Tisková zpráva SLČR


Primárním zdrojem financování českého lyžování a tuzemského sportu obecně jsou státní prostředky. Sportovní svazy a organizace využívají celkem deseti dotačních programů. Mezi ty nejstěžejnější patří právě program V. Činnost sportovních svazů, ve kterém jsou takzvaně volné peníze, se kterými daný svaz může nakládat. Finance z tohoto programu směřují na činnost svazů jako takových, činnost klubů spadající pod daný svaz a zajišťování závodní činnosti.

„Velice důležité jsou pro nás také program I. Sportovní reprezentace, který je určen pro vrcholnou reprezentaci, program II. Sportovně talentovaná mládež, kde se jedná o podporu středisek mládeže SPS (Sportovní střediska) a SCM (Sportovní centra mládeže). Dále potom program IV. Údržba a provoz sportovních zařízení, to jsou čistě účelové peníze, minimální možnou část si nechává svaz jako střešní organizace a většina financí směřuje do klubů, které se v rámci tohoto programu přihlásí. Velice významné jsou pro nás i program VI. Významné sportovní akce a program X. Projekty pro sportování veřejnosti na jednorázové lokální akce menšího významu v rámci České republiky,“ uvádí Čeřovský.


Kryštof Krýzl


Stát na podporu sportu pro letošní rok vyčlenil zhruba 5,6 miliardy korun (v tištěném SNOW 105 omylem uvedli 4,4 mld. Kč, omlouváme se, pozn. red.). Podle kterého klíče Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje finanční prostředky mezi jednotlivé sportovní svazy a organizace, však není zcela jasné. „Máme za to, že rozdělování financí ze strany státu je transparentní, bohužel však úplně neznáme ten klíč, podle kterého k přerozdělování dochází. Známe určitě aspekty, které to ovlivňují, ty jsou pro každý dotační program trochu odlišné. Například pro program V. by tu největší roli měla hrát členská základna, u programu I. je to zejména úspěšnost reprezentace na vrcholných akcích typu olympijské hry, mistrovství světa a mistrovství Evropy. To pro nás lyžaře není úplně výhodné, protože mistrovství Evropy nemáme. A Světový pohár ani Evropský pohár se do té úspěšnosti nezapočítávají. Dalším aspektem, kterým by přerozdělování prostředků do sportu mohlo být ovlivněno, je finanční náročnost daného sportovního odvětví. Je to jakýsi výpočet, který si zavedlo MŠMT v minulosti, a který je dle mého názoru poměrně těžko uchopitelný,“ vysvětluje Čeřovský.

Hlavní problém však vidí v tom, že je financování sportu ze strany státu i přes stoupající tendenci pořád zcela nedostatečné. Ve srovnání s ostatními zeměmi, kde se lyžování provozuje na vrcholné úrovni, se v Česku přispívá naprosté minimum. „Musíme konkurovat svazům, které jsou od svých států podporováni nesrovnatelně lépe a mají naprosto odlišné rozpočty. I přes tu obrovskou finanční propast ale dokážeme s ostatními zeměmi stále ještě držet krok, a za to patří všem lidem, kteří se v tuzemském lyžování a snowboardingu pohybují, velký dík,“ říká. „Aby u nás mohli sportovci dělat svou disciplínu opravdu na té nejvyšší úrovni, musí si shánět finanční prostředky i z jiných zdrojů. Buďto od sponzorů, a pokud tu možnost nemají, musí do své profesionální kariéry přispívat z vlastního rozpočtu,“ dodává.

Přestože se situace mění k lepšímu a prostředků do sportu míří více, vyhlídky rozhodně nejsou ideální. Státní podpora před nějakými patnácti deseti lety byla srovnatelná s tou dnešní. Avšak náklady, zejména ty mzdové, jsou mnohonásobně vyšší. „Vypadá to, že ten trend bude mít v nadcházejících letech stoupající tendence, za což jsme samozřejmě velice vděční. V porovnání s minulostí to je však v dnešní době absolutně nedostatečné,“ říká Čeřovský. „Určitě by se dále měly navyšovat prostředky ze strany státu. Dle mého názoru by se měla také zavést společenská odpovědnost firem, aby velké státní a polostátní podniky finančně přispívaly sportu a sportovním organizacím,“ nabízí řešení.

Mimo státní podpory jsou dalším zdrojem financí svazu lyžařů příspěvky od Mezinárodní lyžařské federace FIS a také sponzoring, který Svaz lyžařů ČR realizuje přes dceřinou marketingovou společnost Czech Ski, jež drží všechna marketingová práva SLČR. V současné době se centrální marketing svazu může opřít o tři hlavní partnery - společnosti Audi, Natland Group a NEY spořitelní družstvo (do října ANO spořitelní družstvo).


Klára Křížová


Velice podstatná podpora se SLČR dostává také prostřednictvím resortních center, zejména Ministerstva obrany (Dukla) a Ministerstva vnitra (Olymp). Tyto organizace využívají prostředků od MŠMT a vybraným reprezentantům svazu lyžařů hradí přípravu a vyplácí jim měsíční plat. Tato platová složka je závislá na výkonech a výsledcích daných sportovců. „Do výše platů jednotlivých našich reprezentantů ze strany resortních center my jako svaz lyžařů nevidíme, jediné, co děláme, je to, že vybíráme a navrhujeme reprezentanty, kteří by měli být zařazeni do resortních center, a zároveň navrhujeme i realizační týmy – trenéry, servismany, fyzioterapeuty a tak dále,“ říká Čeřovský.

Lyžování a snowboarding v České republice představuje největší zimní sportovní odvětví, pokrývá majoritní část programu olympijských her. V české olympijské výpravě, která na začátku příštího roku nabere směr jihokorejský Pchjongčchang, budou z předpokládaného celkového počtu 110 sportovců tvořit největší zastoupení právě závodníci svazu lyžařů. Těch by do dějiště olympijských her mělo odcestovat čtyřicet, v čele s největšími medailovými želízky Evou Samkovou, Ester Ledeckou, Šárkou Pančochovou, Romanem Koudelkou, Kryštofem Krýzlem či Tomášem Portykem.

SLČR tvoří osm odborných úseků, z toho hned šest olympijských. A svaz jako zastřešující instituce přerozděluje finance jednotlivým úsekům – disciplínám. „Zavedli jsme čtyřletý klíč v rámci olympijského cyklu, od roku 2015 do roku 2018 je neměnný. Klíč je schvalovaný na úrovni konference SLČR, což je nejvyšší orgán svazu. Tento přerozdělovací systém má několik komponentů, tvoří ho složka jakéhosi fixního podílu a dále pohyblivé složky, které reagují na aktuální situaci uvnitř úseků. Pohyblivými složkami jsou například úspěšnost nebo velikost členské základny úseků,“ vysvětluje Čeřovský.



Zdroje SLČR

Společné příjmy SLČR, které jsou následně přerozdělovány podle interního klíče do jednotlivých úseků

MŠMT

  • Program I. - 23 %
  • Program II. - 24 %
  • Program V. - 34 %
  • FIS - 7 %
  • Dividendy - 12 %


Další příjmy jsou vázané na konkrétní projekty, sportovce, vrcholné akce, akce menšího rozsahu apod. (Programy IV., VI. a X., ČOV Top Team a stipendia).