Historie české účasti

První Čech, který zde jel tento závod, byl Němec. Tomáš Němec. „Poprvé jsem jel asi v roce 2004, dřívější účast jsem nedohledal,“ vzpomíná Tomáš. „Jel jsem pak hned další neděli do Mürrenu na známější sjezd Inferno. V té době startovali všichni z jednoho týmu najednou. Dnes se startuje po 12 sekundách, protože jet skicross rychlostí až 125 km/hod bývalo náročné i pro švýcarské záchranáře.“

Výlet na Belalp Hexe je pro naši výpravu už tradicí

Tomáš s Karlem také vzpomínali, jak si někdy před rokem 2012 nestačili zamluvit ubytování. „Všechny ubytovací kapacity v Blattenu, kde končí silnice a pokračuje se dál lanovkami, byly obsazené. Každý den dojíždět z údolí se nám nechtělo. Našli jsme u lanovky Zivilschutzanlage – civilní kryt. Kryt se nezamyká, každý se ubytuje a nechá malý poplatek. Jsou zde palandy, sprchování ve sprše pro chemickou očistu, teplo (pokud někdo nevypne topení, že Tome), každá místnost pro cca 40 lidí. Pochybuju, že zde někdy bylo plno. Když jsme cpali dlouhé lyže do jakýchsi držáků, vysvětlil nám jistý spolubydlící Švýcar, že držáky nejsou na lyže, ale na flinty.“

Údaje o závodu Hexenabfahrt Belalp:

  • Sjezd, délka 12 km
  • Start: 3100 m
  • Cíl: 1300 m
  • Převýšení: 1800 m
  • Průměrná rychlost prvního: 72 km/hod


Letošní sjezd jsme jeli po čtyřech letech zase celý. Tentokrát byl dostatek sněhu, nebyla mlha a nesněžilo. Tedy sněžilo, ale jen než jsme přijeli. Jedna švýcarská babička nám říkala, že tolik sněhu nahoře pamatuje naposledy před dvaceti lety (se slovy „To jsem byla ještě mladá“).

Teplo okolo -6 st., mokrý sníh a rovné sjezdovky. Jezdilo se rychle a dlouho. Sice jednička si při pádu ve třetí zatáčce na černé sjezdovce rozřízla nohu, ale záchranná helikoptéra zdržovala jen 10 minut. My jezdíme už s respektem, pokorněji, ale rychle, že. Nejkrkolomnější příhodu měl na trati benjamínek Míra. „Přijel jsem na hranu (kupodivu věděl, že se bude skákat) a chci předskočit, ale asi jsem se skokem váhal. Letící orel se připravoval na dopad. Dopadl jsem v záklonu na pravou, což mne v té rychlosti hodilo zase na levou, vše se stále kritickým záklonem.“ Vše je zdokumentováno fotografem od společnosti sportograf.com.

Letošní umístění české výpravy

Dosažené výsledky pro nás byly impozantní: v kategorii Gentlemen I (50 až 60 let), kde dojelo 105 závodníků, byl Karel pátý, Míra šestý a Martin osmý. V kategorii Gentlemen II (60 – až let, 57 závodníků), byl Tomáš osmý a já desátý. Vyhlášení, které probíhá ve velkém stanu, a kam někteří mladíci dorazili ještě v komboškách a v lyžákách, je narváno. Závodníky vyhlašují do 8 místa. Velkou divočinou je ale vyhlašování čarodějnic, které jeli po nás. V závodě nepospíchaly, jely na krásu. Mezi jednotlivým bary se občerstvovaly ještě z vlastních soudků a čutor, které si vezly na zádech. Některé měly i reproduktory, aby jim snad nebylo smutno - rakouská FISová pravidla o pohybu na sjezdovkách se tady moc nedodržovala. Úplně všechny čarodějnice, závodníci, pořadatelé, doprovod i přihlížející se smějí nebo usmívají. Smutné a naštvané jsem neviděl.


Česká výprava po ocenění úspěchů

Pokud byste se někdo chtěl účastnit závodu nebo taškařice s čarodějnicemi, které nebyly jen dámy, máte šanci příští rok 19. ledna 2019. Klidně mi napište, poskytnu více informací!

O autorovi:

Áda Lebeda (a.lebeda@snow.cz) závodí v kategorii FIS Masters od roku 2001. Byl na mistrovství světa Masters v Itálii, Rakousku, Švýcarsku a USA, účastnil se několikrát švýcarských sjezdů a od roku 2001 je pravidelným účastníkem závodu Gardenissima v Itálii. Několikrát byl v závodech Masters ve své kategorii i na bedně ale jak sám říká: "Dobré výsledky potěší, ale důležitější je moře srandy s kamarády".