Sjezdovky:
Sjezdovky se rozkládají na severních svazích Pirinu na dohled nejvyšší
hory Vichren a mají značné převýšení i v průměru jsou i dosti
skloněné – trochu tak připomínají třeba italské Bormio. Areál je
třípatrový – horní patro tvoří široké dálnice s vysokohorskou
kulisou, to střední pak široké lesní průseky a nejnižší mírná
odjezdová trať zpátky do města.
Levá část areálu (Mosta, Šiligarnik, Plato) je celkově mírnější,
...
... pravá část (Todorka, Banderitsa) pak prudší.
Úplně nenáročné modré sjezdovky tu ale prakticky nejsou,
nepočítáme-li klikatou a užší trať č. 1 ve středním patře.
Sněhové podmínky:
Areál má více než 1 500m převýšení, a tak skýtal opravdu rozmanité
sněhové podmínky – od fantastického suchého prašanu nahoře přes
hrubozrnný firn až po odpolední „kašičku“ na dojezdech ve střední
části areálu a na návratové trati do údolí.
Zdejší suché klima vytváří podobné sněhové podmínky, jaké známe z
Itálie – prašan vydrží i mírné plusové teploty a vysušený firn má
tendenci se sypat do krupice. I přes patnáctistupňové teploty odpoledne v
městečku držel sníh v horním patře areálu parádně prášit.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Celý areál je obsloužen expresními (odpojitelnými) sedačkovými
lanovkami, které na sebe hladce navazují a umožňují lyžovat v různých
patrech areálu a povětrnostních podmínkách (nahoře zřejmě poměrně
často fouká!). V podstatě dokonale jsou propojené i sjezdovky – z
každého místa svahu se dostanete jedním sjezdem do obou hlavních
křižovatek areálu a také do údolí.
Neobvykle dlouhá přístupová kabinka vede přímo z okraje turistického
městečka, na ranní návaly ovšem nestačí. Nahoru do areálu (na úroveň
„křižovatek“ Šiligarnik a Banderitsa) lze vyjet vlastním autem (za
parkovací poplatek 12 leva) nebo taxíkem (10 leva za osobu).
Zalidněnost:
Městečko Bansko má enormní ubytovací kapacitu, a tak v závislosti na
souběhu prázdnin dokáže areál opravdu zaplnit. Ve dnech návštěvy
vznikaly fronty od 0 do 10 minut, na ranní kabinku se ale asi dalo stát i
přes hodinu. Postupný odjezd rumunských a tureckých hostů se v neděli
projevil až poloprázdným dojmem – zcela bez front. Vzhledem k nově
zavedeným restrikcím pro příjezd do Bulharska z okolních zemí bude
zřejmě v následujících týdnech spíše volněji. (Hlavní únorová
ne-covidová sezóna, kdy sem létají i Britové nebo Izraelci, tu ale bude
podle všeho divoká.)
Díky tomu, že se lze ranní kabince vyhnout autem či taxíkem, nebyl v
podstatě důvod ztrácet čas ve frontách (pokud se kvůli větru neuzavře
horní, nebo dokonce část středního patra areálu). Vyplatí se to i z toho
důvodu, že hlavní lanovky jezdí už přibližně od 8 hod.
Velká kapacita areálu samozřejmě zanechává trochu hektický dojem
(nutkání vyrazit brzy ráno, vyhýbat se některým lanovkám atd.), ale
jakmile se zorientujete a máte aspoň trochu štěstí na počasí, zažijete
nirvánu jako v Alpách.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení na svahu je poněkud zklamáním, a to nejen kvůli uzavřeným
prostorům restaurací. Bulharská gastronomie je chutná, rozmanitá, poctivá
a dole v městečku si ji užijete dosyta, naopak nahoře v areálu jsou v
podstatě jen dva občerstvovací „komplexy“ (Šiligarnik, Banderitsa) s
výdejními okénky, uniformovanou nabídkou (špíz, grilovaný plátek, pizza)
a hlavně totálně „ulítlými“ cenami, zvlášť na bulharské poměry.
Pizza za téměř 30 leva (cca 15 eur) stojí dvakrát více než v Itálii,
grilovaný kuřecí plátek s hranolky za 20 leva také není žádná láce,
ale je velký a je vždy připraven bez zdlouhavého čekání.
Doprava do střediska a parkování:
Parkuje se na velkém asfaltovém „náměstí“ u nástupní kabinkové
lanovky v Bansku, anebo na horních parkovištích v areálu, než se vyčerpá
jejich kapacita (shodně za poplatek 12 leva).
Podmínky cesty do Bulharska a návratu podléhaly v posledních týdnech
častým změnám – aktuálně je potřeba vstupní PCR test (kontrolován na
bulharských hranicích) a před návratem do ČR pak antigenní test
(odběrové centrum je cca 1 km od kabinky u jednoho z hlavních kruhových
objezdů ve městě) a následně PCR test po návratu. Tranzit přes Slovensko,
Maďarsko a Srbsko je bezproblémový, místy i bez kontrol, pečlivě se
hlídá především vjezd ze Srbska do Maďarska a tam je potřeba počítat se
zdržením (min. 30 min, ale přes den a v sobotu i více).