Tipy SNOW tour: St. Anton – jaro zatím nemá šanci

St. Anton v Tyrolsku je ve spojení se sousedními vorarlberskými středisky největší lyžařskou arénou Rakouska a i v jarních měsících se těší poměrně slušné návštěvnosti. Sjezdovky všech druhů se tu různě proplétají a křižují a spíše je ocení sportovnější lyžaři, kterým prudké hangy nejsou proti srsti.

Nejpřehlednější a nejkompaktnější částí St. Antonu je Rendl, který jako jediný není se zbytkem resortu spojený sjezdovkami, takže se musíte pár desítek metrů projít po silnici. Díky tomu, že sjezdovky na Rendlu nejsou hlavními tepnami „antonského safari“, je tu méně lidí a areál působí komorněji.

V den návštěvy Rendlu nám zima dopřála několik centimetrů nového sněhu, takže se lyžovalo na čerstvém, jako by jaro ani nemělo přijít. Sjezdovky na Rendlu mají charakter jak typických alpských dálnic, tak i klikatých členitých „hadic“, jako je například sjezd do údolí.

Rendl se pyšní pěkně propracovaným snowparkem, který je i v dubnu plně v provozu. De facto tu najdete čtyři různě obtížné lajny, včetně té pro profíky s velkými bigairy a samozřejmě nechybí ani jednoduché skoky pro úplné začátečníky.

V době naší návštěvy se na Rendlu odehrával koncert v rámci každoroční festivalové akce New Orleans meets Snow, při níž se několikrát za den na různých místech ve městě i na sjezdovkách můžete pohupovat do rytmu pohodových skladeb. A to zdarma!

Druhý den jsme si po ránu užili opravdu tvrdý manšestr, který vydržel do jedenácté hodiny, pak začaly sjezdovky pod náporem slunečních paprsků měknout. Na ranní krouhání oblouků byly díky až skoro zledovatělému manšestru zapotřebí nabroušené hrany, zvlášť na rychlých tratích spouštějících se z vrcholu Kappal.

Zatímco na Kappalu se můžete projet na sjezdovce, která hostila Světový pohár v alpském lyžování, na Galzigu sebe nebo děti zabavíte na jednoduché funslope, tedy zábavné trati s tunelem, hrací bednou, klopenými zatáčkami a terénními vlnami, která je i v dubnu plně v provozu. Hlavní dětské zázemí s parkem se pak nachází u nástupní stanice lanovky Nassereinbahn takřka ve městě.

Z Kappalu jsme si udělali takové malé „safari“ skrz antonský areál až do části Stuben, o které jsme kdysi psali, že je tak trochu odlehlá, a tak tu natrefíte na poloprázdné sjezdovky. Tentokrát možná díky dobré dostupnosti mladou kabinkovou lanovkou Albonabahn tu až tak liduprázdno nebylo, a tak bereme zpět naše doporučení na prázdné pisty.

Sjezdovky Stubenu jsou celkově užší, mají ale velmi sportovní charakter a pokud chcete oblouky vyjíždět pěkně po hranách, budete mít co dočinění s poměrně vysokou rychlostí. Osobně mi jsou sjezdovky sympatičtější na stranu směrem k nástupní stanici lanovky Albonabahn, protože jsou širší a přehlednější.

Nástupní místo lanovky Albonabahn je shodné s nástupem kabinkové lanovky Flexenbahn, která spojuje St. Anton s Zursem, Lechem a Oberlechem a zároveň vás vyveze na vrchol Trittkopf (2 423 m), kde jsme tentokrát vyzkoušeli pro nás dosud neobjevenou restauraci BBQ Station s masovými specialitami. Vybrat si tu můžete z pečených žeber, trhaného masa, kuřecích křidýlek nebo různých druhů burgrů, a aby restaurace dostála svého názvu, je na stole k dispozici barbeque omáčky, kolik jen chcete. Cena hlavního jídla se pohybuje mezi 15 až 20 eury.

Aktuálně je v St. Antonu v provozu 260 km sjezdovek z 305 km a sezóna tu poběží až do 28. 4.

V St. Antonu jsme byli ubytovaní v hotelu Nassereinerhof jen pár minut pěšky od nástupní stanice lanovky Nassereinbahn. Po lyžování jsme se tu zrelaxovali v saunách a bazénu, následně si užili několikachodovou večeři a večer jsme zakončili živou hudbou v klubu Keller, který se nachází přímo v budově hotelu.

St. Anton v kostce:

Partneři SNOW tour:

V St. Antonu jsme reportovali na lyžích FISCHER, v oblečení HELLY HANSEN, v helmách a brýlích SMITH. Na sjezdovkách jsme používali hůlky KOMPERDELL, techniku LAMAX, hodinky GARMIN a hřály nás u toho vyhřívané ponožky LENZ a rovněž vyhřívané rukavice ZANIER.

---