Bansko se zhruba před 10 lety vyšvihlo na pozici bulharské, a dost možná i balkánské jedničky, když byl zdejší lyžařský areál na svazích pohoří Pirin nově vystavěn v podstatě na zelené louce, a to podle „západních“ standardů. Současně se malebné horské městečko na jeho úpatí stalo hřištěm developerů a obrostlo až neuvěřitelným množstvím nových hotelů a apartmánů.
Čtěte také aktuální report z Banska!
Bulharské Bormio
Lyžařsky je Bansko opravdu atraktivní, a to hlavně pro zdatnější lyžaře, neboť svahy Pirinu jsou přirozeně docela strmé. Velikostně odpovídá středně velkému lyžařskému areálu v Alpách. Na mapě udává 75 km sjezdovek, skutečná délka je okolo 50 km, přičemž všechny tratě jsou široké, ty na vrcholových pláních až „kronplatzovsky“. Celkově působí třeba jako takové „větší Bormio nebo Chopok“. Tratě jsou terénně zplanýrované, tedy přehledné, v podstatě bez nerovností, jen občas mění sklon – jako typické alpské dálnice.
Suchý prášivý sníh
Bansko leží zeměpisně na úrovni Říma, mohla by tedy vyvstat obava ze sněhových podmínek. Sjezdovky se spouštějí ze zhruba 2 500 m n. m. a většina jich končí nad 1 600 m n. m., dolů do města pokračuje v podstatě jen „odjezdová“ cesta. Většina z nich je zasněžovaná a dostatečná bývá i přírodní sněhová nadílka, stejně tomu tak je i letos – i když v městečku budou panovat příjemné jarní teploty, nahoře může stále prášit sníh. Klima je díky velké vzdálenosti od oceánu sušší, což trvanlivosti a kvalitě sněhu svědčí. Čím sušší vzduch, tím lépe sníh odolává tání i při plusových teplotách. Sněhové podmínky jsou tak v lecčems velmi podobné těm, které známe z Itálie. A spolehnout se lze i na vysoký počet slunečných dní.
Sledujte sněhové statistiky z minulých let i aktuální informace o otevřených sjezdovkách!
Vítr omezuje
Pohoří Pirin tvoří v podstatě jeden hlavní soliterní hřeben, vysoce převyšující okolí, což je bohužel příznivá konfigurace pro častý vítr ve vyšších polohách. Nad hranicí lesa tak nezřídka fouká a výjimkou není ani zastavení provozu nejvýše položených lanovek.
Trochu megalomanský resort
Bansko je „bulharský Špindl“ a přitahuje náročné hosty ze široka i daleka. Zatímco z balkánských či ještě východnějších zemí sem míří movitější klientela, ze západních zemí sem létá mládež, která využívá relativně nízké ceny k bujaré zábavě. Letos je návštěvnický mix samozřejmě s ohledem na covidové restrikce jiný a svým způsobem nepředvídatelný, nicméně prázdniny v nejbližších zemích již končí, a s nimi možná i jediný nápor této sezóny. Zatímco v „normálních“ letech je Bansko v únoru narvané k prasknutí a volněji bývá až v březnu, letos bude nejspíš poloprázdné už od poloviny února. Ubytovací kapacita městečka a nejbližšího okolí je odhadem okolo 30 000 postelí, v letošní sezóně je obsazená nejvýše třetina, spíš méně. Každopádně mohou vznikat ranní a dopolední fronty na jedinou přístupovou kabinku, které se lze vyhnout výjezdem nahoru do areálu buď vlastním autem, nebo taxíkem.
Itálie po bulharsku
Lyžování je v Bansku „alpské“, atmosféra místa jako takového naopak balkánská. V městečku je překvapivě mnoho nepochopitelně nedostavěných domů, ostatně asi jako v celém Bulharsku. Architektonický ráz turistického letoviska se ale aspoň některými prvky snaží navazovat na původní zástavbu, která je opravdu malebná. Škoda, že letos nelze využít přívětivosti zdejších typických hospůdek, zvaných mechany. I přes trochu přehnanou rezidenční výstavbu z Banska sálá pohoda a pohostinnost, místní obyvatelé jsou přátelští. V ulicích je spousta obchůdků a pořídit se dají i nápadité suvenýry – třeba z keramiky, navíc za velmi příznivé ceny. Výborně se tu vaří z jednoduchých, ale čerstvých surovin a velmi dobrá bývá také káva. Celkově to tu působí pohodově, podobně jako v Itálii. Právě milovníkům italské lyžařské atmosféry bude asi Bansko nejbližší, naopak příznivcům přísného rakouského „Ordnungu“ a někdy až kýčovité úhlednosti tu může leccos vadit.
Cesta ubíhá díky bezvadným dálnicím
Bansko je z Česka opravdu daleko – z Moravy o něco blíže než z Čech, ale téměř 1 500 km znamená strávit na cestě opravdu celý den nebo noc. Až na hranice Bulharska přitom cesta ubíhá po kvalitních dálnicích od Slovenska přes Maďarsko až po Srbsko. Nebýt občasného zdržení na hranicích, zvláště těch maďarsko-srbských, utíkalo by to až překvapivě hladce. Za srbsko-bulharskými hranicemi se dálnice teprve staví a projíždí se staveništěm, kolem Sofie bývá čilý provoz a po zhruba stokilometrovém úseku dálničního tahu na jih se zase sjíždí na „okresku“.
Covidová past?
V Bansku jsou otevřené obchody, hotely i vleky, zavřené jsou pouze restaurace, které ale mohou fungovat jako výdejní okénka. Je tedy v podstatě „svobodným“ územím, což na lyžaře uvězněné v Česku bude zprvu působit jako fata morgána. Objevují se dokonce i zprávy, že se tu „nic nedodržuje“, což však není zrovna pravda. Ve vnitřních prostorách (hotely, obchody, budovy stanic lanovek) se nosí roušky docela důsledně, naopak venku je to výjimkou, a to i ve frontách u lanovek. Ve své podstatě jsou ale i tato „uvolněná“ opatření účinná.
Kdo se chce chránit ještě pečlivěji, ten může, a dokonce by měl. V Bansku už covid údajně prodělal prakticky každý, a to v listopadu a prosinci, kdy se Bulharskem epidemie prohnala asi intenzivněji než u nás, zato zřejmě i rychleji...
[* >] Pro návrat do Česka je vyžadován přinejmenším antigenní test, který lze podstoupit přímo v Bansku ve státem uznané laboratoři. Ležérnost tamních laborantek je úsměvná a trochu varovná, nicméně i když drtivá většina testů vychází negativně, je dobré mít na paměti, že podle nařízení znamená případný pozitivní výsledek 14denní karanténu v místě. Věnujte pozornost svému pojištění, zda platí i pro tento případ a zajistí vám bezodkladný návrat do vlasti, čímž se vyhnete izolaci v Bulharsku.
Bansko nezklame
Lyžování v bulharském resortu N°1 má tedy určitě potenciál poskytnout lyžařsky vydatnou dovolenou, okořeněnou novými zážitky a atmosférou – je to taková „balkánská Itálie“. A je hodně pravděpodobné, že se sem v příštích letech vypraví i mnozí z těch, kteří by jinak jeli do Alp. Prostě jen tak pro změnu, protože o Bansku se bude i díky jeho letošnímu „objevu“ více mluvit.