Článek vyšel v časopise SNOW 132 market (říjen 2021)

Ještě loni jsme na tu šachovnici, kde si to rozdává covid s lyžařskou branží, nahlíželi dosti jinak: covid uzamkl celé lyžování v rohu, z něhož se nedalo nic podnikat. Obchody byly zavřené, e-shopy sice fungovaly, ale kdo by si co kupoval, když se prakticky nelyžovalo? A tak to vypadalo, že se nahromadí množství zboží, o jehož rychlý odprodej budou prodejci bojovat snížením cen. Je pravda, že sklady jsou plné, ovšem situace nese mnoho „ale“ a je natolik komplikovaná, že stojí za trochu studia – pokud se chceme vybavit optimální lyžařskou výstrojí za nějakou ještě rozumnou cenu.

Výrobce – velkoobchod – maloobchod – zákazník

Zkusme si rozklíčovat, co se dělo a děje na trase od obchodníka k zákazníkovi. Výrobce ještě loni vyrobil – ať jsou to lyže, boty, vázání, cokoli pro lyžaře – a dodal velkoobchodu podle jeho objednávek. Ty byly vloni sníženy, protože již první vlna covidu udeřila silou, kterou nešlo ignorovat: dost zboží, které se prodává v březnu, zůstalo zamčeno v obchodech kvůli lockdownu a potažmo nezájmu o lyžování. „Bylo to, jako když někdo prostě vypne vypínač. Ze dne na den se zastavil přítok peněz, a to v momentu, kdy nám prodejní sezóna vrcholila,“ komentoval tuto skutečnost Ctirad Kaftan, zástupce pražské prodejny Namche zaměřené na skialp.

Ale pojďme dál. Po pozitivním létě 2020 nikoho nenapadlo, že by se mohlo něco podobného opakovat. Pandemie ovšem ukázala bezprecedentní sílu a české úřady v čele s vládou – místo toho, aby aktivovaly racionalitu – zbabělý alibismus: plošně spláchly všechno kromě pracovních povinností. Zavřely se obchody i lyžařská střediska. Jen málokdo by loni na podzim vsadil na to, že se taková věc vůbec může stát. Pro lyžování to znamenalo ránu, jakou historicky nezažilo – vždyť se lyžovalo i v letech války! Velkoobchody ještě stihly dodat více či méně zboží do prodejen, ale ty už neměly čas něco prodat. Zavřeno. Nadto zemi zahalila nejistota, která odtlačila vše zbytné a záhy spálila i takřka všechny lyžařsko-cestovatelské plány a očekávání. Jinými slovy, zadupala poptávku po čemkoli lyžařském, protože lyžování se reálně přeneslo do virtuálna či do říše snů. Někdo se samozřejmě prodral na nějaký ten výjimečně otevřený termín třeba do Švýcarska nebo na Balkán, ale to samozřejmě pro plošnou poptávku zdaleka nestačilo. Prodejny mohla zachránit jen invence a aktivita: rozjížděly se e-shopy, otevírala se okénka půjčoven. Zájem byl – sic enormní – logicky pouze o běžky a skialpy.

Suma sumárum, zboží pro alpské lyžaře, které obvykle činí gros zimních prodejů, se prodalo jen kolem 5 až 10 % oproti předpokladům. Nejvíce ho zůstalo v prodejnách, velkoobchodníci měli ztráty menší, i třeba pouhých 30 %, ale s vědomím, že není komu prodat zboží pro příští rok. Továrny omezily výrobu, případně přešly na jiné než sjezdové produkty – skialpové a běžkařské.

E-shopy? Ano, ale…

Mohlo by se zdát, že ze zavřených kamenných obchodů se zájem přenesl na e-shopy. Ale ani ty neměly proč slavit. „Podzimní prodej v našem e-shopu běžel loni v podstatě obvyklým tempem. Po Vánocích se ale prodeje sjezdařiny v podstatě zastavily. Všude omílaný e-shopový boom se tak v našem případě nekonal. Prodávaly se asi počítače, mobily, oblečení…, ale vybavení pro sjezdové lyžování nikdo nepotřeboval,“ přidává svůj pohled na věc Vítek Poledno z e-shopu Levnelyze.cz.

Branže žije!

Stalo se, co by asi málokdo očekával – přes brutální finanční atak nepřišly bankroty žádných významnějších prodejců. Maloprodejci i další články řetězce tento bezprecedentní rok ustáli asi i díky státní podpoře, ale hlavně kvůli koordinaci s velkoobchodem: dodavatelé zboží totiž většinou souhlasili s odklady plateb a přenastavením podmínek. Svědčí to o tom, že lyžařsko-obchodní pavučina je stabilní a zdravá, lidé v branži jsou činní, prozíraví a schopní. A to je dobrá zpráva.

Běžky a skialpy na stropě

Zcela jinak konfigurovaná, ale určitě ne jednodušší je situace u produktů na běžky a skialpy, tedy pro sporty, které se loni díky vydařené zimě a omezením sjezdování provozovaly mnohem více než obvykle. Poptávka po skialpech vzrostla strmě a natolik nečekaně, že na ni zásoby trhu nestačily. A to mluvíme o celém evropském regionu, nikoli pouze o Česku či Slovensku. Co se stalo: vyprázdnily se sklady – což je jev jistě pozitivní. Do určité míry se nasytil trh. Enormní prodeje ale chtějí obchodníci zopakovat i letos, proto si objednali takové množství zboží, jaké by nasytilo nezřízenou poptávku z loňské zimy. Výrobci a dovozci se však obávají, že už si koncové zákazníky nenajde. Když zůstane na prodejně nebo na skladě, naruší plynulost prodejních cyklů a vystaví obchodníky na více úrovních finančnímu riziku. Do rovnice vstupují i tato fakta: mnoho lidí si skialpy koupilo, ale už je nebude chtít poté, co otevřou konvenční sjezdovky; mnoho lidí nakoupilo ve stresu a bez zkušeností, tedy špatně – bude chtít lyže vyměnit za nové. Rozmach sportu se vůbec nemusí zastavit, třeba proto, že se zdraží skipasy nebo že zafunguje letadlový efekt pro „množení“ skialpinistů. Čili skialp je z hlediska byznysu sázka do loterie…

A běžky? I ty se definitivně vyprodaly takřka v celém evropském prostoru. Letošní domácí objednávky také kopírují loňskou poptávku, takže se znásobily a běžky postupně putují od výrobců přes velkoobchodníky k maloprodejcům. Jenže je jich málo, výrobní kapacity nestačí. Vedle covidového syndromu trhu tu hraje roli skutečnost, že byla loni na podzim zničena jedna velká továrna požárem. To, co se mělo vyrobit v ukrajinském Mukačevu, se i ve spojitosti s extrémní poptávkou po běžkách nestačilo nahradit. Z této skutečnosti ale například profituje český výrobce Kästle z Nového Města na Moravě, který vyrábí ostošest, jak se dočtete ve vydání SNOW 132 market, jež se dostane na trh tento týden.

Bude se vyrábět?

(Vtip: Ptá se pán v prodejně, jestli mají lyže Head? Lyže Head? Ty nemáme, nejsou čipy).

Další věc, kterou jsme nezažili – nabídka nestačí k uspokojení poptávky. A to není věc jen jízdních kol a čipů, stavebního dřeva, papíru, ale problém snad každého odvětví, které přesahuje hranice regionu. Potrhaly se dodavatelsko-odběratelské vztahy, protože často chybí už počáteční zdroje: suroviny, jejich doprava ke zpracovatelům. Bylo by naivní myslet si, že lyžařská branže tomu uteče. I z náhodných promluv s aktéry lyžařské branže vyplývá, že toho chybí mnohem více, než se nyní zdá. Za závojem skladových zásob se ale skrývá třeba nedostatek hliníku, oceli, plastového granulátu, lepidel… Jen ten, kdo má vyřídilku, kapitál a ostré lokty, nehledě na obor, v němž podniká, se k nim dostane. Důsledek je takový, že není dostupný titanal, hrany, pružinové dráty do vázání… Očekává se, že vůbec nebudou skialpové pásy, technologicky náročná vázání pro skialp mají výrobní zpoždění i celý rok.

„Čím dál více výrobců nám navzdory uzavřeným smlouvám oznamuje zpoždění dodávek, zboží, které již mělo být v našich skladech, bude dodáno až v lednu, nebo dokonce až v březnu. A některé modely možná dodány ani vůbec nebudou,“ upřesňuje situaci Vítek Poledno z Levnelyze.cz. „Výrobci nás žádají o omezení prezentace nových kolekcí jen na ty jisté položky, byť některé budou až v únoru,“ dodává…

Zdražování? Spíše kruté než jemné

Vše zmíněné vede logicky, jak spatřujeme denně kolem sebe, ke zdražování. A dlouhý seznam vstupů a komodit, co vše se zdražilo, se samozřejmě dále promítá v cenách finálních výrobků. Již nyní například ve společnosti Head vědí, že boty pro sezónu 2022–23 zdraží o cca 10 % kvůli růstu ceny plastového granulátu (přečtete si dále). K tomu připočtěme růst ceny energií, který zdražuje logicky takřka vše, co se produkuje. Zdražuje se doprava, například ta kontejnerová se už nyní odráží v cenících firem, které produkují mimo Evropu. Vyhlídky jsou v tomto ohledu silně negativní.

A to není vše. Neoficiálně výrobci přiznávají, že proběhlá pandemie a jí způsobený chaos je jedinečná příležitost ke zdražení. Ceny lyží a spol. totiž dlouho stagnovaly, v posledních minimálně 10 letech v tvrdě konkurenčním prostředí rostly možná o jediné procento ročně. Nyní by pod rouškou covidu mohlo projít zdražení klidně v řádu desítek procent.

Rozhodnou vyšší síly

Zdá se, že rozhodnou „vyšší síly“. V první řadě vývoj pandemie a politici: ti musejí zajistit, aby se dalo masově lyžovat. To není jen otázka plošných zásahů, ale i dílčích opatření, které mohou dále odrazovat už tak ustrašené zákazníky-lyžaře. O tom ale jindy a jinde.

Tím, kdo drží lyžařskou branži pod krkem, a to nejenom z perspektivy sezóny, je klima, či spíše skutečné počasí. Je-li zima, leží-li sníh a cítíme-li mráz, to dlouhodobě rozhoduje o tom, jestli a kde se lyže prodávají. Spontánní masové nákupy lyžařského vybavení se často odehrávají impulsivně bez racionální příčiny ve dnech, kdy napadne sníh ve městech, ačkoli je třeba konec března. Aby napadl sníh v Praze, Brně, Ostravě, a ideálně aspoň týden vydržel, to je největší přání prodejců lyžařského zboží – protože v takových chvílích mají žně. Ostatně, to se stalo právě loni. Nejenom uzavření sjezdovek, ale pořádná zima s tak tučnou sněhovou nadílkou, že se týdny lyžovalo v Praze a okolí, způsobila loni onu explozi poptávky po běžkách. Bohužel, jen sotva se bude opakovat.

A nakonec svou velevýznamnou roli hraje i ekonomická nálada společnosti – zejména absence obav a připravenost utrácet za věci zbytné. Loni byla silná, avšak i tato veličina se může v postcovidovém světě nečekaně proměnit.

Suma sumárum

Tak si shrňme, jak to je s výbavou pro lyžaře. Běžky a skialpy jsou samostatná kategorie, aktuální premisy platí pouze pro nejrozšířenější alpské lyžování:

-  Sklady jsou nyní před sezónou plné s kapacitou uspokojit jednu lyžařskou sezónu. Prodejci je nyní chtějí vyprodat, proto je šance na nižší ceny.

-  Poptávka se dá očekávat vysoká, v extrémním případě dvouletá. Mohou s ní ale zahýbat – teoreticky ji mohou až anulovat – pandemická omezení...

-  Nových produktů se vyrobilo málo, nějakých 70–80 % zásob pochází z loňské zimy. Výrobci většinu novinek přesunuli na další sezónu za účelem nechat prostor k vyprodání aktuálních zásob a katalogy zaplnily vesměs tzv. carryover modely – tedy modely, které se od sezóny předchozí neliší.

-  Nyní se rozpačitě vyrábí pro sezónu 2022–23. Ale pozor, už za jiné ceny. I pro sjezdové vybavení chybějí komponenty – je takřka jisté, že nabídka v sezóně 2022–23 bude omezená. Chybět budou spíše komplikovanější a technicky náročnější produkty pro náročné uživatele.

Lyžařské šachy: jak táhnout?

Nechceme vám vnucovat svůj názor, ale jak situace názorově zraje tady u nás v redakci, čím více se zdá, že včasným nákupem nic nezkazíte. Každopádně si vám dovolujeme nabídnout či doporučit určité herní varianty, na nichž byste neměli prodělat. S ohledem na to, že největší prodělek je chybějící kus výbavy.

 Pokud chcete nakupovat jakoukoli část výzbroje pro sebe či členy rodiny, doporučujeme nakupovat ihned. Právě nyní jsou nejen lyže na trhu za jakž takž příznivé ceny, které případný nárůst poptávky vyšponuje.  Pokud chcete něco speciálního, technicky náročného, malosériového… opět: kupujte co nejdříve. Pokud se poptávka vyšplhá, zůstanou zanedlouho na trhu jen „zbytkové kusy“, méně poptávané modely, velikosti (typicky boty), velkoobjemové zboží apod. Prostor pro individuální výběr se bude zmenšovat. Proslýchá se, že asi nebudou některé slalomky… Takže je možné, že to, co budete chtít, prostě neseženete. Anebo seženete, ale významně dražší.

 Pokud uvažujete o doplnění výzbroje jen výhledově – například že si do dvou let koupíte obřačky – učiňte tak ihned. Je velmi pravděpodobné, že už nikdy je nekoupíte tak levně jako právě nyní.  Podobně, pokud výhledově uvažujete o koupi lyží, bot nebo obnovení rodinného parku, neodkládejte to. Hrozí, že se to prodraží.

 Včasným nákupem se vyhnete nákupnímu stresu. Nenakupujte impulsivně, ale racionálně – což znamená včas, než to ostatním dojde.


Mnohem více o lyžích a výbavě na sezónu 2021-22 najdete ve speciálním vydání SNOW 132 market, které vychází 29. 10. 2021!