Falls Creek byl v provozu dva týdny, Mt. Hotham dokonce pouhé čtyři dny. Běžně otevírají všechny australské resorty již na začátku června, letošní nedostatek sněhu, ale zejména situace kolem pandemie Covid-19 je donutila otevřít až na jeho konci, případně během prvního červencového týdne.

Obě uzavřená střediska, stejně jako největší středisko na jižní polokouli Perisher (New South Wales, Austrálie) vlastní americká společnost Vail Resorts. Ta se rozhodla uzavřít střediska poté, co se pětimilionové Melbourne vrátilo na šest týdnů zpět do režimu karantény. O uplynulém víkendu zaznamenal stát Victoria vysoký nárůst nákaz, navíc Melbourne je při současném uzavření australských hranic největším zásobitelem klientely pro přilehlá lyžařská střediska. Takovým je mimo jiné i Mt. Buller, který se však rozhodl zůstat stále v provozu.

Velká střediska v sousedním New South Walesu (Perisher a Thredbo), který je koronavirem momentálně zasažen minimálně, jsou stále v provozu. Jejich kapacita je omezená, lyžování probíhá za přísných bezpečnostních opatření (na kotvě pouze jeden lyžař apod.) a booking všech služeb včetně nákupu permanentek probíhá pouze online a do dosažení maximální stanovené kapacity. Vzhledem k nárůstu počtu nakažených v sousední Victorii je také poprvé za 100 let uzavřena hranice mezi oběma státy.

A dál?

Situace je poměrně zajímavá. Zatímco Mt. Buller, který se zaměřuje zejména na dětskou a začátečnickou klientelu a odbaví vysoké procento klientů z přilehlého Melbourne, zůstává otevřený, vedlejší Falls Creek a Mt. Hotham vlastněné společností Vail Resorts jsou zavřené. Místní si v souvislosti s tím neodpustili poznámku, že Vail Resorts uzavřel střediska spíše z ekonomických důvodů a šířící se Covid-19 použil jen jako záminku. Pravda bude někde napůl. Absence zahraničních zákazníků a nutná omezení kapacity středisek se v kase musí logicky projevit. Zaměstnanců je však stále potřeba podobný počet jako při plném provozu. A pokud se dostane do karantény nejbližší velké město, je jasné, že do kasy už nepoteče skoro nic. Perisher, zásobované klientelou ze Sydney, Canberry, ale třeba i Brisbane je na tom mnohonásobně lépe, navíc momentálně s mnohem větší sněhovou nadílkou.

Bude taková i zima v Evropě?

Na celé situaci se dá tak trochu vytušit, jak by v těch nejčernějších scénářích mohla vypadat zima v Evropě. V posledních dnech se objevuje opět víc lokálních nařízení, karantén, povinností testu a podobně. A není to jen otázka lokálních ohnisek nákazy v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Navíc ve vzduchu stále visí výhrůžka druhé vlny, která přijde údajně na podzim, tedy přesně ve chvíli, kdy otevírají první ledovce v Rakousku, Švýcarsku, Itálii a Francii. Pochybuji, že by vlády jednotlivých evropských států znovu zasáhly do národních ekonomik tak tvrdě, jako tomu bylo v uplynulých měsících.

Ale co když do lyžování zasáhnou sami provozovatelé lyžařských středisek? I při mírnějších opatřeních bude úbytek klientely znatelný a pak záleží jen na jednoduchých počtech „má dáti - dal“. Teoretickým řešením je také prudké zdražení služeb. Ale bude to ještě mít kdo zaplatit? Nestane se (pokud už se vlastně tak trochu nestalo) lyžování sportem několika vyvolených? Navíc v uzavřených, bezpečných a vydezinfikovaných resortech? Brr, strašná představa. Pojďme věřit, že to tak nebude. Nakonec „nejhorší smrt je ta z leknutí“.