých důvodů přidány. Tentokrát se podíváme na grafit.

I když v Česku nemáme velehory a lyžuje se převážně v polohách do 1 200 m n. m., najdete u nás zhruba dvacítku sjezdovek, které se svou délkou a převýšením mohou měřit s těmi alpskými. Prozkoumejte české sjezdovky s délkou alespoň 1,5 km!

Na osvětlených sjezdovkách si v Česku můžete zalyžovat na horách i v blízkosti měst, díky čemuž je večerní lyžování dostupné prakticky každému - není daleko, dá se na něj vyrazit i po práci a je levnější než celodenní skipas.

Jihovýchodní cíp Evropy není jen přímořskou destinací, ale má i četná pohoří, byť ne tak lyžařsky využitá, jak jsme zvyklí od nás nebo z Alp. I díky pandemii covidu a přísným cestovním omezením v západní Evropě tak čeští lyžaři v sezóně 2020/21 objevovali lyžařské Bulharsko, které je lyžařsky něco mezi Balkánem a Alpami.

Slunečná horská terasa vysoko nad údolím Rhôny s libozvučným názvem Belalp je lyžařské a výletní centrum zejména pro místní obyvatele švýcarského kantonu Wallis. Poměrně malý areál je únikem před turisty, panoramatickou nirvánou a místem s velmi rozjímavou atmosférou. Nestojí tedy i za dalekou cestu z Česka?

Když před více než 20 lety začali čeští lyžaři objevovat zapadlé horské městečko na pomezí Itálie a Švýcarska, obklopené sněhově spolehlivými svahy s širokánskými poloprázdnými sjezdovkami a s bezcelními cenami benzínu či alkoholu, museli mít pocit, že nalezli ráj. Livigno je sice stále malebné, lyžařsky výtečné a s bezcelními výhodami, jen už „obj...

O lyžování na Moosalpu sotva uslyší Švýcar, který nebydlí v jedné z přilehlých vesnic, natož zahraniční turista. Menší lyžařský areálek přitom využívá „podobné“ svahy jako jeho slavnější sousedé, mezi nimiž je i Zermatt.

Dlouhé, úzké a řídce obydlené údolí v západní části Tyrolska skrývá dvě lyžařská území – menší Fendels hned zkraje údolí a pak známější ledovcový areál Kaunertaler Gletscher, který se nachází ještě daleko za poslední vesnicí, jež je sama prakticky „na konci světa“.

Jedno z největších a sněhově nejspolehlivějších lyžařských území na světě má svou jedinečnost přímo v „genech“, tedy v rozměrech a tvarech horského masivu Vanoise, do kterých lidská ruka už jen vsadila nekonečné lyžařské eldorádo. Takové Tignes zkrátka nepostavíte, ani když stovkami lanovek propojíte třeba deset údolí.

Pitztal je úzké, ostře řezané údolí jižně od Imstu se strmými úbočími svahů, jimiž se valí téměř stovka vodopádů a po nichž skáče nejpočetnější populace kozorožců v Tyrolsku. A je zároveň jedním z těch lyžařsky komornějších, přitom v součtu má téměř 100 km sjezdovek.

V Česku je nadprůměrné množství aktivních lyžařů, v přepočtu na obyvatele téměř tolik jako v kolébkách lyžování, jimiž jsou Norsko, Rakousko či Švýcarsko. A přestože máme jen „středohory“, je u nás i značné množství lyžařských areálů a areálků, a to nejen na horách, díky nimž je u nás lyžování mimořádně dobře dostupné.

Kdyby se udělovalo ocenění pro nejctižádostivější lyžařskou zemi světa, muselo by je získat Rakousko. V žádném lyžařském ohledu – od počtu a velikosti středisek přes podíl lyžařů v obyvatelstvu až po prodané skipasy – sice není na prvním místě žebříčku, nikdy ale nechybí na stupních vítězů.

Údolí Belleville, a vlastně celá Tři údolí, oblast Tarentaise a francouzské Alpy vůbec, jsou od přírody neuvěřitelně dobře obdařeny lyžařsky příhodnými terény – sjezdovky nebo freeridové lajny se dají vést prakticky kudykoliv, a to ve sněhově požehnané výšce vysoko nad 2 000 m n. m.

Jak daleko jsou rakouská lyžařská střediska z Prahy najdete v přehledné tabulce. Kromě vzdálenosti je uveden i přibližný čas dojezdu a doporučená trasa.

Jaké jsou rychlostní limity, tolerance alkoholu v krvi, dálniční poplatky a které horské průsmyky jsou v zimě uzavřené? Kde se vyplatí vyhnout mýtným silnicím, kde natankovat a jaké nástrahy skrývají autonavigace?

Hornorakouskou oblast Pyhrn Priel, necelých 100 km jižně od Lince, zná prakticky každý český lyžař, ať už tu kdysi poprvé spatřil alpské sjezdovky, nebo sem pravidelně jezdí třeba s dětmi i dnes. Je to tu – v rakouských poměrech – lyžařsky skromnější, ale alpská kulisa je opravdová, ne-li dokonce působivější než v leckterém věhlasném alpském středi...

Na polské straně Beskyd, tedy v polštině Beskid, táhnoucích se poměrně hluboko do vnitrozemí, se nachází velké množství středisek, které umí překvapit jak svými terény, tak moderním vybavením. A navíc jsou pro obyvatele Ostravska velmi dobře dostupná.

Na sluncem zalitých svazích jihotyrolského údolí Eisacktal nad Brixenem má lyžování tak nějak z podstaty pohodový rozměr, což je dané přírodními parametry, přiměřenou rozlohou areálů i charakterem návštěvníků, jimiž jsou především rodiny s dětmi. A protože se téměř každý rok objeví něco nového, je radost se sem vracet.