Když hora překvapí

První klasický sjezd sezóny vyzval závodníky na technicky náročnou sjezdovku Saslong ve Val Gardeně a počasí tentokrát umožnilo, aby se odjel v nezkrácené podobě. Sjezdaři tedy po pátečním super-G, které ovládl Nor Aleksander Aamodt Kilde, vyrazili do údolí až z vrcholku Ciampinoi.

Ve Val Gardeně je tradičně spoleh na to, že s rostoucími startovními čísly se trať zrychluje. Na to vsadila řada favoritů, příkladně Matthias Mayer startující s číslem 19, Vincent Kriechmayr se 17, Beat Feuz s 15 nebo Dominik Paris se 13. Ale pista se tentokrát rozhodla nespolupracovat a nastala pověstná výjimka, která potvrzuje pravidlo.

„Včera mě napadlo, že by bylo hezké skončit na prvním místě, když už jedu s jedničkou. Tentokrát se ukázalo, že bylo brzké startovní číslo výhodou, trať postupně zpomalovala. Kdyby jel Paris vepředu, nejspíš by vyhrál. Pro mě bylo první vítězství blízko, ale druhé místo mi náladu nezkazilo. Jsme na začátku sezóny, před sebou mám další závody a vím, že se můžu spolehnout na materiál, že jak Salomon, tak přímo můj servisman odvedli skvělou práci,“ řekl v cíli stříbrný Rakušan Otmar Striedinger, kterého nakonec překonal pouze Američan Bryce Bennett.

Páteční vítěz Aleksander Aamodt Kilde měl slibně rozjeto, ale nepřesně najel na louku Ciaslat, kde se nevešel do brány. Po loňském zranění z Reiteralmu byl především rád, že vydržela kolena, odvolal původně plánovanou účast v obřích slalomech v Alta Badii a zamířil domů, aby dle vlastních slov oslavil Vánoce se svou přítelkyní Mikaelou Shiffrin.

Domácí borec Dominik Paris sice odjížděl z Val Gardeny bez stupňů vítězů, když ze čtvrté pozice ztratil na třetího Nielse Hintermanna osm setin, přesto byl ale v dobrém rozmaru a hlavu nevěšel ani Vincent Kriechmayr. „Na Ciaslatu jsem hodně ztratil a nebyl to celkově dneska můj den, ani Mothla (pozn. Matthias Mayer). Ale další štací je Bormio a tam zase chci zaútočit v plné síle. Teď domů na Vánoce, těším se na pár dní v klidu s rodinou a přáteli a samozřejmě na cukroví,“ prozradil úřadující mistr světa ve sjezdu a super-G.

Návrat krále

Trápení s materiálem, které provázelo v loňském ročníku Henrika Kristoffersena, je minulostí. Emotivní Nor si připsal v prvním obřím slalomu v Alta Badii vítězství a pod Gran Risou nikoho nenechal na pochybách, jak opravdová jeho radost je. Při předávání se dokonce blýskl precizní italštinou, v níž poděkoval všem přítomným za přízeň, pořadatelům za organizaci a servismanům za přípravu lyží.

Smolnou štafetu po něm nicméně podle všeho převzal úřadující držitel velkého Křišťálového glóbu Alexis Pinturault. Francouz v prvním obřím slalomu obsadil patnácté místo a ve druhém si ještě o tři příčky pohoršil. V cíli posléze po boku manželky zklamaně (a současně bedlivě) sledoval, jak si vedou jeho konkurenti.

Alexis Pinturault v rámci předsezónního testování zkoušel i o 5 cm delší obřačky než na kterých jezdí tradičně, posléze se ale vrátil k osvědčené délce 193 cm. Po dojezdu druhého obřáku v Alta Badii byl ale s materiálem nespokojený, už dříve si stěžoval i na slalomky ve Val d’Isére, kde po chybě dojel až 39. a připravil se tak o šanci bojovat o body ve druhém kole.

Zatímco v nočním slalomu v Madonně di Campiglio si spravil chuť druhým místem (na rozdíl od Henrika Kristoffersena, který ze slibně rozjetého závodu vypadl – netypicky však s úsměvem na tváři), ve Francii se rozhořel boj o to, zda má právo upřednostnit přípravu na olympiádou před obhajobou velkého Křišťálového glóbu. Lyžař se tak bude muset srovnat i s nadále rostoucím tlakem, z něhož není vůbec nadšený.

Severské protiklady

Kdo naopak odjížděl z Trentina s hlavou vztyčenou, byl Nor Sebastian Foss-Solevåg. V tradičním závodě si připsal své druhé vítězství ve Světovém poháru po dvou precizních jízdách, během nichž upoutal naprosto klidnou horní polovinou těla.

Na pódium se po Val d’Isére podruhé v kariéře dostal Švéd Kristoffer Jakobsen, který spíš než na klid sází na jízdu na hraně. V letošní sezóně mu zatím tato karta vychází. Může se Švédsko těšit, že našlo náhradníka za André Myhrera?