Tento článek vyšel v časopise SNOW 83 market (říjen 2014)

Co tě vedlo k výrobě vlastních lyží?

Lyžování jako takové byl pro mě vždycky sport číslo jedna. Od malička jsme s rodiči jezdili do Alp, kde se moje vášeň pro tento sport prohlubovala a vyvíjela, až jsem se dostal k freeridovému lyžování. Už je to pár let zpátky, kdy mě poprvé napadlo vyrobit si vlastní lyže, v podstatě to bylo v době, kdy jsem začal přecházet k freeridovému lyžování. Tehdy mi bylo nějakých 16–17 let, byl jsem doma, tuším s nějakou chřipkou, a brouzdal jsem po internetu, prohlížel jsem recenze různých lyží, až jsem se dostal na stránku skibuilders.com, což je stránka, která se věnuje výrobě lyží. Velmi mě to zaujalo, a protože doma máme i nějakou tu dílnu a poměrně dost jsme si toho vždycky vyráběli, napadlo mě, proč si vlastní lyže nevyrobit. Tenkrát to tak trochu vyšumělo, ale ta myšlenka už mi v hlavě zůstala. O nějaké 2–3 roky později už to s výrobou lyží začalo být aktuálnější. Vyzkoušel jsem poměrně dost párů lyží a mnohé mě ne zrovna nadchly kvalitou. Začal jsem se tedy obouvat více do vyhledávání informací ohledně výroby lyží – stavby lisu, získávání všech materiálů apod. No a teprve loni jsme se fyzicky pustili do výroby lyží, konkrétně jsme dokončili lis, objednali různý materiál a vylisovali první tři páry lyží. Dvoje dostaly poměrně slušnou porci příležitostí k testování v akci a docela se osvědčily. Jedny byly univerzálky pro mamku, která na nich odjezdila bez problémů přes 30 dní. Další byly prašanovky pro mě, pravda, minulou sezonu jsme to s tím prašanem tolik nevychytali, ale přeci jen nějaký prašan se nám pod lyže taky dostal, a ačkoliv lyže byly specifikované jako prašanovky, snažil jsem se na nich jezdit i v jiných než prašanových podmínkách. Takže bych řekl, že se také nakonec ukázaly v dobrém světle. No a k třetímu, dosud nevyzkoušenému páru, který jsme dělali pro mého kamaráda, se raději vyjadřovat nebudu, protože ty lyže jsou netknuté a stále marně čekají na kontakt se sněhem…
Každopádně letos v létě jsem do toho s výrobou lyží praštil ještě víc a narodilo se dalších deset párů, které se budou v nadcházející sezóně testovat.

Máš nějakou značku, pod kterou lyže vyrábíš nebo nabízíš?

Vzhledem k tomu, že se vyrobilo pár testovacích kusů, žádná značka zatím není. Možná jednou bude, možná ne. Vše se ukáže časem.

U nás není příliš rozšířené vyrábět si vlastní lyže, ne?

Těžko říct, rozšířené – to asi ne. Ale určitě se v Čechách najde i někdo další, kdo si vyrábí nebo zkoušel vyrábět svoje vlastní lyže nebo snowboard. Ale třeba jinde ve světě, zejména v horských oblastech USA, je poměrně silná komunita lidí, kteří v garáži vyrábí jedny lyže za druhými.


Bočnice jsou často z akátu


Jak dlouho už se tomu tedy věnuješ?

Když budu počítat fyzickou výrobu lyží, tak poslední dva roky. A když k tomu započítám i fázi hledání a shánění informací, tak dejme tomu o nějaké dva roky déle.

Jaké používáš materiály? Jak je těžké je sehnat?

Snažím se používat co nejvíce dřeva. To znamená plastové boky a vršek lyže nahrazuji vhodným druhem dřeva tak, aby byla zajištěná co nejvyšší odolnost a zároveň bylo odstraněno co nejvíce nepotřebných plastů. Co se samotného jádra týče, vybírám také jen ty nejlepší kousky příslušného dřeva. To totiž asi žádná mainstreamová lyže v sobě nemá. Každopádně, jenom se dřevem si už dneska člověk jen těžko vystačí, takže ostatní materiály jako lepidlo, skelná vlákna, karbonová vlákna, skluznice, hrany apod. je nutné si také obstarat a ne všechno se u nás shání snadno. Zvlášť když chce člověk něco konkrétního a hlavně v malém množství.


Dámské, pánské, široké i čisté prašanovky


Čím jsou tvoje lyže specifické?

No tak rozhodně pro mě jako pro člověka, kterému prošla pod rukama celá výroba od nařezání dřeva po naleštění povrchu a namontování vázání, je něco nepopsatelného projet se na „svých“ lyžích, které nikdo jiný nemá. Když to však vezmu z jiného než subjektivního pohledu, i zde zbude originalita. Jakmile je něco vyrobené ručně, každý kousek je originál, každý kousek může být v nějakém detailu specifický. Ty lyže prostě nejsou vyráběné manufakturně jedna a ta samá za druhou. Jsou vyrobené lyžaři pro lyžaře. Další specifickou věcí je rozhodně dřevo použité na výrobu takových lyží. Když se to nevyrábí v masovém množství, dá se pohlídat kvalita dřeva a dávat do lyží jen to nejlepší. Pak také dřevěný vzhled, který neomrzí. Místo plastového topsheetu jsem se rozhodl používat dřevěnou dýhu. Taková dřevěná dýha, když je správně ošetřená, může být i odolnější než plastová folie a zároveň může v lyži fungovat jako další funkční prvek, co se přenosu sil týká.

Rozdělíš se s námi o informaci, co vše člověk, který si chce vyrobit lyži, potřebuje?

Prostor, vybavení dílny, lis…
Lyže se doma vyrobit dají, ale. Já třeba vděčím svému tátovi za to, že mě pustí do svojí dílny a nechá mě tam tvořit. Pravda, ta dílna není nikterak velká, ale ani není nejmenší a hlavně za ty roky už si táta dílnu nějak vybavil a já si nemusel nakupovat skoro žádné pomůcky. Rozhodně bych v této dílně nevyrobil spousty párů lyží každou sezonu, ale na to vyrobit první testovací kousky je ta dílna luxusní.


Skluznice a hrany ve formě


Co vše je potřeba znát k výrobě lyží?

Je toho fůra. Než jsem si to všechno vyhledal, nastudoval, trvalo to spoustu času. Pokud to někoho zajímá podrobněji, doporučuji stránku www.skibuilders.com. Zde je manuál, jak vyrobit svůj první pár lyží. Je zde i velmi obsáhlé fórum ohledně všeho, co se výroby lyží týká.

Kolik kusů ročně vyrobíš?

Momentálně jsem student a výroba lyží je mým koníčkem, tudíž to dělám ve svém volném čase. Za letošní léto jsem ale zvládl vylisovat nějakých deset párů a ještě chodit měsíc do práce. Dělám to ale hodně sám, občas mi pomáhá brácha. Dost mě také zpomaluje to, že stále přemýšlím, jak něco udělat líp. Ale to je na tom krásné. Člověk to dělá, protože ho to baví, a tak to má být.

Můžu si tvoje lyže už teď koupit nebo objednat a zhruba za kolik?

Lyže se oficiálně objednat nedají. Vše, co se vyrobilo, se musí otestovat a pak se uvidí.


Roztírání epoxidu


Myslíš, že výroba lyží skončí jen jako tvůj koníček, nebo máš ambice udělat si z toho živobytí?

Těžká otázka, na kterou nedokážu odpovědět. Rozhodně se ale výroby lyží nechci vzdát. Baví mě to. Jestli se tím budu jednou živit, nebo ne, na to teď opravdu nemohu odpovědět. Ale líbilo by se mi to.
V létě lyže vyrábět a v zimě testovat, to by bylo moc hezké, ale není to tak jednoduché. Nejdřív je třeba zjistit, zda by byla vůbec po takových ručně vyráběných lyžích poptávka. Je nutné si ale uvědomit, že takové lyže by pak stály o něco víc než běžné mainstreamovky, a popravdě zatím jsem neměl moc čas vymýšlet nějaké možné marketingové strategie. Uvidíme taky, jak si povedou letos vyrobené lyže v průběhu sezony.

Máš spočítáno, kolik lyží bys musel prodat?

Na to je opět těžké odpovídat. Záleží na cenové relaci, ve které by se lyže prodávaly.

Zásadním z hlediska kvality lyže je její jízdní projev. Malé, neřkuli garážové firmy mají v tomto velký hendikep oproti těm velkým a zaběhlým. Jak jsi si jistý, že lyže svou kvalitou alespoň konkurují těm masovým?

Tak pozor, podle mě ty „garážové“ lyže mohou dosahovat daleko vyšších kvalit než ty „masové“. Mainstreamoví výrobci optimalizují výrobu pro zisk. Tudíž se snaží stlačit cenu výroby na minimum. Kde se to všechno asi projeví? Především na kvalitě použitých materiálů. Kdyby nějaký velký výrobce dával do lyží takové dřevo, jako jsme si dali do našich „garážovek“, nechci vědět, kolik by ty lyže stály.


Vložení dřevěného jádra


Jak lyži studuješ, podle čeho konkrétní pár konstruuješ, jak testuješ?

No předně si řeknu, co to má být za lyži. Srovnám si, co se od takové lyže očekává, a jdu si ji narýsovat. Většinou to ale skončí tak, že si ji pak narýsuju ještě párkrát a ze všech tvarů pak vyberu ten, který se mi „líbí“ nejvíce. Pak si vytisknu šablonu 1:1 a jdu ji vybrousit ze dřeva, přičemž ještě zde kolikrát doladím tvar špičky nebo patky. A jak testuju? Klasicky je vezmu s sebou na hory a pustím to s nimi z kopce dolů.

Hodláš se držet výroby lyží jen do prašanu, nebo ti je jedno, jakou lyži vyrábíš?

Mám vyrobené jak prašanové, tak univerzální lyže. Můj osobní úkol je dopracovat se k co nejlepším big mountain lyžím, protože takové už se dneska nedělají, lidi dost vyměkli.

Co design?

Jak už jsem zmiňoval výše, já jsem pro dřevěný vzhled. Do dřeva se ale dají vypálit různé motivy. Dá se vytvořit patina. Dřevo se dá různě mořit, lakovat. Vytvářet design takto znamená doslova si s tím vyhrát. Není to hned, ale má to svoji váhu z pohledu lidské práce, originality… Nějaké lyže jsme vyrobili i s celopotištěným motivem, ale raději bych to směřoval tou cestou ruční práce, to je dneska vzácné.


A konečně svrchní folie


Ve světě je zvykem, že každá lyžařská firma, když vyrobí nějaké nové lyže, pošle jeden pár jako dar šéfredaktorovi SNOW. Uděláš to taky?

Koukám, že svět je plný zajímavých zvyků. :-) Jestli bude někdy nějaká firma, můžeme se domluvit na nějakém testovacím kousku pro šéfredaktora SNOW.




Pavel Božák, 22 LET

Třetím rokem studuje na Zemědělské fakultě na Jihočeské univerzitě

Freeridové lyžování dělal vždy pro radost, ale myšlenka zkusit si zazávodit ho nakonec svedla, takže za poslední tři roky absolvoval tři závody: 2012 Polish Freeride Open v rakouském Heiligenblutu, z toho bylo 2. místo. Rok nato Jasná Adrenalin, kde po kvalifikaci skončil pátý (finále se už kvůli počasí nejelo). Největší závodní zkušenost má z jara 2014 – na Jasná Adrenalin, která se jela jako součást FWQ***, skončil na 3. místě. „V závodění bych klidně pokračoval, ale jet na závody je pro mě dražší než jet si normálně zalyžovat – a to i když se člověk dostane na bednu… Holt v Čechách sehnat nějakého většího sponzora pro závody ve freeridu je obtížné…“