Za pět dní v Ischglu jsme byli svědky chumelenice, bílé tmy, silného větru, který vyřadil z provozu lanovky, ale i azurově modrého nebe se sluncem s tím nejčerstvějším prašanem. Příval čerstvého sněhu lákal na freeride, zároveň s sebou ale nesl riziko lavin (stupeň lavinového nebezpečí byl na 4), takže jsme se obrátili na zkušeného průvodce Andrease z lyžařské školy Skischule Ischgl na Idalpu, který nám samozřejmě zajistil i potřebné vybavení.


Protože jsme si chtěli užít prašan se vším všudy a netrápit se v hlubokém sněhu se závodními lyžemi, rozhodli jsme pro zapůjčení prašanovek v půjčovně Sport Adler u nástupní stanice lanovky A1, která disponuje dobrým výběrem, i co se týká lyží do volného terénu. Cena zapůjčení lyží na jeden den se pohybuje od 28 do 40 eur v závislosti na modelu.


Po zaškolení včetně zásad první pomoci a přípravě výbavy, tedy pípáku, sondy, lopaty a airbagu, jsme se s guidem vydali nejprve na mírnou planinu mezi sjezdovkami, abychom zjistili stav sněhu a instruktor aby zjistil naše lyžařské dovednosti.


Guide náročnost svahů postupně zvyšoval. Jedním z nejlepších freeridů byl sjezd z vrcholu Palinkopf (2 864 m), kam nás pohodlně vyvezla vyhřívaná sedačková lanovka D1. Hned na úvod nám guide naservíroval poměrně prudkou pasáž, před kterou ještě několikrát zopakoval postup v případě spuštění laviny, pak už jsme se ale spustili dlouhým a velmi rozmanitým terénem až k nástupní stanici lanovky E4 na Gampenu.


Prašanové turné instruktora Andrease trvalo 3 hodiny a zakončil ho s námi absolutní třešinkou na dortu - sjezdem po freeridové trati 26a, která se spouští z hřebene táhnoucího se vrcholu Höllspitze, kam se dá sjet od výstupu lanovky E2. Sjezd 26a představuje prudkou, ale otevřenou pláň, kde to díky nabyté rychlosti kroutilo v prašanu úplně samo.


Možností na freeride je v Ischglu mezi jednotlivými sjezdovkami spousta a jsou snadno dosažitelné lanovkami. „Nejfreeridovější“ částí jsou svahy hory Piz Val Gronda (2 812 m), kam vede gondola E5 a je tak určená prakticky jen freeriďákům, protože z vrcholu vede jen jedna upravená sjezdovka, zbytek jsou oficiální freeridové zóny. Tuto část jsme si ale nechali na příště. :-)


Upravovaných tratí je tu na 200 km, díky čemuž Ischgl patří na přední příčky v žebříčku velikosti rakouských středisek. Množství sjezdovek odpovídá i množství lanovek, které tu často vedou i vedle sebe, nebo se dokonce křižují. Z většiny jde o velmi moderní technologie, takže tu díky vyhřívaným lanovkám budete mít často zadek v teple.


V době naší návštěvy bylo ve středisku až -17 °C, takže sjezdovky i přes množství lyžařů zůstávaly tvrdé po celé dopoledne. Nejfrekventovanější částí je bezpochyby Idalp, kde se odpoledne nahrnuly muldy, na mnoha „zastrčenějších“ tratích se ale ještě odpoledne daly najít varhánky, které jste si mohli užívat jen sami.


Zatímco sjezdovky nad Ischglem jsou velmi sportovního rázu a modrou mírnou dálnici tu budete hledat hůře, švýcarské Samnaun, které je s Ischglem propojené, nabídne i mírnější varianty sjezdů.


Ačkoli mi Ischgl přijde pro děti příliš rušný, najdou se tu pasáže a atrakce i pro ně. Kromě dětského parku najdou na Idalpu i mírný cvičný svah se zastřešeným pásem a jakmile jsou zdatnější, mohou si vyzkoušet některý z veřejných slalomů, které jsou na Idalpu dva.


Skokani najdou na Idalpu snowpark s několika zábradlíčky a bednami a pro odvážnější je tu k dispozici i skok do duchny.


Možností, kde se občerstvit, je po celé aréně spousta, my jsme zakotvili v hlavním centru na Idalpu v restauraci Panorama, která má svou samoobslužnou i obslužnou část. Podlehli jsme jehněčímu (32 eur), které se zařadilo do našich top 3 jehněčích, co jsme kdy měli :-) ). Půllitr koly či piva tu vyjde zhruba na 5 eur.


Nevšedním zážitkem je Skyfly, tedy „let oblohou“, kdy se na laně na karabině řítíte vsedě rychlostí až 80 km/h. Nástup na atrakci se nachází v mezistanici kabinkové lanovky A1 a můžete vyrazit klidně i s lyžemi, které vám spolu s hůlkami připnou na speciální sedák na zádech. Dvoukilometrová jízda na laně vyjde na 39 eur a můžete jet i dva vedle sebe.


Ischgl je známou volbou i pro ty, kteří se chtějí jít večer pobavit do městečka, ať už do restaurace čtyřhvězdičkových hotelů, nebo na divoké apres-ski. Mezi nejznámější apres-ski bary patří ty, které se nachází u nástupu kabinky A1. Společensky významným místem je ale také bar Freeride mezi nástupními stanicemi lanovek A2 a A3, kde můžete obdivovat polooblečené krasavice tančící na baru.



V Ischglu jsme byli ubytovaní v hotelu Charly přímo v centru města, který disponuje praktickou lyžárnou s vyhřívačemi na boty hned u vchodových dveří, takže se s vybavením nemusíte potácet daleko. Cena ubytování zahrnuje polopenzi a také wellness se saunami.



Ischgl v kostce:

Vzdálenost z Prahy     6 h 32 min
*Celodenní skipas dospělý     50,50 eur
*Celodenní skipas dítě (do 17 let)     31,50 eur
*Děti do 10 let v doprovodu rodičů     zdarma
*Celodenní skipas senior (60 let a více)     50,50 eur
Provozní doba střediska     8:30 – 16:30
Webové stránky střediska     www.ischgl.com
Půjčovna     www.sport-adler.com
Ubytování     www.hotel-charly.at


*VIP skipasy jsou platné v Ischglu i Samnaun (Švýcarsko)



V Ischglu jsme reportovali na lyžích FISCHER, v oblečení HELLY HANSEN, v helmách a brýlích SMITH. Na sjezdovkách jsme používali hůlky KOMPERDELL, techniku LAMAX, hodinky GARMIN a hřály nás u toho vyhřívané ponožky LENZ a rovněž vyhřívané rukavice ZANIER.