Celkem 50 km sjezdovek nedělá z Torrentu žádné alpské safari, takže kdo rád „cestuje“ lanovkami a sjezdovkami z kopce na kopec, nebude Leukerbad pro něj zřejmě to pravé ořechové. Kdo je ovšem vyznavačem kompaktního kopce, poctivého carvového oblouku a neholduje dlouhým přejezdům, pro něj by se lehce mohl Leukerbad stát oblíbenou švýcarskou destinací.


Na torrentské svahy se dostanete buď přímo z Leukerbadu velkokapacitní kabinou, nebo kabinkovou lanovkou z vedlejší vesničky Flaschen, která leží do 10 minut jízdy autem z Leukerbadu. Z hlediska pohodlnosti, kdy se dá v kabinkové lanovce celou cestu sedět, jsme volili k nástupu právě variantu z Flaschenu. Lano se tu ovšem začíná točit o půlhodiny později, než je tomu u kapacitní visuté lanovky z Leukerbadu, takže něco za něco :).


Areál můžeme pomyslně rozdělit na dvě patra pod a nad Rinderhütte (2 350 m), kde shodně končí lanovka z Leukerbadu i z Flaschenu. Zatímco v „patře pod Rinderhütte“ najdete nekonečně širokou červenou i černou trať s homologací FIS, v horním panoramatickém patře nad Rinderhütte se souběžně vedle sebe spouští několik kratších sjezdovek s lehce členitým profilem. Lyžovat tu zkrátka budete na jednom kopci bez nutnosti přejíždění či traverzování a vybíráte mezi všemi barvami sjezdovek dle libosti.


Nám tu nejvíc učarovala červená sjezdovka č. 11 „Torrentalp“, která se spouští z Rinderhütte a disponuje šířkou, jakou jsme snad zatím jinde nezažili. I výraz „dálnice“ je slabé slovo a spíš by se hodilo letiště, protože tahle obří carvovací plocha je zejména v úvodní části naprosto nadstandardní. Tato sjezdovka nám zůstane na dlouho v paměti a bude pro nás i hlavní důvod se do Leukerbadu zase vrátit.


Carvovací letiště začíná poměrně pozvolně, postupně ale nenápadně přidává na sklonu, až se za hranou změní ve sportovní, ale pořád příjemně široký padák, kde se dají krásně vykrajovat až obřákové oblouky s takřka plným využitím radiusů obřaček. Tuhle sjezdovku jsme si střihli několikrát po sobě, a to jak ráno, tak i odpoledne, protože díky dostatečné šířce se tu ani při víkendové návštěvnosti neudělaly boule a trať nebyla tolik rozježděná, jako některé horní sjezdovky.


Na konci sjezdovky č.11 můžete buď nastoupit v mezistanici na kabinkovou lanovku z Flaschenu zpátky na Rinderhütte, nebo pokračovat v krasojízdě až dolů do Flaschenu, a to buď po členité červené sjezdovce č. 12 Planedri, která má proměnlivý profil, už je ale o poznání užší, nebo po černé sjezdovce č.5 Waldpiste s homologací FIS. My jsme často volili právě tuhle černou, protože je příjemně široká i přehledná a až na dva prudké padáky se dá jet i krásně po hranách. I ty padáky se dají samozřejmě jet po hranách, počítejte ale s pořádnou dávkou rychlosti, protože jsou to pak fakt bomby 


Horní patro obsluhuje jedna nekrytá sedačková lanovka a dva vleky, takže tu úplně nečekejte poslední moderní technologie, nicméně i to dodává středisku na romantičnosti a takové té příjemné komornosti, kterou ocení hlavně sportovní lyžaři, kterým nevadí si na nějakém tom vleku i chvíli postát.


Sjezdovky v horním patře jsou spíš kratší, takže se dají zvládnout i na jeden zátah, mají vesměs příjemné sklony, jsou přehledné a se na nich pěkně carvovat od shora až dolů.


Hodně příjemně se nám lyže naklápěly na hrany na centrální sjezdovce č.2 Kumme a rovněž jsme si oblíbili i zastrčenou červenou sjezdovku č.9 Lingelen, která díky své „odstrčenosti“ byla jen málo frekventovaná, navíc leží většinu dne ve stínu, takže vydrží upravená i do pozdního odpoledne.


Mezi horními sjezdovkami můžete různě přejíždět a kombinovat si je podle nálady – na výběr je z modrých, červených i černé, ale za mě se od sebe sklony sjezdovek vzájemně tolik nelišily, takže bych je shrnula jako takové „sportovně-jezdivé“.


Lukerbad potěší i milovníky freeridu, protože z nejvyššího bodu střediska, tedy od výstupu sedačkové lanovky Schwalbennest, se spouští nekonečné freeridové pláně až do městečka Albinen nebo do Flaschenu. Na tyto výpravy samozřejmě doporučujeme znalého lokála a samozřejmě lavinovou výbavu. My jsme Leukerbad navštívili v době štědré sněhové nadílky, a tak se dalo pár prašanových oblouků vykroužit i v úzkých neupravovaných pruzích mezi sjezdovkami, které byly toho dne ještě oblíbenější, než sjezdovky samy o sobě – a to i ze strany lyžařů důchodového věku 


Leukerbad je velmi populární i pro skialpinisty, protože se dá pomoct výjezdem lanovkou Schwalbennest až do výšky 2 610 m a odtud se dále po svých vydat až na oblíbený vrchol Torrenthorn do výšky 2 997 m. Pro takové výpravy doporučujeme průvodce, kterého si můžete zamluvit na těchto stránkách.


Občerstvit se tu můžete přímo v restauraci Rinderhütte ve vestibulu konečné stanice lanovek nebo v kulatém skibaru Schneebar Rinderhütte, něco malého k zakousnutí najdete i ve skibaru, teplá jídla na terase si můžete vychutnat i v horských chatách na Torrentalpu nebo je tu místními vyhlášená restaurace Weidstübli, kde se jeden den v týdnu pořádá „raclettový večer“ ve stylu all you can eat. My jsme si tentokrát vystačili s nápojem ze Schneebaru, abychom si mohli užít ty nelepší leukerbadské výhledy přímo na protější skalnatý masív Walliských Alp.


V Leukerbadu se najde vyžití i pro malé lyžaře, a to v lyžařském parku na Rinderhütte, který zahrnuje zastřešený pojízdný pás a řadu slalomových prvků rozprostřených na širokém mírném svahu, který je většinu dne zalitý sluncem. Od pondělí do pátku vždy od 10 do 12 hod tu probíhá skupinová výuka pod taktovkou lyžařské školy Leukerbad, na jejich ceník se můžete podívat zde.


Dalším rájem pro děti je malý areál Snowpark Sportarena Erli, který najdete na opačném konci města Leukerbad než je Torrent. Nepředstavujte si pod názvem snowpark žádné velké big airy nebo zábradlí, ale jedno obrovské cvičné hřiště pro děti s pojízdným pásem, lanáčkem a vlekem. Tady se na lyžích vyřádí děti všech úrovní, kdy si můžou vyzkoušet jízdu mezi slalomovými zvířaty, slalomovými brankami, nebo na jednoduchých překážkách jako jsou malé bedýnky apod. Malí nelyžaři tu jistě rádi budou brázdit krátkou sáňkařskou dráhu.


V Leukerbadu jsme byli ubytovaní v hotelu Römerhof přímo v centru města. Hotel nabízí útulné pokojíčky s výhledem na hory, společenskou místnost i možnost wellnessu. Na rozdíl od jiných ubytovacích zařízení v okolí je tu parkování zdarma. Přímo u východu z hotelu se nachází pekárna, obchod s potravinami Migros a také drogérie a lékárna. Rovněž autobusovou zastávku a vyhlášený lázeňský komplex Burgerbad (aquapark) jsou od hotelu, co by kamenem dohodil.



Schilthorn v kostce:

Vzdálenost z Prahy 11 h
Celodenní skipas – dospělí nad 20 let 58 CHF
Celodenní skipas – mladiství od 16 let 35 CHF
Celodenní skipas – děti od 6 let 45 CHF
Provozní doba kapacitní lanovky Leukerbad 8:30 – 16:45
Provozní doba kabinkové lanovky Flaschen 9:00 – 16:20
Celodenní parkování u lanovky Leukerbad 7 CHF (platí se dopředu, jinak hrozí pokuta)
Celodenní parkování Flaschen 5 CHF (platí se dopředu, jinak hrozí pokuta)
Webové stránky www.leukerbad.ch
Ubytování www.hotelroemerhof.ch




V Leukerbadu jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami KOMPERDELL, v oblečení REHALL a v helmách a brýlích SMITH.