Když jsou prázdniny v únoru, tak lidé na lyže jedou, protože mnoho jiných alternativ aktivního pobytu v přírodě neexistuje. Ano, někdo si může stěžovat, že jsou pak svahy plné, a že tito sváteční lyžaři neumějí pořádně lyžovat. Ale bez těchto svátečních lyžařů bychom my sportovní lyžaři nemohli sjíždět dlouhé sjezdovky a vyvážet se moderními lanovkami, protože střediska nemohou žít jen z příjmů srdcařů a nadšenců.

Na chatu do Švýcarska

Avšak! Co se stane, když školský inspektor nebo náhodný los rozhodne, že největší moravské město a s ním velká část jižní Moravy bude mít prázdniny až v březnu? Sváteční lyžaři jedou na chatu a děti jezdí na kolech! Proč taky platit za zájezd, když můžete jet na chatu a za projížďky na kole nemusíte dětem kupovat skipas. A ti, kteří na hory opravdu chtějí, jedou na týden.

Po vzoru těchto rodičů svátečních lyžařů jsme tedy také odjeli na chatu. Nejeli jsme však do Beskyd, ale do Grisoňska (Graubünden ve Švýcarsku), kde má chatu můj kamarád. Z respektu k jeho soukromí vám nemohu sdělit jeho jméno, protože druhé nejoblíbenější hobby obyvatelů ČR, hned po řešení světové geopolitické situace u piva, je pomlouvání na sociálních sítích a můj kamarád nemá zájem o závistivé hlášky typu, že jeho chata je dražší než menší lyžařské středisko v Jeseníkách. A taky můj kamarád, říkejme Mr. X, nechce, aby jeho nejlepší vozidlo, které má zrychlení téměř jako lyžař na letmém kilometru, bylo někým poškrábáno. Mimochodem, pokud byste ho chtěli poškrábat, tak vězte, že má osm kamer a vy budete v záběru. Holt někdo má chatu v Beskydech a někdo pod třítisícovými vrcholky.

Grisoňsko je blíže, než se zdá

Vzhledem k tomu, že si Mr. X nešťastně zlomil ruku, dostal jsem volant já a musím říct, že cesta proběhla opravdu luxusně. Už jen proto, že jsme jeli přes den. Naprostá většina zájezdů do Alp jezdí přes noc, aby se ušetřilo za nocleh a zájezd mohl být levnější. Ale to je tak mega ultra hyper špatně! Lyžování po nočním přejezdu by mělo být zakázáno! Nejhorší na tom je, že lidi to chtějí!

My jsme však bez větších zdržení prošustěli Německo a ve Švýcarsku jsme byli překvapivě brzy. Totiž Grisoňsko není od nás až tak daleko a nabízí svezení naprosto srovnatelné s top středisky v mnohem vzdálenější Francii. Pro nás je trochu škoda, že ta finančně mnohem více dostupná Francie je geograficky mnohem méně dostupná.


Vesnice Sogn Giusep na konci údolí Lumnezia


Neobjevené freeridové Údolí světla

Během jarňáků jsme toho chtěli prozkoumat více a za to jsem byl obrovsky rád, protože nejvíce mě baví objevování. Jako první jsme si vzali na mušku údolí Lumnezia. Toto údolí je vyhledávané zejména skialpinisty, protože jediné lanovky vedou z vesnice Vella, která je napojená na středisko Obersaxen. To vám popíšu v některé další kapitole. Náš cíl však byl vyjet autem co nejvýše a zkusit freeridy. Úbočí tohoto údolí jsou lemována travnatými svahy a salašemi a sjíždět tedy můžete i svahy, které mají třeba jen dvacet centimetrů sněhu. Všude vedou asfaltky, které se však v zimě neupravují. Chvíli tedy jedete po asfaltu a chvíli po sněhu, to podle toho, jak na cestu svítí ranní sluníčko. Mr. X nevzal své nejlepší vozidlo, protože to bychom na hračky museli vzít vozík a nízké sporťáky jaksi nemají tažná zařízení. Vezl nás tedy prodloužený Mini s náhonem na všechna čtyři kola. Avšak ani čtyřkolka není všespasitelná, zejména když je sníh mokrý a těžký. Byl jsem tak nadšen doslova letními podmínkami, že jsem první sjezd dal nahoře bez až do vesnice Vignogn.


Nad vesnicí Vignogn se klikatí spousta asfaltek k salaším, ale v zimě se neupravují. V mokrém sněhu vám nepomůže ani náhon na všechny čtyři


Jali jsme se však hledat lepší sníh a projeli jsme dále údolím městečkem Vrin, které je oceňované pro svou zachovalou původní architekturu. Tak trochu jako projížďka Valašským muzeem v přírodě, jen kolem nejsou ty Beskydy, ale třítisícovky. Dorazili jsme až na konec údolí do vesničky Sogn Giusep. Bylo to jen pár kilometrů dál, ale najednou vše vypadalo jako v zimě. Společně jsme pěšky dorazili po zasněžené silnici až do osady Puzzatsch. Zatímco se Mr. X opaloval, vyšlápl jsem na freeride s tak famózními výhledy, které mě okamžitě dostaly do alpské nálady...


Firnové freeridy nad vesnicí Vignogn byly téměř letní, ale jen pár kilometrů dál nad vesnicí Puzzatsch jsem našel podmínky naprosto zimní



Pavel Trčala je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice. Více na: www.cityski.cz

V létě se můžete svézt na vlecích pro vodní lyžování a wakeboarding CITY WAKE. Více na: www.citywake.cz