Lindsey, je pro tebe dnes těžké sledovat závody, anebo si to jako fanoušek naopak užíváš?

Není to úplně snadné, je to veliká změna. Ale lepší se to, pomalu na to získávám nový pohled. Musím si od toho dění vytvořit určitý odstup, jinak mi to pořád bude připomínat, o co přicházím. No není to ještě úplně zahojená rána, to určitě ne. Jednodušší, vlastně příjemnější je sledovat mužské závody, tam se přece jen necítím tolik zainteresovaná. Jinak samozřejmě fandím všem Američanům, prožívám to s nimi. Vím, jaké to je vracet se po zranění, zvedat se, když se nedaří… Nejradši bych holkám nějak pomohla! Ale už tam nejsem s nimi … :-)

Myslím si ale, že čas tohle všechno zahojí. Získám větší nadhled, už mě to nebude trápit a pak se třeba budu moci i nějak víc angažovat. Najdu si prosě nový pohled na věc a bude to prima.

Vždycky jsi chtěla na Hahnenkammu závodit, ale tu šanci jsi nedostala. Lituješ toho?

Závodit… Když jsem ještě byla fit, před všemi těmi zraněními, děsně jsem si Hahnenkamm chtěla sjet. Nemusela bych hned závodit s chlapama, ale prostě si tu trať sjet, naplno, v kombinéze, na čas!

Když to teď vidím jako divák, závidím. Jo, závidím jim takový závod! Hahnenkamm je jednoduše jednou z vůbec největších, nejslavnějších a nejúžasněších sportovních akcí na světě. Ten kopec je výzva, úchvatná sjezdovka, dech beroucí panoramata okolo… A pak ta atmosféra, tolik lidí, média! No závidím to klukům. A taky je obdivuju. Hahnenkamm je fakt velká věc.

Bude někdy v alpském lyžování žena závodit proti mužům? Dočkáme se?

Upřímně, já jsem si myslela, že to bude zajímavé pro mnohem víc holek! Ale k mému překvapení nebylo. Byla jsem v tom bohužel sama.

Myslím, že Sofia Goggia by to v sobě měla, my máme hlavu nastavenou dost podobně, ona v tomto přemýšlí stejně jako já. Jenomže teď na to není ideální čas, Sofia teď nejezdí tak dobře… Chci říct, jezdí skvěle, jenomže říkat, že se chci měřit s chlapy, když mezi holkama nejsem bezkonkurenčně nejlepší, by asi nemělo tu správnou váhu.

Ale každý má nějakou svojí motivaci, nějaké ambice, cíle a je těžké do toho někoho nutit. Já chtěla zkusit závodit s muži, protože jsem se v té době pořád chtěla zlepšovat, za každou cenu. Věřila jsem, že mě to může posunout dál, že se něco naučím! Já si nikdy nemyslela, že bych nějakého chlapa ze špičky mohla porazit. Ale chtěla jsem to zkusit, protože jsem věřila, že mě ta zkušenost obohatí, že mě to zase posune ještě dál. Málo kdo to chápal, já přemýšlela trochu jinak než ostatní holky. Ale bohužel k tomu nedošlo. Měla jsem sice podporu médií, myslím, že mi fandilo i dost chlapů, ale bohužel tomu nebyla vůbec nakloněna FIS, takže zůstalo jenom u těch plánů.

Pořád ale doufám, že na to jednou dojde! Já ne, ale jiná holka, když bude přemýšlet podobně, jako jsem přemýšlela já, a samozřejmě bude mít dosatatečnou výkonnost, by to mohla dotáhnout do konce.

Co bylo nejtěžší na ukončení tvé aktivní kariéry?

Víš, co je nejtěžší? Mě by to pořád děsně bavilo! Já bych pořád chtěla závodit, ale fyzicky už to nezvládnu. Už jsem tak rozlámaná, že to prostě a jednoduše nejde. Je těžké tu realitu přijmout a vyrovnat se s tím. Že se s tím nedá nic dělat. Udělala bych cokoliv, abych ještě mohla závodit, ale nepomůže to. Už to prostě nejde. Nic s tím neuděláš.

A bohužel ti to nic nenahradí, žádný byznys, obchody… Můžeš rozjet fantastický podniky, projekty, ale adrenalin, jaký jsem zažívala při závodech, to vzrušení z rychlosti, to napětí, to už je pryč. Nic ti to nenahradí. Je těžké se s tím vyrovnat, ale nic jiného mi nezbývá.

A co třeba nějaký jiný sport? Nepřemýšlíš, že by ses zkusila prosadit v jiném sportu?

Jo! V lukostřelbě! Anebo curling. :-D Těch sportů, kde by mi nehrozilo zranění, ale zase tak moc není.

A zůstat u sportu v jiné roli?

To ano. Moje nadace teď podporuje Alici Robinson, vlastně s ní pracuje celý můj bývalý tým. Moji trenéři, dokonce i PR manažerka… Alice jezdí skvěle obřáky, ale má daleko větší potenciál. Věřím, že to ve svěťáku může dotáhnout mnohem dál, ovšem bude to ještě hodně práce.

Co je větší stres, připravit se na velký závod, nebo na svatbu?

8-) Já jsem si najala asi nejlepší svatební agenturu na světě, Mindy Weiss, takže se svatbou moc nestresuju. Ředitel Marco je skvělý, děsně ochotný! Občas máme schůzku, něco mi ukážou, probereme nějaké nápady… Šaty mi navrhuje Gucci, na to se vyloženě těším! Absolutně jim důvěřuju a více méně všechno nechávám na lidech z agentury. Nechci se tím vůbec stresovat.

Zítra si tedy konečně půjdeš sjet Streif… Jak se těšíš?

Těším se, to je jasné. Půjdu na kopec s Akselem (Svindalem) a budu prostě poslouchat a dělat, co mi řekne. On tu trať zná velmi dobře, takže to určitě bude moc zajímavé.

Já jsem to mockrát viděla v televizi, to jo, ale když tam člověk bude stát, uvidí to na vlastní oči a pak si sjede Hausbergkante, bude to asi něco úplně jiného. Těším se strašně moc!