Článek monitoruje vývoj prvních a některých významných případů nákazy koronavirem v alpských lyžařských oblastech a snaží se je zasadit do souvislostí. Nemá ambice jednoznačně odpovídat na otázky ohledně příspěvku lyžařů k šíření viru, spíš sloužit jako rozcestník k podrobnějším informacím. Naposledy byl aktualizován 29. 3. 2020.

V Česku se nový typ koronaviru SARS-CoV-2 na přelomu února a března zapsal do povědomí obyvatelstva jako nákaza, kterou k nám „přitáhli lyžaři z Itálie“ (otevřeně to vyslovil např. předseda Rady seniorů ČR v rozhovoru pro Seznamzpravy.cz). A zřejmě se onoho stínu nezbaví, i když překotný vývoj následujících dní odhalil enormní dynamiku šíření viru po celém světě dosud nepředstavitelnými cestami. Jednou z nich byly také zimní dovolené. Vzhledem k rozsahu cestovního ruchu jako takového, mezinárodního obchodu nebo zahraničních pracovních či studijních pobytů si ovšem lze těžko představit, že by příspěvek lyžařů byl fatálnějším než jiné.

Ve zpětném pohledu je svým způsobem ohromující, jak rychlý měly události sled nebo jak rozporuplné informace v době propukající pandemie kolovaly světem. Ani s odstupem několika týdnů není jednoduché, či dokonce možné, se v nich spolehlivě zorientovat. Mnohé se ještě vyjasní časem, něco lze však ze souvislostí vytušit už nyní. A jako bláhové se v tomto ohledu jeví jak tehdejší domněnky, že se vlastně nic neděje, tak snahy lynčovat lyžaře, kteří v „nejisté“ době vyrazili do zahraničí. Vývoj byl a stále je do nejvyšší míry nepředvídatelný.

Na „klidné“ straně v probouzející se panice jsme stáli (a stojíme) i my v lyžařské redakci SNOW. V době, kdy se začala šířit nejistota, zda je bezpečné jet lyžovat do Itálie, jsme rozptylovali obavy tím, že žádné z lyžařských středisek nákaza zatím nepostihla a že kdo nemá vlastní důvody se cesty vzdát (zdravotní či karanténní, u sebe či blízkých), může bez obav vyrazit. Hory byly vzdálené stovky kilometrů od tehdy známých ohnisek nákaz v Pádské nížině. Usuzovali jsme, že potenciálně infikovaní kdekoliv mimo původní ohniska by byli okamžitě izolováni a že dokud jsou „zdraví“ obyvatelé lyžařských středisek, riziko je malé. Také jsme spekulovali, že v případě rozšíření by se vir dostal i do švýcarských či rakouských center (a měst), jež byla stejně daleko, nebo dokonce blíže, než třeba „obávané“ Dolomity. Zmatečně a nekoncepčně působil v počátcích i český státní aparát, kde se mísily doporučení a strašácké tweety s oficiálními stanovisky hygieniků či ministerstev. Sám premiér přitom lyžoval v „rizikové“ oblasti, aniž by absolvoval karanténu (zdroj Forum24.cz). O tom, že se při odstrašování lyžařů od jejich „nestornovatelné“ dovolené nejednalo o jasnozřivou předvídavost nejvyšších činitelů, svědčí také blamáž s ochrannými pomůckami nebo třeba nezájem „ucpávat díry“, kterými by virus mohl případně do Česka proniknout a dostat prostor pro rychlé šíření (zahraniční turisté, hromadné akce typu fotbalových zápasů ap.). Mimoto cílové destinace lyžařů v Itálii, Rakousku, Švýcarsku i Francii byly místními úřady označeny za bezrizikové a bez prokázaných případů nemoci.

A právě neprůkaznost nemoci se ukazuje být jedním z jejích „zákeřných“ rysů. Nikdo není v současné době schopen odhadnout, kolik jedinců se nakazí, aniž by jevily (jakékoliv) příznaky nemoci. Jisté je, že to může být „velké číslo“ – nějaké desítky procent infikovaných nemusí vůbec poznat, že jsou koronavirem napadeni, avšak šíří ho dále. Experimentálně to zjistili mj. v italském městečku Vo, jednom z prvních ohnisek nákazy (zdroj Neviditelnypes­.cz). Tato hypotéza by mohla vysvětlovat, proč se v Alpách o ničem dlouho nevědělo (nebo pro jistotu nechtělo vědět?). Nebyli zkrátka žádní vážně nemocní, proto se netestovalo, a proto nebyly ani prokázané případy. Lyžovat jezdí většinou zdraví a poměrně odolní lidé, mohli tedy „onemocnět“ bezpříznakově a vir se „po sjezdovkách“ šířil třeba již od ledna. Stejně jako se šířil po městech, fotbalových stadionech (zdroj Aktualne.cz: Italové fandili s příznaky. Nákaza vybuchla na Lize mistrů, Španělé ji odvezli domů), obchodních centrech, ...

Jako jedno z největších lyžařských epicenter koronaviru se „proslavil“ tyrolský Ischgl, mekka lyžování, ale i bujaré nezřízené apres-ski zábavy. Může si virus přát lepší podmínky k šíření než „natřískaný“ bar unavených a alkoholem posilněných (nebo oslabených?) dovolenkářů, kteří se po týdnu rozprchnou po celé Evropě? Vyjma velkokapacitních kabinových lanovek totiž na horách moc vhodných míst k šíření infekce není, lyžování zkrátka není kontaktní sport. Možná by se tak místo „lyžařů“ mohli za importéry viru považovat „pařiči“ všeho druhu. Jako (spolu)viníky exploze nákaz v Německu přitom jmenoval lyžaře i tamní ministr zdravotnictví (zdroj Stol.it).

Dá se usuzovat, že v Česku byli v prvních březnových týdnech na přítomnost viru testování především lyžaři, neboť testovací kapacita byla minimální, a tak mnozí z těch, kteří nesplňovali kritéria příznaků nemoci a návratu z rizikové oblasti, byli odmítnuti. Velmi pravděpodobně se však nákaza šířila i jinými než „lyžařskými“ cestami (a možná mnohem více). Jak roste počet testovaných, nepřibývá tak přímo nemocných, ale spíš odhalených (v Česku je to od počátku až dosud stabilně mezi 5 a 10 % testovaných). V žebříčku nejpostiženějších zemí světa proto vedou ty, které nejvíce testují – v přepočtu na obyvatele je to, možná překvapivě, Švýcarsko. Objevují se dokonce hypotézy, že značná část populace se už s virem setkala (zdroj iHNed.cz: Koronavirus je jako chřipka, není vážný a nakazila se velká část populace, tvrdí v překvapivém výzkumu vědci z Oxfordu) nebo že se přinejmenším šíří mnohem delší dobu (zdroj Novinky.cz: Koronavirus se v Lombardii šířil už od začátku ledna). Každopádně přístup jednotlivých zemí k testování a statistice týkající se Covid-19 vůbec je natolik rozdílný, že zatím nelze činit věrohodné závěry o tom, jak je která populace „promořena“ či jaké procento nemocných viru podlehne (zdroj ORF.at).

Aktuálně (k 29. 3.) je v nejznámějších „lyžařských oblastech“, zahrnujících ovšem nejen lyžařská střediska, ale i města a částečně nížiny v přepočtu na 100 000 obyvatel evidováno cca od 100 (rakouské Tyrolsko) přes 200 (švýcarský Graubünden) do 300 (italské Trentino, švýcarský Wallis) infikovaných. Pro srovnání v Praze je ke stejnému datu cca 50 případů na 100 000 obyvatel. Je to však pouze okamžitý obraz, který by se při vyšším počtu testovaných jistě změnil.

A prakticky jisté je i to, že se bude měnit celkový pohled na rizika nemoci Covid-19. Doufejme, že to bude racionálním směrem a že nás to uklidní, třeba jak naznačuje článek Covid-19 se přeceňuje na Echo24.cz...

Itálie: symbol pandemie

Prvotní ohniska nákazy koronavirem se nacházela v Pádské nížině na jihu Lombardie (cca 6 000 případů k 10. 3. vs. 39 000 k 28. 3.) a Benátska (cca 850 případů k 10. 3. vs. 7 900 k 28. 3.), od nichž jsou lyžařská střediska (např. Aprica, Bormio, Livigno, Santa Caterina, Tonale) vzdálená více než 200 km. Českými úřady byly obě oblasti hned od vypuknutí epidemie na konci února prohlášeny za rizikové a nedoporučily do nich cestovat. V oblasti Jižního Tyrolska, v níž se nachází přibližně polovina lyžařských center Dolomit, bylo k 10. 3., kdy byla nuceně ukončena sezóna, hlášeno 13 potvrzených případů (cca 1 100 k 28. 3.), v sousedním Trentinu pak 52 (cca 1 500 k 28. 3.).

Rozhodnutím italské vlády byl od 8. 3. z preventivních důvodů izolován celý region Lombardie, kde tak okamžitě skončila i lyžařská sezóna. Opatření se sice netýkala např. Jižního Tyrolska nebo Trentina (zdroj Stol.it), tam se ale rozhodli ukončit sezónu dobrovolně. V pondělí 9. 3. se tak lyžovalo naposledy v celém Jižním Tyrolsku (zdroj Stol.it), v oblasti Dolomiti Superski (zdroj DolomitiSuper­ski.com), v Trentinu (zdroj VisitTrentino­.it), Benátsku, Furlánsku i Piemontu. Preventivní opatření pojistila italská vláda ještě nařízením o uzavření všech lyžařských areálů v zemi.

Auronzo di Cadore: první infikovaní Češi

Prvním prokázaným případem nákazy u českých občanů byli čtyři lyžaři ze severu Čech (Děčín, Ústí nad Labem). Trávili společně dovolenou v hotelu v malém středisku Auronzo di Cadore na východě Dolomit (Benátsko). Nemoc se postupně objevila také u osob, se kterými byli po návratu do Česka v kontaktu (zdroj Wikipedie - případy Covid-19 v Česku). Pozoruhodné je, že z místa pobytu nejsou známé žádné další nákazy ani u místních obyvatel, ani u turistů.
Podobně bylo ve statistikách hygieniků u jednoho z dalších infikovaných českých lyžařů jako místo nákazy uvedeno středisko Sexten (Jižní Tyrolsko), avšak ani tam se u nikoho z místních obyvatel nemoc nepotvrdila.

Passo Tonale: žena, kterou „systém“ odmítl

V Passo Tonale, středisku na pomezí Trentina a Lombardie, trávila lyžařskou dovolenou koncem února infikovaná žena z Prahy 6 (zdroj Wikipedie - případy Covid-19 v Česku). Případ upoutal pozornost především tím, že ženě byl odepřen test ve statním zařízení s tím, že nepobývala v rizikové oblasti. Obrátila se proto „nelegálně“ na soukromou laboratoř Tilia MUDr. Pekové, jejíž test u ženy nemoc potvrdil. Ze sledu událostí a výpovědí také vyplynulo, že stát nemá dostatečnou testovací kapacitu a někteří jeho činitelé ani zájem na jejím rychlém zvýšení.

Již předtím se objevila zpráva o občanovi Velké Británie, který lyžoval v Tonale a po návratu měl pozitivní test (zdroj Dailymail.co.uk). Vzhledem k tomu, že letěl přes Milán, soudilo se, že k přenosu infekce mohlo dojít i během cesty.

Val Gardena: podezření na epicentrum nákazy přišlo z Německa

Místem přenosu nákazy mohlo být v době masopustních prázdnin jedno z nejrušnějších údolí Dolomit – Val Gardena.

Ačkoliv v případě prvního infikovaného německého turisty se uvádělo, že si nemoc spíše již přivezl (zdroj Stol.it), později se objevily zprávy o více než 50 pozitivně testovaných Němcích, kteří byli na dovolené v Jižním Tyrolsku, mj. i ve Val Gardeně (zdroj Sueddeutsche.de).

Ve čtvrtek 5. 3. byl v Česku pozitivně testován pětačtyřicetiletý Ital, který údajně přicestoval z Val Gardeny (zdroj Novinky.cz).

Další případy onemocnění byly poté zaznamenány také u českých lyžařů, kteří navštívili Val Gardenu (zdroj SeznamZpravy.cz).

Německý Ústav Roberta Kocha pro kontrolu a prevenci nemocí na základě množících se podezření označil 5. 3. celé Jižní Tyrolsko za rizikovou oblast (zdroj Stol.it).

Navzdory ujištěním místních úřadů v Jižním Tyrolsku či Trentinu o bezpečnosti český premiér ve svém tweetu z 6. 3. odrazoval české občany od cest "kamkoliv" do Itálie.

Ministerstvo zdravotnictví následně vydalo nařízení, podle kterého se musí od soboty 7. 3. všichni navrátilci z Itálie podrobit dvoutýdenní domácí karanténě (zdroj SeznamZpravy.cz).

Ministerstvo zahraničních věcí ČR poté doporučilo českým občanům do Itálie vůbec necestovat (zdroj MZV.cz), celá země se navíc od 10. 3. ocitla v karanténě. Od 16. 3. pak začal pro české občany platit úplný zákaz vycestování do zahraničí.

Do 10. 3. bylo v Itálii zaznamenáno přes 10 000 případů nákazy, nejvíce v milánské aglomeraci. Koncem března se počet nákaz vyšplhal již ke sto tisícům (cca 98 000 k 29. 3.). Vývoj situace s Covid-19 v Itálii monitoruje také Wikipedie a interaktivní mapu rozšíření viru v Itálii najdete na lab24.ilsole24o­re.com.

Seznam českých případů Covid-19, z nichž většina se zpočátku vztahovala k lyžování v Itálii, najdete na Wikipedii.

Aktuální informace o vývoji situace a preventivních opatřeních v jednotlivých lyžařských oblastech:
Jižní Tyrolsko
Trentino

Rakousko: zdánlivě bezstarostné lyžování

Od počátku (tehdy ještě jen potenciálně hrozící) pandemie se prakticky veškerá pozornost upínala k Itálii, tedy i jejím lyžařským střediskům, zatímco sousední země a oblasti byly považovány (nepochopitelně?) za bezpečné. Obráceně se totiž dalo uvažovat, že je-li prakticky bez rizika Rakousko, nemůže být hned za italskými hranicemi situace o tolik dramatičtější, notabene v horách. Virus přeci není radioaktivita. Bezstarostnost překvapuje o to více, že ještě před „zatažením za ruční brzdu“, tedy uzavřením všech lyžařských středisek a ochromením všedního života, se počty nákaz v Rakousku a horských oblastech Itálie prakticky nelišily.

K 10. 3. Rakousko evidovalo necelých 200 případů potvrzených nákaz, z toho většina ve Vídni (43) a jejím okolí v Dolním Rakousku (40), dále v Tyrolsku (32), v Horním Rakousku (22), ve Štýrsku (17), v Salcbursku (12), ve Vorarlbersku (11) a v Korutanech (1). Některé z případů přitom byly zaznamenány i v „lyžařských“ okresech Landeck a Kitzbühel (zdroj TT.com). K 29. 3. už mělo Rakousko více než 8 500 případů, z toho nejvíce v Tyrolsku (bezmála 2 000).

Ischgl: apres-ski inkubátor koronaviru

Jedním z prvních zveřejněných případů nákazy v lyžařských centrech byl barman z tyrolského Ischglu, který podle všeho nakazil přinejmenších 16 návštěvníků svého podniku (zdroj tirol.gv.at). Z Ischglu se následně vyklubal dokonalý „inkubátor“ pro šíření viru, a to zejména kvůli množství apres-ski barů a intenzitě života v nich. Jako první tak musel Ischgl zastavit od 14. 3. své lanovky. Turisté, a to i ti potenciálně infikovaní, však měli možnost odjet, a dokonce „dolyžovat“ v jiných střediscích, za což byla tyrolská vláda tvrdě kritizována. Případů nákazy z Ischglu jsou údajně po celé Evropě známy stovky (zdroj ORF.at).

Ministerstvo zahraničí ČR kvůli značnému nárůstu případů Covid-19 proto doporučilo „zvážit“ cesty do Tyrolska, pár dní nato pak oznámilo zákaz vycestování kamkoliv do zahraničí. Rakousko je spolu s Itálií uváděno jako nejčastější místo nákazy českých občanů v zahraničí (zdroj Ministerstvo zdravotnictví ČR).

Od pondělí 16. 3. se uzavřela všechna lyžařská střediska v zemi a brzy následovala i další přísná karanténní opatření.

Aktuální informace o vývoji situace v jednotlivých lyžařských oblastech:
Tyrolsko
Salcbursko

Vývoj situace s Covid-19 v Rakousku monitoruje také Wikipedie.

Infografické údaje o rozšíření Covid-19 v Rakousku najdete na Kleinezeitung.at nebo na News.orf.at.

Švýcarsko: nejvíce infikovaných v přepočtu na obyvatele

Ani Švýcarsko nespěchalo s dramatickými opatřeními proti šíření viru, přestože do něj proudí velké množství italských pracovníků. Testy přitom již k 7. 3. potvrdily přes 200 nemocných po celé zemi, tedy i v kantonech Graubünden, Wallis nebo Bern, na jejichž území se nacházejí nejznámější švýcarská lyžařská střediska. Teprve o týden později byl veškerý lyžařský provoz zastaven. Švýcaři testují mimořádně pilně, což jim „vyneslo“ i neslavný rekord – v přepočtu na obyvatele mají nejvíce infikovaných na světě (více než 150 na 100 000 obyvatel k 28. 3.).

Zajímavé statistiky ke koronaviru ve Švýcarsku i ve světě najdete v podobě infografiky na Neue Zürcher Zeitung.

Aktuální informace o vývoji situace ve Švýcarsku najdete na webu Federal Office of Public Health.

Vývoj situace s Covid-19 ve Švýcarsku monitoruje také Wikipedie.

Francie: první případ z Alp již v lednu

Ve Francii bylo k 6. 3. známo více než 400 případů nákazy Covid-19, mj. v oblastech sousedících s Itálií (Piemont, Val d´Aosta). K 28. 3. se počet vyšplhal na téměř 38 000. Od 15. 3. jsou zavřena mj. všechna lyžařská střediska, v nichž do posledního dne vládl čilý provoz.

Jeden z prvních případů v Alpách souvisejících s lyžováním byl zaznamenán u britské rodiny, která obývala chalet v menším středisku Les Contamines v Horním Savojsku. Při tom se setkala s dalším Britem, který si vir nejspíše přivezl z předchozí návštěvy Singapuru (zdroj BBC.com).

Vývoj situace s Covid-19 ve Francii monitoruje také Wikipedie.