Tento článek vyšel v časopise SNOW 95.
Davos Klosters a údolí Prättigau protíná na 1 500 kilometrů singletrailů, čímž se tato oblast řadí na špičku horské cyklistiky v Alpách. O trasy se stará tzv. Trail Crew, parta sedmi lidí, která má jediný úkol: projíždět značené trasy pro horská kola a nepřetržitě se starat o jejich údržbu a značení, případně budovat tratě nové. I proto je kvalita bikerského požitku v Davosu taková, jaká je – maximální!
Lanovky zdarma
Trasy jsou téměř vždy okružní a je možné tedy absolvovat na kole i výjezd. Proč se ale zničit už cestou nahoru, když leckde jezdí lanovky? Pokud jste v Davosu nebo v Klosters ubytovaní, máte lanovky zdarma a za kolo zaplatíte 5 CHF za jednu jízdu nebo 10 CHF za celodenní permanentku. Tento poplatek nemusíte platit v případě, že jste ubytovaní v partnerském bike hotelu.
10 000 výškových metrů dobrodružství
Kdo má rád výzvy, může zkusit i jednu speciální – značenou trať, která počítá s devíti lanovkami nahoru a dolů s celkem 10 000 výškovými metry na nejrůznějších singletrecích. Sportovní bikeři zvládnou tuto túru za jeden den, pro ostatní je ale lepší si ji rozdělit do dvou, aby zbylo dost času na okolní krajinu a posezení v milých horských chatách.
The Alps Trail
A další lahůdka: trať vedoucí z Jakobshornu přes Sertig a Monstein až do Filisuru nese označení epictrail. Celosvětově se tak označují trasy pro horská kola, které jsou krajinově bohaté, velmi náročné na techniku a kondici, měří alepsoň 32 km a z 80 procent vedou po singletrailech. Davos Klosters získal toto ocenění pro Alps Trail jako první středisko v Alpách.
Pischa – Flüelatal
Samozřejmě jsme tam na kolo museli nasednout i my. První brzce ranní trasa v Davosu nám začíná tranzitem na parkoviště k restauraci Jakob Fopp pod Flüelapass. Odtamtud se pak jede pořád s kopce zpět do Davosu. Je to romantika umocněná tím, že na cestě nepotkáme ani nohu – jen všudypřítomné krávy. Podél horského potoka sjíždíme zpočátku opatrně po levé straně údolí. Kamenitá cesta, která se stará o jemný přísun efedrinu, se později mění na hladký singletrack. Ranní vyjížďka má svoje nepopiratelné kouzlo a je to rozhodně důvod, proč si přivstat. Přes den, ostatně jako na jiných oblíbených výletních trasách, se zaplní pěšími i bikery. Zanedlouho jsme dole v Davosu a pokračujeme.
Parsenn – Strelapass – Davos
Jak asi poznáváte, vede tato okružní túra zejména lyžařským areálem
Parsenn. My jsme si z 33kilometrové délky vybrali úsek od stanice lanovky
Weissfluhjoch směrem na průsmyk Strelapass. Kdo to tu zná z lyžování,
bude se cítit jako doma. Po opuštění modré sjezdovky se cesta vzdušně
zařízne do strmého suťoviště a do průsmyku Strelapass se protáhne
skalní galerií. Chce to raději moc nepřemýšlet, co by bylo kdyby… Při
podobné zábavě je ale samozřejmé, že projíždíte mnoho úseků, kde se
prostě nesmí spadnout. Ostatně, napětí je zdrojem přímo úměrné
pozdější radosti. Výhledy jsou úchvatné. Krávy nám poslušně ustupují,
ale i ony přilévají trochu paliva do plamene zažívaného dobrodružství.
Na Strelapassu v horské restauraci dobíjíme energii ve formě polední kávy
a obrovského domácího ovocného koláče. Zvlášť ten višňový neměl
chybu. Meditace na horské terase dopoledních hor se určitě dá porovnat
s podobnou zimní siestou. I kvůli této samotné chvilce u kafe se vyplatí
podobný výlet absolvovat – ostatně podobnou pohodu zažijeme v Davosu
ještě vícekrát.
Ze Strelapassu se pouštíme dolů po široké příjezdové cestě na
Schatzalp, kde na nás dýchne atmosféra začátku minulého století, kdy se
do Davosu jezdilo na léčebné pobyty. Půvabné sanatorium dnes sloužící
coby romantický horský hotel už sice trochu nahlodal zub času, přesto je
jeho atmosféra jedinečná, stejně jako tamní výhledy na Davos a okolní
hory. K Schatzalpu patří i samostatný lyžařský areálek, který si
zakládá na pomalé jízdě. Tady se prostě nikam nespěchá.
Rinerhorn – Sertigtal
Z Davosu města se svižně přesouváme údolím po krásné, ale
v kontextu našeho výletu trochu nudné cyklostezce k lanovce na Rinerhorn,
kterou se vyvezeme do 2 050 metrů. Je už po poledni, vynecháváme zdejší
velkorestauraci a vydáváme se po „sdílené stezce“ úbočím do
postranního údolí Sertigtal. Úzká lesní cesta ve svahu celkově mírně
klesá, rozhodně ale není nudná a míru našeho pozitivního stresu
úspěšně drží na nastaveném limitu. Občas je nutno přejet zařízlý
potok, vyjet strmější pasáž, zlomit kolo v ostré zatáčce anebo projet
vrátky ohrady. Klesáme do pásma lesa a sjezd občas narušují jen chodci,
které je třeba džentlmensky předjet. Kýžené finále obstará dlouho
očekávaná restaurace.
Posilníme se – beze spěchu – opečenými rösti a domácí klobásou
a po druhé straně údolí pokračujeme opět horskou stezkou, jejíž
třešničkou je krátký visutý most nad soutěskou, zpět do Davosu.
Slunečný den končíme posezením u piva u Davosersee. Máme najeto přes
padesát horských kilometrů, které dost cítíme, takže si už nedočkavě
myslíme na hotelovou saunu s výhledem na hory.
Klosters – Alp Garfiun
Další den vyrážíme směr Klosters, kde se napojujeme na pohodovou túru
na úpatí Monbiel. Po lesní cestě a mýtinami podél řeky Landquart
přijíždíme až na horský statek Alp Garfiun, který obklopují zvedající
se vrcholky hor. Je doporučeníhodné se tu zastavit na občerstvení, dělají
tu výborné domácí koláče a maso grilují přímo na terase. Naše
cyklotúra pak vede zpět do Klosters lesní cestou po druhé straně údolí.
Celkově měří 19 kilometrů a není nikterak náročná a dramatická,
s výjimkou několika málo úseků a průjezdem kravským stádem.
Do odjezdu vlaku z Klosters do Davosu zbývá asi 20 minut, a tak v pohodě
stíháme umýt kola – myčka je hned u nádraží při ústí freeridové
arény Gotschna Freeride. S Davosem se loučíme obědem, na který si ještě
vyjíždíme na konec údolí Dischmatal do vyhlášené restaurace Teufi.
Kromě výborného jídla tu dělají vynikající domácí likéry z různých
alpských bylin a plodů.
Sdílené stezky
Graubündenské trasy pro horská kola, zvláště v Davosu, vedou z velké části po pěších trasách, přičemž pěší turisté mají přednost. Ve Švýcarsku to funguje dobře. Dobrým tipem je mít na kole miniaturní kravský zvoneček, který má u turistů předejít infarktu z leknutí tím, že je již z dálky upozorní na blížící se bikery. Pěší pak stačí hezky pozdravit a poděkovat jim a sdílení stezek je naprosto bezproblémové.
Gotschna freeride
Tento horský trail je cosi jako snowpark pro lyžaře, je konstruován pro zkušené freeridery nejlépe na speciálních sjezdových kolech. Sjezd naplněný skoky a překážkami je dlouhý 6 kilometrů, z nichž 800 metrů vede po dřevěných lávkách. Začátek se nachází u horní stanice lanovky Gotschnabahn, která vede přímo od stanice vlaku v Klosters, kde je rovněž velké parkoviště. Na trati je umístěno přes 200 prvků, jako jsou ostré zatáčky, skoky a vlny, které provázejí freeridery mírným klesáním s cílem udržet konstantní rychlost bez šlapání. Technicky zdatní jezdci mohou vyzkoušet odvahu v 50 klopených zatáčkách a projet je bez brzdění. Pro ty nejlepší jsou pak určeny kombinace vysokých skoků, vln a dokonce kolmých zatáček. U některých překážek na trati si lze vybrat ze tří variant obtížnosti.
Tip na ubytování - hotel Kessler's Kulm
Zrekonstruovaný tříhvězdičkový hotel leží v části Davos Wolfgang. Současný pan domácí Kessler je již čtvrtou generací rodiny Kesslerů, která pečuje o hosty. Citlivě moderně zařízené pokoje jsou útulné a několikachodové večeře jsou gastronomickým zážitkem. Po sportu ocení většina hostů zcela novou prosklenou saunu v posledním patře hotelu, odkud se naskýtá nerušený výhled na okolní hory.
