V posledních letech je ze strany FIS patrná snaha o “dobývání nových trhů”, což je jistě řečeno až příliš expresivně. Snaha pozvednout popularitu lyžařského sportu také mimo alpský region a pár dalších tradičně „lyžařských zemí“, čímž je myšlena především Skandinávie a Severní Amerika, tu ale je. Je pochopitelná a správná. Všechny kroky učiněné ve jménu popularizace lyžování v zemích, kde lyžování nemá nikterak významnou tradici, asi nejsou přijímány s bezvýhradným nadšením, ale tak už to na světě chodí. Asie, Bulharsko, Rusko, Česko, Slovensko… Ano, buďme realisté, Švýcaři, Švédi nebo Američané asi nemusí být z pořádání závodů Světového poháru v Krkonoších tak odvázaní jako lyžaři z Prahy nebo ze Špindlu. No a co třeba taková Andorra? Že nevíte? Nejste sami. Není v Evropě mnoho těch, kdo by za lyžováním jezdili do Andorry.
A přitom má země ležící mezi Francií a Španělskem, doslova v kotlině mezi třítisícovými hřebeny Pyrenejí, pro lyžování určitě lepší podmínky než třeba Česká republika. Pouze na jihu knížectví byste našli pár míst s nadmořskou výškou nižší než 1 000 m. Přesto Andorra určitě nepatří mezi lyžařské bašty. V současnosti má však to, co už v „lyžařských zemích“ někdy chybí – nadšení a potenciál. Andorra je, přinejmenším v posledních letech, lyžováním posedlá. A tak trochu se stala tajným trumfem Mezinárodní lyžařské federace, černým koněm v nepočetné skupině nových organizátorů vrcholných lyžařských akcí. To, že už se Andorra stačila osvědčit, bezpochyby dokazuje skutečnost, že bude na konci nadcházející zimy hostit finále Světového poháru, jednu z nejvýznamnějších akcí světa alpského lyžování.
Ukázali, že umí
Finále Světového poháru do střediska Soldeu-Grandvalira samozřejmě nepřiletí z ničeho nic. Po čtyřech letech, ve kterých Soldeu pravidelně pořádalo Evropské poháry, dostali zdejší organizátoři v roce 2012 příležitost hostit Světový pohár žen, to byly závody v obřím slalomu a slalomu, a o čtyři roky později, tedy v zimě 2016, tu ženy na nejvyšší úrovni závodily znovu, a to dokonce v super-G. Tomu předcházelo uspořádání rychlostních závodů pro Finále Evropského poháru v letech 2014 a 2015, naposledy pak Soldeu nejlepší sjezdaře Evropského poháru přivítalo v loňské sezoně. Zdejší organizátoři toho tedy za poslední roky stihli opravdu hodně.
I tak si pan Vila, generální manažer resortu Soldeu-Grandvalira, uvědomuje, že hostit finále SP je poněkud jiná, přece jen vyšší liga: „Rozdíl je samozřejmě v době trvání akce. Přece jen je něco jiného napnout všechny síly ke dvěma závodům uskutečněným během jednoho víkendu, anebo hostit Bílý cirkus s tolika závody, ženy i muže, po celý týden. To bude vyžadovat úplně jiné zapálení pro věc ze strany hoteliérů, dobrovolníků a všech, kdo se na akci podílejí. Ale my budeme muset pozměnit i celý marketingový koncept, vždyť finále nejsou jenom závody, ale také celá řada významných doprovodných akcí. Na této úrovni už jistě budeme chtít prezentovat nejen lyžařské středisko, ale Andorru jako takovou celému světu. A to je velký závazek. Ale my se na to ohromně těšíme a bereme to jako obrovskou příležitost,“ říká David Hidalgo Vila, muž stojící ve vedení andorrského zimního střediska.
Důkazem toho, jak moc se Andorra těší na nejlepší lyžaře světa, budiž i právě probíhající výstavba na přemostění řeky, která poněkud zužovala prostor dojezdu závodní sjezdovky. „Hodnocení závodů Světového poháru, které jsme v minulých letech uspořádali, bylo ze strany FIS vynikající. Jediné připomínky směřovaly právě k poněkud stísněnému prostoru v cíli. Netýkalo se to ani tak závodníků, jako spíš techniky a veškeré logistiky, ale tento problém se nám už podařilo vyřešit. Stavba by měla být dokončena na konci listopadu,“ říká David Hidalgo Vila. Jen pro představu, v cílovém prostoru vyroste „terasa“ o rozloze 16 000 m2, včetně parkovacích míst pro 450 aut. Výše investice nebyla zveřejněna.
Podpora shora
Nadšení pro rozvoj lyžařského sportu v Andoře ale není realizováno jen penězi. Andorra s osmdesáti tisíci obyvateli je jednou z mála zemí, kde je lyžování součástí školních osnov. Všechny děti ve věku od 4 do 18 let tedy přinejmenším dostanou možnost si lyžování vyzkoušet. Ano, zájem, aby se v Andoře lyžovalo, je evidentní. A za produkt takového systematického přístupu už se dá považovat to, s jakým nadšením a také v jakém množství se lyžařské oddíly i obyčejné státní školy angažují v přípravách a zajištění výše jmenovaných akcí. Včetně té, která resort Soldeu-Grandvalira, výkladní skříň zdejšího lyžování, čeká v březnu 2019. To si David Hidalgo Vila samozřejmě pochvaluje: „V Andoře se podařilo vytvořit velmi dobrý potenciál pro to, aby se tu lyžování stalo populárním sportem. Jak na úrovni závodění, tak ve smyslu aktivity pro širokou veřejnost.“
Andorra však do budoucna může být zajímavá i pro lyžaře ze sousedních zemí. Španělsko už si pár menších „lyžařských horeček“ zažilo, v posledních letech se však jakýkoliv rozvoj na tomto poli více méně zastavil. A Andorra zde oprávněně cítí příležitost. Hidalgo Vila se nebojí ani příležitosti „sáhnout si” na francouzský trh, kde si dnes řada lyžování chtivých stýská, že jsou pro ně francouzská střediska drahá. Takové uvažování, optimismus a odhodlání podporovat lyžařský byznys už se dnes mimo tradiční alpské země moc často nevidí. Představitelé Mezinárodní lyžařské federace to vědí a proto Andoře věří.
Andorra na startu!
Andorra na kongresu FIS v Costa Navarino v souvislosti s pořadatelstvím finále Světového poháru 2019 požádala o divokou kartu pro závod družstev. A FIS ji po dohodě s vedením ostatních týmů Andoře udělila! Domácí příznivci lyžování tedy budou mít komu fandit, což je nejen pro mladé lyžaře tolik důležité. Díky účasti domácích reprezentantů mohou být do celého dění ještě mnohem více vtaženi. Faktem určitě zůstává, že výkonnost reprezentantů Andory za ostatními zeměmi zaostává. Týmový závod, v němž proti sobě lyžaři závodí v krátkém paralelním slalomu, ale často nahrává překvapením. Vzpomeňme, jak Belgičan Dries Van den Broecke ve své rozjížďce na MS ve Svatém Mořici senzačně porazil Marcela Hirschera. Belgičané Rakušany nevyřadili, ale i tento dílčí úspěch byl v Belgii vnímán nesmírně pozitivně. Co může na mladé adepty lyžařského sportu zapůsobit víc, než nádherný úspěch jejich vzoru, možná kamaráda z lyžařského oddílu!?
