Práce ve špičkovém alpském hotelu není pro místní zajímavá, říká ředitel

Nassfeld, lyžařské středisko na hranici rakouských Korutan a Itálie, je i mezi českými lyžaři hodně oblíbené. Příjemné červené pisty se kroutí v kulisách připomínajících Dolomity a i když Nassfeld neoslňuje nadmořskou výškou, zpravidla potěší perfektně vysněženými a vzorně upravenými sjezdovkami v celkové délce 110 km. Lyžařům z Čech, Slovenska, samozřejmě z Rakouska, ale také těm z jižněji položených států Evropy se navíc velice zamlouvá to, že naprostá většina ubytování je v Nassfeldu situována hned pod sjezdovkami.

Pane Meistere, kde se může Rakušan naučit slovensky a česky?

Pracoval jsem pár let na Slovensku, tak mi přišlo správné se slovensky naučit. Myslím, že to moji kolegové ocenili. Potom jsem ještě rok pracoval v Olomouci, tak jsem se trochu učil česky. To už mi jde hůř, tak se za svoji nedokonalou češtinu omlouvám.

Váš hotel stojí přímo pod sjezdovkou, je tedy maximálně zajímavý především pro lyžaře. Má takový hotel v porovnání s jinými, například s hotely u moře nebo ve světových metropolích, nějaká významná specifika?

Falkensteiner uplatňuje v celé své síti, ať už jde o hotely na horách, nebo u moře, určité standardy, které se samozřejmě týkají hlavně kvality. Na druhou stranu by ale bylo chybou nerespektovat odlišnosti, které vyplývají třeba z geografické polohy hotelu, z typu podnebí v daném místě a tak dále. Hezky se tyto takříkajíc místní charekteristiky uplatňují třeba v kuchyni. U nás v Sonnenalpe Nassfeld vaříme ve stylu alpsko-jadranském, takže se snažíme kombinovat to nejlepší z hor a ze Středomoří. Pro Korutany je to, myslím, docela příhodné.
Naší nejvýznamnější charakteristikou je ale to, že jsme takzvaně rodinným hotelem. A tuto charakteristiku určitě nenaplňují všechny hotely Falkensteiner. V naší nabídce jsou obsaženy dětské animace, máme tu dětský bufet, máme speciálně designované pokoje pro rodiny s malými dětmi… A všiml jste si, že na schodišti je jedno zábradlí v běžné výšce a druhé podstatně níž? To jsou detaily, na kterých si zakládáme, protože chceme udělat maximum pro naše nejmenší hosty.

Vidíte, já jsem si myslel, že hotely Falkensteiner třeba mají i jednotně navrhovaný design.

Vůbec ne! Dobrý design přece musí korespondovat s místem, ve kterém se nachází. A musí respektovat, ba přímo podporovat nabídku hotelu, která je vždy tvořena na míru dané cílové skupině. Odlišnost v tomto směru je naprosto žádoucí. Ale přitom se stále dají uplatňovat zmiňované kvalitativní standardy.

Řetězec Four Seasons nedávno v Megéve otevřel svůj první lyžařský hotel. Svými službami se chce hodně odlišovat, mají být modelované přesně na míru lyžařům, takže si můžete přímo na hotelu opatřit cokoliv z vybavení, lyže vám prý navoskují podle aktuálních sněhových podmínek a k lanovce vám je odnese hotelový concierge.

Co myslíte, jak daleko má smysl v tomto ohledu chodit?

Každý hotel chce, anebo by měl chtít, pro své hosty udělat to nejlepší. Já možná nemám až tak bujnou fantazii, ale myslím si, že i my se umíme o naše hosty v tomto ohledu dobře postarat. Máme na hotelu menší půjčovnu, kde je možné udělat i nějaký servis. Samozřejmě si můžete přímo na hotelu koupit skipas, nemusíte kvůli tomu chodit kamkoliv jinam. Ale to je naprosto běžné. Lyžařům tak trochu přizpůsobujeme i provoz restaurace, protože víme, že někteří chodí lyžovat už brzy ráno a samozřejmě se před tím chtějí dobře nasnídat. V době obědů zase musíme počítat s tím, kdy končí dětské lyžařské kurzy. To jsou takové drobnosti, které vám čas strávený na našem hotelu nenápadně zpříjemňují.
Pokud bych se měl pochlubit nějakou nadstandardní službou, potom zmíním lyžařskou masáž. Přidali jsme do nabídky našeho wellness centra masáž, která je odborníky sestavena přesně podle toho, co potřebuje tělo průměrně unaveného lyžaře. Anebo průměrného, hodně unaveného lyžaře.

Lidé se ale nakonec ani v zimě na dovolené nevěnují výhradně lyžování. Snažíte se nabídku rozšířit také tak, aby lyžování nebylo jedinou zábavou, kterou lze při zimním pobytu ve vašem hotelu provozovat?

Jsme hotel situovaný přímo na sjezdovce, takže pro naše hosty je lyžování tím absolutně největším motivem, proč jet na dovolenou právě k nám. Na druhou stranu, jak už zde zaznělo, jsme hotel zaměřený na rodiny. A asi sám dobře víte, že s malými dětmi prostě celý den lyžovat nemůžete. Ten den je třeba vyplnit také jinou aktivitou, v neposlední řadě odpočinekm. Pro děti toho, jak už jsem říkal, děláme hodně. Ale vím, že na hotelu občas máme také babičky, které hlídají, když chtějí rodiče lyžovat sami. A když nehlídají, lyžovat nechodí. Anebo rodiče s úplně malými dětičkami, ti se třeba při hlídání střídají a lyžuje pouze jeden z nich. A někdy prostě nevyjde počasí, takže se ani nikomu lyžovat nechce. Potom je třeba se o hosty na hotelu kvalitně postarat. Jako první samozřejmě na řadu přichází wellness…

Řada lidí už si horský hotel bez perfektního wellness centra neumí ani představit! Dnes je to úplná nutnost. Přiznávám, jsem jeden z nich…

Ano, všichni rádi relaxujeme v sauně, u bazénu nebo ve vířivce. My máme wellness velice pěkný, ostatně přesně to je ta požadovaná kvalitativní úroveň řetězce Falkensteiner. Ale klidně vám řeknu, že jsou v naší síti i hotely, kde si wellness užijete ještě mnohem víc a v zimě dokonce i levněji než u nás v Nassfeldu. K nám se prostě jezdí v první řadě kvůli lyžování, to je logické.

Rodiny s dětmi, to je v současnosti v turismu tak často skloňované téma, že už mi někdy, promiňte, leze krkem. Nedevalvuje už toto zaměření tím, že jej preferuje více méně každý, kdo se chce v turismu uživit? Je tato cílová skupina opravdu pořád tolik atraktivní?

Já vám rozumím a pokusím se vás tak trochu uklidnit. Existují například také hotely s označením Adults Only, tam smějí děti až od 16 let. Je to třeba hotel hned tady, vedle nás. A nemají o klienty nouzi. A jsem si jistý, že tak jako my umíme dělat potěšení rodinám s malými dětmi, oni jistě umějí nabídku přizpůsobit zase svým mostům. Myslím, že to je úplně perfektní, protože si každý může vybrat, co mu nejlépe vyhovuje. Falkensteiner má tady v Hermagoru krásný Hotel & Spa Carinzia a tam se v létě hodně jezdí za golfem. Takže mají v létě hotelový servis hezky přizpůsobený kleintele, která ráda hraje golf. A vlastně se v tomto ohledu dá vymýšlet téměř cokoliv, což je prima.
Chtěl bych právě v této souvislosti poukázat na jednu věc. Ono je totiž třeba, a je to také velice běžné, být s tvorbou nabídky hotelu flexibilní v čase. Podívejte, v době školních prázdnin vám skoro všude jezdí rodiny s dětmi. A těžko asi jako hoteliér řeknete, my vás tady nechceme. Spíš se budete snažit těm rodinám vyhovět, protože to určitě nejsou špatní hosté. A pak zase přijde období, kdy moc rodin s dětmi nejezdí, protože děcka jsou ve škole, rodiče v práci… Vezměte si takový leden, všichni byli na horách o Vánocích nebo na Nový rok a potom logicky zájem z tohoto prostředí rapidně klesne. My ale nemáme ani v lednu prázdný hotel, protože jsme schopni naši nabídku přizpůsobit aktuálním potřebám a děláme v tom období třeba firemní akce. I ty jsou pro nás v obsazenosti hotelu docela důležitou položkou. Ony jsou to poměrně odlišné skupiny klientů, rodiny a firmy, dohromady to na první pohled moc nejde. Ale pěkně se nám střídají v čase, moc se u nás nepotkávají, takže potom umíme každé z těchto skupin nabídnout vše, co potřebují.
Ono zaměření na jistou cílovku je fajn, ti vaši typičtí hosté se u vás musí cítit báječně, ale posunout to až do úrovně jasně vyhraněné specializace, to by bylo ošidné. Jistá flexibilita je tu zapotřebí, nejde sázet výhradně na jedinou kartu. Abych pořád nemluvil jenom o našem hotelu, možná znáte hotely Cube, ten jejich koncept orientovaný na mládež.

Ano, ohromně se mi to líbí! Je to úplně něco jiného, než na co jsme v lyžařském středisku zvyklí.

Souhlasím. Koncept hotelů Cube je, a teď už spíš musím říct byl, výjimečný z toho pohledu, že pro vybranou cílovou skupinu, v jejich případě mládež, dělali maximum. Bez kompromisů. No ale pokud vím, hotel Cube, který fungoval tady v Tröpolachu, už změnil strategii. Zrekonstruovali interiéry, ty pokoje už vypadají jinak, jmenuje se to Franz Ferdinand Mountain Resort a zaměřují se… Na rodiny.

Jak brzy si v současnosti lidé rezervují hotel pro zimní dovolenou? Hraje ještě vůbec v tomto roli počasí a aktuální sněhové podmínky?

Opět je třeba rozlišovat hlavní sezonu, což jsou Vánoce a jarní prázdniny, tedy konec prosince a únor, a zbytek sezony. Ty nejžádanější termíny máme většinou minimálně z padesáti procent zarezervované půl roku až rok dopředu. Stává se, že si lidé již v době pobytu hotel znovu rezervují na příští rok. To nám samozřejmě dělá velkou radost.
Vedlejší sezona, což je především před Vánocemi, potom leden a úplný konec zimy, je ale z tohoto pohledu jiná. Pobyty v tomto období se rezervují s mnohem kratším předstihem a klidně i spontánně, na základě aktuálních lyžařských podmínek. A v takovém případě je samozřejmě znát, zda lidé na panoramě vidí krásně zasněžené kopce a perfektně upravené sjezdovky, nebo hnědé svahy s rozbředlým sněhem. My máme v Nassfeldu štěstí, že úprava sjezdovek včetně technického zasněžování je tady na opravdu skvělé úrovni. To je i prostřednictvím webkamer docela dobře vidět a lidé to hlavně vědí. Na druhou stranu se samozřejmě i tady stává, že v určitém období moc sněhu nenapadne, protože my zde máme opravdu hodně sluníčka, a to okolí sjezdovek potom nevypadá až tolik lákavě. Potom si někdo může říci, vyrazíme na víkend raději do Tyrolska, podívejte se, tam je všechno zasněžené. Toto všechno hraje roli při spontánním rozhodování, které se ale odehrává především v průběhu těch méně exponovaných termínů.

Ruší lidé dlouhodobé rezervace, když v čase, kdy k vám mají přijet, nejsou dobré podmínky?

Velice málo. Ono je to docela drahé. Ale hlavně, jak už jsem říkal, ty dlouhodobé rezervace se většinou vztahují hlavně k prázdninám, a to je období, kdy tady v Nassfeldu nějaké extrémní výkyvy počasí nebývají, lyžování je skoro vždy přinejmenším dobré. Logicky tedy rušení rezervací nastává spíš zkraje a na úplném konci sezony, ale skutečně je to jenom velice málo případů.

Jak to v Nassfeldu vypadá v létě? Je tato oblast pro hosty, kteří k vám jezdí v zimě, atraktivní také v letních měsících?

Okolí Nassfeldu je, stejně jako celé Korutany, v létě kouzelné! Ať už hrajete golf, jezdíte na kole, nebo raději chodíte po horách, určitě by se vám tady líbilo. Samozřejmě máme na hotelu hosty i v létě, i když je pořád obsazenost v létě nižší než v zimě. Zajímavé je, že se jedná o zcela jiné hosty. Jen velice málo z těch, kdo do Nassfeldu jezdí v zimě lyžovat, přijede také na letní dovolenou. Což mě upřímně mrzí. Snažíme se s našimi hosty v tomto smyslu hodně komunikovat, těm, kdo přijedou v zimě, dokonce dáváme na léto zajímavé slevy. Ale přesvědčit někoho, aby na stejné místo přijel na zimní i letní dovolenou, je velice složité.

Je veřejným tajemstvím, že v cestovním ruchu a gastronomii v Rakousku pracuje velké množství cizinců. Tady v Korutanech to vypadá, že většinu personálu restaurací a ubytovacích zařízení tvoří Maďaři, Chorvati, Slovinci, Slováci nebo Češi. Proč tomu tak je?

Ano, máte pravdu. A náš hotel v tomto ohledu není výjimkou, spíš naopak. Proč tomu tak je? Jako rodilý Rakušan musím konstatovat, že pro Rakušany není tato práce příliš zajímavá. Jedná se o poměrně náročnou práci, hotel je přece otevřený každý den 24 hodin. Personál zde pracuje na směny, každý zaměstnanec teď v zimě odpracuje celkem 6 dní v týdnu. Na jaře a na podzim je pak hotel měsíc zavřený a zaměstnanci s hotelem vždy uzavírají novou smlouvu, zvlášť na zimní a na letní sezonu. Ale zkušený číšník s odpovídajícím vzděláním, praxí a potřebnou jazykovou vybaveností si tu vydělá 1 800 eur za měsíc a to má u nás zdarma ubytování a stravu.
Nicméně pro pro Rakušany to atraktivní není, takže tyto pracovní pozice většinou obsazují cizinci. Taková je realita a já s tím žádný problém nemám. Ve vztahu k našim hostům je to nakonec vlastně výhoda a to je pro mě důležité.

Rád bych se ještě dozvěděl něco o tom, jak v Korutanech funguje spolupráce hoteliérů, restauratérů, lanovkářů a ostatních podnikatelů na propagaci a podpoře turismu v jejich regionu. V Česku se o tom někdy vedou emotivní, leč pramálo zasvěcené debaty…

Všechno to funguje tak říkajíc odspodu. Je zde Nassfeld Tourismus, který pro hosty střediska například pořádá řadu akcí, které my vlastně spolufinancujeme prostřednictvím placeného členství v této organizaci. Občas se také všichni sejdeme a diskutujeme o tom, jak ty společné prostředky dále využívat, jaké akce jsou v plánu a kde a jakým způsobem se bude Nassfeld prezentovat.

To členství v Nassfeld Tourismus je pro vás jako pro hotel povinné?

To bych neřekl, spíš je to tak nějak samozřejmé. Těžko si umím představit, že bychom s Nassfeld Tourismem nespolupracovali, naši hosté by potom asi nemohli využívat výhod, které z toho vyplývají. Pokud vím, tak více méně u všech subjektů, které jsou zde činné v turistickém ruchu, existuje vůle se do tohoto sytému zapojit. Něco to stojí, ale také to bezpochyby něco přináší.
Nassfeld Tourismus je potom členem korutanské centrály cestovního ruchu a ta zase podobným způsobem spolupracuje s rakouskou centrálou. Všechno je ale vedle těch členských příspěvků, které platíme přímo naší centrále v Nassfeldu, podporováno ještě ze státního rozpočtu. A tam vlastně zase přispíváme prostřednictvím daní.

Cítit se jako doma, to je důležité

V nassfeldském Hotelu Sonnenalpe se celkem bez problémů domluvíte česky nebo slovensky. V korutanský horách to není žádnou výjimkou, pracuje zde hodně Čechů, Slováků i Maďarů. “Rakušané v tomto oboru moc pracovat nechtějí, ale já jsem z toho udělal přednost,” říká s úsměvem ředitel hotelu Phillip Meister. Do jeho hotelu pravidelně příjíždějí hosté z Moravy a ze Slovenska, nemají to do Nassfeldu daleko, stejně jako ti ze zemí bývalé Jugoslávie. A každý den se prý na recepci přesvědčuje o tom, jak je tato jazyková vybavenost personálu hotelovými hosty kvitována. Mohou se tu cítit jako doma.