20. srpna 2019

Jaká bude zima?

Teplotně nadprůměrná, ale i s výraznými mrazivými a sněhovými epizodami. Taková by ve střední Evropě mohla, alespoň z pravděpodobnostního pohledu, být zima 2019/20.

Meteorologická vs. pravděpodobnostní předpověď

Zatímco předpověď počasí lze stále sestavit na pouhých několik dní dopředu a výhled počasí nejvýše na dva týdny, s pomocí meteorologické statistiky se dá odhadovat pravděpodobnost charakteru počasí i na mnohem delší dobu. Nedá se tedy „věštit“, kolik stupňů a sněhu bude na Vánoce, ale ví se, že ve zhruba 70 % případů přichází o Vánocích obleva – tato tzv. singularita, pravidelně se opakující povětrnostní jev, je všeobecně známa a vešla i do mnoha pranostik. Existují přitom i další jevy, které mají nezanedbatelnou pravděpodobnost, s níž určitým způsobem ovlivní počasí v zimním půlroce.

Zvýšená teplota posledních zim

Narůst průměrné teploty na naší planetě v posledních desetiletích je dostatečně znám, stejně jako příliš časté opakování teplých zim v Evropě. V posledních 20 letech byly téměř dvě třetiny zim teplotně nadprůměrné a jen třetina průměrná či podprůměrná. Je tedy „nadprůměrně“ pravděpodobné, že teplejší bude i následující zima. Od zimní sezóny 2013/14 až do letoška mělo všech 6 zim ve střední Evropě kladnou teplotní odchylku, zdálo by se tedy, že se to už co nevidět musí „otočit“. Může, ale nemusí. Před nimi totiž proběhlo 5 zim s teplotami okolo průměru, nebo dokonce pod ním. Zimy 2008/09 až 2012/13 utvořily poměrně vydařenou pětiletou sérii.

Sluneční aktivita je na minimu

Slunce září, jednoduše řečeno, v 11letých cyklech. Je-li jeho záření „utlumené“, měřeno počtem slunečních skvrn, dopadá na Zemi méně UV záření, atmosféra se méně prohřívá a to má vliv i na charakter povětrnostní cirkulace. V letech okolo slunečního minima, zvláště pak po jeho dosažení, se často vyskytují chladné zimy. Naposledy tzv. sluneční minimum nastalo v roce 2008, nejnověji pak nastává letos. Statisticky je tedy pravděpodobné, že následující zimy by měly být celkově chladnější.


Sluneční aktivita právě prochází pravidelným 11letým minimem, po němž přicházejí chladnější zimy

Západní proudění vs. blokační situace

Od jara 2018, kdy ve stratosféře došlo k tzv. náhlému oteplení (major warming), se v Evropě namísto typického západního proudění mnohem častěji ustavuje proudění z jiných směrů. Tato tzv. narušená cirkulace vzniká tím, že se tlakové výše a níže rozestaví po severní polokouli „jinak“, než je obvyklé. Tlaková výše se za těchto situací zhusta vytvoří nad Atlantikem, čímž „zablokuje“ transport jeho vlhkého vzduchu nad evropský kontinent. Narušená cirkulace se s větší pravděpodobností vyskytuje v obdobích slunečního minima, v němž také častěji nastává náhlé stratosférické oteplení, které samo též vede k narušení cirkulace. Kruh se uzavírá. Narušená cirkulace je přitom prakticky nezbytnou podmínkou, aby se ve střední Evropě mohla prosadit zima – pod vlivem vlhkého a teplého Atlantiku to totiž dost dobře nejde.

Žolík jménem QBO

K narušení cirkulace významně přispívá i tzv. východní fáze QBO, což zjednodušeně znamená, že ve stratosféře proudí vzduch od východu. Tím „brzdí“ proudění pod sebou v troposféře, které je typicky opačné, západní. QBO má zhruba dvou- až dvouapůlletý cyklus, přičemž aktuálně se „přepíná“ z východní do západní fáze. A to je – hned po globálním oteplení – další „nevýhodný“ předpoklad pro zimu 2019/20 ve střední Evropě.


V nejnižších vrstvách stratosféry začíná vládnout západní proudění (šedě značené), které vystřídalo po necelém roce východní (bíle)

Teplá zima nemusí být lyžařsky nevydařená

Z výše uvedených parametrů vyplývá poněkud „patová“ situace – globální úroveň teplot a západní QBO nahrávají teplé zimě, nízká sluneční aktivita a často narušená cirkulace v posledních měsících jsou naopak nadějí na zimní epizody. Výsledkem tedy může být poměrně pestrá směs zimního počasí s lokálními extrémy všeho druhu.


Podle dlouhodobého výhledu amerického modelu CFS přijde po jakž takž průměrném prosinci teplý leden a ještě teplejší únor. Výpovědní hodnota modelu je ale na takto daleké období slabá