Jedná se o výrobek rakouské firmy Waagner-Biró, který byl vyvinut speciálně pro tyto účely a kombinuje prvky visutých drah s pozemními lanovkami. Pro větší část trasy byla využita již existující úzká štola, která slouží k převodu vody. Tento systém umožňuje díky malému horizontálnímu (až 100 m) i vertikálnímu (až 35 m) poloměru oblouku značné změny sklonu trasy (více než 21 stupňů). Kabiny přitom zůstávají neustále ve svislé poloze. Díky pevné jízdní dráze je zaručena také konstantní výška kabin od země. Délka trasy činí 1 600 metrů při převýšení 57 m. Mimo tunel vede pouze dolní část trati za dolní stanicí na 65 metrů dlouhém ocelovém mostě.
Kabinky v horní stanici během letní revize
Přepravu cestujících zajišťují celkem dvě skupiny po jedenácti pětimístných kabinkách, které dodala firma Swoboda (dnes Carvatech). Kabiny jsou vzájemně spojeny speciální spojkou, což zabraňuje jejich vzájemné kolizi při rozjíždění nebo brzdění. Na trase dosahují soupravy kabin rychlosti až 7 m/s. Dráha byla otevřena 9. ledna 1988.
Kabinky v dolní stanici
