Penkenbahn

Éra lanové dopravy v Mayrhofenu byla odstartována v roce 1953, když byla zahájena výstavba kyvadlové lanovky na Penken a zároveň založena společnost Mayrhofner Bergbahnen. Původní Penkenbahn byla vyrobena firmou Pohlig a do provozu byla uvedena 7. července 1954. Ta však vzhledem ke své značné délce skoro 3 kilomety poměrně brzy přestávala kapacitně vyhovovat, a tak byla v roce 1972 přestavěna na 4vozový provoz vybudováním mezistanice uprostřed trasy, čímž se její přepravní kapacita téměř zdvojnásobila z původních 350 na 650 osob/hod.


Pohled od dolní stanice na trasu původní dvoulanové lanovky mezi dolní stanicí a úhlovou podpěrou č. 1


S dalším přibýváním lanovek a vleků v tomto středisku však opět přestávala primární lanovka z Mayrhofenu kapacitně postačovat. Rekonstrukci koncem 80. let se nepodařilo uskutečnit kvůli problémům s majiteli pozemků. Provozovatel této lanovky nakonec přistoupil na nabídku firmy Waagner Biró (dnes součástí firmy Leitner), která navrhovala postavit moderní dvoulanovou oběžnou lanovku, jejíž 15místné kabiny zajistí požadovanou kapacitu 2 000 osob za hodinu. Pro dvoulanový systém byly tyto parametry do té doby zcela nevídané a novou Penkenbahn tak můžeme právem označit za první moderní dvoulanovou lanovku, jejíž výstavbou započala renesance lanovek tohoto typu. Ještě před Penkenbahn však byla koncem 80. let v údolí Kleinwalsertal provedena rekonstrukce ojedinělého prototypu dvoulanové lanovky z roku 1955 od německé firmy Gutehoffnungshütte, při níž se podařilo přepravní kapacitu zvýšit z původních 350 na 1 500 osob/hod. Podobně byla počátkem 90. let rekonstruována i dvojúseková dvoulanová kabinková lanovka Eisgratbahn I a II na ledovec Stubai nebo např. Sentosa Island v Singapuru. Všechny tyto rekonstrukce byly provedeny již zmíněnou firmou Waagner Biró.


Dolní stanice původní dvoulanové lanovky


Ale vraťme se zpět k Penkenbahn. V polovině března 1995 byla stará lanovka demontována a již v prosinci téhož roku byla do provozu uvedena nová lanovka. Nejpozoruhodnější na nové lanovce byla především dlouhá lanová pole bez podpěr. Lanové pole mezi dolní stanicí a podpěrou č. 1 měřilo 1 260 m a kabiny se v něm pohybovaly ve výšce až 180 metrů nad zemí. Lanové pole mezi podpěrami č. 1 a 2 měřilo 1 360 m a kabiny se v něm pohybovaly ve výšce až 170 metrů nad zemí. Díky tomu byly na trase dlouhé téměř 3 km pouhé 3 podpěry příhradové konstrukce. Pro novou dolní stanici se v Mayrhofenu našlo nové místo, což sice vyřešilo problémy s majiteli pozemků, ale zároveň způsobilo nutnost zalomit trasu lanovky na 1. podpěře v úhlu 7°. Zalomení bylo provedeno pomocí šikmo uložených kladek tažného lana, přičemž běhouny kabin byly v tomto místě vedeny po zakřivené kolejnici. Poloměr oblouku činil 75 m, čímž byl zachován komfort jízdy a samotné zalomení jízdy tak bylo pro cestující téměř nepostřehnutelné.


Úhlová podpěra č. 1 nové lanovky 3S, dobře patrný je úhel zalomení


Vysoká výška a neschůdnost terénu pod lanovkou samozřejmě vylučovalo klasickou evakuaci cestujících spouštěním z kabin na zem. Pro případ uvíznutí kabin na trati tak byly na podpěrách č. 1 a 2 umístěny záchranné plošiny s navijáky. Ty mohly pojíždět po tažném laně a byly samozřejmě schopné přejíždět i přes spínací aparáty kabin. Pohon se nacházel v horní stanici, tažné lano bylo hydraulicky napínáno v dolní stanici. Nosná lana byla v obou stanicích kotvena fixní, čímž odpadla nutnost stavět napínací šachtu. Žluté 15místné kabiny typu Beta od firmy CWA byly po obvodu opatřeny lavicí s osmi místy k sezení. Pozoruhodné bylo v té době použití pro tak velké kabiny jediného spínacího aparátu. Velký důraz investora, společnosti Mayrhofner Bergbahnen, byl kladen také na vysokou větruvzdornost lanovky. Díky stabilizačnímu efektu dvoulanového systému a zároveň co největší vzájemné vzdálenosti obou lan tak mohla lanovka jezdit i při rychlosti větru 90 km/h ve směru kolmém k ose trati.


Trasa nové lanovky 3S mezi dolní stanicí a úhlovou podpěrou č. 1


Až do jara 2007 byla Penkenbahn v provozu bez problémů. V květnu 2007 však během nácviku evakuace došlo k pádu jedné záchranné plošiny pod podpěrou č. 1 z výšky 40 m na zem, což si vyžádalo 1 úmrtí a 2 těžce zraněné pracovníky společnosti. Až do ukončení vyšetřování byla Penkenbahn mimo provoz, letní sezónu 2008 tak zajistila nedaleká Horbergbahn. Mezitím byly vyrobeny a dodány nové zdokonalené záchranné plošiny a provoz Penkenbahn byl opět obnoven před zimní sezónou 2007/08.

S ohledem na velké vytížení a již nedostatečnou přepravní kapacitu byla dvoulanová lanovka po 20 letech, navzdory nízkému věku, nahrazena novou velkokapacitní dráhou systému 3S od firmy Doppelmayr. Původně byla zvažována možnost postavení další lanovky ve zcela nové trase s ponecháním dvoulanové lanovky i nadále v provozu, tato varianta ale byla nakonec zamítnuta.


Interiér horní stanice nové lanovky 3S


Tak jako u většiny ostatních lanovek systému 3S byla výstavba rozložena do 2 let – zahájena byla v roce 2014 a do provozu byla nová lanovka uvedena v prosinci 2015. Nové podpěry se nachází přesně na původních místech a stejně jako na původní lanovce, je i na nové dráze systému 3S trasa na podpěře č. 1 zalomená v úhlu 7°. Kabiny typu Taris od firmy CWA jsou nyní podstatně větší, 30místné a nechybí ani Wi-Fi připojení ve všech kabinkách.


Horní stanice nové lanovky 3S